Hledání

11 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

1pesak
více  Zavřít popis alba 
  • 21.3.2011
  • 41 zobrazení
  • 0
groower
  • 2.9.2007
  • 429 zobrazení
  • 0
medved77
Den otevřených dveří na stavbě Silničního Okruhu Kolem Prahy - stavba 514 : Lahovice - Slivenec a Den otevřených dveří na stavbě Nového Spojení v Praze
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2007
  • 230 zobrazení
  • 0
istero61
Mníšek, tenis a Squash (Říčany), kola ( Mníšek, Říčany,) SL večeře, lezení Smíchoff, Hare Kriška (Městečko), Štvanice - Orestea, Sushi veečeře, Vánoční Praha, Stavba Kateřinky, thakská masáž..
více  Zavřít popis alba 
  • červen až prosinec 2016
  • 120 zobrazení
  • 0
thomas211
Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák stojí na kopci Kopanina (411 m n. m.), někdy nazývaném též Cukrák, v severní části Brd, v katastrálním území Jíloviště, nedaleko jižní hranice Prahy. Stavba začala v roce 1959. Do provozu byl uveden 26. listopadu 1961.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.4.2014
  • 32 zobrazení
  • 2
bimbimbam
Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák stojí na kopci Kopanina (411 m n. m.), někdy nazývaném též Cukrák, v severní části Brd, v katastrálním území Jíloviště, nedaleko jižní hranice Prahy. Stavba začala v roce 1959. Do provozu byl uveden 26. listopadu 1961.

(z wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2013
  • 16 zobrazení
  • 0
radovans
Zatopené dálniční mosty najdeme na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny, ve vodní nádrži Švihov (známější pod názvem Želivka). Ta byla vybudována v letech 1965-75 jako zdroj pitné vody pro hlavní město Prahu. Stavbě přehrady padlo za oběť několik obcí a část železniční tratě z Benešova, která dříve vedla do Dolních Kralovic. Na trať lze nalézt už jen pár památek, za návštěvu stojí kamenný most u Keblova. Stavby stojí v pásmu hygienické ochrany I. stupně a jsou veřejnosti nepřístupné!
více  Zavřít popis alba 
  • 30.4.2016
  • 156 zobrazení
  • 2
waverka
Podrobný projekt přehrady Les Království (dříve uváděné jako přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná) na Labi
vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky. V roce
1909 byla stavební část vodního díla zadána firmě Ing. J. V. Velflík v Praze a dodávka železných konstrukcí firmě
Fanta & Jireš v Praze. Stavba proběhla proběhla v letech 1910 – 1919, prodloužení doby značně ovlivnila
1. světová válka. Ve své době se jednalo o největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo
zadrženého množství vody, a nejdelší přehradu, co do délky zděné hráze.
V letech 1920 – 1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní
elektrárna. Technologickou část dodala firma Českomoravská - Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík.
Celé vodní dílo včetně elektrárny je od roku 1958 nemovitou památko
více  Zavřít popis alba 
518 komentářů
  • 23.10.2013
  • 731 zobrazení
  • 6
biblos
Historické jádro tohoto nejvýše položeného města okresu České Budějovice je městskou památkovou zónou.

Nové Hrady byly ve středověku významnou pohraniční pevností. V pramenech je doloženo slovanské hradiště, ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad (Gretzen) patřící rodu Vítkovců. Po roce 1620 se Nové Hrady stávají rezidenčním městem Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945, a to nejprve v přestavěném rožmberském domě na náměstí, přebudovaném na barokní rezidenci, později v nově vybudovaném raně klasicistním zámku na okraji historického centra města.Zámek byl po druhé světové válce zkonfiskován a v letech 1949-1955 se stal domovem pro řecké děti. Dnes je zámek v majetku Akademie věd České republiky a sídlí v něm Ústav nanobiologie a strukturní biologie.

Buquoyská hrobka postavená v letech 1890–1892 v neogotickém stylu se nachází na východním konci hřbitova (založen 1810) v Nových Hradech a je kulturní památkou. Byla zbudována podle projektu pražského architekta Josefa Schulze, autora hlavní budovy Národního muzea v Praze. Stavbu provedl stavitel Karel Bůžek z Nových Hradů. Hrobku nechal vybudovat velkostatkář a politik hrabě Karel Bonaventura Buquoy (1854–1911), jmenovec císařského generála a vítěze na Bílé hoře. Nad vchodem do zádušní kaple je umístěna rozměrná pozlacená mozaika zobrazující Pannu Marii podle výtvarné předlohy Maxe Švabinského.

Kostel svatého Petra a Pavla - farní, poprvé zmiňován v roce 1284. Tato raně gotická stavba byla spolu s městem zničena husity roku 1425 a vojskem Zdeňka ze Šternberka roku 1467. Nová stavba byla dokončena okolo roku 1590. Z této doby pochází švábská síťová klenba presbyteria, nejdokonalejší v jižních Čechách. Roku 1726 došlo k sesazení poškozené renesanční střechy a věže a nahrazení typickou barokní osmistěnnou cibulovou bání s lucernou.
Klášter Božího Milosrdenství Rodiny Panny Marie – klášter servitů. Klášter servitů u kostela sv. Petra a Pavla, založil roku 1677 majitel panství hrabě F. Buquoy jako poděkování Panně Marii za uzdravení z těžkého zranění v bitvě s Turky. Po roce 1990 obnoven především díky darům z Rakouska.
Buquoyská rezidence – na tomto místě stávalo nejdříve několik samostatných domů, které zde nechali postavit Rožmberkové. Jejich spojením a přeměnou v celý komplex vznikla v letech 1634–1635 podoba tzv. městského paláce. To vše na pokyn hraběnky Marie Magdalény z Biglia, která po příchodu do Nových Hradů roku 1626 odmítla obývat už nevyhovující hrad. Buquoyové v rezidenci sídlili až do počátku 19. století, kdy se přestěhovali do nově zbudovaného zámku. Dnes hotel a restaurace.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.7.2017
  • 62 zobrazení
  • 3
12jirka
http://bohnice.info/historie.html

Statek Vraných - č.p. 1

Staré Bohnice si zaslouží pozornost především díky svému původnímu historickému jádru, které se zachovalo. Historické návsi dominuje krásně opravený statek Vraných č.p.1, Bohnická 36. Na štítu má letopočet 1777 a dochoval se zřejmě v původní zdobené podobě.

Kostel sv. Petra a Pavla

Bohnice byly ve středověku významným místem na jedné z důležitých cest z Prahy na sever. Svědčí o tom kamenný kostel Sv. Petra a Pavla , který pochází již z 12. století. Jeho stáří dokládá pergamenová listina , která byla nalezena v olověné krabici r. 1790 při rozebírání starého hlavního oltáře. Současná podoba kostela je dána přestavbou do pozdně barokní podoby z roku 1805. Zbytky původního zdiva po obou stranách lodi byly při opravách záměrně ponechány odkryty.

Kostel svatého Petra a Pavla byl vysvěcen 30. května 1158 králem Vladislavem.

Kolpingův dům - č.p. 3

Obecní škola na bohnickém náměstíčku byla založena roku 1788. Při požáru dne 15. července 1827 vyhořelo mnoho domů včetně budovy školy, byla obnovena až roku 1839. Byla jednotřídní, ale roku 1841 byla přeměněna na dvojtřídku. Žáci sem však docházeli ještě roku 1978. Dům byl zrekonstruován a od srpna roku 1994 slouží jako azylový dům pro matky s dětmi, který je známý pod názvem Kolpingův dům. Byl pojmenován podle kněze Adolpha Kolpinga, který žil v 19. století a jehož lze označit za jednoho z prvních sociálních pedagogů. V azylovém domě se nachází 7 samostatných bytových jednotek pro 10 matek s 20 dětmi a jeden krizový pokoj.

Hospic Štrasburk - č.p. 12

Již v 11. století stála na místě dnešního hospice zemanská tvrz, kostel a budova, která byla využívána jako noclehárna kupců, kteří putovali po obchodní stezce do Prahy. Stavba byla označována jako takzvaný Dolní dvůr. Později sloužil tento objekt jako zájezdní hostinec Štrasburk a obydlí pro hospodářský personál. Ve 20. století byla budova využívána jako ubytovna Psychiatrické léčebny a od 1. 1. 1998 v ní sídlí hospic. Nabízí 23 jednolůžkových a jeden dvoulůžkový pokoj pro ubytování nevyléčitelně nemocných onkologických pacientů.

Bohnický zámek - č.p. 14

Ve 2. polovině 18. století byl zbudován menší pozdně barokní komplex Bohnického zámku. Na počátku 19. století proběhla rekonstrukce zámku. Jeho průčelí bylo upraveno v klasicistním slohu. Další menší úpravy byly provedeny roku 1913. Z původního zámeckého areálu se do dnešního dne dochovala pouze jednopatrová budova s mansardovou střechou a s věžičkou a přilehlá vstupní brána.

Bohnická fara - č.p. 4
První zpráva o samostatné bohnické farní obci v pražské diecézi pocházejí z let 1344 – 1350, kdy byl arcibiskupem Arnošt z Pardubic. Po skončení husitských válek nebyla fara delší dobu využívána. Roku 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci. Bohnická fara je jednopatrová barokní budova s valbovou střechou pocházející z roku 1738. V tomto roce totiž byla obnovena samostatná bohnická farní obec. Dne 15. července 1827 vypukl požár v domě č.p. 6 a rozšířil se na několik dalších budov včetně fary. Během tří let však byla budova zrekonstruována. Při této opravě byly obnoveny fasády a upravena barokní výzdoba. Na počátku 21. století proběhla rekonstrukce.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 20.4.2013
  • 253 zobrazení
  • 0
reklama