Hledání

11 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jindraklichova
  • 1.3.2017
  • 28 zobrazení
  • 1
mariola
  • 26.4.2010
  • 201 zobrazení
  • 0
msformana
třída Bob a Bobek únor 2016
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2016
  • 45 zobrazení
  • 0
hradek-muzeum
Pěkné počasí, klid a pohoda, výborné jídlo, to byla dnešní vyjížďka do Českého Ráje
více  Zavřít popis alba 
  • 14.7.2018
  • 65 zobrazení
  • 0
luckahonza
Country festival "Na Křeménkách" byl plný pohody, dobrého jídla, pití a skvělé muziky. Provázelo nás výborné počasí a dobrá zábava se skvělými kamarády...
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2015
  • 146 zobrazení
  • 1
visvo
V sobotu jsme se sešli ve Zbirohu u našich, abychom oslavili Ilony parádně kulaté jubileum. Bylo to velice příjemné odpoledne plné pohody, dobrého jídla a především legrace ;-)
Kategorie: oslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 14.11.2015
  • 290 zobrazení
  • 1
motobaworak
Čtvrtý den jsme vyrazili do jednoho z největších zpřístupněných bungrů,ze kterého byla řízená protivzdušná obrana Prahy a pak odpočinuli si v parku u zámku v Benátkách nad Jizerou.K večeru nás opět vítala Country Liškárna s pohodovou muzikou,jídlem a pitím :-)
www.bunkr-drnov.cz 50.2292175N, 14.1598017E
Zámek Benátky nad Jizerou 50.2908969N, 14.8215592E
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červenec 2017
  • 137 zobrazení
  • 9
yusuwinka
..Supr den, pařba ve stáji :-D pohoda, sranda, jídlo, pití..a hlavně ta sranda...mam to tam ráda čim dál tim víc...taková rodika naše..i když se půlka navzájem pomlouvá, je to tam super :-D No a většinu alba zabírá naše kravení s Galopem a Skřítkem v hale...kvalitka fotek děs..nastaveni sem nějak neřešila a na úpravu na počítači sem se vykašlala, takže tak..ale momentky, ty výrazy atd úplně super :-D
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2008/2009
  • 255 zobrazení
  • 0
mijaho
Chata v Nýdku je opravdu moc hezká. Krásně zasazená v lese, daleko od civilizace, mimo signál, pěkně vybavená... A když se k tomu přidá úžasné počasí, báječné děti a ti nejlepší vedoucí - vznikne parádní víkendová akce Orionu.
Musím říct, že víkendovka se vyvedla. Program, který Martina, Jirka a Ajka plánovali hodně dlouho a do posledních detailů, stál za to. Překvapivě děti bavil jak nácvik spartakiády, tak přespolní běh, o výrobě mávátek, prvomájovém průvodu a skládání pionýrského slibu ani nemluvím. Hodně jsme se smáli, odpočívali a užívali si. Děkuji všem zúčastněným za tu pohodu, výborné jídlo a super náladu! :-)
PS: Veškerý program byl pro pobavení, ale také pro připomenutí. Možná si děti něco zapamatují a budou to moci použít ve škole. Rozhodně jsme neměli v úmyslu nikoho a nic zesměšnit a hlavně - přestože i nadále pracujeme pod Pionýrskou organizací, takto už to opravdu nefunguje! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2012 až květen 2013
  • 360 zobrazení
  • 0
anmajka
Ani jsme se nenadáli a Vánoce se objevily za dveřmi...Jako každoročně mi připadalo, že času je pořád dost a jako vždy mě zaskočilo, jak rychle čas uletěl. Nejsem velký těšitel...vždy beru Vánoce jako velkou neznámou, jsem napjatá, jak proběhnou, protože doma v dětství to bylo vždy velice hektické :o). Ale musím říct, že letošní vánoční čas a celé svátky byly odměnou za to, jak náročný byl celý rok...Byly plné pohody, dobrého jídla, nádherných dárků, splněných přání, smíchu a klidu. Strávili jsme je s tchyní a tchánem a musím veřejně napsat, že jsou skvělí a že je mám hrozně ráda !!!
Když se poohlédnu za loňským rokem, který jsem v lednu předurčila jako cestovatelský (což je samozřejmě s dvouletým dítětem lehce nadnesený pojem :o))), musím říct, že jsme navštívili opravdu krásná místa a prožili nezapomenutelné chvíle. Zároveň byl ale hodně náročný...skočila jsem rovnýma nohama do práce, nastalo mnoho ježdění, únavy, neplánovaných výdajů (k těm nám velice pomohly Mikšíkovy jalové nápady). Ale hlavně...jak bylo roku 2014 dáno do vínku, byl těžký na mezilidské vztahy a osobní ztráty, což jsme pocítili i my...mezi blízkými i ve své práci. O to s větším vděkem a pokorou děkuji trojici našich strážných andílků za to, že naše smečka je, jaká je a jak se máme rádi a jak je nám dobře...a to dloooouze klepu na dřevo :o))).
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2015
  • 327 zobrazení
  • 0
pastickar
Léto je v plném proudu a tropické teploty lákají vyrazit na vodu. Nedalo moc práce vymyslet kam, jelikož kolem Ohře to moc prošmajdaný nemáme a příroda je v Podkrušnohoří nádherná.
Po nekonečných osmi hodinách ve vlaku jsme konečně v podvečer 27. června vystoupili v Kynšperku nad Ohří. Ten večer se toho už moc vymyslet nedalo, neb ve vlaku nešlo dělat nic jiného, než špuntovat plechovku za plechovkou. Za vděk jsme dali vodáckému tábořišti na místním hřišti, kde jsme ještě do nočních hodin kecali u kiosku.
Ráno bylo potřeba nechat vyspat nejmladšího člena výpravy (mě), jelikož na vše je potřeba jít s námořnickou rozvahou. Bedy s Bobešem zatím doběhli do konzumu pro snídani a nějakej ten lahváč. Kolem 10. dopolední konečně vyplouváme. Bobeš, jakožto nejzkušenější vodák, nám hned ze začátku zopakoval základní vodácká pravidla – nevynechat jediný kiosek, seznámit se s řekou (udělali jsme se s Bedym hned po nalodění) a neříkat veslu pádlo (nebo obráceně, to už nevím…). Cesta utíkala krásně, po třetím převrhnutí Bedy zjistil, že si zapomněl utáhnout sud, takže má vše promočený, ale o tom to je. Večer jsme strávili v tábořišti Dronte, na kraji Sokolova.
V sobotu to pralo už od páté ranní, naštěstí jsme šli včera večer celkem brzy spát, páč zavřeli kiosek. Na dnešní plavbu jsme se těšili asi nejvíce, budeme plout kolem hradu Loket a jen těžko budete hledat hezčí panorámata. Škoda jen, že z vody nejde fotit, páč máme vše v sudech. Nicméně by byl hřích tady nezastavit a nejít na pivo ke Švejkoj do hospody. Luxusně napojeni jsme pokračovali v plavbě podél Svatošských skal až do kempu Liapor na kraji Karlových varů. Večeře na grilu, nachlazená plešková Plzínka, sprcha a karban. V noci mě střídavě budilo chrápání dvou medvědů, a když jsem konečně zabral, tak nad Varama spustil půlnoční ohňostroj u příležitosti MFF. Ležíce v trávě mi to nepřišlo jako senzace, ale jako vyhozený prachy. Nicméně se musím vžít do rolí chudáků umělců, kteří tou dobou chlastali zadara v pětihvězdičkových hotelech, a sponzorující Zbrojovka jim zřejmě zaplatila málo šampusu, to bych hned ráno taky napsal petici…
Nás ovšem hned po ránu čekala dlouhá plavba přes celé Vary, která ovšem byla odměněna nezapomenutelným zastavením v kempu Hubertus. Na první pohled totálně sociální tábořiště, ovšem hned na ten druhý pohled zjistíte, že personál, který tu tvrdě maká již od velikonoc, je prostě naprosto v pohodě a jídlo, které nám připravili v boudě z prken, předčilo většinu jídel v podnicích, které si říkají restaurace. Následoval sjezd divoké peřeje, ovšem nás, starý vodáky, už nic nerozhodí. V kempu Na Špici v Radošově definitivně končí naše plavba.
Po krásném probuzení na kraji řeky odevzdáváme kajaky (nebo čluny), no prostě ty naše lodě a dál už jdeme hezky pešky, nic se totiž nemá přehánět. Úmorná vedra ovšem pokračují a červená turistická značka se tady krapet vzdaluje od řeky, což mělo za následek nedostatek hospod a podobných zařízení. Časem zmizely i místní konzumy a v zájmu záchrany života nám nezbylo, než popojet vláčkem ze Stráže nad Ohří (kde si nekoupíte ani dešťovou vodu) do Perštejna. Zdejší kemp na hřišti byl ovšem zavřený a místní pivovarská restaurace nás vykopla ještě za světla. U řeky byl naštěstí ještě malý kempík, ale když nám paní v kiosku znalecky řekla, že Plzeň nepovažuje za pivo, tak jsem se prostě sebral a odešel do nejbližší krčmy, kde sice Plzeň nestála za velkou pochvalu, ale měli otevřeno až do noci, k dispozici krásnej volnej pokoj se sprchou, a já si mohl ošetřit všechny rány, dlouhým putováním způsobené. Bedy neodolal a dorazil za mnou. Jen hrdinný Bobeš zůstal věrný vodáckému životu a přespal u řeky, což ho psychicky krapet poznamenalo :-).
Po ránu jsme se opět všichni sešli a pokračovali dál, přes úžasný hrad Šumburk až do lázeňského městečka Klášterec. Výborná zahradní restaurace, prohlídka zámeckého parku, relax v aquaparku… Odpočinek byl už potřeba. Bobeš večer zjistil, že ho to pěšky nebaví, přesedl na ponorku a odjel domů. To se někdy stane i mezi drsnými chlapáky. My už toho s Bedimírem měli taky celkem dost, týden v kuse na slunci zanechá následky i na velbloudoj. Poslední noc jsme strávili v autokempu U Jezu, kde jsme jim vyplenili lednici od všech Kingswoodů a podobných srágor, ale večer to docela přišlo k chuti.
Po snídani nás čekal výstup na hrad Egerberg a pak už jen cesta do Kadaně. Obídek, prohlídka středověkého náměstí, naplnění batohu Plzní, kteroužto tedy odborná veřejnost nepovažuje za pivo, a pak už dlouhá cesta vlakem až domů.
Bylo to krásné a doufám, že na podzimní expedici už opět pojedeme v plném počtu :-).
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 107 zobrazení
  • 3
reklama