kleinice
POSEZENÍ SE SPOLUŽÁKY Z PRŮMYSLOVKY u KOZIČEK V TEPLICÍCH, MOJE MILOVANÁ JARNÍ ZAHRADA,POSEZENÍ S DĚTMA U GRILOIVÁNÍ,čarodějnice
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • duben 2018
  • 1 723 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
parkhotelmozolov
Parkhotel je v krásné jihočeské přírodě,rybníky,louky,lesy,turistické trasy...v areálu hřiště,tenisové kurty,možnost koupání v rybníku...v hotelu herna,klubovny,tělocvična,posezení v hale,bazén sauna,vířivka...jídlo si návštěvníci chválí,personál ochotný a vstřísný
Vhodné jak pro školy a školky v přírodě,soustředění a rekreace
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 23.5.2018
  • 1 601 zobrazení
emikes
SVATÁ ANNA - KOLOTOČ OD RÁNA
Eva Mikešková
Rajnochovice / Hody znamenají pro každou obec velkou slávu. Vyhlášené jsou ty svatoanenské v rajnochovské farnosti. Ženské pečou koláče, chlapi chladí pivo, hasiči v pátek uspořádají pouťovou zábavu, letos dokonce se zatměním Měsíce. V sobotu řemeslná výstava v místní škole a Sousedské posezení na návsi v Podhradní Lhotě. Setkání rodáků, nájezdy příbuzných, sváteční oběd, prostě kolotoč.
Neděle je už vyvrcholením oslav. Dopolední mše, kostel versus pouťové atrakce. A k tomu rozmary letošního léta hlásí místo chladna - svatá Anna parno zrána.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 1 008 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
sifra
Obce Hodonice, Tasovice a Krhovice pozvala seniory – ženy i muže všech tří obcí ke společnému posezení u příležitosti MDŽ
Foto Jaroslav Kubík http://www.hodonice.cz/fotogalerie/2018-2/nggallery/fotogalerie-2018/2018-03-10_seniori_mdz
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2018
  • 1 092 zobrazení
kleinice
posezení v Bořislavi u Radka/synovec/ spojené s koupáním ve vířivce ..v jeho prozatimním bydlení v mobilhaimu,škoda že nebylo sluníčko
více  Zavřít popis alba 
  • 1.9.2018
  • 980 zobrazení
jirikordovanik
Kdy: 5.-8. 7.2018

Trasa: UH-Veselí nad Moravou-Strážnice-Hodonín-Holíč-Malacky-Bratislava- Zlaté piesky – Bratislava-Malacky-Holíč-Hodonín-Strážnice-Veselí nad Moravou-UH

Eso: Průjezd Bratislavou, prostředí Zlatých písků, posezení Na pláži.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2018
  • 973 zobrazení
poku
Na svátek sv. Vavřince připadá u nás pouť. Při této příležitosti v Rudce pořádají místní hasiči tradiční zábavy.V pátek 10.srpna se konala předpouťová – tam zahrála skupina Pikárdi a v neděli 12.srpna posezení pod májí -zahrála skupina Los Valos. Obě akcese konaly na fotbalovém hřišti . Pro všechny účastníky bylo připraveno občerstvení – pití,vepřová kýta,uzená cigára. Děkuji všem , kteří se podíleli na přípravě a organizaci obou akcí .
Za všechny Miloš Kožnar starosta hasičů
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2018
  • 668 zobrazení
plazik02
Svatba roku pokračovala posezením přátel na Bahně. K tomu zahrály kapely kamarádů...
Kategorie: lidéudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2018
  • 667 zobrazení
poku
V sobotu 7. 7. 2018 jsme si připomněli posvěcení nového zvonu, který je zasvěcen svatému Prokopovi. Při této příležitosti se v 18.hodin konala tradiční mše svatá u fotbalového hřiště, kterou poprvé v Rudce sloužil P. Jiří Hének. Pod novým přístřeškem následovalo přátelské posezení s hudební skupinou Kahan . Nálada byla výborná a všichni se dobře bavili. K dobré náladě určitě přispělo i velice dobře zajištěné občerstvení.

Josef Fukan
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2018
  • 650 zobrazení
trempoviny
Mezi trampskými akcemi jsem si se dvěma kamarády odskočil na moji krušnohorskou chalupu, abych vybudoval u chalupy přístřešek, pergolu či altán (vyber si), který bude chránit proti prudkému horskému slunci, před častými dešti, před větrem a hlavně bude zpříjemňovat posezení u ohniště. Altán byl svépomocí postaven tak, aby odolal tornádu, 5 metrům sněhu a zemětřesení do 10 stupňů Richterovy škály :-) Akorát nestačila barva, jinak pohoda. Pochopitelně, že jsme navštívili přírodní koupací místa i několik pivně-kulturních zařízení. Tak, a dnes už vyrážím na 99. výroční oheň T.O. Údolí Děsu, který zahoří v sobotu, pokud osada sežene dostatek hasičů...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2018
  • 653 zobrazení
trempoviny
Tradiční poslední červencový víkend se uskutečnila oslava 99. výročí vzniku trampské osady Údolí Děsu. V sobotu odpoledne uctili osadníci památku zemřelých kamarádek a kamarádů z osady. Pak následoval Memoriál Honzy Čuchny (významného šerifa osady). Večer pod širákem posezení při skvělé osadní hudbě doplněné hudebníky z dalších osad. Neznám lepší hudební těleso a zpěv trampských písní než ten, který každoročně zažiji právě na potlachovišti T.O. Údolí Děsu.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 677 zobrazení
bannditos
Objevily se levné letenky z Bratislavy do Skopje a tak sem neváhal a zakoupil je za krásných 30 E na hlavu. Tím se roztočil velký kolotoč plánování, čtení cestopisů, studování místní veřejné dopravy a vším spojené s naší návštěvou Makedonie. Odlet byl v pozdějších večerních hodinách a měl 40 min spoždění a tak jsme si čekání ukrátili ve společnosti lahodného 12ti letého rumu, který nás provázel i na palubě letadla. Na první noc jsem rezervoval byt v centru do kterého nás mělo odvést předem domluvené auto. Bohužel auto se polámalo, proto jsme jeli taxíkem. Ten nás vyložil před hotelem dost podobného jména jako naše ubytování. Po dlouhém bloudění jsme konečně dorazili kolem druhé hodiny ranní na ubykaci. Ještě jsme chvílu poseděli, probrali plány na další dny a šli jsme spát.
Další den jsme vyrazili na nezbytné nákupy potravin a hlavně sehnat plynovou šroubovací bombu. Tu jsme bohužel nesehnali a tak se zakoupila napichovací včetně vařiče. Měli ji na benzínce u autobusového nádraží, které je celé zastřešené mostem kde jezdí vlak a je rozdělené na dvě části. První část je pro městskou hromadnou dopravu, druhá je pro meziměsto. My popojeli do města Tetovo a tam jsme hned na nádraží přeskočili do taxíku, který nás vyvezl do horské vesničky Popova Šapka. Taxikář v příkře stoupajících serpentinách řezal zatáčky až pískaly pneumatiky. Jen se smál a povídal, že se nemusíme bát, že řídí líp jak Schumacher. Ve vesničce se nachází oblíbené lyžařské středisko, které ale přes léto nefunguje a tak jsme dál už museli po svých. Hned po příjezdu nás přivítalo pár místních psů a začli jsme fantazírovat kolik jich asi bude v horách. Vydali jsme se na cestu s plnou polní na zádech. Došli jsme k hornímu výstupu z lanovky a při pohledu na zataženou oblohu, místy až černou přes nejvyšší vrcholky, jsme shodnotili, že bude lepší dnes zakempit zde. Povečeřeli jsme a kochali se stále mizejícími a znovu se objevujícími výhledy a pohledy na vrcholky hor. Místo večerníčku se vysílal krásně zabarvený, téměř až zlatý západ slunce.
Ráno nás probudila naprosto vymetená obloha a úžasný východ slunce. Pomalu jsme pobalili stany a vyrazili vstříc kopcům. Čekal nás výstup na druhou nejvyšší horu Makedonie a to na Titov vrv vysokou 2747 m n.m. Na vrchol a zpět na původní trasu vede pouze jedna cesta a tak jsme se rozhodli, že nahoru vyskáčeme nalehko. U odbočky na tento vrchol jsme schovali batohy a pro jistotu je překryli pláštěnkou. Po chvíly stoupání narážíme na potůček a konstatujem, že si zde při cestě zpět musíme doplnit čutory. Kolem potůčku je dost sněhových polí a v jejich blízkosti krásné žluté květy. Potkáváme stádo ovcí, pár psů a pastevce. Snažíme se prohodit pár slov, ale on nám nerozumí a my jemu taky ne, jen že na vrchol je to ještě cca 2 hodiny. Konečně se před námi objevuje věž, která je volně přístupná. V přízemí je uložen stavební materiál a do patra vede žebřík a když po něm vyšplháte spatříte čistou dřevěnou podlahu a nic víc. Ideální místo pro bivak v nepříznivém počasí. Mraky se honily a převalovaly čím dál tím víc a tak jsme na vrcholu moc času nestrávili. Vracíme se zpět a batohy jsou netknuté na svých místech, nahodíme je na záda a pokračujem dál. Kolem páté hodiny nás zasahuje slejvák. Rychle stavíme stany a zalezem dovnitř. Znaveni výstupem usínáme a budíme se o pár hodin později, to už je po dešti a pomalu padá tma.
Ráno opět vymetená obloha a svítí sluníčko. Všude krátká travička až jedovatě zelená, nádherný pohled. Pomalu začínáme klesat a pod náma vidíme stáda ovcí. My jdeme po cestě, ony tak nějak přímo do kopce. Po chvíly se míjíme a bača si to hrne k nám. Začne nám vykládat veselé historky, mně placá přátelsky po zádech a láká nás k sobě na farmu. Rozpačitě jdeme s ním a on stále něco vykladá, makedonsky. Jája se se ho ptá jestli má kafe a ženu doma. On že kafe má, ale žena že je slabá, po horách s ovcema nechodí a že je v údolí ve městě. Po chvíly chůze spatříme jeho bydlení, otvírá branku před kterou je spousta velkých kostí a za brankou spousta psů. Říká, že na celý stádo má asi 30 psů a 10 pastevců. Na statku jsou pouze berani a štěňátka, který hned začne Lucka ňuhňat. Bača poklidí ve světničce, usadí nás do gauču a položí před nás mísu s hromadou ovčího sýru, je výborný, k tomu čerstvý chleba. Smaží vajíčka a pak nám uvaří kafe v konvičce na kamnách, luxus a pomale mu líbáme ruce. Zjišťujeme, že česko makedonsky se dá celkem pokecat. Po návštěvě nás vyprovází a ukazuje cestu kudy máme jít zkratkou dál. Rozhodujeme se, že nepůjdem celou původní naplánovanou trasu po horách a sejdeme do nejbližšího města odkud se přepravíme k jezeru Ohrid. Už se pomale blíží čas pokukovat po místě pro postavení stanů. Máme téměř vybráno, ale nakonec ještě chvílu půjdeme. Naražíme na ideální místo pro kemping, kde je tekoucí voda, altánek s posezením a ohniště. Již dál neváháme a stavíme stany, ihned na to skáčeme pod tekoucí vodu a provadíme očistu celého těla. Chvíly před setměním prochází stádo krav s pastevcem a psem. Povídáme si a říká, že půjde ráno opět do kopců na pastvu. Během hovoru projíždí policejní jeep, zastavuje, posádka si nás prohlíží a jedou dál. Po setmění zapalujem oheň, probíráme další plány a jdeme spát.
Ráno využijeme altánku s posezením ke snídani. Po večerním úniku plynu z bomby chce Jája již vypotřebovat všechen zbývající plyn a vaří těstoviny, rýži, čaj, kafe, prostě převaří vodu z půlky ledovce. Po snídani projíždí jeep tentokrát s jinou policejní hlídkou a kontrolují naše doklady, zapíši si nás a obhlíží místo kempování, vypadají, že něco hledají. Popřejí nám pěkný den a my vycházíme cestou dolů, sklesat až do nejbližšího městečka. Odtud se chceme dostat do většího města Gostivar, kde už by měl jet autobus k jezeru. Zkouším stopovat a hned nám zastavuje prázdný devítimístný tranzit. Nadšeně nahážeme batohy do kufru a posedáme si. Po chvíly nabírá další stopující, místní, dochází nám, že se jedná o jakousi formu místní hromadné dopravy. Za okamžik je tranzit plný a už dalším stopujícím nezastavuje. Vyloží nás v centru Gostivaru. Ptáme se na autobusové nádraží a dozvídáme se, že je asi 300 m od nás. Sedáme do nejbližší hospůdky a dáváme si vychlazený radler. Procházíme ulicí k autobusovému nádraží, kde nás paní za přepážkou moc nepotěšila. Dnes už nic nejede, nejbližší bus jede po sedmé ráno. Prozkoumáváme booking a vyskakuje na nás pouze jedno ubytování a to v 4* hotelu. Cena vychází něco málo nad 400,- Kč na osobu, dlouho neotálíme a provádíme rezervaci. O pět minut později už sedíme na recepci hotelu a čekáme jak se nám pokoj připraví. Hned si dáváme vytouženou sprchu a všichni jsme blahem bez sebe. Vydáváme se na procházku městem a dáváme si hambáče s hranolkama, ten i s pitím vychází na pouhých 50,- Kč. Nakoupíme drinky na večírek a vracíme se do našeho hotelu. Na střeše má terasu s výhledem a číšníci začínají chystat stoly na večeře. Po druhém pivu už je téměř plně obsazeno, většina žen je v zahalených róbách a my se odebíráme pokračovat v tlachání do soukromí pokoje. Z okna máme výhled na blízkou mešitu, která se po setmění rozsvítí zeleně a při halekání modliteb na nás působí jak přistávající UFO.
Ráno při vracení klíčů od pokoje nás překvapila paní recepční. Všem nám nachystala balíček s džusem a dvouma sendvičema. Autobus jel tři hodiny a tak balíček přišel velice vhod. Z nádraží jsme se vydali nejkratší cestou k jezeru. Zastavili jsme se jen v Irské hospodě a dali si kávičku. Já si dal cappuccino a holky latté, mně donesla číšnice kávičku nahoře s čepicou šlehačky politou čokoládou. Lucce při odchodu na záchod spadl mobil a rozbila si kus displeje. U jezera jsme vybrali skautský kemp, který měl z těch bližších nejlepší hodnocení. Původní plán byl, že k němu dojdem pěšky, byl vzdálen asi 5 km od přístavu. V přístavu nás začali popotahovat a přemlouvat, ať si najmem jejich lodě a že nás odvezou. Nakonec jsme neodolali postaršímu pánovi se slaměným kloboukem, který narozdíl od ostatních chtěl jen 2 E za osobu. Na loďce nám nabízel cigarety a spokojeně se usmíval. Bylo vidět, že je rád když může vyrazit na vodu. Prošli jsme od vody celým kempem až na recepci, aby nás odvedl zas zpět k vodě a ukázal nám kde si můžem postavit stany. Poté jsme se vydali objevovat krásy přilehlého okolí. Už z vody nás lákal hrad tyčící se nad pobřeží. Z hradeb byly parádní výhledy. Hned pod hradem hospůdka kde jsme se osvěžili každý podle chuti. Koupil jsem si tričko s motivem Makedonie. Další kroky vedly ke dvoum téměř totožným kostelům. Jeden z nich byl postaven na útesu trčícího z jezera. Cestou na jídlo se děvčata zastavily v krámku s ručně vyráběnýma cetkama a byžu, něco nakoupily. Sedáme na zahrádku, zvedá se dost vítr a to nevěští nic dobrého. Přesedáme si dovnitř a obsluha balí slunečníky a poklízí stolky. Po obědovečeři nakoupíme víno a občerstvení navečer v místním supermarketu a bereme si taxíka zpět do kempu, Jája chvíly smlouvá o ceně, ale pan řidič se nenechá obměkčit. Večer popíjíme vínko a kocháme se pohledem na jezero.
Dlouho spíme a dospáváme deficit z předešlých dní, kdy jsme vstávali brzy. Dneska se bude lenošit a koupat v jezeře. Můj tip na teplotu vody je 23°C. Když už nás poflakování nebaví vyrážíme poznávat další památky. Vylosován byl amfiteátr dodnes sloužící k různým představením. Jakmile k němu dojdem přehnala se krátká průtrž mračen, naštěstí je podium zastřešeno a mohli jsme zde přečkat. Pokračujem prohlídkou dalších částí města, prohlídkou suvenýrů a procházku zakončujeme drinkama na náměstí blízko přístaviště. Vybíráme restauraci, ale jelikož začíná opět kapat zabíháme do nejbližší. Je v ní skoro plno, asi zde budou dobře vařit říkáme si. O hodinku později se nám odhad potvrdil. Přístav se s námi loučí převelikou duhou.
Ráno balíme stany a voláme taxík, aby nás odvezl na nádraží. Čeká nás tříhodinová cesta busem zpět do hlavního města Makedonie do Skopje. Tam necháváme velké batohy v úschovně a vyrážíme na prohlídku města. Obdivujem stavby a spoustu soch...večer odlétáme domů.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červen 2018
  • 545 zobrazení
fravavra
22.9.2018 Martinickou osmu ovládli hasiči z Jesenice a hasičky z Martinic SEDLČANSKÁ KRAJ - článek a foto František Vávra
ZADNÍ BOUDY Členové Sboru dobrovolných hasičů Martinice uspořádali v sobotu 22. září 4. ročník hasičské soutěže v požárním útoku s názvem Martinická osma. Pozvání domácích do perfektně připraveného hasičského areálu v Zadních Boudách přijala hasičská družstva SDH Jesenice, Dobrošovice, Mezné, Bor u Sedlčan, Kvasejovice, Libíň, Velké Heřmanice a Dublovice. Poprvé se do soutěže přihlásilo družstvo SDH Skalice. Místní hasiči soutěž vyhlašují pro kategorii PS 12 a také k hasičskému klání zvou sbory, kterým ve zbrojnici ještě stojí již téměř historické, avšak u mnoha dobrovolných sborů stále používané přívěsné přenosné motorové stříkačky PS 8. Soutěž zahájil starosta sboru Jiří Vaněk. Přivítal všechny soutěžící i diváky. Mimo jiné uvedl: “ Nad regulérním průběhem soutěže budou bdít Jiří Neužil z SDH Bor, Václav Cibulka z SDH Dobrošovice, Milan Jiroušek z SDH Jesenice a naši hasiči Tomáš Svoboda a Pavel Mařinec. Soutěž v požárním útoku na nástřikové terče bude probíhat dvoukolově. Výsledný čas bude měřen a prezentován elektrickou časomírou. V přestávce nám své hasičské umění předvedou mladí hasiči z Dobrošovic, Dublovic a Boru u Sedlčan.“ Pak začalo soutěžní klání družstev mužů, žen a dětí. Minimální časový rozdíl mezi dosaženými časy v prvním kole naznačil, že v druhém bude soutěž mít tu pravou bojovou atmosféru. Letošní martinickou osmu zcela ovládli hasiči z Jesenice a hasičky z Martinic. Pro diváky a soutěžící bylo připraveno venkovní posezení na stráni, kde měli krásný přehled na celou soutěžní plochu. Výsledky Martinické osmy: Kategorie muži PS 8: 1. SDH Jesenice A, 2. SDH Jesenice B, 3. SDH Skalice. Kategorie muži PS 12: 1. SDH Jesenice A, 2. SDH Jesenice B, 3. SDH Mezné. Kategorie ženy PS 8: 1. Martinice, 2. SDH Libíň. Kategorie ženy PS 12: 1. SDH Martinice, 2. SDH Libíň, 3. SDH Bor u Sedlčan. Kategorii mládeže: 1. SDH Dobrošovice, 2. SDH Bor u Sedlčan A, 3. SDH Bor u Sedlčan B.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2018
  • 552 zobrazení
poku
V letošním roce jsme v Rudce slavili svátek sv. Martina hned dvakrát. Poprvé zajímavě provedenou scénkou a lampionovým průvodem 10. listopadu, podruhé – v sobotu 17. listopadu hodováním na obecním úřadě. Pro uspokojení našich chuťových pohárků bylo jako obvykle připraveno svatomartinské menu – husí či kachní stehno, případně pečená krkovice s dvěma druhy knedlíků a třemi druhy zelí. Nechybělo ani bílé a červené martinské víno. Pan Jirgl k nám letos s harmonikou nezavítal, o hudební doprovod se tentokrát postaral pan Ivan Janičata z Pohořelic u Brna.
Hosté byli jako vždy spokojeni a našim kuchařkám tlumočíme zasloužené poděkování.

Eva Čermáková
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2018
  • 486 zobrazení
trempoviny
Druhý víkend v listopadu 2018 jsem se sešel s kamarády s kterými se známe mnoho desítek roků až půl století. S T.O. Diagonála Ypsilon jsme v mládí provandrovali moho míst vlasti a užili si mnoha dobrých akcí. Bohužel, nemohl jsem pokračovat na sobotní posezení u ohně, protože v tu samou dobu slavili kamarádi z T.O. Andělka 50 let trvání jejich osady, která po celé půl století patří k nejaktivnějším trampským osadám. Andělka má můj nejvyšší obdiv a úctu. Oba večery jsem si zazpíval naše trampské písně, takže s proběhlým víkendem jsem přímo nadšen. Tak, kamarádi, dík za právě uplynulý víkend a zase někdy někde příště !
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2018
  • 496 zobrazení
emikes
ZNOVUOBJEVENÁ SOLA GRATIA
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Pátý Den architektury proběhl za výstavního podzimního dne. Výstavní je také čtvrť zvaná Lázně, kam se vycházka v teplém, slunečném nedělním dopoledni vyplatila. Cílem byla Sola Gratia, rekreační a vzdělávací zařízení.
Několik budov v rozsáhlém lesoparku se vzácnými stromy neminete, když se vydáte z Hostýna po hlavní turistické trase. „Tento pozemek vyzařoval jakousi auru a s úžasným výhledem do okolí byl ideálním místem pro výstavbu nové vily novomanželů Karla Baziky a Anny Zbořilové,“ začal své vyprávění architekt Tomáš Jalůvka v kapli. Ta, spolu s celým areálem, patří Diakonii českobratrské církve evangelické, která Solu Gratii provozuje jako penzion.
Bystřický továrník Bazika se oženil s dcerou tehdejšího starosty, a tak byl přizván architekt, investoval se nemalý kapitál do stavby domu pro mladou rodinu. Vznikla honosná, reprezentativní vila odpovídající postavení továrníka. „Úžasné, nádherné! Vůbec jsme netušili, že se dá jít dovnitř,“ ozývalo se z davu návštěvníků, když vstoupil do nejstarší budovy areálu.
Ta slouží v běžném provozu nejen ubytovaným, ale i ostatním hostům. Posezení s občerstvením přímo v obývacím pokoji s krbem, kvalitní dřevěné obložení, panský salon, zimní zahrada. „První poschodí je celé ponechané v původní podobě jako za pana továrníka. Poslední zbytek luxusu, mramorovou koupelnu, zničily nešetrné zásahy za dob minulých,“ zaznělo při výkladu. Mnozí si areál vybaví jako internát průmyslové školy. Vzpomnělo se, jak studenti z „dřevárny“ našlapovali opatrně po parketách, které se tak zachovaly do současnosti. Ukázka prvorepublikové architektury jako padnoucí do oslav Československa.
Procházka pokračovala k altánu s letním posezením, o jehož existenci ani mnozí místní netušili. „Jednoduchá, čistá, funkční stavba od architekta celoevropského významu. Na altánu je vidět, jak byli schopni ze dřeva vytvořit stavby s neuvěřitelným rozsahem. Nikdo tehdy neřešil různá omezení, dnes už to není realizovatelné - statik vám řekne, že pod sněhem to spadne a podobnou dřevostavbu vám zakáže i hasičský dozor,“ komentoval průvodce Jalůvka.
Podnikatel Bazika jako majitel továrny na impregnaci telegrafních sloupů a pražců, využil materiál na stavbu svého sídla. Kromě samotné vily a altánu obdivovali návštěvníci i málo využitou kuželnu. „Nenechte žádný prostor prázdný, využijte ho na oslavy, svatby, zaslouží si to,“ vzkázal městský architekt.
Duch doby jako by se tu zastavil čas, ale architektura v Sole Gratii naštěstí žije.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2018
  • 476 zobrazení
suof
NA POZVÁNÍ STANÍKA JSME VYRAZILI S MAJOREM NA VANDR PO ZNOJEMSKU. VLAKEM DO ZNOJMA, SE STANÍKEM A MEDVĚDEM SE SETKÁVÁME U BUSU NÁHRADNÍ DOPRAVY DO ŠUMNÉ. NEDLOUHO POSEDÍME V MÍSTNÍM HOSTINCI NA KULTURÁKU A RAZÍME DO LESA KOUSEK ZA ŠUMNOU. PĚKNÁ ROVINA, SPOUSTA DŘEVA OKOLO. TAKŽE S OHNĚM ŽÁDNÝ PROBLÉM. PĚKNÝ VEČER, VEČEŘE, ŽÁDNÁ ZIMA.
RÁNO PO SNÍDANI JDEME OKOLO RYBNÍKA VLKOV NA ZŘÍCENINU HRADU ŠIMPERK. LES OPOUŠTÍME U NOVÉHO RYBNÍKA A OKOLO VYLIDNĚNÉHO AUTOCAMPU MEXIKA PŘICHÁZÍME DO OLBRAMKOSTELA. ZAPADÁME DO MÍSTNÍ RESTAURACE NA OBĚD. PORCE NEVALNÉ, CENY NEMÍRNÉ. MAJOR SE TAKÉ POZDĚ PŘESVĚDČIL, ŽE JIM NESPLACHUJE ZÁCHOD. SE SERVÍRKOU TO ZA NAŠEHO VESELÍ VYŘEŠILI. OPOUŠTÍME HOSPODU, PROHLÍŽÍME POMNÍK MÍSTNÍM PADLÝM VOJÍNŮM. CESTOU DO KRAVSKA PŘES LES POTKÁVÁME SLIČNOU DĚVU PŘEDSTAVUJÍCÍ SE JAKO VENDY S DVĚMA PSY FOXEM A ZÁZVORKOU. DOZVÍDÁME SE, ŽE JEJÍ TATA JE TAKÉ TRAMP, A TO PŘÍMO Z OSLAVKY. PŘED ZÁMKEM KRAVSKO SE ZDE ROSTOUCÍM V NAŠICH ZEMÍCH VZÁCNÝM SEKVOJOVCEM DÁVÁME GÁBLÍK. ZÁMEK A OKOLÍ ZAČÍNÁ PO OPUŠTĚNÍ PŘED NĚKOLIKA LETY CHŘADNOUT. Z KRAVSKA NÁS VENDY PŘIVÁDÍ DO JEJICH VENKOVSKÉHO STAVENÍ V PLENKOVICÍCH. JSME PŘIVÍTÁNI TRAMPEM DICKEM. NA DVORKU NESEDÍME NA SUCHO. DICK VYTAHUJE SVŮJ NOTNĚ POPSANÝ CANCÁK, KTERÝ MAPUJE JEHO DLOUHÝ TRAMPSKÝ ŽIVOT. PROVÁDÍ NÁS I CHALUPOU, KTERÁ JE ZAŘÍZENA PŘEVÁŽNĚ V PŮVODNÍM STYLU STARÉHO SELSKÉHO STAVENÍ, VČETNĚ SKLÍPKU. LEZE SE NEJEN Z NĚJ, ALE I DOLŮ PO ČTYŘECH. OCHUTNÁVKA PÁLENKY NÁM TROŠKU ZAMOTÁ HLAVAMI. POSEDĚLI JSME A DICK S VENDY NÁS VEDOU DO VEDLEJŠÍCH HLUBOKÝCH MAŠŮVEK. KAM JINDE NEŽ DO HOSPODY. Z POČÁTKU SEDÍME VENKU. U NAŠEHO STOLU SE STAVUJE I MAJITEL HOSPODY, KTERÝ SRŠÍ VTIPNÝMI ŘEČMI. SE ŠEŘENÍM A OCHLAZENÍM VCHÁZÍME DO VNITŘ. PŘICHÁZÍ MLADŠÍ ŽENA S BATOHEM, MEDVĚD SE NA NÍ JEN PODÍVÁ, ANIŽ BY ŘEKL SLOVO VMETEMU DO TVÁŘE: „PIJ SI TO TVOJE KAFÍČKO..“USUZUJEME, ŽE JE TO JEDNA Z MÍSTNÍ MENŠINY DUŠEVNĚ SLABŠÍCH. I KDYŽ HOSPODSKÝ ŘÍKAL, ŽE JE JICH VĚTŠINA, TAK NEVÍM. UŽ PO TMĚ NÁS VENDY S DICKEM VEDOU NA BÁBOVEC, COŽ JE ZDEJŠÍ SAMOTA. CHLAPI ZDE MAJÍ POSEZENÍ O OHNĚ. PO PŮLNOCI SE LOUČÍME A S DOBRÝMI RADAMI ZAPADÁME O PÁR SET METRŮ DÁLE DO LESA . NEJPRVE JDEME JÁ SE STANÍKEM, ZA NÁMI MAJOR S MEDVĚDEM. HLEDÁME VHODNÁ MÍSTA K ULOŽENÍ KE SPÁNKU. VŠICHNI UŽ LEŽÍME A MADVĚD STÁLE BĚHÁ PO LESE A VOLÁ STANÍKA. NECHAL SI U NĚJ VĚCI A JELIKOŽ MÁ NAKOUPENO, NEMŮŽE HO PO TMĚ NAJÍT.
RÁNO BALÍME A VYSTOUPÁME NA DALŠÍ ZŘÍCENINU. TENTOKRÁT JE TO LAPIKUS. ROZDĚLÁVÁME OHEŇ NA SNÍDANI Z TOHO MÁLE DŘEVA, KTERÉ ZDE JE. DORÁŽÍ SEM I NĚKOLIK DŮCHODCŮ ZE ZÁJEZDU, JSOU ZE ŠUMAVY. PO SNÍDANI SCHÁZÍME DO ÚDOLÍ JEVIŠOVKY A PŘICHÁZÍME PŘES PLAVEČ, KDE VCHÁZÍME DO ZÁMECKÉHO AREÁLU PĚKNĚ UPRAVENÉHO A SLOUŽÍCÍHO DŮCHODCŮM ZDEJŠÍHO DOMOVA, K POLOPRÁZDNÉ VODNÍ NÁDRŽI VÝROVICE. SVÍTÍ SLUNCE, ALE VYFUKUJE,, TAK SI DÁVEME KAŽDÝ TO SVOJE JEDNO PIVO NEBO SODOVKU UVNITŘ PENZIONU CAMPU VÝR. OPUŠTÍME PŘEHRADU A JDEME DO VÝROVIC A JEŠTĚ ÚDOLÍM JEVIŠOVKY DO TVOŘIHRÁZI. Z NÍ STOUPÁME K LESU. ZDE TROŠKU KUFRUJEME, ALE PAK ÚSPĚŠNĚ PŘECHÁZÍME KOPEC OKOLO VRCHU DEBLÍNKU. PŘED KONCEM LESA NÁS ZAUJALY PODZEMNÍ STAVBY. USUZUJEME, ŽE MĚLY VOJENSKÉ VYUŽITÍ, ALE JAKÉ, TO SE DOZVÍDÁME AŽ V BISTRU V SUCHOHRDLECH OD MÍSTNÍ PADESÁTNICE MILKY, BÝVALÉ PRAPORČICE BÝVALÉ MÍSTNÍ POSÁDKY, KTERÁ SI DÁ STÁLE NOHU ZA KRK, COŽ ZASLUHUJE OBDIV. NAOPAK OBDIV UŽ NEZASLUHUJE JEJÍ ŽIVOT UTÁPĚNÝ V LIHU. ALE KECAT UMÍ PĚKNĚ. REALNÝ ZÁKLAD SVÉHO ŽIVOTA VOJENSKÉHO OBSÁHLE PŘIBARVUJE. TAK SE TAKÉ DOZVÍDÁME, ŽE V LESE BYL MUNIČÁK. MILKA NÁS STÁLE PŘEMLOUVÁ AŤ JDEME PŘESPAT K NÍ. SNAD SI OD TOHO NĚCO SLIBUJE? NENECHALI JSME SE ZLOMIT A VRACÍME SE DO LESA. OPĚT PĚKNÉ ROVINKY A DOSTI DŘEVA. U OHNĚ SEDÍME PŘES PŮLNOC.
RÁNO SNÍDANĚ NA MALÉM OHÝNKU A VYRÁŽÍME ZA SLUNCE SVITU KE ZNOJMU PŘES VINOHRAD A DOBŠICE A DÁLE OKOLO DYJE. PROCHÁZÍME STAROBYLÉ CENTRUM ZNOJMA. NÁMĚSTÍ. OBĚD V HOSPODĚ, KDE JSEM JIM SUNDAL DEŠTNÍKEM NA BATOHU Z POLICE NĚJAKÉ CHÁBÍ I S KVĚTINÁČEM. MAJITELKA NEBO SNAD ZAMĚSTNANKYNĚ JE CELÁ ROZLADĚNÁ. „LIÁNU“ OPATRUJE PRÝ UŽ OD SVÝCH STUDENTSKÝCH LET. OMLUVA JI ZŘEJMĚ MOC NEUKLIDNILA. MY ALE SPOKOJENI PO DOBRÉM OBĚDĚ VYRÁŽÍME K MÍSTNÍM PAMÁTKÁM. JÁ JEŠTĚ MASKOVÁN ZAMOTANÝMI ŠLAHOUNY STRŽENÉ HOSPODSKÉ BYLINY. K ROTUNDĚ SV. KATEŘINY, HRADU S VÝHLEDEM NA KOSTEL SV. MIKULÁŠE. DO KOSTELA SV. MICHALA S PĚKNÝMI VITRÁŽEMI. ULICEMI TAKÉ PŘICHÁZÍME K RADNIČNÍ VĚŽI. NĚKTEŘÍ Z NÁS VYSTUPUJÍ I NA JEJÍ OCHOZ S VYHLÍDKOU. PO TÉ SE UŽ POMALU UBÍRÁME K NÁDRAŽÍ. MEDVĚD JEŠTĚ POBÍHÁ PO ULICI A PŘEMLOUVÁ KOLEMJDOUCÍ K VYBLEJSKNUTÍ PŘED VEŽÍ. STANÍK JEDE BUSEM. MY S MAJOREM A MEDVĚDEM VLAKEM. MEDVĚD PŘESTUPUJE V HRUŠOVANECH. PĚKNÝ VANDR, AHOJ PŘÍŠTĚ.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2015
  • 455 zobrazení
kuchpav
Foto + video: Pavel Kuchař
Členové kulturní komise uspořádali v sále kulturního domu Svatomartinské posezení. K tanci a poslechu hrála skupina K-Band.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2018
  • 427 zobrazení
rumcaja
Když už vážím tu dálavu,tentokrát vlakem,beru víc času,nežli jen víkend,abych se stíhal o samotě pomazlit s Oslavkou a Chvojárnou.To se mně náramně povedlo a chvíle s kamarády byly taky milé a veselé. Pět platných dní,naplněných tím,o čem sníme a zpíváme.Tělo zhuntovaný a dušička ve vatě.
Musím konstatovat,že některá extrémní místa po skaliskách na svazích kaňonu jsem se zařekl příště absolvovat jedině s lehkým báglem a bez kytary.Třeba u Dickovy Plechárny pod Lamberkem..
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • květen 2018
  • 437 zobrazení
sifra
Sbor dobrovolných hasičů Tasovice si 20.10.2018 připomenul den vzniku Československé republiky.Při této slavnostní příležitosti byli oceněni členové sboru pamětní medailí vydané ke 100.výročí.
Po předání medailí proběhlo srdečné posezení za účasti starosty nobce Tasovice a starosty sdružení hasičů Čech,Moravy a Slezska okresu Znojmo.
Pan Ludvík Procházka poděkoval všem členům za dobrovolnou činnost,kterou vykonávají pro sbor a obec Tasovice
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2018
  • 457 zobrazení
Reklama