Hledání

117 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

anquetil
- 20 monumentálních pláten s výjevy z dějin českého národa a dalších Slovanů.
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červenec 2002 až květen 2006
  • 3 204 zobrazení
domca2008
Letosni rodinna srpnova dovolena probehla v Resici na Morave, nedaleko Moravskeho Krumlova. Pocasi vice mene vyslo, ale srpnove noci uz jsou docela chladne ;o) Videli jsme Slovanskou epopej, zasli jsme do jaderne elektrarny Dukovany a samozrejme udelali par vyletu po okoli... Fotek mame jeste vic, ale vsechny se sem nevesly, takze v pripade zajmu do Brna samozrejme zasleme (treba spolecne detske, ze..;o))
Kategorie: cestováníděti
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010
  • 1 742 zobrazení
bele
ALB 1050 – SLOVANSKÁ EPOPEJ - HLAVNĚ V DETAILECH

Od mediálně sledovaného příjezdu z Moravského Krumlova byla ve Veletržním paláci od května 2012 do prosince 2016 pro návštěvníky přístupná výstava Slovanská epopej. Výstavu vidělo za tu dobu přes 380 tisíc lidí, asi vzhledem k významu bych čekal i víc, ale důležitá byla osobní přítomnost, jen lituji, že jsem ji nezopakoval. Je to dílo, které vyvolává emoce i otazníky, dílo, které nějakou dobu v Čechách neuvidíme. Jako první místo zahraniční mise je TOKIO, kam odlétá první letadlo ze tří už 11. Února. Slavnostní vernisáž se uskuteční 7. března. Zatím je domluveno, že výstava potrvá tři měsíce. Co bude dál, není jasné, hovoří se i o výstavním turné v Číně. Už vůbec se ale nemluví o tom, co bude po návratu do Čech. Moje podpora je PRO NÁVRAT do Moravského Krumlova, kde byla Slovanská epopej v minulosti vystavena desítky let

Jsem rád, že jsem mohl zažít toto dílo na vlastní oči, na vlastní emoce, a smekám před výkonem malíře Alfonsa Muchy. Obrazů z cyklu je dvacet a Mucha začínal opravdu velkoryse na formátu 610x810cm, který zhruba po třetině díla zmenšil na výsledných 480x405cm. S prací začal v ateliéru na zámku Zbiroh roku 1912 a poslední dílo předal v roce 1926. Celkový čas, který věnoval právě těmto obrazům je nepředstavitelných 18 LET ŽIVOTA.

Asi je zde potřeba zmínit ještě jedno jméno, bez kterého by dílo nevzniklo. Zámožný americky průmyslník Charles Richard Crane (1858-1939) financoval celý projekt. Podporoval TGM při vzniku republiky, portrét jeho ženy je na první čs. Stokoruně a jeho syn byl prvním americkým velvyslancem v Československu. To jsou věci :-)

V cyklu Mucha shrnul dějiny slovanských národů, s velkou vizí, s velkou znalostí témat a s velkým a neměnným mistrovstvím. Od prvního do posledního obrazu stejná technologie – vaječná tempera a olej na plátně, stejný rukopis, stejně jemné valéry, stejně vysoká náročnost a provedení detailu.

Abych si mohl obraz vychutnat, osobně potřebuji při jeho prohlížení současně znát nejen příběh, ale současně i vnímat jednotlivé segmenty výjevu v detailu. Na výstavě jsme byli dlouhou dobu, už člověk tolik nevnímal a stejně to nestačilo. Proto jsem v albu zvolil časovou řadu podle roku vzniku, proto jsem k celkovému obrazu dopsal příběh, a proto je tam i řada detailů, kterých si člověk jinak nevšimne.

Dnes už vím, jak málo jich tu mám :-)
více  Zavřít popis alba 
169 komentářů
  • únor 2016 až leden 2017
  • 727 zobrazení
anquetil
Moravský Krumlov, Praha, anebo USA? Quo vadis, česká kulturo? Dáš "Slovanské epopeji" navždy sbohem? Alfons Maria Mucha ji věnoval Praze s tím, že bude v samostatném důstojném pavilonu. Praha má na "Slovanskou epopej" vlastnická práva, byť se k ní zachovala macešsky, a byl to právě Moravský Krumlov, který má hlavní podíl na její záchraně. Správcem 20 obřích Muchových pláten je Galerie hlavního města Prahy a Moravský Krumlov ji má smluvně zapůjčenou jen do konce roku 2008.
Co se stane, když Praha do r. 2009 potřebný výstavní objekt nepostaví? V tom roce uplyne 70 let od umělcova úmrtí a se "Slovanskou epopejí" budou disponovat zákonní dědicové za velkou louží.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • červenec 2004 až září 2008
  • 481 zobrazení
talien
Výlet za Slovanskou epopejí v předvečer svátku vzniku republiky. Aneb jak jsem si splnil dlouhodobé přání a zbavil se kulturního dluhu.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2007
  • 340 zobrazení
toulavej68
Městečko Zbiroh leží na rozhraní křivoklátských lesů a Brd. Zdaleka viditelný zámek na kopci je vlastně jakýmsi slepencem románsko - gotického hradu a novorenesančního zámku. Vystřídal mnoho majitelů, včetně oněch pověstných tří císařů (Karla IV, Zikmunda Lucemburského a Rudolfa II.) Výraznou stopu zde zanechal v 70. letech 19. století podnikatel Henry Bethel baron von Strousberg, který zámek částečně přestavěl. Měl smělé plány vytvořit z Podbrdska druhý Manchester, avšak v r. 1875 zkrachoval... Alfons Mucha zde vytvořil slavnou Slovanskou epopej.
V roce 1943 zámek zabrala vojska SS a zřídila zde svůj štáb. Nejednalo se o žádný nahodilý zábor. Němci moc dobře věděli, jak skvěle zdejší hornina odráží radiové vlny. Velký objekt na buližníkové skále prorostlé jaspisem byl přesně tím, co Němci potřebovali, aby se mohli stát dokonalými špióny. Co se jim nezdálo, to během svého pobytu zabetonovali (díky této nechtěné konzervaci se třeba zachovala původní podlaha v kapli), leccos poničili, studnu přepažili a posléze zaházeli kdečím. Vlastně dodnes se s jistotou neví čím vším…
Po válce se sem špióni vrátili. Tentokrát pod velením československé armády. Ze Zbiroha se stal přísně střežený objekt, z jehož středověké bašty sledoval supertajný radiolokátor „Tamara“ vzdušný prostor proti případnému nepříteli.
Zámek byl za komunistů tak utajován, že nebyl zakreslen ani na mapách, a v širém okolí byly dokonce odstraňovány i směrové tabule u silnic. Že byl zámek armádou značně zplundrován asi nemá cenu rozebírat.
Od roku 2005 je zámek po mnoha letech opět přístupný veřejnosti, a cestu k němu vám opět ukazuje spousta směrových tabulí, turistických značek i cyklotras..
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 22.1.2011
  • 315 zobrazení
j-audi
Do Miroslavi jsme se vydali třemi octaviemi a jedním stejšnem. V místním zámku jsme si mimo jiné prohlédli obrazy Slovanské epopeje Alfonze Muchy, poskládané z puzzlí. V zámku se nám moc líbilo. Po prohlídce odjezd do Lechovic na oběd U Leny. Na zpáteční cestě sladká tečka v Dolních Kounicích.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 21.5.2017
  • 348 zobrazení
babi90
23. 3. – 5. 6. 2011, Dům umění
(vernisáž 22. 3. 2011 v 17 hodin)

Kurátoři: Tomoko Sato, Jiří Jůza

Partner a spolupořadatel výstavy: Nadace Alfonse Muchy

Záštitu nad výstavou převzali Ivan Lendl, Ing. Jaroslav Palas, hejtman Moravskoslezského kraje a Ing. Simona Piperková, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy.

Zapůjčitelé:
Nadace Alfonse Muchy
Západočeská galerie v Plzni
Muzeum umění v Olomouci
Muzeum Brněnska
Galerie výtvarného umění v Hodoníně
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
a soukromí zapůjčitelé v ČR a zahraničí

Výstava se uskutečňuje u příležitosti výročí 150 let od narození mezinárodně nejuznávanějšího českého umělce Alfonse Muchy, jehož jméno a dílo zná většina obyvatel České republiky. Výstavě bude věnován téměř celý prostor Domu umění. Představeny budou všechny polohy autorova díla od prací raného dětství až po pozdní tvorbu. Součástí expozice, kterou připravila londýnská kurátorka Tomoko Sato, nebude jen tvorba malířská a kreslířská, ale také tvorba fotografická a díla užitého umění. Na ploše 550 m2 se bude představeno více než 130 uměleckých děl.

V červenci roku 2010 by Alfons Mucha oslavil 150 výročí svých narozenin. U této příležitosti vznikl cyklus výstav, který byl zahájen expozicí v Obecním domě v Praze a pokračoval výstavou v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře. Každou z výstav připravují jiní kurátoři, a proto je každá výstava originální a jedinečná.

„Naším cílem je představit Muchu jako brilantního kreslíře, nápaditého kreativce a vynikajícího fotografa, zkrátka tak, jak není veřejnosti tolik znám,“ uvádí John Mucha, vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Muchovy nadace. Ostravská výstava představí jak charakteristická díla Alfonse Muchy, jako např. rodinné portréty nebo plakáty pro Sarah Bernardt, tak i specifická díla. Svou výstavní premiéru bude mít např. přípravná skica k obrazu Schůzka na Křížkách (obraz č. 11 z cyklu Slovanská epopej). Pro tuto skicu o rozměrech 293x262 cm musela GVUO nechat vyrobit speciální rám. Součástí expozice se stane i rozměrné plátno Alegorie dramatických umění (kolem roku 1890, 4,07x1,68 m). Obraz Alegorie dramatických umění byl kvůli své velikosti za posledních 20 let v České republice vystaven pouze jednou.

Veřejnosti bude představeno také na 60 fotografií, jejichž autorem je sám Alfons Mucha. Jedná se o novotisky z originálních skleněných desek, které žádná česká galerie v takovém počtu dosud nevystavila. Expozici pak doplní umělecké předměty, které byly zhotoveny podle Muchových návrhů. V ostravském Domě umění budou díla Alfonse Muchy v takovém rozsahu prezentována vůbec poprvé. Ve sbírkách GVUO se nalézá šest Muchových děl, která budou v rámci expozice také vystavena, za nejkvalitnější z nich považuji obraz Dívka v květech z roku 1935.

Díla zapůjčili soukromí sběratelé i veřejné kulturní instituce. Největší část expozice tvoří díla, jež spravuje Muchova nadace, která je hlavním partnerem výstavy. V rámci výstavy se uskuteční také doprovodné programy pro školy i veřejnost, přednáška Martina Jirouška Belle époque aneb magie stříbrného plátna a komentované prohlídky výstavou.
více  Zavřít popis alba 
  • březen až duben 2002
  • 296 zobrazení
loboso
Zelený čtvrtek v Miroslavi. Prohlídka zámeckých expozic (např. kompletní Muchova Slovanská epopej ve formě puzzle, výstava kraslic, soubor plastik, soch a obrazů ak. soch. Pavla Krbálka, přehlídka architektonických modelů Prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, modely z Lega sestavené Danielem Sterzikem) a malá procházka městem...
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2018
  • 267 zobrazení
jdlavicka
Návštěva Prahy, působivé Muchovy Slovanské epopeje, souboru dvaceti obřích pláten, dále Letenských sadů a Valdštejnské zahrady pod Pražským hradem...
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 9.8.2012
  • 270 zobrazení
pamu
více  Zavřít popis alba 
  • 14.10.2012
  • 268 zobrazení
kabuf
Moravská galerie v Brně nyní hostí přehlídku životního díla ivančického rodáka a autora Slovanské epopeje Alfonze Muchy
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 15.10.2009
  • 256 zobrazení
j-audi
Za pěkného počasí zahajujeme sezonu brněnského Skútr Klubu stokilometrovou vyjížďkou od Výstaviště se zastávkami v Miroslavi, Hostěradicích, Petrovicích a Ivančicích. Vyráží 23 strojů ve složení 12x skútr Čezeta, 3x rikša Čezeta, 2x skútr Manet S100, 1x ČZ175, 1x skútr Honda500, 1x Yamaha750, 1x Ifa F9, 1x Škoda440, 1x Opel.
V Miroslavi prohlídka zámku, zvláště zvědaví jsme na expozici Slovanské Epopeje od Alfose Muchy. Po prohlídce zámku neplánovaná návštěva a vystavení strojů na ochutnávce vín u miroslavské synygogy.
Pokračujeme do Hostěradic na náměstí, v pravé poledne řadíme stroje a přesunujeme se do restaurace na oběd.
Další zastávka v Petrovicích kde nás čeká prohlídka Doškové Chalupy.
Zakončení vyjížďky v Ivančicích na náměstí v cukrárně sladkou tečkou.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2018
  • 299 zobrazení
jaromirp
návštěva Moravského Krumlova a hlavně prohlídka Slovanské epopeje na zámku. Už je bohužel ze zámku odvezena. Dále park a město http://www.reflex.cz/clanek/kultura/39049/prohlednete-si-kompletni-slovanskou-epopej-o-cem-vlastne-je.html
více  Zavřít popis alba 
  • 28.8.2008
  • 221 zobrazení
sosnuvka
Luhačovice; Lázně Skalka; muzeum kočárů - Čechy pod Kosířem; Lázně Teplice nad Bečvou; Moravský Krumlov - Slovanská epopej; Plumlov
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2007 až srpen 2012
  • 168 zobrazení
pozitivky
Zpráva z tisku: Slovanská epopej zůstává na Moravě, rozhodla radnice.
Městský úřad v Moravském Krumlově v pondělí 26.7.2010 rozhodl, že cyklus obrazů známý jako Slovanská epopej od Alfonse Muchy se nesmí stěhovat a zůstane na tamním zámku do té doby, než soud určí vlastníka uměleckého díla. Stěhování epopeje mělo začít dnes kolem poledne. **** Hurá!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.7.2010
  • 151 zobrazení
nonteenager
V r. 2010 navštívili členové naší ZS Senioři při PP ČHS TŽ galerii Alfonse Muchy umístěnou na zámku Moravského Krumlova ... shlédli jsme tam vystavená "plátna" Slovanské epopeje ...
Dnes zde zveřejněné snímky dávají větší přehled o skladbě rozsáhlé tvorby tohoto významného českého malíře
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • 31.7.2011
  • 142 zobrazení
kire640
Veletržní palác
Klenot české funkcionalistické architektury, původně určený pro konání veletrhů, je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Palác byl postaven v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla – v té době jako největší stavba svého druhu na světě. Tehdy sloužil společnosti Pražské vzorkové veletrhy, po druhé světové válce se pak stal palác sídlem několika společností zabývajících se zahraničním obchodem. Do historie budovy se výrazně zapsal 14. srpen 1974, kdy byla téměř zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala až do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho – kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech.

Dům bývalé Dělnické úrazové pojišťovny z paláce YMCA
Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy. Státní plánovací komise. Úřad městské části Prahy 7. Finanční úřad pro městské části Praha 6 a Praha 7. A Česká konsolidační agentura. Všechny tyto instituce se vystřídaly v monumentální a monumentalistické budově o více než sedmi stech místností nedaleko Strossmayerova náměstí. Tři posledně jmenované úřady sdílí kanceláře v současnosti společně, vlastníkem objektu je však právě Česká konsolidační agentura.
Průčelí paláce, obracející se směrem k Vltavě, zdobí alegorické sochy Josefa Mařatky nad hlavním vchodem. Postavy představují, stylově, pracovníky v dělnických profesích. Umělecky nejvýznačnější je nárožní část objektu obracející se k tramvajové zastávce Nábřeží kpt. Jaroše. Je tu uplatněno vertikální členění fasády s výraznými okny a výtvarnými prvky, včetně pamětní tabulky.
I interiéry byly náležitě vybaveny, stěny jsou obloženy leštěným mramorem a žulou, z venku vápencem. Železobetonovou budovu navrhl význačný český architekt té doby ing. Arch. Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Postavena byla v letech 1926–1929.
Vstupní hala z pohledu od hlavního vchodu
Páternoster je tady situován naproti hlavnímu vchodu z nábřeží, tedy symetricky v samém centru budovy. Informace o původním výtahu bohužel nemám k dispozici, důležité však je, že dnešní páternoster je ze vzhledového hlediska částečnou kopií původního zařízení. Vyrobila ho firma Kone v roce 1996.

Historie Obecního Domu
Roku 1903 proběhla architektonická soutěž, v níž byly odměněny tři návrhy: architektů Dryáka, Pospíšila a Balšánka. Největším úskalím pro architekty bylo zadání. Měli navrhnout stavbu honosnou a reprezentativní, ale nákladem pokud možno malým. Nelze se divit, že za této situace se ani ve druhém kole nepodařilo vybrat vítěze. Městská rada se nakonec 14. srpna 1903 usnesla, že zpracováním projektu budou pověřeni architekti prof. Antonín Balšánek, který uspěl v prvním kole, a Osvald Polívka, původně odmítající se soutěže zúčastnit. Skutečný podíl obou autorů na projektu není zcela zřejmý, ale již současníky udivovala vzájemná spolupráce obou. Na jejich práci dohlížela speciální devítičlenná komise, do které byl povolán také vládní rada profesor Josef Schulz a architekti Jiří Stibral a Václav Roštlapil.
Definitivní projekt včetně rozpočtu ve výši tří milionů korun byl po různých průtazích schválen 10. 12. 1904. Tato částka nebyla ve své době zrovna malá, ale přesto panovalo obecné přesvědčení, kterému dal čas za pravdu, že ani ta nebude stačit. Skutečnost ovšem předčila i odhady největších pesimistů. Na výstavbu Obecního domu nakonec padl více než dvojnásobek, přes šest milionů korun.
Čtení dobových pramenů odhaluje, že tehdejší veřejné zakázky obestírala stejná mračna pochybností a podezření na korupci a protekci, jak je známe i dnes. Zakázky - stejně jako v našich časech - nedostávaly nejlevnější nabídky nejzkušenějších společností, ale firmy přátel představitelů města. Nelítostné diskuse a následné pomluvy provázely také zadání každé části monumentální výzdoby. K největším střetům docházelo zejména mezi představiteli tehdy nejsilnějších a nejvlivnějších výtvarných spolků, Jednoty a Mánesu. Z pohledu uměleckého odkazu berme zavděk, že uplatnění nakonec našli vynikající mistři z obou táborů. Z malířů je nutno jmenovat alespoň Mikoláše Alše, Václava Jansu, Alfonse Muchu, Jakuba Obrovského, Jana Preislera, Josefa Weniga, Karla Špillara, Maxe Švabinského, Josefa Ullmana, Františka Ženíška. Ze sochařů zmiňme například Josefa Mařatku, Josefa Václava Myslbeka, Karla Nováka, Ladislava Šalouna, Františka Uprku, Bohumila Kafku a Čeňka Vosmíka.
Některé části domu byly zprovozněny již v letech 1909-1911, celý objekt byl slavnostně otevřen pro veřejnost 5. ledna 1912. Náklady na budovu byly tak obrovské, že město muselo od začátku většinu budovy pronajímat, což sebou neslo opět řadu spekulací a podezření. Dobový tisk se k tomu stavěl typicky česky s notnou dávkou humoru a ironické nadsázky. Přes určité obtíže a občasné spory se podařilo udržet Obecní dům v chodu a ziskovém provozu i během 1. světové války.
Obecní dům — jedna z nejlepších staveb pražské secese — byl přijímán již v době výstavby s velkými rozpaky a kritizován, neboť v době svého vzniku byl některými architekty jeho sloh považován za formálně zastaralý. Odstup téměř jednoho století nám umožňuje odložit dobové emoce a hodnotit tuto stavbu jako jedinečné harmonické spojení architektonických a výtvarných stylů konce 19. a začátku 20. století. Neobaroko, neorenesance, západní i orientální vlivy se zde prolínají s českou secesí. Dojem z budovy umocňuje rozpětí dekorativních stylů, paleta použitých materiálů i kvalita uměleckořemeslných prací.
Pozornost budil už v době otevření Obecní dům i svým unikátním technickým zázemím, které bylo v té době malou senzací a obdiv vzbuzuje i dnes. Málokdo třeba tuší, že budova je dodnes chlazena unikátním mechanismem přímo vodou ze dvou hlubokých studní. Budova byla vybavena ústředním topením a větráním, rozvodem užitkové a pitné vody, odsávačem prachu, chlazením sklepů, výrobníkem ledu, elektrickými i hydraulickými zdvižemi, parní prádelnou a sušárnou, umývárnou lahví, trafostanicí, akumulátorovou stanicí, potrubní poštou a sítí domácích telefonů.
Od Tříkrálové deklarace po Sametovou revoluci
Konec Evropu devastujícího konfliktu se nezadržitelně blíží. Starý kontinent, vyčerpaný a zdecimovaný nejstrašnějším válečným konfliktem všech dob, čeká i politické zemětřesení. Píše se leden 1918 a velká impéria prožívají poslední dny své existence. V Rusku se moci chopili bolševici, v Litevském Terstu probíhají mírová jednání. Poprvé zde zaznívají věty o sebeurčení národů - zejména těch ovládaných Rakousko-uherskou monarchií. Reakce z Čech na sebe nenechá dlouho čekat. Čeští poslanci Vídeňské říšské rady a zemských sněmů historických zemí Českého království se 6. ledna scházejí v Grégrově sále Obecního domu. Odtud vysílají do světa prohlášení, které se do dějin zapíše jako Tříkrálová deklarace. Poprvé zde oficiálně od národních politických špiček zaznívají jednoznačně formulované požadavky na uznání vzniku svrchovaného, plnoprávného, demokratického a sociálně spravedlivého československého státu.
O tři měsíce později je Obecní dům svědkem další významné historické události. 13. dubna 1918 Alois Jirásek ve Smetanově síni přečetl Přísahu národů. Po jeho podpisu Deklarace českých spisovatelů z roku 1917 je to další státotvorný počin jedné z našich nejvýznamnějších osobností. Znovu a jasně formuluje požadavky na samostatnost Československa.
V Obecním domě byl také založen tzv. Národní výbor, který připravoval všechny nezbytné kroky ke zřízení samostatné republiky. Jeho představitelé plnili v prvních dnech po 28. říjnu 1918 i funkci prozatímní vlády. V Obecním domě rakouská vojenská moc složila kapitulaci do rukou právě Národního výboru. „Muži října“ a Obecní dům se v roce 1918 spojili a stanuli tak na počátku naší státnosti.
Právě portréty tzv. mužů 28. října Soukupa, Rašína, Švehly, Stříbrného a Šrobára zdobí v Obecním domě desku s plaketami a textem:
"Touto místností kráčely dějiny, zde očekávaje zhroucení Rakouska a připravujíce české osvobození, zasedal Národní výbor. Zde v den triumfu dne 28. října 1918 ujal se vlády České země, zde naplnilo se slovo Komenského: „Vláda věcí tvých se k tobě navrátí, lide český.“
Meziválečné období se stalo pro Obecní dům zlatou érou. Nebylo významné události, která by se zde nekonala. Každý spolek či organizace si pokládaly za čest mít svá setkání právě zde. Plesová sezóna zastínila do té doby nejvyhledávanější prostory ve zbytku Prahy a koncerty předních hudebníků své doby vyprodávaly sály Obecního domu na měsíce dopředu. V jediném týdnu se zde vystřídaly akce církevní, turistické, výtvarné, politické, sportovní, divadelní, hudební, zemědělské, obchodní… a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Obecní dům bezezbytku plnil, co mu bylo dáno do vínku. Stal se plně multifunkčním celospolečenským kulturním střediskem národa.
Po 2. světové válce význam Obecního domu postupně upadá. Po únoru 1948 je ústup někdejší pýchy národního uvědomění zcela zřetelný. Sice zde stále probíhají nejrůznější politicko ideologická střetnutí a oslavy režimu, ale jeho chátrající prostory se již soudruhům nejevily jako dostatečně reprezentativní. Představy mocných o adekvátním prostoru pro megalomanské režimní akce se o mnoho let později zhmotní do podoby Paláce kultury.
Pod svícnem ovšem bývá často největší tma. Pod její rouškou přímo před očima režimu vzniká 3. června roku 1987 v tzv. Slováckém salónku Obecního domu umělecká výtvarná skupina Tvrdohlaví vedená Václavem Marhoulem.
Do centra historických událostí se Obecní dům vrátil v roce 1989. Mezi 26. listopadem a 7. prosincem se postupně v Červeném a Orientálním salonku a v Cukrárně Obecního domů uskutečnila tři z devíti klíčových jednání mezi delegacemi Občanského fóra vedeného Václavem Havlem a delegacemi poslední komunistické vlády v čele s premiérem Ladislavem Adamcem. Televizní záběry režimem pronásledovaného disidenta, který si podává ruku s nejmocnějšími muži komunistické vlády, obletěly svět. Československo znovu získalo svobodu a Obecní dům byl opět kulisou velkého dějinného zlomu.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2016
  • 180 zobrazení
sabin
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • 28.4.2013
  • 122 zobrazení
5a6
  • 24.10.2006
  • 122 zobrazení