Moje druhá návštěva tohoto malebného renesačního městečka. Na výstup na městskou věž opět nedošlo - kousek od ní je úžasný krámeček s keramikou, kde čas tak rychle utíká ...

Vznik města se datuje kolem 12. století. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, která patřila pánům z Hradce (větev Vítkovců). Ves se pomalu rozvíjela v opevněné město. Od 13. století také zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Město výrazně ovlivnilo 14. století. Tehdy patrně došlo k rozšíření starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující, tržiště směrem na západ (nám. Míru) a zároveň o tržiště směrem na východ v podobě rozšířené ulice (Horní nám.). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba měšťanských domů postavených na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství.

Mezi těmito náměstími stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Věž byla postavená v letech 1503-1549 pod vedením mistra Michala na místě bývalé sakristie kostela. Stavba byla provedena za velkého přispění cechu soukenického a stala se významnou dominantou města. Barokní přilbová střecha pak pochází z doby po požáru v roce 1750. Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří městských bran. Od konce 15. století pak bylo v okolí Slavonic zakládáno mnoho rybníků. V 16. století prožívalo město hospodářský rozkvět, došlo také k přestavbě všech domů na obou náměstích. Podoby domů se dochovaly až dodnes.Je možno zde zhlédnout sklípkové klenby, průčelí domů s typickými štíty odvozené z italské renesance, cechovní místnosti s nástěnnými malbami. Nelze také zapomenout na bohatou sgrafitovou výzdobu (vedle psaníčkových sgrafit lze spatřit i složité figurální scény).

http://www.i.slavonice-mesto.cz/slavonicke-domy/gs-7238/p1=26498

Ta naše započala u špitálského kostela Sv. Jana Křtitel. Kostel patřil k městskému špitálu a pravděpodobně pochází z přelomu 13. a 14. Století. Fasáda je vyzdobena sgrafity z konce 16. stol. Kostel je využíván pro kulturní akce. Procházkou mezi vilkami a poli jsme došli až k poutnímu kostelu Božího těla. Byl založen koncem 13. stol., v husitských válkách vypálen a znovu obnoven v 15. stol. Velmi výrazná je skleněná mozaika sv. Kryštofa z roku 1933, která nahradila původní sgrafitový obraz. ˇvozovu cestou jsme se pak vydali k dalšímu cíli - muzeu samorostů.

Na okraji Slavonic stojí hájovna a u ní malé neoficiální muzeum samorostů, které vybudoval pan Karel Tůma, který celý život pracoval jako lesní technik. V tomto neustálém spojení s přírodou lépe vnímal její krásy a zřejmě tehdy se zrodila myšlenka začít sbírat samorosty.

Výsledky jeho celoživotní záliby si můžete prohlížet jednak v zahradě před hájenkou, menší samorosty jsou vystaveny v bývalé garáži a ve stodole. Když popustíte uzdu fantazii, v rozmanitě tvarovaných kusech dřeva poznáte prakticky cokoliv – pitoreskní postavičky, zvířata i roztodivné skulptury, z nichž mnohé slouží jako originální sedadla či prolézačky. Ve venkovních i interiérových prostorách je k vidění přes šest set kusů, různých velikostí a tvarů. Pan Karel je opracovává pomocí jednoduchých nástrojů – tupého bajonetu, sekerky a kotoučové brusky.