Hledání

8 235 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

pason
Fotky z části padesátikilometrové trasy Pražské stovky
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2017
  • 651 zobrazení
  • 1
erizobaby
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 10.12.2016
  • 20 zobrazení
  • 0
fisule
11 komentářů
  • prosinec 2017
  • 26 zobrazení
  • 1
zitmanovi
Tréninkový zimní okruh přes Brdy a Český kras. 48 km s převýšením 1 500 m. Trasa obsahuje mimo jiné vyhlášenou atrakci Pražské stovky - Údolí Nazaret. Oběhnuto s Badym a Berrym.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až duben 2017
  • 21 zobrazení
  • 0
1eskymak
Na závěr konec letošní motoristické sezony proběhl ve spolupráci s Veteran Vintage Club o.s. jubilejní 10. ročník setkání historických vozidel Pražská Noblesa. Již od rána, se účastníci shromažďovali na parkovišti u areálu Žluté lázně, kde jste si mohli prohlédnout více než stovku vozidel, pokochat se dobovým oblečením a nasát atmosféru zlaté éry motoristického designu a lidské dovednosti. K Pražské Noblese neodmyslitelně patří i závod pravidelnosti do vrchu, proto můžete vidět zúčastněné skvosty i v akci na silnici.
Ve 13:30 se po odjetí závodu posádky přesunuly na Vyšehrad, kde byla opět vozidla úhledně vystavena v blízkosti baziliky sv. Petra a Pavla.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 7.10.2017
  • 99 zobrazení
  • 5
fotografdavid
Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu ve středu 13. prosince 2017 zahájil hokejový zápas reprezentací České republiky a Finska.
Děti si zazpívaly před zraky více jak šestnácti tisíci diváky v pražské O2 Aréně a stovkami tisíc dalších před obrazovkami České televize v přímém přenosu.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.12.2017
  • 83 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Zabkowice Ślaskie (PL) - Město Ząbkowice Śląskie leží nějakých šedesát kilometrů od českých hranic v dolnoslezském kraji, který byl po dlouhá staletí součástí českého království, ale poté, co jej s Friedrichem II. Velikým proválčila Marie Terezie, stal se součástí pruského království a německé říše a po roce 1945 byl na základě Jaltské dohody přisouzen Polsku, aby mu vynahradil krvavé ztráty, které si na jeho účet ukrojil z jeho východních území tehdejší Sovětský svaz. A právě v tomto městě, až do onoho roku 1945 známém jako Frankenstein, se nachází dodnes vcelku ještě zachovalé ruiny kdysi mocného knížecího hradu.

Hrad - Vůbec první hrad na území Frankensteinu založil 1290 svídnický kníže Bolko I. Svídnicko-Žebický jako hraniční tvrz. Stavební materiál na místy až tři metry silné zdivo bylo získáváno z blízkých kamenolomů, mimo jiné ze Stolce a Kobylí Głowy. V roce 1335 ho několikrát bez valného úspěchu obléhala česká vojska, nicméně už o rok později ho Bolko II. Malý postoupil spolu s městem a okolními majetky do zástavy českému králi Janu Lucemburskému. A protože jeho syn Mikołaj je nedokázal vykoupit, přešly v roce 1351 trvale do držení Karla IV. a jeho synů. Během husitských válek se město Frankenstein stalo terčem kališnických útoků a v březnu 1428 dokonce lehlo popelem. Hrad však útoku odolal a v dalších letech několikrát změnil majitele. V druhé polovině 15. století přešel do držení pánů z Poděbrad, ale už v roce 1467 musel čelit útoku vratislavských povstalců. Česká posádka hradu tehdy čítala stovku mužů a srdnatě odolávala obléhání, přičemž na dobytí hradu nestačilo ani polní dělostřelectvo. Teprve když se k hradbám podařilo s vypětím sil za pomoci čtyřiadvaceti koní dovléct osmdesáticentový „velký kanón“, pevnost padla. Velitelem nově ustavené posádky frankensteinského hradu se stal Ulrich Hans von Hasenburg, nicméně český král Jiří z Poděbrad nemínil nechat hrad v rukou nepřítele a vyslal svého syna Viktorína, aby vratislavské z hradu a města opět co nejrychleji „vyprovodil“. Poděbradský junior v čele čtyř tisíc žoldnéřů a za podpory ze Saska a Braniborska ještě 15. července dobyl Frankenstein nazpět, a to včetně „velkého kanónu“ v ceně jednoho tisíce dukátů, který byl s velkou slávou převezen do Prahy. Boje však neutichly a ještě v roce 1468 byl hrad Vratislavany znovu těžce poničen. Teprve za Karla I. Poděbradského (zvaného také Karel Minsterberský) došlo k postupné obnově a přestavbě původně středověké pevnosti na novodobý renesanční zámek. Autorem projektu byl pražský rodák Benedikt Rejt (Ried), jinak tehdy dvorní architekt krále Kazimíra Jagellonského. Pod jeho vedením byla valná část původního hradu rozebrána a na jeho místě zahájena v roce 1516 stavba čtyřkřídlé moderně opevněné rezidence s dvěma mohutnými baštami a velkým čtvercovým nádvořím. Vzorem pro nový zámek se přitom údajně stal zámek uherských králů v Ofenu. V souvislosti s dalšími politickými a mocenskými akvizicemi včetně získání olešnického knížectví Poděbradští zřejmě nestihli dokončit přestavbu frankensteinského zámku v plném rozsahu a kvůli nákladně výstavbě nové rezidence v Olešnici byly stavební práce ve Frankensteinu urychleně dokončeny v roce 1532. Až do konce 16. století se nový zámek těšil poměrné klidné existenci. Horší časy nastaly během třicetileté války, kdy se ho střídavě zmocňovala švédská a císařská vojska, aniž by se jakkoliv starala o jeho údržbu. Ani po válce se však zámek nedočkal významnější obnovy, ještě v roce byl 1728 opuštěn a v roce 1784 dokonal dílo jeho zkázy požár. Po pádu komunistického režimu se začalo pracoval na projektu revitalizace zámku, na kterou bylo zatím uvolněno 400 tisíc zlotých (cca 2,8 miliónu korun). Většina zatím šla na zpracování archeologických, architektonických a konzervátorských prací a zabezpečení vstupní brány a podzemních sklepení. V podstatě jde zatím o práce, které mají objekt nějakým způsobem stabilizovat a zabránit dalšímu chátrání. Nyní je přístupna v návštěvních hodinách, je dostavěna jižní bašta a opravena vstupní věž s branou. Jsou viditelné necitelné dostavby zabraňující volnému vstupu do zřícenivy.

S někdejším městem Frankenstein je mimochodem úzce spojena legenda o někdejším doktoru téhož jména, který během bádání o lidské nesmrtelnosti stvořil umělé monstrum. Příběh dostal zásluhou anglické literátky Mary Shelleyové nejprve literární podobu a později ho snad ještě víc proslavilo filmové zpracování z 30. let minulého století.

Radnice - Aktuální ząbkowická radnice je šestá budova, která byla postavena na stejném místě od založení města. První radnice v Zabkowicích existovala již na počátku čtrnáctého století. Jednalo se o zděný objekt s věží, který sloužil i jako vězení. Objekt byl vypálen během husitské invaze v roce 1428. Druhá radnice, byla brzy zničena během bojů pod vedením krále Jiřího z Poděbrad se slezskými městy. Třetí stavba radnice 1532 vyhořela. Čtvrtá byla přestavba 1532 – 1533. Radnice měla dvě věže, vyšší sloužila jako zvonice. 1593 na ní byly nainstalovány sluneční hodiny. Nižší věž sloužila jako městské vězení. Během 30ti leté války roku 1632 byla budova vypálena. Výstavba páté radnice byla dokončena v roce 1661. Věž byla zvýšena na 72m. Další rekonstrukce proběhla v 1718, 1799 a v letech 1827 – 1828. Současná stavba pochází z let 1862 – 1864. Budova byla postavena po velkém požáru, který 24. května 1858 zničil většinu města. Po požáru se část věže zhroutila a poté zbytek byl vyhozen do vzduchu.

Šikmá věž (polsky Krzywa wieża) - Nachází se v centru města v blízkosti náměstí (rynku). Věž je vysoká 34 m a od svého středu se v horní části vychyluje o 2,14 m. Věž byla vybudována ve středověku, nejspíše na počátku 15. století (do dnešních dní se nedochovaly žádné informace o jejím původu). Kromě toho, že není přesně známo její stáří není ani znám účel, za jakým byla věž zbudována. Existuje několik možností; že se jednalo o součást zoubkovického hradu - tuto možnost potvrzuje fakt, že zdivo spodní části věže je zbudováno z kamene, nikoliv z cihel. V spodní části (do 10 m výšky) dosahuje tloušťka zdí navíc až čtyř metrů. Kromě této existují i další teorie, např. že se jednalo o původně věž středověkého opevnění (předtím, než došlo k posunu hradeb dál od náměstí), či jen a pouze o městskou zvonici. Od svého vzniku až do druhé světové války plnila věž právě úlohu zvonice. Po osvobození a připojení původního města Frankenstein k Polsku zůstal objekt dlouhou dobu opuštěný. První rekonstrukce věže byla provedena v 60. letech a další o několik dekád později (dokončena v roce 2007). K naklonění věže došlo nejspíše v roce 1598 v souvislosti buď s geologickými pohyby, či podmáčeným podložím. V průběhu let se naklonění věže neustále zvětšuje. Jen mezi lety 1977 a 2007 narostlo o 15 cm. Do požáru, který město postihl v roce 1858 byl vršek věže opatřen kovovou kopulí. Dnes se na něm nachází cimbuří a vyhlídková plošina pro turisty.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013 až červen 2017
  • 60 zobrazení
  • 2
jindroval
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 5.12.2015
  • 78 zobrazení
  • 2
boi
Slapy - Ztracenka - Třebenice - Slapská přehrada - Rabyně - Máj (vyhlídka) - Třebsín - Pikovice - Petrov /30 km/
více  Zavřít popis alba 
  • 3.12.2011
  • 625 zobrazení
  • 0
pason
Fotky z části trasy P100
Kategorie: sportudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2018
  • 481 zobrazení
  • 1
pason
Fotky z Pražské stovky v úseku z Jinců do Lhotky u Zadní Třebáně a několik fotek z Brd, ráje trempů, jako vzpomínka na Ivana Čiháka
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2016
  • 749 zobrazení
  • 3
kolaletiste
  • červen 2015
  • 54 zobrazení
  • 0
yetti72
130,9 kilometrů našlapaných,4400 výškových metrů nastoupaných.
Moje nejlepší akce celého roku, to se mi opravdu povedlo. Celou trasu jsem zvládl za 24:03 a to úplně tak nějak v pohodě a s lehkostí. Všechno mi sedlo, pršelo, ale to mi nevadí, bylo bahno a hodně, měl jsem super boty, vzal jsem si krosy od Inovejtu, žaludek kupodivu taky neprotestoval a nohy jely až do cíle, běhal jsem poctivě všechny seběhy a hodně rovinek. Kupodivu jsem párkrát běžel i do kopce a to já opravdu nesnáším. Aspoň na konci roku jedna akce vyšla podle mě. Organizačně bylo všechno na vysoké úrovni, Olaf to měl promakané do detailu. Na každe čipovce na nás čekala polévka, mohl sis dát energetický nápoj zvaný pivo a ještě když máš kolem sebe kamarády jako je Michal a Pepa tak se nemusíš bát, že bys polevil na tempu. Díky všem a už se těším na další ročník, který asi půjdu i s kolegou Lukášem.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2014
  • 78 zobrazení
  • 1
hcfdsksp
35 komentářů
  • 6.12.2014
  • 113 zobrazení
  • 1
pason
Pražskou stovku jsem si náležitě užil. Šel jsem v protisměru směrem z Vonoklas do Berouna a potkal jsem cestou desítky báječnejch lidí. Tady jsou někteří z nich.Omlouvám se těm, které jsem fotil i těm, které jsem nefotil. Děkuji ale všem, že jsem Vás mohl potkat.
Kategorie: krajinalidésport
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2013
  • 1 585 zobrazení
  • 0
pason
Z trasy dopolední části P100,než jsem měl poruchu na foťáku
více  Zavřít popis alba 
  • 8.12.2012
  • 599 zobrazení
  • 0
pason
Fotky z účasti na části jedné náročné turistické akci v okolí Vltavy a Sázavy
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 3.12.2011
  • 319 zobrazení
  • 1
johule
naprosto úžasný zážitek...třicet kiláků z kopce a do kopce...jen fotek je málo, na focení nezbyly síly:)
více  Zavřít popis alba 
  • 28.11.2009
  • 550 zobrazení
  • 0
johnny-z-brna
více  Zavřít popis alba 
  • 27.12.2018
  • 212 zobrazení
  • 0
hcfdsksp
  • prosinec 2015
  • 19 zobrazení
  • 0
yetti72
Letošní Pražská stovka, 130 km / 5350m+, byla hodně ochuzena o extrémní počasí. Šlo, běželo se v krásném počasí, v noci jasno, ráno mrazík a inverze, která vykouzlila nádherné výhledy a panoramata a přes den sluníčko a teploučko málem na krátký rukáv. Bundu jsem si nasadil znovu až večer, asi 15 kilometrů před cílem. Nejdřív jsme šli 60 kilometrový okruh okolo Berouna a až potom jsme nasadili směr Praha Modřany. Olaf opět vybral nádhernou, těžkou trasu, dá se říct, že byla hodně běhatelná, ale na to jsem moc neměl náladu a spíš šel svým, poslední dobou oblíbeným, rychlým krokem. Dal jsem to za 25:35 hod, na 98. místě pořadí ultraběžců a dálkoplazců. Bylo to sice o 1,5 hodiny pomalejc než loni, ale i tak jsem byl spokojen. Posledních 30 kilometrů jsem šel s kamarádem Petrem, který je z Prahy a tak bylo o navigaci a směr postaráno. I když unavení a dobití jsme celkem v pohodě dorazili do cíle a závěr nám pěkně uběhl při debatách, co jsme za ten rok na ultra zažili a prošli. Takže Olafe, dík a za rok na startu zase ahoj.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • prosinec 2015 až leden 2016
  • 32 zobrazení
  • 1
pason
Pro ty, co čtou příbalové letáky: Pokusil jsem se na přání Olafa trochu zdokumentovat vaši cestu na Pražské stovce. Nebylo mi to vůbec proti mysli. Rád se s vámi setkávám a nabíjí mne to energií. Počasí letos nebylo na tuto dobu zase až tak špatné, hlavně bylo teplo. Pro mne to bylo horší se světelnými podmínkami a drobnými kapičkami na objektivu. V kombinaci s tím samým na brýlích a rychlostí pohybu některých z vás, není kvalita všech fotek stejná. Zařadil jsem i fotky méně kvalitní, pokud to bylo jen trochu možné. Omlouvám se těm, kterým jsem fotku slíbil a není zde. V úvodu jsem zařadil fotky noční části hlavního závodu. Stovka pro mne byla vždycky prostředníkem k rychlému seznámení pro mne dosud neznámé oblasti, kam jsem se potom vracel. Trasa to byla moc zajímavá a já doufám, že se sem i vy znovu vrátíte.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • prosinec 2014
  • 1 658 zobrazení
  • 0
reklama