Hledání

23 699 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jaryh
BYL TO DEN S VELKÝM"D"...

V okolí Pístovského památníku s mohylou uprostřed se na zelených loukách plných pampelišek popásaly spokojeně kravky. To byly první zjištění účastníků přijíždějících k pietnímu místu k památníku na Pístově. Všichni přítomní byli z krásné jarní nadílky usměvaví, nově přicházející účastníci byli okamžitě vítáni a oslovováni milými ženami s nabídkou "...Chcete si dát teplou kávičku nebo čaj..?". Srdečná vítání a přátelská objetí, spousta květin a báječná nálada. A to vše i přesto, že hlavním posláním tohoto setkání občanů z blízkého okolí, představitelů a zástupců měst a obcí, politiků, ale i antifašistických, protiválečných a vlasteneckých spolků a organizací z Čech, Německa a Ruska, nejpočetněji zastoupených především členy KČP, představitelů Policie a Hasičského sboru bylo uctění památky 68 vězňů - obětí fašismu, které zahynuly 21.4.1945 na pochodu smrti z německého Legenfeldu do koncentračního tábora Flossenbürg. Právě v těchto místech je napadl americký stíhací letoun a začal na ně střílet.
Jednalo se o pochod smrti, který vyšel 13. dubna z koncentračního tábora Lengelfeld. Vězni dostali od dozorců SS příkaz při náletu zůstat ležet na silnici. Strážci SS údajně stříleli ručními zbraněmi proti letadlu. To se vrátilo a útok zopakovalo. Mrtvých vězňů bylo po útoku 30, ale stráže pobily všechny raněné.

Ve společném hrobu je pohřbeno 68 obětí pochodu smrti různých národností: 25 Poláků, 6 Italů, 1 Čech, 2 Angličané, 15 Rusů, 5 Maďarů, 2 Belgičané, pravděpodobně 3 Jugoslávci, 5 Němců a 4 nezjištěné národnosti, z toho 38 obětí identifikovaných. Památník Pístov je evidován jako kulturní památka.

Po zahájení aktu Českou státní hymnou přivítal přítomné Plánský místostarosta Ing. Pavel Nutil a přiblížil okolnosti z 21.4.1945, při nichž padly v posledních dnech války zbytečně tyto oběti. S dalšími protiválečnými projevy vystoupili zástupce Karlovarského ruského konzulátu Kirill Popov, dál europoslanec Ing. Jaromír Kohlíček, přítomní němečtí antifašisté a zástupkyně duchovenstva.

Po položení kytic a uctění památky u Pístovské mohyly obětí se přítomní členové KČP společně europoslancem Kohlíčkem a zástupcem ruského konzulátu přesunuli na hřbitov v Trstěnicích, aby zde uctili památku rudoarmějce por. Pavla Nazarova, který zde nedaleko položil svůj mladý život 14 dní před koncem války v Evropě 25.4.1945.
Úvodní projev Ivana Růžičky doplnili poté zástupce ruského konzulátu Kirill Popov a europoslanec Jaromír Kohlíček, krátce se připojili i další. Po položení květin k pomníku rudoarmějce byl předán děkovný list 1. tajemníka velvyslanectví Ruské federace v Praze p. V. V. Konnova za memoriální péči o hrob rudoarmějce našemu příteli Jindřichu Rychtářovi.

Z Trstěnic jsme ve většině členů KČP společně s ruskými kozáky Sašou Stěpanovem a Zdeňkem Dragounem odjeli do Dolního Žandova, kde ukázal předseda žandovské MO KČP Zdeněk Trešl staro-nové místo se zapomenutým hrobem dalších ruských obětí 2. světové války, o který začali pečovat členové KČP v D. Žandově.
V tuto chvíli nám zbývalo již pouze navštívit nedaleký tzv. Manský Dvůr, kde je rovněž jedno z míst s pomníkem oběti fašistického řádění a kde si se zájmem všichni naši členové prohlédli expozici vojenského muzea s řadou retro přístrojů a zařízení. Vstřícné přijetí naší delegace ze strany majitele zařízení, které v době války sloužilo Henleinovi jako jedno z jeho pohraničních sídel, nám umožnilo poznat další historicky velmi zajímavé místo.

Nyní v té plejádě návštěv pietních míst zůstalo uctít památku agentem zastřeleného stržm. Jaroslava Kysilky v Paliči 21.4.1949. Také zde byli našimi přáteli položeny květiny k jeho pomníku a Zdeněk Trešl informoval nejen o okolnostech úmrtí Jardy Kysilky, ale připomněl další jevy, kterých jsme v souvislosti s ochranou suverenity naší země a národa v současné době svědky a které odsuzujeme.

Naše téměř celodenní pietní vzpomínání bylo tedy zakončeno v malé pohraniční osadě Palič a s chutí jsme přijali připravené závěrečné občerstvení ve zdejší hospůdce, kterou pamatují i z dávné historie mnozí ochránci hranic z dob dávno minulých. I zde jsme si uvědomovali, jak úzce byl spojen život občanů žijících v příhraničí s potřebami podílet se na ochráně nedotknutelnosti státních hranic naší země a její suverenity.

Text: Jarda Horák a Zdeněk Dragoun
Foto: J. Horák, Jindřich Havlíček, Alexander Stěpanov
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2018
  • 85 zobrazení
  • 0
jaryh
VÁJUŠKA VZPOMÍNÁ...

Byly to báječné prázdniny.
Letním táborem s koníčky to začalo, výletem s rodinou do různých míst v naší republice to pokračovalo a více než 14ti denním pobytem v Chebu u babičky a dědy a setkáními s rodným tátou Ondrou a jeho Janičkou to vrcholilo.
Bylo to v Chebu pestré a pro moje zážitky úžasné.
Táta Ondra s Janičkou mi koupili kolečkové brusle a já se hned měla možnost zase učit něčemu novému. Těžší začátky na bruslích mi ale ulehčovali všichni kolem - babička, děda, Tomášek, táta a Janička, takže pár dní před návratem domů jsem již suverénně s dědou absolvovala jízdu po báječné cyklostezce kolem Chebu a vyšlapala jsem i pěkný pruťák... Dolů to ale pro mne bylo horší, protože jsem se bála. A tak jsem ho z větší části raději opatrně sešlapala při kraji a držela se ohradníku. Ale naučila jsem se už nebát se a nepadat, dědovi jsem také ujela!

Bezvadné byly také téměř každodenní vycházky do oddechového sportovního centra v chebském zábavném POOHŘÍ . To nemělo chybu! Nejvíce legrace jsem zažila na lanovém centru, z kterého jsem nejdříve měla velký strach, ale pak mne z něho nemohli děda s babičkou dostat. Strýčkovi a tetě Tillnerovým z Rumburku, kteří přijeli k babičce a dědovi na návštěvu, se lanové centrum moc líbilo, ale sami raději vyzkoušeli sportovní centrum pro seniory na druhé straně řeky, kde jsme se také všichni nasmáli. Počáteční moje nemotornost se změnila v adrenalínový motor, takže jsem lanovou dráhu dělala za 1 minutu a 20 sekund a sestřenka Barča mi nestačila. Vyvrcholením mojí a Barborky odvahy byla naše společná SUPER HOUPAČKA. Táta Ondra a dědeček "hříbeček" nám dovolili a zaplatili kosmický let z 15ti metrové houpačky. Do té nás připoutala šikovná mladá slečna a pak nás lanovkou vytáhli do maximální výše a... 3...2...1...A letíme...!!! Chtěly jsme křičet, chtěly ječet, ale dech se nám zatajil a ani jsme se pořádně nemohly nadechnout! Ale pak to z nás všechno spadlo a my jsme se s nohama vysoko v nebi řechtaly a smáli se i táta s dědou, kteří nás fotili a natáčeli na video. TO BYL ALE ŠRUMEC. Pak jsem si to poslední den před mým odjezdem domů zopakovala ještě jednou, ale už jenom já sama a bylo mi fajn. BYL TO UŽ NĚKOLIKÁTÝ MŮJ BOBŘÍK ODVAHY, který jsem v průběhu prázdnin absolvovala.
Jeden takový BOBŘÍK ODVAHY pro nás s Barčou, s babičkou a s tátou připravil děda při 5 km STOPOVAČCE, která tak, jako každý předchozí rok pro všechny účastníky byla velkým zážitkem plným různých záludností a očekávání. Děda to připravil všechno tak, aby na nic nezapomněl. Jedním z desíti našich společných úkolů, které jsme vždy museli nalézt v ukrytých dopisech na trase, byl i přechod po zábradlí mostu přes řeku Ohři, kdy nás lehce přidržovali za ruku táta a babička, abychom s Barčou náhodou nezaváhaly a nevykoupali se v zelené Ohři plné sinic. Prostě a dobře, stopovačka byla jako vždy bezvadná a děda ji opět připravil bezchybně. Také nám všem udělal velkou radost, když nás všechny odměnil zlatými medailemi z čokolády a já s Barčou jsme dostaly krásné plyšáčky medvídky a další drobné dárečky, které nám udělaly radost. Budu ráda na tyto letní prázdniny vzpomínat. Na své prázdniny v Chebu mi vzpomínku ulehčí i dědou zpracované nástěnné album fotografií.
Vlastně mi bylo báječně i u tety Hanči a u strýčka Páji v domku se zahradou v Plesné, kde mne všichni měli moc rádi, hlavně 3 pejsci a 2 kočičky. Velký černý pes Kolbýk mě dokonce s láskou líbal. Také jsem se zde vykoupala v bazénku, protože bylo vedro.
I když jsem se radovala, když si pro mne maminka přijela, přeci jenom mi ukápla slzička, když jsem byla v babiččině náruči a věděla jsem, že se zase nějaký čas neuvidíme. Ale mám se opět na co těšit o příštích prázdninách u babičky a dědy v Chebu.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.8.2017
  • 357 zobrazení
  • 0
bedda
  • zima 2015/2016
  • 152 zobrazení
  • 0
kpvh
3. - 4. červenec 2004, Praha
více  Zavřít popis alba 
  • 3.7.2004
  • 62 zobrazení
  • 0
wslava1
Tradiční, již 5. setkání sestřenic, bratranců a jejich partnerů. Jako vždy u Jirky ve firmě GMProjekt v OPAVĚ. Uskutečnilo se ve středu 28.prosince 2011.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2010 až prosinec 2011
  • 73 zobrazení
  • 0
urbanekk
  • duben 2017
  • 37 zobrazení
  • 0
evvo262
  • srpen 2017
  • 51 zobrazení
  • 0
wslava1
Tradiční, již 3.setkání sestřenic, bratranců a jejich partnerů, které se uskutečnilo v Opavě dne 29. prosince 2009
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2008 až prosinec 2009
  • 75 zobrazení
  • 0
endyro
Tornův Mlýn, Starý Týn u Úštěka, 25.-26.července 2009
více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2009
  • 144 zobrazení
  • 1
kontesinec
  • 9.3.2017
  • 19 zobrazení
  • 0
petrapl76
  • 18.5.2014
  • 34 zobrazení
  • 0
pisalek
  • 22.3.2012
  • 58 zobrazení
  • 0
spakoun
Bigband ZUŠ Vysoké Mýto & Kix Bigband Chrudim
M-klub Vysoké Mýto
26.3.2011
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2011
  • 157 zobrazení
  • 1
neureiterovaeva
5. setkání veteránů 17. 5. 2008 na jižní Moravě

Autor: Eva Neureiterová
více fotografií na: http://picasaweb.google.com/neureiterova.photogallery
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2008
  • 61 zobrazení
  • 0
mandela8
Předličáci oslavují
více  Zavřít popis alba 
  • 17.10.2009
  • 155 zobrazení
  • 0
matlakz
  • 7.10.2017
  • 18 zobrazení
  • 0
kontesinec
  • 23.2.2017
  • 21 zobrazení
  • 0
drnov
  • 10.9.2016
  • 22 zobrazení
  • 0
spirikk
  • 22.9.2015
  • 29 zobrazení
  • 0
263
Fotky Sluňákov
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 40 zobrazení
  • 0
marunova
  • 22.8.2015
  • 71 zobrazení
  • 0
zsvrchniopava
  • 5.12.2014
  • 99 zobrazení
  • 0
reklama