Hledání: Stěnata22.11.2015

Pro dotaz Stěnata22.11.2015 jsme našli 17 643 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
sdhdehtin
  • 21.11.2015
  • 201 zobrazení
achnaton08
Dovolená s přáteli, tentokrát v jižních Čechách. Lipno, Vítkův kámen, Čertova stěna, Vyšší Brod, Český Krumlov, Šumava - Třstoličník - Plechý, Kašperk, Rožmberk, Nové Hrady.
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • červenec 2014
  • 120 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
whippet
Vrh C Petula-Vera ( Ch.Brilance Petula-Vera x Ch.Pan Ferrari Lazarus).Fotografie vytvořeny panem fotografem Daliborem Gregorem ve věku 7 týdnů štěňat.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 29.6.2006
  • 12 274 zobrazení
radostal
pobyt v penzionu Livada (4 noci), Kranjska Gora, Julské Alpy, Planina v Klinu a Koča v Krnici, můstky Planica Nordic Centre Rateče; Mojstrana - pod severní stěnou Triglavu; koupání v moři - Strunjanské útesy, Izola; Itálie - Castelreggio Sistiana (místo natáčení filmu Účastníci zájezdu), Portopiccolo; hřebčín Lipica; jezero Bled; Villacher Alpenstrasse, Faaker See; květen 2018
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • květen 2018
  • 9 776 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
rencos
Écrins, ráj do nebe se vypínajících divokých žulových štítů, rozsáhlých ledovců, nedotčených horských luk a klikatých údolí v jižní části francouzských Alp, rovněž nazývaný evropský Kavkaz - to je místo, které jsme se rozhodli letos o prázdninách navštívit. Po několikeré změně termínu, obsazení i jednotlivých cílů nakonec nejdříve vysíláme do oblasti průzkumnou skupinu ve složení Jana - Michal - Pája, která je s týdenním odstupem následována údernou formací Petr - Iva - Síí a moje maličkost :-) Na místě je jako první na řadě žulový klenot oblasti Aiguille Dibona, krásná žulová jehla tyčící se do výše 3131 m, jejíž 350 m vysokou jižní stěnou vede 13-délková diretissima Voie Madier 6a+, kterou si se Sokolíkem dáváme na aklimatizaci :-) Poté přichází na řadu Barre des Écrins, nejjižnější čtyřtisícovka v Alpách, jejíž vrchol navštěvujeme v plném počtu. No, a po lezení a nějakým tom VHT-čku si v pátek ještě dáváme ferátku v Gorges de la Durance, aby to outdoorování bylo teda kompletní :-)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • léto 2009
  • 7 161 zobrazení
zubrova
Rozhodli jsme si užít odpočinkovou zimní dovolenou v teple a vybrali jsme si Omán s CK Fischer. Byli jsme ubytováni v 5* hotelu Fanar poblíž druhého největšího ománského města Salalah na jihu země. Hotelový rezort poskytoval veškerý komfort v rámci služeb All Inclusive - výborné jídlo, čistota, pořádek, nádherné pláže, velice ochotní a příjemní zaměstnanci atd. Omán jsme navštívili v době 40 denního státního smutku, protože pár dní před naším příjezdem zemřel Sultán Kábus, který v zemi vládl téměř 50 let a kterého místní obyvatelé měli velmi rádi. Státní smutek nám paradoxně vyhovoval, protože v hotelu byl klid, nikde nehrála hlasitá hudba, diskotéky apod. Ačkoli jsme byli v Ománu pouze týden, tak nám přišlo škoda nejet nikam na výlet, protože Omán je velmi zajímavá země. A tak jsme využili nabídky CK a jeden den jsme jeli na výlet směrem do hor. Podívali jsme se do oblasti, kde se pěstují kadidlovníky, prozkoumali jsme pramen Sahalnawt a okolní travertinové skalní útvary. Navštívili jsme vyhlídky na vyschlá koryta a kaňony dočasných řek (vádí). Na pláži Mughsail jsme se zastavili u gejzírů, tryskajících z průduchů v útesech - moc jich nebylo, protože zrovna nebyly velké vlny... V rámci výletu jsme zavítali na téměř liduprázdnou pláž Fazayah, která je obklopena vysokou hradbou skalních stěn a kde jsme si mohli pohladit velbloudy. Další den jsme jeli na půldenní výlet do blízkého města Salalah - druhého největšího města v Ománu a zároveň hlavního města governorátu Dafár (Dhofar). V Salále jsme navštívili mešitu Sultána Kábuse, národopisné a námořní muzeum, typický arabský trh atd. Zkrátka jsme se něco více dozvěděli o historii a současnosti Ománu. Celkově shrnuto - v Ománu se nám moc líbilo a nakonec je škoda, že jsme tu byli pouze týden a nestihli tak více prozkoumat tuto nádhernou zemi...
více  Zavřít popis alba 
  • letos v lednu
  • 6 696 zobrazení
rencos
Na svátky Cyrila a Metoděje jsme původně chtěli prostoupit Cassinovou cestou na Piz Badile. Potom se plán změnil na Ortler, ale z důvodu hrozících víkendových bouřek a špatného počasí v celých Alpách nakonec jako náhradní cíl volíme italské Arco. V konečném složení já, Silva a Michal nabíráme v Praze Pepase a notoricky známou trasou se nocí probíjíme až k Lago di Garda. V sobotu ráno pak vyrážíme ztrestat plotny na Corno di Bo a stáváme se tak němými svědky závodů plachetnic snad všech kategorií na hladině blízkého rybníka. A vypadalo to fakt dobře. Kromě rozlézací linie tak za 4b úplně vpravo si se Síí dáváme pětidélkovou cestu za 5a v pravé části stěny až ke sloupu. Zbytek horkého dne trávíme už jen pod hladinou jezera. V neděli Pepa vybírá oblast Muro dell'Asino v západní stěně Monte Colodri. Po první cestě Bart 5a s převislým nástupovým bouldříkem dáváme další 5a za klukama, potom cestu za 5b hned vedle a na závěr Síí poprvé sama vytahuje jedno 4c. V pondělí leje, tak jedem domů.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2009
  • 5 895 zobrazení
prazskykutil
Stavba TV stěny - sádrokarton
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2008 až květen 2012
  • 5 384 zobrazení
ondrejhavelka
Náboženský šok, otazníky v očích a duchovní zemětřesení

Jogín v indickém Váránasí si přímo přede mnou na přirození zavěsil dvacetikilové závaží; v Pampanze na Filipínách přibili člověka na kříž a za zvuku modliteb jej vztyčili vzhůru; šaman s rukama od krve v beninské Ganvié se na mě při voodoo obřadu podíval tak zle a pronikavě, že jsem byl týden naprosto bez síly k další cestě; v kostele při mši v ghanské Akkře se lidé kolem mě najednou vymrštili z lavic a začali hulákat, tleskat a tančit, div nemetali kozelce; prapodivný kněz nedaleko haitského Ouanaminthe měl na oltáři vedle voodoo sošek křesťanské symboly; v Turnově na náměstí na mě zpoza keře vyskočili radostně bubnující zvěstovatelé Krišny, zatímco jakýsi politik na pódiu o pár metrů dál hulákal, že musíme zachránit „křesťanskou identitu Evropy“, aniž by (jak se při rozhovoru ukázalo) ztrácel čas s četbou Nového zákona; Tom Cruise mě z hotelové televize v New Jersey naprosto vážně přesvědčoval, že za vším stojí krutovládce galaktické konfederace Xenu; v New Yorku na Wall Street bylo více buddhistických mnichů než byznysmenů a z londýnských autobusů na mě útočily obří nápisy sdělující, že Bůh není, protože to „vědci zjistili“.
To je několik příkladů z „poutnického terénu“, které mohou v cestovateli vyvolat náboženský šok a jeho oči deformovat do tvaru otazníku. Leckdy pro něj není nutné cestovat daleko, ovšem na cestách je obvykle častější a intenzivnější, už kvůli tomu, že cestovatel bývá otevřenější a citlivější k okolním vjemům. Častěji také postihuje tzv. „duchovní hledače“, kteří své cesty směřují za duchovním poznáním, ale může být intenzivní i nepříjemný také pro poutníka již dlouhý čas zabydleného ve svém náboženství, očekávajícího spíše jeho prohlubování, nikoli nepředvídatelné „duchovní zemětřesení“, jež ovšem dlouhá cesta do vzdálených končin naší krásné planety umí zprostředkovat. Minimálně latentně však působí na všechny cestovatele, neboť – slovy významného lékaře a psychologa Carla Gustava Junga – religiozita je nedílnou součástí lidské přirozenosti.
Náboženský šok může (někdy v souvislosti s kulturním šokem) poutníkovu cestu změnit, předčasně ukončit nebo naopak neplánovaně prodloužit, takže je dobré o něm vědět a být alespoň částečně připraven. Rozeznání náboženského šoku může zachránit nejen cestu, ale také poutníkovo duševní zdraví, v extrému i zdraví fyzické či dokonce život.

Podoby náboženského šoku: otřes, okouzlení, znechucení

Cestovatel po vzdálených koutech planety zažívá běžně dnes již dobře známý kulturní šok, a přestože náboženství bývá uváděno jako jedna z příčin kulturního šoku, je podle mého názoru přesnější definovat náboženský šok jako příbuzný, ale samostatný fenomén. Jinak působí na zrychleného turistu, obehnaného hradbou pečlivého itineráře, který spěchá se sluchátky v uších, selfie tyčí v ruce a dronem nad hlavou, aby v několika prchavých okamžicích odškrtal položky ve svém seznamu a do cizí země se nepřijel nechat „zasáhnout“ nebo dokonce „proměnit“, ale v rychlosti a nejlépe levně a bezpečně získat další instantní zážitek a jinak působí na vnímavého poutníka, který cestuje pomalu, v klidu nasává svět, sleduje kulturní a náboženské proměny a je otevřen alteritě, aby jej „zasáhla“ a jeho cesta aby jej pomalu proměňovala, formovala a utvářela.
Náboženský šok může mít více podob: 1. otřes, prožitek něčeho nečekaného, zvláštního, vzhledem k cestovatelově domácímu náboženství (nebo bezvěrectví) mimořádného; 2. okouzlení, tedy zakušení čehosi svůdného, lákavého, na první pohled „té správné duchovní cesty“, která cestovateli zatím nebyla známa; 3. znechucení, jinými slovy náboženský prožitek z pohledu cestovatele hloupý, absurdní, krutý, nechutný nebo kýčovitý.

Náboženský otřes – tvrdá rána po hlavě i peníze ve chřtánu

Náboženský otřes obvykle přichází při rychlých změnách prostředí, typicky při několikahodinovém přeletu do zcela jiné kultury podobně jako kulturní šok: jedná se o nečekané události v očekávaném náboženství. Vzpomínám si na několik náboženských otřesů vysoko v Himálaji: putoval jsem několik dní překrásnými horami Ladakhu, abych po náročném výstupu najednou na vysoké skále spatřil při západu slunce úchvatný buddhistický klášter. Opatrně jsem už téměř po tmě vstoupil. V klášteře žilo asi třicet dospělých mnichů a deset malých žáků; vlídně mě přijali, a dokonce mi nabídli místo v malé cele spoře osvětlené maličkou svíčkou se dvěma mnichy. Cítil jsem se jako v ráji a lačnil jsem po hlubinách buddhistické meditace.
Ráno jsem se zašel podívat na výuku malých mnichů: mniši spořádaně předčítali staré texty pod okny s výhledem na přilehlé sedmitisícovky, zatímco důstojně působící starý láma pomalu a tiše procházel mezi nimi – atmosféra byla posvátná. A najednou: prásk! Láma vzal jednoho žáčka tlustou knihou po hlavě tak silně, že to se mnou škublo, až jsem se z tureckého sedu svalil na záda. Žáček se pokusil opravit chybu v recitaci, ale neuspěl: druhá rána, pak hned třetí. Za chvilku dostal další malý mníšek. Rány po hlavě brzy vystřídala rákoska určená na záda a já jsem si uvědomil, že atmosféra není posvátná, ale prostoupená úzkostlivým strachem žáčků a těžko pochopitelnou brutalitou starého lámy.
Vrátil jsem se do své cely se zvířenými myšlenkami a otazníky v očích, a protože bylo konečně denní světlo (elektřinu tam neměli), konečně jsem se po cele mohl porozhlédnout. Přišel další otřes: na stěnách chrámu, který byl na první pohled rájem na zemi, visely fotky New Yorku a vysmátých byznysmenů v oblecích. Mého zájmu si všiml mnich, který mi ihned vysvětlil, že snem mnoha mnichů z onoho kláštera je život v Americe, zemi snů a splněných přání. Když jsem potom dostal silný čaj se žluklým jačím mlékem a solí a uviděl, jak místní poutníci strkají nemalé peníze do úst zlaté sochy Buddhy, který za svého života zdůrazňoval, že je člověk jako každý jiný a jeho uctívání nikomu nikam nepomůže, už jsem se ničemu nedivil.

Náboženský otřes jako roztříštění mylného předporozumění

Tyto mé otřesy byly typickým příkladem roztříštění mylného náboženského předporozumění, jinými slovy: náboženská realita bývá jiná, než jak o ní vypovídá literatura na opačném konci světa a jaký obraz si o ní cestovatel doma pro sebe vytvoří. Ovšem pozor, po strávení roztříštěného předporozumění přijde druhý a možná hlubší pohled a cestovatel zjistí, že mnohé skutečnosti (často ty podstatnější) literatuře docela odpovídají, a není proto dobré usuzovat podle prvního náboženského otřesu.
Je více než užitečné připustit, že cestovatel nikdy nemůže hodnotit náboženství objektivně, dokonce ani „své domácí“ náboženství nemůže plně přehlédnout a posoudit. Cestovatel vždy hodnotí pouze ze svého pohledu, tedy subjektivně, vždy z určité výchozí pozice, zatížen svým vzděláním, zkušeností, očekáváním, svým naturelem. Často cestovatelé vyprávějí o nenormálních, divných nebo směšných náboženských obřadech. Jistě, cestovatel může říci, že se jemu ten či onen obřad jevil nenormální, ale nemůže říci, že obřad byl nenormální. Není na světě religionisty, který by byl schopen neutrálně a objektivně obsáhnout všechna náboženství s jejich jemnými odlišnostmi a – halíkovsky řečeno – z pozice Božského nadhledu říci, co je a co není normální. Cestovatel je totiž otřesen skutečnostmi, které jsou pro ony „nenormální sektáře“ z jejich pohledu naprosto normální a tradiční. Nechat si roztříštit mylné předporozumění, připustit svůj nepřesný postoj a být schopen jej případně napravit je obrovský krok k poznání a (nejen) k duchovnímu růstu. To však v žádném případě neznamená, že cestovatel nemá být racionálně kritický, jak přiblížíme dále. Spíše by se měl umět podívat na věc jinýma očima a stále pamatovat na zlaté pravidlo: co chceš po ostatních, dělej i ty jim. Vzájemné osočování a pomlouvání mezináboženskému dialogu a pochopení nepomůže a přitom pochopení a mír mezi světovými náboženstvími je základem pro mír ve světě.
Náboženský otřes může i v domácím prostředí vyvolat např. nepříliš dobře vzdělaný kněz, který při kázání vypustí z úst nepromyšlený nesmysl nebo zbožně vychází z pozic velkých křesťanských myslitelů, kteří byli sice geniální, ale v některých oblastech (typicky Augustin v sexuální etice) byli zkrátka úplně mimo magisteriální mantinely; papež František to moudře vystihl diagnózou: neurotická obsese. Takový neuvážený výrok může hlavu hloubavého křesťana řádně zamotat a nakonec vést raději k zájmu o jiná náboženství. Velké nebezpečí náboženského otřesu až znechucení hrozí – slovy významného teologa Ctirada Václava Pospíšila – od „zbožného trouby“ a já dodávám, že to platí pro všechna náboženství na celém světě.

Vypasený asketa a svatý muž, který zvracel motor

Jindy jsou náboženské otřesy úsměvné: jednou jsem se chtěl podívat do krásného hinduistického chrámu, ale vstup mi byl zakázán s odůvodněním, že mám příliš modré oči a to prostě do jejich svatostánku nepatří. Po chvilce mě vypasený chlapík, který se převléká za hinduistického svatého muže a sedí k radosti objektivů záměrně na skvělém pozadí (mimochodem se jedná o výnosné zaměstnání), poprosil o peníze na dobrou věc a pohladil si u toho řádně tučné břicho (dnes už ho mám bohužel taky, jen na něj zatím nevybírám peníze). Následující den jsem ale narazil na pravého svatého muže, jehož bizarní zevnějšek mnou otřásl: na vrakovišti se pomazal olejem a mazem letitých vyřazených motorů a na jazyk zavěsil nesmírně těžké závaží z motorových komponentů tak, aby mu to maximálně vytahovalo jazyk z úst. Toto motorové závaží se táhlo až k zemi, kde se rozprostíralo po chodníku spolu s jeho dvoumetrovými dredy namaštěnými motorovým olejem. Jinak byl zcela nahý a prostě seděl v postranní uličce nevelkého indického města. Ten naopak žádné peníze nechtěl, neboť skuteční sádhuové nechtějí, ba ani nesmí, vzít peníze do ruky. Ten člověk vypadal, jakoby zvracel motor a na mě to silně zapůsobilo, i když dodnes nedokážu říci jak.

Další krok: progres, regres nebo období působení

Po náboženském otřesu může podle mé zkušenosti podpořené řadou mých přátel následovat progres, regres nebo období působení. Roztříštění mylného předporozumění nebo pozitivní otřes nasměruje k pokroku a hlubšímu zájmu (krok progrese). Negativní otřes může nasměrovat ke ztrátě zájmu, případně poklesu hodnocení onoho náboženství (krok regrese). Nesnadno uchopitelný náboženský otřes může vyústit v relativně dlouhé období vědomého či nevědomého působení: výše uvedený příklad svatého muže „zvracejícího motor“ je toho zářnou ukázkou – stále na něho vzpomínám a stále nevím, co si o něm myslet, ovšem jisté je, že to byl silný náboženský otřes, kterému neumím přidat hodnotící znaménko.

Náboženské okouzlení – vzhůru do oblak s duchovní hyenou v zádech

V oblasti náboženského okouzlení je určitou královnou mezi zeměmi Indie. Sám jsem v Indii měsíce meditoval v buddhistických klášterech, chvilku pobyl také v hinduistickém ášramu a často sdílel dýmku s hinduistickými svatými muži (sádhu), abych s nimi rozprávěl o Božích tajemstvích, na jiných kontinentech se účastnil voodoo obřadů, všech myslitelných bohoslužeb i nejrůznějších (z mého pohledu) náboženských šíleností. Ačkoli jsem dnes již řadu let milovníkem křesťanské teologie, stále také zůstávám milovníkem religionistiky a náboženské plurality i zastáncem plodného mezináboženského dialogu, a proto byly všechny tyto pobyty mimořádně inspirativní, potkal jsem skvělé lidi z celého světa a rád vzpomínám na týdny náboženského okouzlení.
Při náboženském okouzlení je člověk často „bezhlavě zamilován“ do exoticky působící nauky, která mu připadá jako „ta jediná pravá“. V tomto okouzlení je cestovatel schopen zapomenout na celý dosavadní život, odevzdat všechno majiteli ášramu, školy, sekty nebo církve a plnit naprosto iracionální úkoly. Náboženské okouzlení je subjektivně velmi krásné, osvobozující, povznášející, stejně jako nebezpečné, neboť cestovatel je v tu chvíli zneužitelný jako málokdy jindy. Stavu okouzlení velmi často zneužívají darební guruové, vychytralí vůdci, prohnaní zasvětitelé a není těžké domyslet, co všechno s poutníkem a hlavně s poutnicí provedou. Nenechme se mýlit, tito lidé zdaleka nepůsobí jen v Indii: vyskytují se všude, kde lze ovládat druhé, křesťanství nevyjímaje.
Zneužívání náboženského okouzlení neváhám nazvat tím nejodpornějším „duchovním hyenismem“. Volnými slovy evangelisty Lukáše: běda vám, kdo zneužíváte člověka v nejcitlivějším místě, totiž v srdci, běda vám! Pokud po cestovatelce či cestovateli bude někdo ve fázi náboženského okouzlení vyžadovat peníze, majetek, posluhování, sex, bezvýhradnou důvěru, násilí na někom jiném, práci zadarmo nebo odložení vlastní racionality – rychle pryč! Netřeba hned zatratit ono náboženství, ale dát si zatracený pozor na onoho duchovního, který mazaně zneužívá bytostnou potřebu smyslu, jenž je v každém člověku hluboce přítomná. Obvykle si k sebeobraně stačí položit jednoduchou otázku: opravdu mě toto náboženství osvobozuje, nebo mě svazuje a k něčemu nutí pod záminkou svobody? Podle mého soudu je cestování zejména o svobodě a duchovní hledání chápu – aristotelsky řečeno – jako podstatnou formu cestování, nikoli – řečeno naopak platónsky – jako dva k sobě nepatřící prvky.

Pokračování příště 1/2

#náboženství, #šok, #cestování, #rituál, #nahota, #fotografie, #lidé, #buddhismus, #hinduismus, #zasvěcení, #Indie, #Afrika, #víra, #umění, #akt, #akty, #nahá Afrika, #Ondřej Havelka (cestovatel), #otřes, #okouzlení, #dovolená, #travel, #traveling, #travelphotography, #naked, #nude native tribes
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • květen 2008 až prosinec 2019
  • 4 853 zobrazení
radostal
Chorvatsko, od 24.6. Gradac, od 29.6. Cavtat, 30.6. a 1.7. Konavelské stěny, 1.7. výlet Dubrovnik, 2.7. odjezd domů se zastávkou na oběd v Igrane
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2010
  • 4 739 zobrazení
svata-km
Dolomity jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládá se v severní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizující typické dolomitské prvky jako stolový povrch některých masívů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých štítů. Nejvyšší vrchol Dolomitů je Punta Penia ( Marmolada) 3343 m. n. m.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2013
  • 4 695 zobrazení
svata-km
CHKO Broumovsko je známé svými přírodními krásami. Nejcenější jsou dvě národní přírodní rezervace. Adršpašsko - teplické skály patří k největším skalním městů ve střední Evropě. Spolu z Broumovskými stěnami jsou vyjimečné svým reliéfem a klimatem, umožňujícím existenci ojedinělé květeny a zvířeny. Další skalními útvary je stolová hora Ostaš, Jiráskovy skály a Kočičí skály.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011
  • 4 492 zobrazení
sodusi
  • červenec 2013
  • 3 656 zobrazení
kullda
Ač značně ospalý, vyrazil jsem do Jistebnice na zábavku. Příjemným zpestřením večera byla projekce na stěně bytovky před KD. Ale hlavním důvodem proč jsem přijel (mimochodem také pěkným spestřením) byla sázka o basu piva, kterou sem sice prohrál, ale myslím že to stálo za to:-D Sklidilo to úspěch u spousty návštěvníků...
Kategorie: lidézábava
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2008
  • 3 203 zobrazení
aliceko
  • únor 2010
  • 3 111 zobrazení
kyros63
Čmelín tvoří vnější korpus z 2 cm dřeva, vnitřní korpus je z bedýnky o tloušce stěny 1 cm. Prostor mezi oběma bednami vyplňuje vzduch = izolace. Větrání je zajištěno celkem 4 větracími otvory, umístěnými nahoře naproti sobě. V chladném jarním období bude střechu vnitřní bedýnky tvořit 1. víko + polystyrenová vložka + 2 víko. V horkém létě lze přikrýt pouze rámečkem se síťkou. Tento čmelín bude ještě doplněn klapkou s verandou.
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2016
  • 2 994 zobrazení
dobrany2015
Obnovený lesopark Martinská stěna v Dobřanech. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci Programu rozvoje venkova, když celkové výdaje projektu jsou ve výši 6.205.014 Kč. Způsobilé výdaje pak činí 4.759.186 Kč, z toho dotace: 2.000.000 Kč. Ostatní výdaje jsou hrazeny z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu města Dobřany.
Foto: P.Šístek
více  Zavřít popis alba 
  • 23.3.2015
  • 2 865 zobrazení
esp
na fotkách jsou štěňátka ve stáří 6 týdnů ..volné jsou poslední 4 fenky (černé), k odběru koncem srpna 2008, bližší informace na e-mailu: klikarova@mushing.cz
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 10.8.2008
  • 2 811 zobrazení
janablah
Grand canyon du Verdon je jeden z nejhlubších kaňonů v Evropě, který vyhloubila řeka Verdon, na hranicích Provensalských a Přímořských Alp v jižní Francii.Patří k nejdramatičtějším scenériím v Evropě. Temně zelená řeka Verdon se vine na dně hlubokého kaňonu o hloubce až 700 m. Kaňon je dlouhý několik desítek kilometrů. Lze ho objet autem po kvalitních silnicích vedoucích ve stěnách nebo horní plošinou kaňonu. Je zde několik míst s obvzlášť úchvatným výhledem. Na konci kaňonu se rozprostírá ohromné uměle vytvořené jezero Lac de Ste–Croix.#Francie
více  Zavřít popis alba 
641 komentářů
  • 25.6.2013
  • 2 739 zobrazení
slml
1 komentář
  • podzim 2011
  • 2 683 zobrazení
hvizda
ČESKÝ KRUMLOV-MUZEUM VOSKOVÝCH FIGURÍN,MUZEUM LOUTEK,LIPENSKÁ PŘEHRADA,POŠUMAVSKÁ JÍZDNÍ DRÁHA NOVÉ ÚDOLÍ,FRYMBURK,PŘÍVOZ,POHÁDKOVÁ REZERVACE NA FRÝDAVĚ,PLÁŽ FRYMBURK,ZOO DVOREC,NOVÉ HRADY,TEREZIINO ÚDOLÍ-VODOPÁD,TŘEBOŃ,ČERTOVA STĚNA,CISTERIÁNSKÝ KLÁŠTER ZLATÁ KORUNA VYŠŠÍ BROD,POŠTOVNÍ MUZEUM VYŠŠÍ BROD
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 2 608 zobrazení
Reklama