Hledání

45 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

senosec
Dneska jsem se opět vypravila k Haničce do Hustopeče. Po příjezdu, asi za hodinu a půl, vyrážíme na společný výlet do obce, Klentnice, na Sirotčí hrad. Kde jsou již v plném květu kosatce. V tomto albu, je pouze začátek naší společné cesty. Kosatce budou v příštím albu.
více  Zavřít popis alba 
54 komentářů
  • letos v dubnu
  • 39 zobrazení
  • 7
marffa
září 2011
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2011
  • 53 zobrazení
  • 0
waltr
  • 10.9.2008
  • 168 zobrazení
  • 0
danniss
  • 8.5.2016
  • 26 zobrazení
  • 0
benzina
  • 28.9.2011
  • 57 zobrazení
  • 0
walda2000
  • 18.4.2010
  • 20 zobrazení
  • 0
luckyveles
  • květen 2017
  • 18 zobrazení
  • 0
maly-cz
  • 11.7.2016
  • 23 zobrazení
  • 0
stancek1
  • 27.5.2012
  • 31 zobrazení
  • 0
giginek
  • 28.3.2010
  • 125 zobrazení
  • 1
babca84
Honza, holky a Honzova mamča :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 368 zobrazení
  • 0
rybicka30
Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev – Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein; jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Brzy nato se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů, jak o tom svědčí i mikulovský urbář z r.1414.
Při dělbě lichtenštejnských statků v r.1504 ohdržel jej spolu s hradem Devičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r.1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590; jako zcela pustý jej označuje urbář z r.1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou. Hlavní část hradu byla asi spojena mostem, položeným přes nejužší místo rokle (asi 10 m), s částí severní, ještě nepřístupnější. Je tu mohutná, čtyřboká skála, z níž vyčnívají neveliké trosky zdiva, podle všeho zbytky hradní věže.
Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r.1414, u níž ustanovil v r. 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce; v r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě kostela v Klentnici.
více  Zavřít popis alba 
89 komentářů
  • 17.6.2016
  • 93 zobrazení
  • 7
fandah
27.8. 2015 Pavlovské vrchy (Pálava) - Sirotčí hrad a Klentnice
více  Zavřít popis alba 
  • 27.8.2015
  • 52 zobrazení
  • 0
senosec
3 komentáře
  • 9.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 3
senosec
Naše putování v nádherné jarní přírodě, pokračuje po úzkých cestičkách, kolem skal k lomu pod vrchem Pálavy.
více  Zavřít popis alba 
96 komentářů
  • letos v dubnu
  • 63 zobrazení
  • 9
gartner
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2011
  • 28 zobrazení
  • 0
hanna1
  • květen 2009
  • 66 zobrazení
  • 0
senosec
Kosatce a jiné různé kvítí, krásné výhledy do okolí, vše co Sirotčí hrad, nad obcí Klentnice, nabízí.
více  Zavřít popis alba 
95 komentářů
  • letos v dubnu
  • 45 zobrazení
  • 11
reklama