Hledání

4 vyhledaných výsledků
AKCE -35 % s kódem
35% sleva na fotoknihy
Oslavte Den žen s jedinečnou fotoknihou.
Kód: ProZeny 35% sleva na fotoknihy ke Dni žen
emaus
  • 31.3.2015
  • 109 zobrazení
spsdpraha
Vyvrcholením letošního ročníku ENERSOL 2013 byla mezinárodní konference ENERSOL 2013, která se konala ve dnech 18. – 19. dubna 2013 v Táboře. Zde soutěžilo celkem 29 nejlepších účastníků projektu z České republiky, Rakouska, Polska, Slovinska a Slovenska. Do družstva České republiky jako jediný z Prahy postoupil vítěz kategorie ENERSOL a inovace v ČR Miroslav Juříček, žák naší školy 1. ročníku oboru Autotronik. Družstvo České republiky v mezinárodní konkurenci obsadilo 1. místo!
Zároveň na mezinárodní konferenci v Táboře proběhla výstava plakátů našich žáků oboru Propagace s názvem Pojďte s námi do světa zelené energie.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2013
  • 256 zobrazení
spsdpraha
Již tradičně se studenti SPŠD, a.s. účastní celorepublikové projektu Enersol, který je zaměřen na úspory energií, obnovitelné zdroje energií a snižování emisí v dopravě. V letošním roce se jim podařilo navázat více než úspěšně na minulá kola.
Studenti se zapojili do všech tří kategorií projektu – Enersol a praxe, Enersol a inovace a Enersol a popularizace. V krajském kole obsadili přední místa, a zajistili si tak postup do celorepublikového finále, které se konalo 21. – 22. března v Chebu.
Národní kolo v kategorii Enersol a inovace vyhrál vítěz pražského kola Mirek Juříček, žák prvního ročníku oboru autotronik. Svým umístěním si zajistil nominaci na mezinárodní soutěžní přehlídku za účasti studentů Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a Slovinska, která se uskuteční tentokrát v Táboře. V kategorii Enersol a popularizace rovněž uspělo vystoupení žáka posledního ročníku oboru propagace Vítězslava Zacha. Na soutěži prezentoval práci třídy PD2, která vytvořila soubor plakátů. V Táboře na mezinárodním kole Enersol 2013 bude tento soubor reprezentovat naši školu na výstavě Pojďte s námi do světa zelené energie.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2000 až březen 2013
  • 200 zobrazení
babi90
Kristian Kodet, narozen 17. 7. 1948 v Praze, ženatý, má čtyři dcery. Je nejmladším pokračovatelem výtvarné linie slavné rodiny Kodetů, na což je patřičně pyšný. Jeho dědeček Emanuel Kodet a otec Jan Kodet byli významnými českými sochaři. Kristián se od patnácti let věnuje malbě a je představitelem umělecké generace vstupující do života v šedesátých letech. V roce 1965, kdy mu bylo teprve šestnáct let, začal studovat na Akademii des Beaux Arts v Bruselu. V devatenácti měl první samostatnou výstavu, kterou mu uspořádala galerie Disgue Rouge rovněž v Bruselu, a ve stejné době se dokonce ocitl mezi deseti vítězi soutěže pro vyhledávání mladých talentů. Odtud bychom mohli sledovat úspěšnou a strhující dráhu Kristiana Kodeta až k jeho dlouholetému usazení v New Yorku a novému zakotvení v Praze, kde má dnes své zastoupení ve dvou předních galeriích. Stal se světově uznávaným umělcem kupodivu hlavně díky tomu, že nepřestal být umělcem českým. Svými díly je Kristian Kodet zastoupen ve sbírkách a galeriích v Bruselu, Paříži, Ženevě, Vídni, Curychu, New Yorku, Torontu, Ottawě, Vancouveru, Winnipegu, Los Angeles a v mnoha českých galeriích.

Fascinující rozhovor, cituji z časopisu Krásná:

Tajemný Rak Kristian Kodet
Autor: Marta Pospíchalová

Líbí se mi jeho obrazy, a hlavně mám ráda člověka Kristiana Kodeta. Mám ráda jeho bohémský zjev, neokázalou eleganci, jeho laskavý humor, úsměvné vyjadřování, jeho tajemnost… Nemám ambice hodnotit jeho tvorbu z pohledu odborníka. Jsem laik a vnímám umění spíš intuitivně, srdcem a citem. Ani nevím, kdy a kde jsme se setkali poprvé, čas tak proklatě letí… Nyní mu ráda a s pokorou položím pár otázek pro naše čtenáře. Jako svému příteli…
Kristian Kodet

Začnu tím méně příjemným… Muži prý nestárnou, ale co tvé jubileum. Jak se cítíš?
Děkuju, ale i v pozdním sběru se dá najít určité „chutenství“. Ne?

Vnímáš nějak tu osudovou osmičku ve svém roce narození? 1948?
Pan Jiří Suchý zpívá, kdybych se nenarodil, sotva bych žil a ta osmička na konci to byl bonus!

Narodil ses ve znamení Raka. Podle astrologa Emila Havelky mají Raci vynikající paměť a velkou fantazii. Touží po uznání, jsou ctižádostiví, mají umělecké nadání… Věříš horoskopům?
Vynikající paměť? Spíš bych dal důraz na velkou fantazii, ale jinak se často horoskopy řídím.

Rak, je prý ve svém jednání proměnlivý, ale není povrchní. Je konvenční, dává přednost zádumčivému chodu věcí. Pokud se nechá vést svou intuicí, bývá velmi úspěšný. Tak jako Měsíc a Slunce, hlavně v novu a úplňku, nejsilněji ovlivňují život na Zemi, tak i život lidí narozených ve znamení Raka je těmito fázemi silně ovlivňován. Je to v tvém případě pravda?
No, nejnaléhavěji to cítím přes den a v noci, jinak vůbec!

Od mládí si chodím „léčit duši“ do starožitnictví. Dočetla jsem se v tvé knize Sebereflexe, že i ty máš rád staré věci a taky to máš napsané ve svém horoskopu. Čím tě fascinují?
Je pozoruhodné, jak i když čas plynul, stejně dovedli naši předkové dávat i prostým věcem každodenního života něco navíc, vztahem k materiálu, a jejich estetické cítění mě stále oslovuje. Rád se těmito věcmi obklopuji a je to pro mne můj pocit domova.

V již zmiňované knížce jsi napsal, že jsi „dítě lásky“. Já tomu věřím, protože tak působíš. Jak bys definoval slovo láska a co pro tebe znamená?
Láska je základ života a vše, co člověk dělá s onou láskou, je asi pozitivnější…

Tvé obrazy mi připadají jako z dávné doby renesance, jsou barevně záhadné a znepokojující, jsou plné tajemství, cítím z nich mávnutí andělských křídel lásky a smutku… Co nebo kdo je tvou inspirací?
Mám rád v obrazech „nechat tušit“. To malování je pro mne zpověď, která mi dovoluje víc mluvit nebo říci, co bych jinak neřekl. Taková třináctá komnata.

Andělé jsou mojí osudovou slabostí a na tvých obrazech se často vyskytují. Věříš v jejich existenci?
To víš, že jo, křídla jsou mocná.

Říká se, že „oko je do duše okno“, a oči z tvých obrazů člověka stále pozorují, fascinují. Prozradíš nám, co znamenají ty červené a bílé „kuličky“? Mě napadá, že jsou symbolem srdce, světla, lásky, života… Mýlím se?
To je pro mne asi to nejvíc, když si divák hledá a nachází „to svoje“. Ty kuličky dělám někdy v místech, kde cítím určité napětí.

Z obrazů, které jsem měla možnost vidět, mě přímo fascinuje ten, který jsi nazval V myšlenkách. Připomíná mi otisk Kristovy tváře z Turínského plátna. Věříš, že ten prastarý příběh může být pravdivý? Jsi věřící?
Jsem věřící ve slušnost, zásadovost, čestnost, a to se vší pokorou.

Namaluješ údajně za rok až sto obrazů a málokterý ti zůstane. To musíš být hodně času sám…
Víš, že lidi je na štěstí kupují, a nejen že mě to těší, ale i slušně mi to vynáší? A věříš, že jsem čím dál víc rád sám? Můžu si i tykat, když na to přijde!

Ty jsi se snad malířem už narodil, vzpomínáš rád na své dětství, na své nejdražší? Hodně tě rozmazlovali?
Maloval jsem prý už v raném dětství, oficiálně od patnácti let. Měl jsem otce, který mi spíš imponoval vším, co dělal, rád na to vzpomínám, měl jsem krásné dětství a rozmazlovaný jsem dodnes…

A umíš i ty rozmazlovat své nejbližší, jaký jsi manžel? Je umělec vůbec schopen dělat i tak prozaické věci jako třeba uvařit, uklidit? Musí ti tvoje krásná žena Jana mnoho odpouštět?
Nevařím,neuklízím! A moje žena mně to musí odpustit, a kdyby ne, tak půjdu a uklidím si tak, že žádná ženská by tak neuklidila! A jestli ji rozmazluju? To by ses musela zeptat jí!

Líbí se ti dnešní svět atomové energie, letů do vesmíru, internetu? Nemáš pocit, že technika příliš předběhla myšlení člověka a potlačuje v něm nejdůležitější ze všech citů – soucit?
Hele, ať si to dělaj, jak chtěj, taky v 21. století to asi nemůže být jinak, ale své citové stránky já nacházím jinde.

Máš nějaké netajné přání? Štve tě něco? Máš pochybnosti o smyslu života?
Všechna má přání jsou tajná a štve mě, že jsem si nenechával pro sebe obrazy z určitého období. A z určitého smyslu života mám velké obavy.

Znovu se vracím ke tvé knize, kterou jsi napsal s paní Pavlou Slancovou, a je mi jasné, že nemůžu být zdaleka tak „ftipná“ jako vy dva, ale víš, co máme my dva společného? Ty sis koupil hrob a já jsem vstoupila do spolku přátel žehu! To znamená, že také přemýšlíš o smrti, která nahání většině lidí strach. Tak jak je to s tebou?
Připraveným štěstí přeje! Mám krásný hrob, teď jsem objevil úžasnou izolaci, abych nerušil a i já měl svůj klid.

Věříš v reinkarnaci? To by byla přece jen nějaká naděje…
Tak na této otázce neustále pracuji, ale teď mám před velkou výstavou v Klementinu ke svým šedesátinám, tak až po té šedesátce ti to přesně řeknu.

Nedá se nic dělat, v určitém věku už může člověk i bilancovat. Změnil bys něco ve svém životě, kdyby to šlo?
Těch věcí je asi hodně, ale v principu asi ne.

Máš nějaké životní krédo? Vzkážeš něco svým obdivovatelům a našim čtenářům?
Mám rád krédo, že „jen činy se počítají“. A čtenářům bych vzkázal, ať to nevzdávají!

Foto : Hana Papežová galeristka ,fotografka /amatérka /, Stanislav Drozd - fotograf / foto na konci dokumentu /
více  Zavřít popis alba 
  • leden až září 2014
  • 109 zobrazení