Hledání

8 231 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vaskatrubacev
Restaurace Mlíkárna v Riegrových sadech, kostel sv.Ludmily,Vinice na Grébovce,Jindřišská věž,Prašná brána,Petrovská zvonice,Bazilika sv.Jakuba,dům U Kamenného zvonu,uměleckoprůmyslové muzeum,terasa Národního divadla,Novoměstský pivovar aNovoměstská radnicr.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • listopad 2017
  • 22 zobrazení
  • 1
klt
Dominikánský klášter u sv. Michala v Litoměřicích existoval v Litoměřicích v letech 1236-1950.
Dominikánský klášter v Litoměřicích byl založen podle tradice po roce 1236 pražským biskupem Bernardem z rodu Kaplířů, kteří byli trvalými příznivci kláštera. První listinně doloženou zmínku máme z klášterního archivu z roku 1330. Klášter obdržel postupně celou řadu fundací, a zabezpečil tak svou existenci. Za husitských válek utrpěl velké škody, ale nepřestal existovat. Jeho představení těžce zápasili o existenci v utrakvistických Litoměřicích. Klášter stále rychleji upadal po stránce hmotné i z nedostatku noviců. Po Bílé hoře nastal opět rozkvět kláštera. V roce 1630 dal Ferdinand II. nově založenému noviciátu při klášteře konfiskované dominium Velký Újezd. Obnovu celého kláštera vedl nový převor Petr Canadilla. Pro noviciát muselo město Litoměřice postoupit domy emigrantů a klášter rostl tím, že se v něm vychovávali novici pro celou provincii. V letech 1656-1783 složilo v tomto klášteře řádový slib 967 noviců. Koncem 17. století se staví kostel sv. Michala, klášter a několik vedlejších budov, takže dominikáni mají na severozápadní straně města vlastní čtvrť. Za Josefa II. roku 1785 byl počet řeholníků snížen z 22 na 14. Dne 30. května 1788 se museli dominikáni přestěhovat do zrušeného kláštera minoritů u sv. Jakuba v Litoměřicích. V roce 1878 byl noviciát přenesen z Litoměřic do Brna, později do Olomouce.

Klášter byl u staršího kostela založen pravděpodobně v polovině 13. století. Za vlády Karla IV. všechny objekty prošly důkladnou přestavbou, jejíž pozůstatky jsou dodnes viditelné (arkády rajského dvora). Při husitském dobývání města nebyl snad přímo poškozen, další soužití komunity s převážně nekatolickým městem však bylo až do počátku 17. století problematické. Klášter i kostel byly poškozeny živelnými pohromami (1511 zemětřesení, 1519 požár ? od blesku aj.).
Od roku 1628 se připravoval materiál na důkladnou přestavbu, zahájenou po skončení třicetileté války. Kostel svatého Michala byl přestavěn v raném baroku podle projektu G. D. Orsiho (1672–85), úpravy konventu se omezily na důkladnou opravu a nové uliční průčelí. Počátkem 18. století si dominikáni zřídili na přilehlém parkánu velkou zahradu s "lusthausem", zřízeným z jedné hradební věže.
Klášterní komunita byla roku 1788 přemístěna ke svatému Jakubu (bývalý minoritský klášter), v původním objektu se usadil nejprve generální seminář, poté krajský, později okresní úřad. Uliční fasádu konventu změnila klasicistní přestavba v letech 1814–34 od místního architekta Josefa Gaubeho. Kostel svatého Michala byl roku 1838 zdemolován, část vnitřního zařízení předtím odvezena do kadaňského farního kostela, kde se zachovala dodnes. Od roku 1949 sídlí v bývalém klášteře Státní oblastní archiv Litoměřice s působností pro Ústecký a Liberecký kraj.

Také v tomto místě stál nejstarší kostel již v románském období. Je možné, že sloužil velkému pohřebišti, archeologicky doloženému mezi ním a pozdějším náměstím. Ve druhé polovině 30. let 13. století položil základy k litoměřickému konventu dominikánů u sv. Michala Bernard Kaplíř ze Sulevic (22. pražský biskup).
Rod Kaplířů ze Sulevic měl k litoměřickým dominikánům vždy úzký vztah. Ve 14. století byl klášter i kostel výrazně goticky přestavován. Za husitských válek zažil klášter dramatické chvíle. Žižkovo vojsko se k městu přiblížilo v květnu 1421 a zaujalo postavení na pravém břehu Pokratického potoka. Žižka na město zaútočil a podle tradice jeho jednotky pronikly právě do areálu dominikánského kláštera, byly však odraženy. Litoměřičtí se již mezitím (29. 5. 1421) dohodli s Pražany, přistoupili ke čtyřem pražským artikulům a Žižka od města odtáhl. Dominikánský klášter v Litoměřicich dále existoval, byť asi se značnými obtížemi, i v utrakvistickém období. Objekty kláštera i kostel byly poškozeny na počátku 16. století - v roce 1511 zemětřesením, roku 1519 požárem od blesku. V roce 1583 se zřítila střecha a polovina klenby kostela, který pak zůstal na dlouhá léta ruinou. Willenbergova rytina z roku 1602 ukazuje pravděpodobnou podobu kostela v pozdním středověku a raném novověku - jednalo se o trojlodní halový objekt.
V letech 1674 - 1686 byl kostel zásadně přestavěn stavitelem Antonio Portou dle plánů G. D. Orsiho. Jednalo se o razantní přestavbu, spíše se dá hovořit o novostavbě s využitím starších konstrukcí. Stavba na křížovém, centralizujícím půdorysu měla krátkou loď zaklenutou pouze dvěma klenebními travé. Průčelí kostela vycházelo z italských vzorů. Nejvýznamnějším příznivcem řádu byl v té době Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, slavný obránce Vídně před Turky v roce 1683. V době josefínského rušení klášterů dominikány zachránila jejich účast na duchovní správě ve městě, museli se však přestěhovat do bývalého minoritského kláštera u sv. Jakuba.
Nevyužívaný kostel byl v roce 1838 prodán soukromníkovi ke zboření. Na jeho místě byla rozšířena budova krajského úřadu (někdejší konventní budova). Kamenivo z tohoto bořeného kostela bylo využito ke stavbě silnice do Pokratic. Z kostela se tak do dnešních dnů zachovala proluka mezi dnešním úřadem práce a státním oblastním archivem. Stále zde stojí kamenný sokl kostelního průčelí, s dosud patrným členěním fasády pomocí pilastrů. Levý krajní pilastr je zachován v celé výšce v rámci zdiva sousedního objektu (dnešní Úřad práce). Vedle něj stojí socha sv. Jana Nepomuckého. V ose zbořeného kostela, tedy v místě někdejšího vstupu, stojí klasicistní kašna. Část mobiliáře byla přestěhována do farního kostela v Kadani.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_dominik%C3%A1n%C5%AF_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6820&PARAM=11&tid=21104&pos=450

http://litomerice-leitmeritz.net/clanky/cist/nazev/17-zmizele-litomerice-i-zmizele-kostely
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • srpen 2005 až srpen 2017
  • 162 zobrazení
  • 17
guc6hj
  • 18.3.2018
  • 65 zobrazení
  • 1
rodaxx
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 2.4.2017
  • 22 zobrazení
  • 0
vlasta-korala
  • 7.9.2015
  • 27 zobrazení
  • 0
skobkralupy
  • 2.11.2014
  • 65 zobrazení
  • 0
monaaus
29.2.2012

Prašná brána
Staroměstská radnice
více  Zavřít popis alba 
  • 29.2.2012
  • 33 zobrazení
  • 0
123kacenka
  • 29.2.2012
  • 23 zobrazení
  • 0
fandah
Praha 29.2.2012 Věž katedrály sv.Víta, Petřínská rozhledna,Věž sv. Mikuláše na Malé Straně,Malostranská mostecká věž,Staroměstská mostecká věž
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
  • 29.2.2012
  • 79 zobrazení
  • 0
miskut
  • 31.8.2011
  • 27 zobrazení
  • 0
aditab
1 komentář
  • červenec 2011
  • 55 zobrazení
  • 0
tepe
  • 15.4.2018
  • 87 zobrazení
  • 0
martanav
  • 7.9.2015
  • 15 zobrazení
  • 0
sunshineiv
  • 29.3.2015
  • 36 zobrazení
  • 0
jezeklbc
  • 29.2.2012
  • 62 zobrazení
  • 0
susenky
  • 25.11.2012
  • 48 zobrazení
  • 0
nunasj
  • leden 2000 až březen 2010
  • 27 zobrazení
  • 0
dusanek
březen 2010 Prašná brána, Staroměstská radnice a chrám sv.Mikuláše
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2008
  • 53 zobrazení
  • 0
michnov
Pražské věže - je turisticko badatelské putování Prahou podle mapy z roku 1885. - Letos to byl již šestý ročník :-)
Letos bylo na trase připraveno 23 kontrolních bodů - já jich dal jen 21 - jednu kapličku jsem minul a nechtěl se vracet a na Svět železnice bych potřeboval více času.
Jen pro představu trasy zde jsou průchozí kontrolní body:
1 - nádraží dráhy císaře Františka Josefa - lidově Hlavák
2 - Věžový dům U Kamenného zvonu
3 - Náprskovo muzeum
4 - Pivovar U Fleků
5 - nádraží Vyšehrad
6 - Velká jižní věž sv.Víta - ano katedrála na hradě :-)
7 - Městské muzeum - to je na Florenci
8 - Petrská zvonice
9 - Království železnic - :-(
10 - muzeum Argondie - to je kousek od Nebozízku
11 - Loreta
12 - kostel sv.Mikuláše - Vršovice
13 - kostel sv.Gabriela - snad je to ještě Smíchov
14 - dřevěná zvonička z Valašska - u letohrádku Kinských
15 - kostel sv.Michala - na Petříně
16 - kaple sv.Jezulátka - pod Petřínem :-(
17 - věž Mihulka - na hradě
18 - rozcestník U Laviček - Malostranské náměstí
19 - Bruncvík
20 - muzeum Karla Zemana
21 - Malostranská mostní věž
22 - zahrada Ztracenka - Folimanka
23 - Novoměstská radnice
No tak to jsem skoro dal - když vezmu že dvě věže sv.Vít (287) - a Novoměstská radnice (221) dají dohromady přes 500 schodů - :-) No bylo těch schodů fakt dost

Nemuselo se to navštívit uvedeném - šlo to tak jak to vyhovovalo

Fotil jsem jen asi 2/3 trasy pak začalo pršet a mě se nechtělo stále vytahovat a zandavat foťák z baťohu

Navštíveno 29.3.2015
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.3.2015
  • 150 zobrazení
  • 2
vaskatrubacev
11.ročník Pražských věží.Počasí nám přálo ,cestování po kostelech a věžích super.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2016
  • 35 zobrazení
  • 0
jelinkova
Katka a Ondra se zúčastnili 20. pokračování Pražských věží: Podolská vodárna, Nuselská radnice, ochoz sokolovny Sokola Nusle, Michelská vodárenská věž, zvonice kostela na Pankráci, zvonice kostela v Podolí, hrad krále Václava v Kunraticích.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 0
jelinkova
Katka a Ondra se na podzim a na jaře zúčastnili hry Pražské věře. Byli na věžích a střechách Chrámu sv. Víta, Národního divadla, hotelu Internacionál a dalších.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2017 až duben 2018
  • 115 zobrazení
  • 0
jivas
Pražskévěže č.16Pražský hrad chrám sv.Víta,Břevnovský klášter,čistírna odpadních vod v Bubenči,hotel Internacionál,Bachmačské náměstí, věž sídla Církve československé husitské,kaple sv.Michala,kostel sv,Matěje,zámeček Hanspaulka,věž DDM hl.m.Prahy Pod Juliskoua muzeum MHD a mnoho dalších zážitků.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 16.4.2018
  • 48 zobrazení
  • 1
ivapet
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • březen 2015 až duben 2017
  • 592 zobrazení
  • 2
reklama