jaroslavm
  • březen 2002 až září 2014
  • 766 zobrazení
fotokrouzekexperiment
Historicky první fotodrama workshop pod vedením Markéty Zborníkové, která vede vynikající dramatické kroužky pod RC Olivka v Olomouci a mě. Touto akcí, která byla výhradně pro děti z mého fotokroužku a z Markétina dramakroužku, jsme zjistila, jestli má podobná spolupráce smysl, jestli se dají obě disciplíny propojovat a jestli by byla možná bližší spolupráce nás dvou. Náš workshop měl u dětí velký úspěch a už se plánuje druhý- navazující, kde chceme pokračovat v původním záměru a stavět na něm. Celý workshop probíhal tři dny, kdy první den jsme děti večer propouštěly domů a pak ze soboty na neděli přespávali přímo v prostorách RC Olivka.

Zvolili jsme tři hry: Evžen Oněgin, Zkrocení zlé ženy a Romeo a Julie dětem jsme doporučili se na ně před kurzem podívat- na začátku kurzu jsme pak rozebírali jednotlivé postavy, zápletky, vnitřní boj postav ... postupně každý zjistil, která hra je mu nejbližší a tak se vytvořily tři skupinky, kde se detailněji rozebíraly postavy z dané hry. Večer si každý zvolil svoji postavu, se kterou pracoval po celou dobu kurzu.

Krom úvodu do divadla, úvodu do fotografie a aktivizačních her (z nich se mi nejvíce líbila ta, kdy jsme si vzájemně masírovali záda :) jsme se věnovali zajímavému propojení herectví a fotografie.

První technika, kterou jsme použily bylo moje oblíbené malování světlem- první fotky z každé skupiny jsou vždy zkušební- bez spojitosti s tématem, ale velmi záhy každý začal pracovat na úkolu- měli znázornit vztahy mezi postavami (Taťána a Oněgin, Kateřina a Bianca, Romeo a Julie ... ale i Oněgin a Vladimír ...)

Toto nám zabralo dosti času- večer proběhlo promítání a zhodnocení ... pak byla skvělá soukromá diskotéka a na spaní se pustil film "Zkrocení zlé ženy" (spali jsme v jedné místnosti ve spacácích na zemi, ráno po probuzení vznikla zajímavé krátké video "deprivované pančelky" )

V neděli si každý pokusil abstraktně vyjádřit vnitřní svět své postavy - toto se poté nafotilo a použilo v další části úkolu ... mezitím si děti vytvářely kostýmy z mikrotenu a izolepy ...

Jakmile byly vytvořeny kostýmy použili jsme projektor na promítnutí vnitřního světa postavy na herce (dítě, které si tu postavu vybralo) a ten měl za úkol gesty, mimikou, postojem se pokusit vyjárřit svoji postavu.

Pak se v mikrotenovém oděvu šlo přes město na oběd :D ... dokonce i hodně foukalo, tak mikrotenový oděv nádherně vlál a u některých působil opravdu monstrózně! Celá akce byla neuvěřitelná, děti byly úžasné, skupina se nádherně kamarádsky propojila a vznikly skvělé věci a mě s Markétkou to nakoplo k další spolupráci. Těšte se na pokračování ... už máme koncepci ;)
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • únor 2013
  • 1 162 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mysticsmile
Pondělí první září. Den jako každý jiný. Ovšem pro nastávající prvňáky je v mnohém vyjímečný. Jdou poprvé do školy a to je pro ně jistě velkým zážitkem. Každé dítě to prožívá jinak. Některé se těší, jiné zase s pláčem nechce opustit bezpečnou náruč maminky. Nakonec však všechny děti po osmé hodině usedly do lavic, rodiče stáli vzadu ve třídě a mnozí tyto vzácné okamžiky svých ratolestí natáčeli nebo fotografovali. Tento obraz byl zřejmě podobný ve všech koutech naší vlasti, o čemž jsem se přesvědčil při sledování záznamu Zpráv z regionů na ČT24.
Já jsem si též zavzpomínal na školní léta a navštívil jedno z pracovišť základní školy v Boskovicích lidově zvaná „Zelená“ na náměstí 9. května. Vše je zde podobné jako v sedmdesátých letech. To jsme se zde učili, když do budovy dívčí školy zvané „Růžová“ se již pro její havarijní stav vstoupit nesmělo. Mám ještě v živé paměti masnu pana vedoucího Krále naproti, odkud na nás zle zíraly dvě obrovské strakaté dogy. Dnes již po této starobylé škole ani masně není ani památky, nyní je zde rozlehlé parkoviště a bytovky. Ale v něčem jsou vnitřní prostory „Zelené“ školy opravdu jiné. Zmizely rudé nástěnky, budovatelská hesla, ze kterých jsme tenkrát rozum neměli, šedivé malby na chodbách a učebnách vystřídaly pestrobarevné plochy. Vše je nyní světlejší a veselejší. Zejména v prvních třídách. Stěny pokryté zábavnými obrázky, vkusnými závěsy, nástěnkami se zajímavým obsahem, všude nová okna, takže ani venkovní hluk sem příliš nedoléhá jako tenkrát. Snad jen jedno zůstalo, zelený nádech vnější fasády budovy, jejíž původ sahá někdy do roku 1937. Dost však již nostalgického vzpomínání.
V 1.A třídě bylo opravdu plno. Děti i rodiče čekali na oficiální zahájení jejich v historii první vyučovací hodiny. Žádný strach v očích nejmenších jsem nezaznamenal. Spíše se učebnou rozléhalo veselé štěbetání, zatímco rodičové stáli většinou mlčky vzadu. Řečnění utišil hlas statutární zástupkyně školy Mgr. Dagmar Oujezské: „Dobrý den, milé děti, já Vás zde moc vítám. Těšily jste se?“ Z lavic zaznělo sborové jóóóóó! „Asi nejvíce se na vás všechny těšila Vaše třídní paní učitelka Mgr. Magda Báčová. Bude Vás provázet po celý školní rok. Když se něco nebude dařit, moc a moc Vám ve všem pomůže.“ Poté Mgr. Dagmar Oujezská zašpásovala: „Když se dívám na rodiče, měla bych už jít do důchodu, protože mnohé z těchto školních lavic znám.“ Učebnou zazněl veselý smích, nálada se uvolnila. Slova se ujala místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Připadla mi milá povinnost slavnostně zahájit tento vyjímečný den, kdy jste poprvé přišli sem do základní školy. Město je zřizovatelem a stará se, aby veškeré technické zázemí škol bylo v pořádku. Jistě to znamená velkou změnu v životě. Pro děti, rodiče i v mnohých případech prarodiče. Já bych vám přála, abyste si pamatovali nejen tento první den, ale celou první třídu. Paní učitelka bude jistě velmi trpělivá a má připravenou spoustu zajímavých věcí třeba učebnic a pomůcek. Získáte mnoho znalostí a dovedností. Za zřizovatele přeji vše nejlepší. Z tohoto místa chci pochválit všechny pracovníky školy za vzornou obětavou práci. Naše škola totiž patří v hodnoceni Krajského úřadu i Školní inspekce mezi nejlepší. Přeji všem, abyste vykročili šťastně do nového života. Příští rok se jistě uvidíme a to už budete ostřílení druháci.“ A kdo zde umí počítat do deseti?“ Zeptala se opět Mgr. Dagmar Oujezská. Z lavic se ozvalo sborové jáááááá. „A kdo víc?“ jáááááá? „Ptám se, my zde otvíráme po dlouhé přestávce na druhém stupni opět matematické třídy, budeme se na Vás těšit. A protože máte dnes ten slavný den, požádejte rodiče, aby s Vámi zašli do cukrárny. Zasloužíte si dnes sladkou odměnu za statečnost.“ Mgr. Dagmar Oujezská ještě dodala, že v Boskovicích je jedna z největších základních škol v republice se šesti prvními třídami, na každém odloučeném pracovišti jsou dvě. „Přeji Vám krásný den, rodičům pevné nervy.“ Několik slov pronesl ještě zástupce ředitele Mgr. Martin Staněk: „Přeji Vám krásný nejen dnešek, ale i celý školní rok. Hodně štěstí, trpělivosti, ať sem na Zelenou chodíte rádi a abychom se stále na sebe jen usmívali.“
Do vedlejší 1.B třídy už nebylo snadné se mezi rodiči protlačit. Takový byl zájem o první den jejich ratolestí. A opět to stejné, kamery tiše předly, cvakaly fotoaparáty. Mnozí rodičové chtěli zachytit vzácné okamžiky. Zaznamenaný materiál bude mít hodnotu teprve až po mnoha letech, když děti dorostou a budou snímky ukazovat třeba zase svým potomkům. Slavnostní ceremoniál zahájení byl v podstatě úplně stejný i projevy představitelů byly obdobné. Všechny přivítala třídní učitelka Jarmila Buchtová. „Kdo se těšil,“ spustila úvodem Mgr. Dagmar Oujezská. Jáááááááá! Ozvalo se zase sborově. „A kdo se netěšil?“ Nastalo na okamžik hrobové ticho. „Tak to má být,“ pochválila děti a celý obřad zahájení se opakoval téměř stejně jako v 1.A. Při dotazu, kam se chodí po prvním školním dni, děti sborově odpovídaly, že do cukrárny. Jeden z rodičů nahlas zašpásoval: „Do hospody.“ Z lavic i řad dospělých se ozval veselý smích, kterému se neubránili ani představitelé u tabule. Nálada se opět uvolnila a zbytek slavnostního uvítání se nesl již ve velmi neformálním duchu.
Pak jsme se rychle širokým schodištěm a školními chodbami, které byly za nás ponuré a nevlídné, dnes světlé a zářivé, přesunuli do velké jídelny, kterou si osobně téměř nepamatuji. Na obědy jsem nechodil. Zde to hučelo jako v úle. Není divu, zde se shromáždily již větší děti z druhého stupně zdejší školy a hlasitě se překřikovaly, chtíc sdělit svému okolí čerstvé dojmy z prázdnin.
„Dobrý den, vítám všechny ve škole,“ utišila všechny sympatická tmavovlasá žákyně z osmé B třídy Iva Šamšulová. „Přišla mezi nás místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, statutární zástupkyně školy Mgr. Dagmar Oujezská, a zástupce ředitele pro tuto budovu Mgr. Martin Staněk. Sálem zazněl pro všechny bouřlivý potlesk. Mgr. Dagmar Oujezská začala na úvod hned s humorem: „Co bychom si počali, kdybychom k Vám nemohli promluvit. Vítám pedagogické pracovníky. Přeji pevné nervy, hodně zdraví. Ať máme z Vás radost a baví nás s vámi pracovat. Věřte, že chceme. Ale prosíme, pomozte nám v tom. Ať tu strávíme společně krásných a příjemných deset měsíců školy. Vítám žáky tříd z rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. Tato tradice zde byla velká, ale po sloučení škol a vytvoření nového vzdělávacího programu byly jiné priority. Teprve nyní se k tomu zase vracíme. Přeji všem i těm, co nejsou z naší školy, aby se Vám zde moc a moc líbilo. Není jednoduché změnit školu a kamarády. Ale s naší pomocí vše jistě zvládnete snadno. Deváťákum přeji, aby se dostali na své vysněné střední školy a učební obory. Není to lehké. Nevěřte, že se učit nemusíte. Jen ti nejlepší dosáhnou vytouženého cíle. Těšili jste se na školu?“ „Nééééé“ zahučelo z řad žáků. Mgr. Dagmar Oujezská se ovšem nenechala vyvést z míry: „Tohle jsem čekala. Přicházíme od prvňáčků a ti se těšili.“ Do rozjařené atmosféry promluvila místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Pěkné dopoledne všem členům pedagogického sboru a hlavně Vám, žákům. Před dvěma měsíci jsme se zde loučili a jako by to bylo včera, jsme zde zase. Člověku se někdy nechce učit, však to nějak dopadne. Ale co pustíte na základní škole, již těžko se k tomu budete vracet. Všichni ve škole to s vámi myslí dobře a radí vám ze svých zkušeností. Ať ten čistý papír celého školního roku zůstane úhledný bez kaněk a špatných známek. Celému pedagogickému sboru přeji hodně trpělivosti a radost z úspěchů žáků. Naše základní škola patří mezi největší v republice, Kraj i Školská inspekce nás řadí na přední místo. Město jako zřizovatel se snaží poskytnout to nejlepší. Ať na konci roku odcházející děti jdou dál, kam si přáli a ostatní mějte pěkné vysvědčení.“ Zástupce ředitele Mgr. Martin Staněk pak popřál úspěch ve společné práci, šťastné úsměvy a aby školní rok prošel v klidu. „Všichni se zase těšíme na prázdniny, dodal na závěr.“
Žáci z osmých tříd nastudovali poslední týden o prázdninách loutkové divadlo. Ale nebylo takové to běžné starodávné s dřevěnými marionetami, ale v životní velikosti, kdy děti hrály vodiče i loutky. Wiliam Shakespeare by se divil, jak žáci dokázali jeho světově proslulou milostnou tragedii Romeo a Julie ztvárnit. O humorné situace nebyla nouze, všichni se náramně bavili. To bylo něco pro pubertální děti. Po skončení originálního představeni jsem litoval, že nemám alespoň část zachycenou na filmu. Jistě by to byl zážitek i pro čtenáře.
Blížil se konec naší návštěvy v „Zelené“ škole. Já jsem ještě přijal pozvání Mgr. Dagmar Oujezské ke krátkému rozhovoru v její útulné kanceláři: „Jak jsem již říkala, otvíráme od šestého ročníku matematické třídy. Někteří žáci po „pětce“ odcházejí na osmileté gymnázium zde v Boskovicích, jiní zase po absolvování matematických testů přešli do naší matematické třídy, kde máme nyní 24 žáků. Jsou zde děti z Cetkovic, Jabloňan, Skalice nad Svitavou i pracoviště Sušilova.“
Návštěva v příjemné základní škole „Zelená“ byla u konce, Mgr. Dagmar Oujezská musela za svými povinnostmi. Na chodbě jsem si všimnul nástěnky s fotografiemi odešlých deváťáků. Prý je to tady takový zvyk. Musím dodat, že je to opravdu hezký nápad a vzpomínka na ty, kteří právě v tento den usedli do lavic v úplně jiné škole a třeba i v cizím městě. Ať se jim též daří. A najednou jsem si uvědomil, jak ten čas letí. Vždyť je tomu nějakých 43 let, co jsme my jako páťáci těmito chodbami denně proudili a sbírali vědomosti od bývalých skvělých učitelů ve zdejších třídách.
Ještě doplním, že do základních škol v Jihomoravském kraji letos nastoupilo téměř 86 tisíc žáků, což je o 627 dětí víc než vloni. Z toho bylo 11200 prvňáčků.
Více: http://zs.boskovice.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • září 2012
  • 996 zobrazení
fitstudiocvicsnamicz
První dubnový den se oba závodní týmy CVICSNAMI.CZ zúčastnily Aerobic Cupu v Kyjově a předvedly skvělé výkony. Mladší holky se sestavou "Romeo a Julie" obsadily 3. místo, starší holky a jejich "Jeden team" vybojoval stříbrné medaile. Gratulujeme a děkujeme všem holkám, jejich rodičům a především perfektní trenérce Kamči Špačkové za její úžasné choreografie.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2017
  • 919 zobrazení
sisistek
Počasí s námi laškovalo do poslední chvíle. Nakonec jsme přece jen odložili plánovaný výlet do Paříže a vydali se za teplem na jih. A protože děti měly slíbený zábavný park, začali jsme u Gardy.

Ve čtvrtek večer jsme se sešli na příjemném stání pro obytná auta v městečku Lazise. Jedná se o krásné opevněné městečko s krásnými starými domy a románským tržním náměstím včetně malého přístavu přímo v centru města. Též kostelík z roku 983 je úžasný. Po ranní prohlídce jsme se přesunuli o 5 km k zábavnému parku Gardaland.

Gardaland je jeden z prvních zábavných parků v Evropě a s plochou více než 700 000 m2 (2009) patří i k těm největším. Je dokonce pátým nejnavštěvovanějším zábavným parkem na světě a asociace Forbes zařadila Gardaland v roce 2005 na pátou příčku mezi desítku nejlepších zábavních parků na světě.

V parku se nachází na 70 atrakcí různého charakteru, jedna z nejzajímavějších, Blue Tornádo, je horská dráha dosahující rychlosti až 110km/hod s přetížením 5G! Tato atrakce byla jedna z prvních tohoto druhu v Evropě (1995) a byla vyrobena v USA. Oproti běžným dráhám jsou koleje nahoře. Blue Tornádo patří ke špičce svého druhu a k nejrychlejším horským dráhám vůbec. Délka dráhy je téměř 760m a vysoká 50m.

Magic Mountain - Klasická horská dráha dosahující rychlosti až 90km/hod. Jedná se o první ocelovou dráhu v parku (1985). Délka dráhy je téměř 700m a vysoká je 35m. V parku jsme vydrželi celý den, někteří si to užili naplno, ostatní většinu dráh hlídali baťohy :-).

Díky krásnému počasí – jasno a teplota přes 16°C , relativně malému množství návštěvníků (park byl otevřený druhý den) byl pobyt velmi příjemný. Večer jsme se přesunuli do Verony, kde jsme stáli nedaleko centra.

Verona je italské město v oblasti Benátska a hlavní město provincie Verona. Je to druhé největší město v Benátsku, hned po Benátkách. Město leží asi 30 km od Gardského jezera a protéká jím řeka Adige. Pro svoji nádheru je město vyhledáváno turisty a anglický dramatik William Shakespeare do ní zasadil děj své slavné tragédie Romeo a Julie. Od roku 2000 je historické centrum Verony zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

Postupně jsme za polojasného počasí navštívili všechny důležité pamětihodnosti. Např. amfiteátr, dokončený v roce 30, je největší na světě po římském Koloseu a po amfiteátru v Capue nedaleko Neapole. Dříve aréna pojala téměř všechny obyvatele starověké Verony a návštěvníci sem přicházeli z celého Veneta, aby shlédli bitvy a gladiátorské zápasy. Amfiteátr se proto využíval k veřejným popravám, veletrhům, divadelním a operním představením a býčím zápasům. Amfiteátr je 139 metrů dlouhý a 110 metrů široký. Dnes aréna slouží k divadelním představením.

Za zmínku též stojí Zelinářské náměstí s Veronskou madonou a benátským sloupem, či Piazza dei Signori s Dantovým pomníkem a s výstavními paláci po obvodě. Krásná je též radnice z roku 1193.

Nezapomněli jsme ani na veronskou románskou katedrálu či starý scaligerovský hrad z roku 1353, dnes muzeum starého umění. Hned za hradem je opevněný most přes Adiži, který patří mezi nejhezčí svého druhu v Evropě.

A jedním z hlavních důvodů, proč jsme do Verony vyrazili, byla samozřejmě návštěva Juliina balkonu, kde se odehrála Shakespearova tragédie někdy kolem roku 1302, s možností zanechat zamilované vzkazy všem blízkým. Několik z nás si i vyzkoušelo, jaké je to být na balkóně, když zdola zpívá zamilovaný Romeo.

Večer jsme se přesunuli do campu k moři, nedaleko Benátek. Příjemně jsme poseděli a pogrilovali a ráno vyrazili lodí do Benátek.

To, že vzhled Benátek je nasycen kulturou a uměním, počínající od roku 1063 kostelem sv. Marka pokračující Dóžecím palácem z 12. – 15. století, renesančními stavbami, kterou je knihovna Sansovino či kostel svatého Giorgio Maggiore, z téže doby až k baroknímu kostelu sv. Marie della Salute a zase zpět k Piazza před kostelem sv. Marka, zdobené arkádami – na každém kroku archeologické poklady, které uvnitř uchovávají další mistrovská díla, ví asi každý.

Tak alespoň krátká rekapitulace: romantická atmosféra na nás dýchala ze všech míst a zákoutí. Protože bylo málo lidí, měli jsme šanci prohlédnout si všechny zajímavé památky. Nezapomenutelným zážitkem byla určitě plavba po hlavním Grand kanále. Vrátili jsme se do Benátek skoro po 16-ti letech a byli jsme mile překvapeni – žádný zápach, uklizeno, mnoho památek je opravených nebo se opravují. Na náměstí sice byly větší fronty, ale my jsme se nezařadili, stačilo nám to zvenku :-).
Cestou zpět jsme vyzkoušeli místní metro - městskou plavbu po kanále, než jsme stačili zjistit, jaký systém zde funguje, byli jsme na místě a děkovali, že nepřišel revizor.

Ještě v neděli večer jsme se přesunuli do Klagenfurtu, kde jsme si ráno prohlédli park miniatur Minimundus. Je zde možné prohlédnout si všechny zajímavé stavby Evropy i světa. Zjistili jsme, kde jsme ještě nebyli a je toho docela dost ( na tak málo dovolené ). V poledne jsme se rozloučili a vyrazili domů.

Díky počasí a parťákům se nám prodloužený víkend na jihu Evropy moc líbil.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2010
  • 596 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
yao
V úterý dne 12.2.2013 proběhlo na naší škole v sále ZUŠ školní kolo recitační soutěže. Zúčastnilo se ho 48 recitátorů, celou soutěž uváděla paní učitelka Vlasta Pončíková. V porotě zasedli učitelé: pan ředitel Petr Šrámek, paní učitelky: Alena Ondrušová, Blanka Kristanová, Eva Orságová a Lenka Šuláková. Celou soutěž fotila a zpracovala Karin Davídková.
Výsledky recitační soutěže:
0. kategorie: žáci 1. třídy:
1. místo: Vladimír Křupala „Papoušek“ Zuzana Kopecká
2. místo: Evička Koláčková „Sešup“ Arnošt Vít
3. místo: Anita MarieKoňaříková „Ještě jedna o sněhulákovi“ Zuzana Kopecká

I. kategorie: žáci 2. a 3. třídy:
1. místo: Jan Zvěřina (3. tř.) „Ptala se Františky Marta“ Ivan Magor Jirous
2. místo: Martin Krutílek (3. tř.) „Sůl nad zlato“ Michal Černík
3. místo Jakub Morávek (3. tř.) „Dýn a dýně“ Pavel Šrut
cena poroty Kristýnka Plánková (2.tř.) „O létající košili“ Jiří Brukner

II. kategorie: žáci 4. a 5. třídy:
1. místo Jindřiška Jochcová (5.tř.) „Chytrá Šahrazád“ František Hrubín
2. místo Veronika Humlová (4.tř.) „Krokodýl“ Korněj Čukovskij
3. místo Tomáš Čírtek (4. tř.) „Zasadil jsem telefon“ T. Janovic

III. kategorie: žáci 6. a 7. třídy:
1. a 2. místo nebylo uděleno
3. místo: Adéla Šuláková (6. tř.) „Tulákovy Vánoce“ Jiří Žáček

IV. kategorie: žáci 8. a 9. třídy:
1. místo: Ivana Píšková (9. tř.) „Romeo a Julie“ Karel Kryl
2. místo: Michal Plánka (8. tř.) „Pásmo“ G. Apolinaire
3. místo Barbora Matyščáková (9.tř.) „Podzimní“ Václav Hrabě

Všem účastníkům soutěže upřímně děkujeme za účast v soutěži a výhercům srdečně blahopřejeme k vítězství. Všichni, kdo se umístili na 1. a 2. místě, postupují do okrskového kola ve Vsetíně – ve čtvrtek dne 7. 3. 2013. I zde jim držíme palce a přejeme co nejlepší umístění.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.2.2013
  • 607 zobrazení
divadlonymburk
  • leden až srpen 2010
  • 470 zobrazení
fitstudiocvicsnamicz
Náš mladší závodní tým z Blanska s choreografií Romeo a Julie se zúčastnil v sobotu 24. 2. 2017 svých prvních závodů v tomto roce a z celorepublikové taneční soutěže Let's dance, která se konala v Letovicích, si odváží nádherné 1.místo. Gratulujeme a děkujeme nejen starším holkám, ale hlavně rodičům za jejich podporu.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2016/2017
  • 521 zobrazení
gymnaziumchotebor
Foto: Mgr. Tomáš Scholz
více  Zavřít popis alba 
  • září 2014
  • 383 zobrazení
t-e-r-k-a
Než nás pustili na nádvoří, vypadalo to trochu jako sraz gymplu :). Randy má početný fanklub i mezi učitelským sborem :).
více  Zavřít popis alba 
  • 21.8.2009
  • 321 zobrazení
moravskoslezska-sinfoniet
dirigent: Josef KURFIŘT (Praha)
sólisté: Hyun-Jung KU (soprán), Miroslava HRUBÁ (fagot), Jan SOUKUP (fagot)

program:

W. A. Mozart: Figarova svatba (předehra)
J. K. Vaňhal: Koncert pro dva fagoty
Ch. Gounod: Árie ,,Ah, je veux vivre“ z opery Romeo a Julie
A. Catalani: Árie ,,Ebben, ne andro lontana“ z opery La Wally
L. van Beethoven: Symfonie č. 5 ,,Osudová“
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 24.1.2016
  • 273 zobrazení
gymnaziumchotebor
Bilaterální projekt Comenius pokračoval druhou, závěrečnou částí u nás na gymnáziu. Vyvrcholil divadelním představením.
Foto: Mgr. Tomáš Scholz
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2015
  • 271 zobrazení
hillbilly
a první představitelka hlavní role vůbec, paní Zora Šemberová. Článek o premiéře a paní Zoře vyjde v úterý zde http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • listopad 2007 až květen 2012
  • 274 zobrazení
jimik222
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2008
  • 254 zobrazení
xa8
Omlouvám se za některé rozmazané fotečky, ale jinak pěkné ne? :-)
Vloženo by: Peťa
více  Zavřít popis alba 
  • 248 zobrazení
tyrsovkakurim
To čekání na Ježíška bylo velmi velmi dlouhé... a tak jsme si ho zkrátili besídkami ve škole i ve školní družině, výlety i divadlem! (To žáci 8. a 9. tříd navštívili divadelní představení Romeo a Julie v anglické jazyce v Buranteatru v Brně.! A bylo to skvělé!) A jak to uteklo!
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2019 až leden 2020
  • 275 zobrazení
terpolka
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2011
  • 231 zobrazení
willis85
více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2009
  • 224 zobrazení
vavrinaci
  • prosinec 2003 až únor 2004
  • 207 zobrazení
marketmilano
náš první balet v La Scale - Romeo a Julie
více  Zavřít popis alba 
  • 12.3.2008
  • 210 zobrazení
Reklama