Povánoční toulání starou Prahou.

Dnes už bohužel Tejnka vypadá jinak. K venkovským usedlostem bylo přistavěno rezidenční bydlení a výsledek mi přijde tristní. Tak alespoň vzpomínka.

pražské toulky

Pražské toulky 2007

Starší fotografie z mých výletů do Prahy.

Přijel nás navštívit kamarád z Rokycan, a tak jsme ho s mamčou protáhly po vyhlášených pražských hospodách a zakončili jsme naše toulky u kamaráda v Jeep baru.

S majitelkou Igyho a Zakouška jsme se rozhodly, že tyhle dva krasavce zkusíme představit na nějaké té morčecí výstavě. A jelikož před námi aktuálně byla 1. krátkosrstá výstava v Praze, Petra své kluky připravila a 4. března ráno se s nimi vypravila na přejímku.

Ignacio si zkusil lítý boj o výstavní ocenění ve standardu A, jelikož je to standardní černý anglický crested, a Zacary si vyzkoušel mazlíky (tedy standard C), protože má jaksi chlupů méně a standard B nebyl při této speciálce otevřen. Zac si svoji slávu nicméně velice užil, poněvadž byl jeden z mála skinníků, který se na výstavě objevil, takže vzbudil velkou pozornost, a Petra tak měla co dělat, aby "odbavila" všechny informací chtivé obdivovatele :). Zacary si jinak ve svém standardu vydobil krásných 98 mazlíkovských bodů! A jak se umístil Igoušek, tatínek našich eFek? Ten získal úctyhodných 93,5b, což sice na umístění ani kartičku čekatele nestačilo, nicméně i tak se moc pěkně předvedl a je pro svoji paničku štramákem největším ;).

Z našich jozefcheeků se tentokrát výstavy v pražském Toulcově dvoře nezúčastnil nikdo, protože naše prozatím jediné výstavní zlatíčko Rozinka (Palaé min Salma) je v očekávání, a tak má na starosti uplně jiné věci, resp. brzy bude mít "plné cecíky práce" ...

Nicméně jsem na výstavu zavítala i já, a to nejen pro pořízení pár obrázků, shlídnutí naší možné konkurence a dalších morčecích krasavců a zakoupení nějakých těch potřeb pro své jozefcheeky, ale především proto, že jsem s sebou vezla našeho Emánka, kterého jsem před výstavním sálem předala jeho nové majitelce. Ten se tak v neděli přestěhoval do svého nového domova. Jaké pak bylo mé překvapení, když jsem v bedýnce, do níž jsem Emánka Martině předávala, choulila ještě jedna červená americká kulička - Morčata z paneláku si totiž domů vezla novou posilu, a to hned dvojnásobnou :).

Uvidíme kdo, kam a kdy se na další výstavní zápolení vypraví, tak nám držte palce, ač jsou pro nás právě ta naše morčátka ta nej, ať se příště zadaří více a přibudou třeba i nějaké ty šampionské kartičky ;).