• {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kantor-ch
Hlásili deštivo a tak místo čundru pod širák, nám poskytli přístřeší na Soumraku
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2021
  • 52 zobrazení
balfab
Foceno kompaktem NIKON coolpix p900 režim soumrak/západ, sekvenční snímání 7sn/s.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2021
  • 11 zobrazení
vlasta1103
  • 26.2.2021
  • 26 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
cestovatelhanka
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 31.1.2021
  • 191 zobrazení
milmo
  • 14.11.2020
  • 8 zobrazení
aman
Panamský průplav z letadla, první jídla a nápoje, první kytky, chýše s moskytiérou a soumrak u moře.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro
  • 208 zobrazení
kchphoto
  • 21.11.2020
  • 32 zobrazení
navi59
pohledy z Riegrových sadů
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.7.2020
  • 27 zobrazení
avi09
  • loni v létě
  • 22 zobrazení
avi09
  • 30.7.2020
  • 12 zobrazení
odysseus007
40 let staré vydání čtyřlístku z roku 1980. Nelepený pěkný stav - křížovka neluštěný a z části tužka . Luxusní Sbírkový stav ! 610,--Kč
více  Zavřít popis alba 
  • 13.7.2020
  • 11 zobrazení
biblos
Stáří Želenic dosvědčuje kostel sv. Jakuba Většího, dominanta této vesnice. Již Antonín Podlaha uvádí, že kostel (loď) je patrně z doby románské. Uvádí se poprvé 1227 a pak roku 1352, ale oprýskaná omítka lodi na severní straně potvrdila jasně existenci želenického kostela (a tím i Želenic) snad v 11. století, určitě pak na konci 12. století.

Vedle kostela za malým hřbitovem na podezdívce stojí dřevěná zvonice s nízkou přisedlou mansardovou střechou. Zvony na želenické zvonici jsou z roku 1613 od slánského zvonaře Jindřicha Senomatského ze Štennštatu a z roku 1581 od Brikcího z Cinperka z Nového Města Pražského.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2020
  • 20 zobrazení
jamilao
Odpoledne i za soumraku.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2020
  • 18 zobrazení
vkcs
Ahoj,
VKČS jsem vyrazil zdolat se svým parťákem Tomem, kdy bylo v plánu objet
korunu během víkendu. Vyrazili jsme 24.4. v brzkých ranních hodinách na
nejbližší vrchol památník Kudlicha a poté pokračovali po vrcholech směr
Děčín, již za soumraku jsme dojeli k Vrabinci. Za tmy jsme dorazili do
Rychnova, kde jsme se uložili ke spánku. Za mrazivého rozbřesku jsme
pokračovali po jednotlivých vrcholech až na Lovoš a poté vzhledem k času
sjeli z trasy po cca 260 km. K dokončení koruny jsem se dostal až v neděli
16.5., to už měl parťák splněno a já vytáhl na kolo souseda, kdy během cca
110km jsem zdolal zbytek koruny a to od Lomu až po Pařez. Středohoří je
pěkné a náročné, obzvlášť po slabším začátku sezóny.
Děkuji organizátorům za výběr vrcholů.

Jakub Vršanský
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2021
  • 41 zobrazení
mcanon
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2020
  • 136 zobrazení
jaroslavburda
Štírek domácí (Chelifer cancroides) - Velmi zajímavý a užitečný pavoukovec (živí se roztoči), kterého řadíme mezi členovce, do čeledi cheliferidae - štírkovití. Jeden z našich největších štírků, délka těla 2,6 - 4,5 mm. Tělo je protáhle hruškovité. Svou tělesnou stavbou, podobně jako jiní štírci, připomíná štíra. Jeho klepítkovitá makadla (pedipalpy) jsou delší než tělo, jsou poměrně úzká a protáhlá. Slouží mu k lapání kořisti, na konci mají jedovou žlázu, pomocí níž svou oběť paralyzuje. Pro člověka je zcela neškodný.

Ondřej Machač, specialista na arachnofaunu ČR o štírkovi domácím uvádí:

"Štírek domácí žije na různých biotopech v dutinách a pod kůrou starých stromů, v ptačích hnízdech, ale často také synantropně, v budovách - stodolách, stájích, kurnících, včelínech, sklepích, skladištích nebo ve starých zdech. Žije skrytě pod kůrou, kusy dřeva (a jiných předmětů), mezi prkny a ve štěrbinách apod. Aktivní je zvláště za soumraku. Živí se různými drobnými členovci, zejména roztoči, pisivkami a jiným drobným hmyzem. Často si troufne i na větší kořist, než je on sám. Ve včelínech se stává jeho kořistí i kleštík zhoubný (Varroa destructor) a byly zaznamenány i případy ulovení mladých nymf štěnic. Kořist ochromí jedovou žlázou, která ústí na konci obou prstů klepítkovitých makadel. Je hbitý a při vyrušení se snaží rychle skrýt, dovede obratně couvat a měnit směr. Pro člověka není nijak nebezpečný, naopak se živí různými jinými bezobratlými obyvateli domácností. S dospělci se setkáme po celý rok."

Kosmopolitní druh, rozšířen po celém světě. V ČR hojný druh po celém území. Patří mezi naše nejhojnější synantropní druhy štírků.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2021 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 24.6.2021
  • 39 zobrazení
holajz007
02/2019
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2019
  • 19 zobrazení
Reklama