Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 11 049 výsledků (0,1430 sekund)

reklama
139 fotek, 23.10.2018, 256 zobrazení
37 fotek, leden až březen 2016, 245 zobrazení
138 fotek, 25.7.2015, 187 zobrazení
Vzhledem k časnému odjezdu parníku z Prahy (v 7 hodin) jsme vyjížděli po půl šesté z Osečan. Stahovala se mračna a těsně jsme ujeli bouřce. Ta nás však dohnala, když jsme přecházeli Jiráskův most. Vyplouvali jsme za slušného deště, namačkaní pod střechou parníku. Postupně se vyčasilo, oteplilo, cestující sundavali igelity a sušili se na sluníčku.
Cesta parníkem trvala 6 hodin, které však uběhly celkem rychle a stále bylo na co se koukat.
Jak parník, tak plavební kanály a zdymadla jsou zajímavými a důmyslnými díly našich předků.

V Mělníku jsme se vydali na zámek. Po prohlídce jsme zašli do restaurace U Císaře, kde jsme se občerstvili a dali si kávu a také přečkali další liják.
No a pak najít vlakové nádraží a vlakem do Všetat, kde jsme přestoupili na osobní vlak do Prahy.

Z Hlavního nádraží v Praze jsme došli pěšky k Jiráskovu mostu, kde stálo naše auto.

Viděli jsme další kout naší krásné země.

Několik údajů z internetu o technických památkách:

Kolesový parník Vltava
Kolesový parník Vltava je jedním z posledních dvou velkých kolesových parníků (druhým je parník Vyšehrad), které jsou v Čechách v provozu. Parník Vltava provozuje Pražská paroplavební společnost, a.s. Nyní se využívá především k výletním a vyhlídkovým plavbám po Vltavě.
Parník Vltava funguje od roku 1940, kdy Pražská paroplavební společnost renovovala svoji lodní flotilu. Po druhé světové válce bylo parníků celkem 17, postupně však chátraly a byly vyřazovány z provozu. V současnosti jsou v provozu pouze dva z nich – Vyšehrad a Vltava.
Kolesový parník Vltava patří spíše k menším parníkům. Musel být kratší a užší, aby snadno a bezpečně proplouval plavebními komorami na nejvytíženější trati Praha – Štěchovice, pro kterou byl původně určen. Z důvodu četných nízkých mostů neměl ani vyhlídkovou palubu. Vyroben byl v loděnici PRAGA v Praze – Libni pod vedením hlavního konstruktéra, Ing. Benbenka. Nový parník Vltava byl nakonec po několika zdrženích spuštěn na vodu 27. 8. 1940. Jeho cena se vyšplhala na 2,7 milionů.
Během 2. světové války, podobně jako řada jiných lodí, i parník Vltava musel plout pod německým názvem Moldau I., i nadále se však plavil po své obvyklé trase do Štěchovic. Na této trati fungoval až do roku 1990, kdy byl jako poslední provozuschopný parník po nehodě odstaven. V březnu až srpnu roku 1991 bylo plavidlo částečně opraveno a znovu uvedeno do provozu jako restaurační loď. Další, a prozatím poslední, rekonstrukce proběhla v roce 2007, kdy byl vzhledem k narůstající historické hodnotě parník kompletně restaurován, aby se co nejvíce přiblížil své původní podobě z roku 1940.V roce 2013 jej Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku České republiky.
Parník Vltava měří 53 metrů na délku a 5,1 metrů na šířku. Výkon parního stroje je 112,5 kW (150 k). Celková kapacita lodi je až 250 míst, z toho je 100 krytých míst k sezení. Rychlost plavidla na klidné vodě asi 16,5 km/h. Parník má vlastní restauraci, bar, vinárnu i částečně krytou vyhlídkovou palubu.

Laterální plavební kanál Mělník - Vraňany
Laterální plavební kanál Mělník–Vraňany je plavební vodní kanál mezi Vraňany a Mělníkem v okrese Mělník ve Středočeském kraji v České republice. Jeho účelem je umožnit velkým říčním lodím plout po klidné hladině a vyhnout se nebezpečnému proudu v posledních peřejích na Vltavě před soutokem s Labem. Kanál je 10,1 km dlouhý.
Kanál se stavěl v letech 1902-1905 a kromě samotného prokopání a vyzdění kanálu byl současně postaven Vraňanský jez s vorovou propustí, u které kanál začíná. Přes kanál bylo počátkem 20. století vybudováno osm mostů a především dvoukomorové zdymadlo u Hořína, které překonává více než osmimetrový rozdíl hladin. Zdymadlo Hořín je technická památka.

Zdymadlo Hořín
Zdymadlo Hořín kanál rozděluje na horní a dolní část. Horní část kanálu má šířku 18 až 36 m, délku přes 6 km a hloubku 2,4 až 3 m. Po jeho délce jsou rozmístěna čtyři obratiště. Na začátku kanálu jsou 20 m široká vrata pro jeho uzavření v případě velké vody. Provoz v kanálu je jednosměrný a je řízen světelnou signalizací s výhybnou v Lužci nad Vltavou. Dolní plavební kanál v úseku Hořín - Mělník má šířku 18 až 40 m a minimální hloubku 2,5 m.
Tento laterální plavební kanál spolu s plavebními komorami umožnil splavnit Vltavu u jejího ústí do Labe. Horní část je příležitostně využívána pro závody ve veslování na dlouhé trati. Na Vraňanském jezu byla v letech 2004 - 2006 vybudována malá vodní elektrárna s vodorovně umístěnou Kaplanovou turbínou a špičkovým instalovaným výkonem 2,75 MW.

Zdymadlo Štvanice
Zdymadlo Štvanice je vodní stupeň na Vltavě u ostrova Štvanice, v zákrutu Vltavy severně od centra Prahy, pod vrchem Letná, na říčním kilometru 50,69. Sestává z Helmovského jezu na levém rameni Vltavy a soustavy plavebních komor v levé části pravého ramene; v pravé části pravého ramene se nachází bezejmenný pohyblivý jez a pod ním byl vybudován sportovní kanál Štvanice pro vodní slalom (na karlínské straně). Jde o jedno ze čtyř pražských zdymadel, předchází mu zdymadlo Modřany (řkm 62,21) a zdymadlo Smíchov (řkm 53,80), následuje zdymadlo Podbaba-Troja (řkm 43,50). Současnou podobu zdymadlo získalo v letech 1907–1912, rekonstruováno bylo ve 40. letech a v 80. letech 20. století.

Vodní elektrárna Štvanice
Secesní novoklasicistní budova elektrárny Štvanice (Holešovice č. p. 1340) s kupolovitou věží pochází z let 1912–1913, navrhl ji architekt Alois Dlabač a postavila firma Kapsa a Müller.
Na západní straně budově dominuje čtyřhranná pětiposchoďová věž o výšce 22 m s půdorysem 7,5 × 7,5 m. Její poslední patro je Kruhové, řešené na způsob altánu, střecha je kopulovitá se špicí výšky 8 m.
Elektrárna Štvanice byla vybavena třemi Kaplanovými turbínami o výkonu 1,89 MW, celkem tedy 5,67 MW. Výkon elektrárny tedy zhruba odpovídá příkonu veškerého pražského veřejného osvětlení.

Zdymadlo Klecany
Stavbu soustavy zdymadel na Vltavě a Labi řídila „Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách“, ustavená roku 1896. V rámci této akce bylo vybudováno podle generelního plánu z roku 1893 firmou Lanna 11 zdymadel mezi Prahou a Saskem, dimenzovaných pro plavební hloubku 2,10 metru a lodi o nosnosti 1000 tun. Zdymadlo Klecany bylo od července 1897 do roku 1898 prvním z vodních děl vybudovaných v rámci činnosti této komise. Jez byl vyzkoušen 19. února 1899. Výstavbu financovala ze dvou třetin rakouská vláda a z jedné třetiny české místodržitelství.
Namísto původních dvou ostrovů mezi Roztoky a Klecanami byl vytvořen jeden ostrov. Byl zasypán náhon a odtokový kanál u tzv. Moldavského mlýna (pozdější penicilinka, dnes VUAB Pharma) a zrušen tak jeho pohon, byl vybudován nový přístav pro osobní i nákladní dopravu a upraveny stávající přívozy.
V roce 1977 došlo k havárii levého a částečně středního jezového pole, což urychlilo připravovanou rekonstrukci. Tu dokončila polská firma Budimex v roce 1981. V roce 1985 byla dobudována malá vodní elektrárna s vybavením od ČKD Blansko. V letech 1999–2001 byla vybudována nová malá elektrárna.
Při povodni v roce 2002 dosáhla hladina u Klecan úrovně 184,38 m n. m. (9,37 metru nad normální hladinou 175,00 m n. m.) a celé vodní dílo značně poškodila.

Zdymadlo Troja-Podbaba
Zdymadlo Troja-Podbaba je vodní stupeň na Vltavě v severní části Prahy, plavební komora na říčním kilometru 43,50 a jez na řkm 45,58. Sestává z Trojského jezu na pravém rameni, tříkilometrového plavebního kanálu při levém břehu (vlevo od Císařského ostrova) a podbabských plavebních komor u konce plavebního kanálu. Je po proudu posledním ze čtyř pražských zdymadel, předchází mu zdymadlo Štvanice (řkm 50,69), následuje zdymadlo Klecany-Roztoky.
Zdymadlo bylo postaveno firmou Lanna v letech 1899–1902 v rámci projektu splavnění Vltavy mezi Prahou a Mělníkem, který iniciovala Průmyslová jednota v Praze. Výstavba plavebního kanálu změnila obrys Císařského ostrova, původní meandrující rameno bylo zaslepeno a přeměněno v parkové jezírko Malá říčka. Původní hradlový jez měl tři pole o šířce po asi 38 metrech.
Při povodni v červenci 1954, kdy hladina stoupla o 2,26 metrů nad normální stav, nebyl jez včas vyhrazen a došlo k jeho poškození. K podobné události došlo znovu v roce 1965.] V roce 1972 byly hradlové uzávěry nahrazeny dutými ocelovými klapkami, hradící klapkové těleso se hydraulickými válci zdvihá nebo spouští podle průtoku v řece tak, aby hladina nad jezem zůstávala na stejné úrovni.
20. července 1974 jez poškodily čtyři utržené nákladní čluny.
V letech 1974–1979 prošlo zdymadlo rekonstrukcí. V roce 2009 byla vybudována malá vodní elektrárna přímoproudá Kaplanova turbína s hltností 2 x 40 m3/s, a výkonem 2 x 1090 kW.
Po rekonstrukci má od roku 1998 plavební komora nový velín, který navrhli architekti Eduard Schleger a Lukáš Liesler. Při rekonstrukci plavebních komor v roce 1996 byly zřízeny dvě vodní elektrárny v bočních zdech větší komory.

Zdymadlo Smíchov
Zdymadlo Smíchov je vodní stupeň na Vltavě v centrální části Prahy, na říčním kilometru 53,80. Sestává ze dvou historicky podstatně starších jezů, Šítkovského a Staroměstského, a soustavy plavebních komor. Je jedním ze čtyř pražských zdymadel. Současnou podobu získalo zdymadlo Smíchov v letech 1911–1922,[1] kdy byly firmou Lanna podle projektu F. Sandra vybudovány plavební komory; přitom byla odstraněna část Petržilkovského ostrova.
Plavební komora Smíchov se nachází při levém břehu řeky, na území Smíchova pod Petržilkovským ostrovem, po levé straně Dětského ostrova a pravé straně Janáčkova nábřeží. Je tvořena čtverými po sobě následujícími vraty. Od špice Dětského ostrova pak pokračuje zdí oddělený kanál po území Malé Strany pod mostem Legií až ke Staroměstskému jezu u Muzea Kampa (Sovovy mlýny). Z horní části kanálu je štolou pod úpatím Janáčkova a Malostranského nábřeží svedena voda do ramene Vltavy Čertovka.
Plavební komora Mánes pro plavbu do prostoru mezi oběma jezy se nachází při pravé straně Šítkovského jezu, při levé straně začátku Slovanského ostrova.
35 fotek, 1.11.2018, 251 zobrazení
34 fotek, 1.11.2018, 53 zobrazení
40 fotek, 26.10.2018, 51 zobrazení
57 fotek, 22.10.2018, 18 zobrazení
6 fotek, loni na podzim, 29 zobrazení
18 fotek, loni v létě, 38 zobrazení
330 fotek, říjen 2018, 778 zobrazení
29 fotek, 26.10.2018, 61 zobrazení
16 fotek, 26.10.2018, 21 zobrazení
107 fotek, říjen 2018, 39 zobrazení
87 fotek, květen až červen 2018, 68 zobrazení
56 fotek, 12.2.2009, 28 zobrazení
foceno: 29.1.2009
1 fotka, 86 zobrazení
v praze 15.1.2009 ve 20:30
46 fotek, loni na podzim, 12 zobrazení
31 fotek, 25.10.2018, 10 zobrazení
24 fotek, 26.10.2018, 38 zobrazení
125 fotek, 24.10.2018, 191 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

projekt

276 zobrazení, žádné album

1.B | projekt-cerny

833 zobrazení, 9 alb

fsps-projekt

303 zobrazení, 2 alba

projekt-domu

1 332 zobrazení, 48 alb

projekt-hsv

533 zobrazení, 2 alba

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron