Hledání

1 206 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

radejovfotky
24. 6. 2012 se konala v Radějově za účasti veselského děkana Václava Vrby slavnostní mše svatá k 100. výročí vysvěcení kostela. Na závěr mše starosta Radějova Martin Hájek představil novou knihu o Radějově, která vznikla pod vedením historika Jiřího Pajera.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2012
  • 327 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Videosekvence z vernisáže výstavy Radějovjani sobě uspořádané k 600. výročí první písemné zmínky o Radějově a 100. výročí vysvěcení kostela v Radějově. Vernisáž se uskutečnila 1. 7. 2012. O slavnostní část se postarala CM Včelínek a nově vzniklý ženský sbor v Radějově.
Kategorie: kulturalidé
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2012
  • 182 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Videosekvence - Cyrilometodějská púť v Radějově spojená s oslavami 600. výročí první písemné zmínky o Radějově a 100. výročí vysvěcení kostela v Radějově
Odpolední program - mužský sbor Malina z Kozojídek, Radějovský ženský sbor, CM Včelínek, FS Danaj, schola Radějov
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2012
  • 128 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Výstava Radějovjani sobě uspořádaná k 600. výročí první písemné zmínky o Radějově a 100. výročí vysvěcení kostela v Radějově. Vernisáž se uskutečnila 1. 7. 2012. O slavnostní část se postarala CM Včelínek a nově vzniklý ženský sbor v Radějově. Výstava se skládá ze tří částí, jednu tvoří staré fotografie Radějova a Radějovjanů, radějovské kroje a jejich součásti. K zhlédnutí je více než 350 starých fotografií. Druhá část je zaměřena na tvorbu Radějovjanů a to minulou i současnou. V třetí části Radějovjané soutěží ve fotografické soutěži. Celá výstava je ještě doplněna prezentací zájmových sdružení a organizací Radějova.
Kategorie: kulturalidé
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2012
  • 355 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Cyrilometodějská púť v Radějově spojená s oslavami 600. výročí první písemné zmínky o Radějově a 100. výročí vysvěcení kostela v Radějově
Odpolední program vystoupení Radějovského ženského sboru za doprovodu cimbálové muziky Včelínek, mužského sboru Malina z Kozojídek, dechové hudby Švitorka, CM Petra Mičky, scholy Gaudete ze Bzence, FS Danaj, CM Krepina, scholy z Radějova, sboru Svatý Pluk z Uherského Hradiště
Krátké zastavení arcibiskupa olomouckého a moravského metropolity Jana Bosco Graubnera v Radějově na oslavách
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 5.7.2012
  • 192 zobrazení
  • 0
radejovfotky
  • leden 2000 až leden 2004
  • 34 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Cyrilometodějská púť v Radějově spojená s oslavami 600. výročí první písemné zmínky o Radějově, mše svatá, vystoupení folklorního kroužku dětí, žen.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2012
  • 210 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2012
  • 214 zobrazení
  • 0
radejovfotky
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2000 až únor 2012
  • 71 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 1.4.2013
  • 59 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Svejkovská Marie
Kategorie: kulturavesnice
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2004 až únor 2013
  • 413 zobrazení
  • 0
radejovfotky
2 komentáře
  • červenec 2004 až listopad 2012
  • 403 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Obec Radějov s radějovskou chasou pořádala v sobotu 10. listopadu 2012 Martinské hody. V letošním roce byl stárkem Dušan Helísek a stárkou Lenka Žurmanová, oba dva se krojových hodů již několikrát zúčastnili a tak mohli zúročit svoje zkušenosti. V pátek večer chasa postavila před Obecním úřadem májo. A v sobotu ráno v 9 hodin požádal stárek starostu Mgr. Martina Hájka o udělení hodového práva pořádat hody. K tomuto aktu zahrála mládežnická cimbálová muzika Včelínek z Radějova. Pak se krojovaná chasa a děti odebraly za doprovodu dechové hudby Švitorka na mši svatou do kostela Svatých Cyrila a Metoděje. Po ukončení se chasa s hudbou vydala na zvaní po dědině. Hodový den byl zakončen zábavou ve sportovně společenském centru. V letošním roce se sešlo něco přes 80 krojovaných (pokud počítáme i děti), což je na obec, která čítá něco málo přes 800 obyvatel velice slušný počet. Před několika lety to vypadalo, že krojované hody v Radějově zaniknou a zůstane jen Cyrilometodějská pouť, která je pořádaná každoročně 5. července. Na záchraně Martinských hodů se podílel i současný starosta Mgr. Martin Hájek se svojí rodinou, která již několik let obohacuje hody svoji 100% krojovou účastí.
A jaká je vlastně historie Martinských hodů v Radějově. Z vyprávění pamětníků (mé mamky Marie Vítkové nar. 1926, paní Pavlíny Martinkové nar. 1929, paní Marie Kotkové nar. 1931, paní Marie Hrachovské nar. 1934) jsem se dozvěděla, že Radějovjané než postavili svůj kostel (v roce 1912) chodili pěšky do Strážnice do kostela Svatého Martina. Sloužila se tam hodová mše svatá. Na tento den hospodyně vykrmily husu. Marie Vítková uvádí: „Mamička vykrmila velikú husu, usmažila koblihy, napékla koláče syrné (tvarohové), trnkové (švestkové), s makem, takové překládané s ořechama. Upékla husu, s drobů navařila polévku, my jako děcka jsme dostaly husí játra.“
V předvečer hodů chasa postavila májo. Marie Kotková uvádí: „ Slavná mše byla v nedělu, všichni šli v kroji mladí i ženatí. Po mši stárek se stárků pověsili věnec na hospodu.“ Chasa potom chodila za doprovodu radějovské dechové hudby po dědině, zpívala, tancovala a zvala na muziku. Pavlína Martinková si vzpomíná, že hodová zábava byla v neděli odpoledne, v neděli večer a v pondělí večer.
Marie Vítková dále uvádí: „Stárek to celé řídil, organizoval zábavu, zodpovídal za všecko, aby byl pořádek. Muziku platili z toho, co si vyhráli po dědině. Dávalo sa jim pět korun, někdo aj deset korun. Pohostili jsme jich koláčkama, štamprlů. Stárek míval za klobúkem veliký dlúhý rozmarýn s pantličkama, mládci také a ostatní mládenci měli krátké rozmarýny. Stárka a druhé děvčice rozmarýn za kordulama. Stárek měl také dřevěnú palicu asi tak 1,5m dlúhú, která byla na konci rozšířená. Měl ju nazdobenú rozmarýnem a pantličkama. Stárek si mosel palicu hlédat, byla by to ostuda, kdyby ju někdo sebral. Jinak ju musel vyplatit. Mamička říkala, že musel dat zlatku. Děvčice na hody nosily sametové kacabaje, předničky (čipky kolem krku, vyšitý bílý pás drobných bílých kytiček kolem středních okrajů), kordulu bledě modrú, červenú, zelenú, která byla obšitá v horní části široků pantlú (nejčastěji červenú). Sukňu měly vlněnú tibetku (červený podklad s květama), pruhokvětku, somatovú červenů, harasku (červená s protkanýma žlutýma podélnýma pruhama). Zástěry byly modré nebo černé bohatě vyšívané. Dříve černé s bílú jednoduchú výšivkú. Na hlavu si děvčice uvázaly turecké šátky nebo bílé šlingrované (vyšívané) pod krk. Na nohách navrapené čižmy prošité u kotníka červeným, vysoké něco pod kolena. Mládenci na hody nosili černé nohavice, lajbl, pod lajbl bílú uzkú košelu, modrú, červenú nebo aj zelenú kordulu, vysoké kožené boty a na hlavě klobúk.“
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2012
  • 348 zobrazení
  • 0
reklama