Hledání: Střepy

Pro dotaz Střepy jsme našli 228 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

mildovo74
Rád se toulám po okolí a sbírám různě staré střípky z nádob.
1. - 3. foto
Tyto keramické zátky jsem nalezl na staré cestě do Lidic, dnes již zaoraná za vsí. Shodou okolností jméno na zátce je R. Horák. Zatím netuším výrobce.
4. - 6. foto
Tuto patronu do pistole jsem nalezl u starých Lidic zcela náhodně ( bez detektoru kovu, ještě ho nemám ). Samozřejmě mimo pietní místo.
7. - 9. foto
Kousek dál ležel tento střep. Komu asi patřil ?
10. - 14. foto
Tuto pečeť ( průměr 1 cm, hliník ) či možná stará účelová známka z Kladna, jsem také nalezl na staré cestě do Lidic, dnes již zaoraná za vsí.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 24 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lotusesprit
Pěchotní srub K-S 3 „U lesa" - jednostranný levokřídlý pěchotní srub byl vybetonován ve II. třídě odolnosti, celková kubatura 1 495 m³. Betonáž byla zahájena 19. května 1937 , dokončena 24. května 1937. Plánovaný počet posádky 32 mužů. Levá střelecká místnost vyzbrojena protitankovým kanónem vz. 36 spřaženým s těžkým kulometem vz. 37 a dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Počet střílen pro ochranu objektu: 3x pro lehký kulomet vz. 26. Pravá pancéřová kopule pro dvojče těžkého kulometu vz. 37. V obou pancéřových pěchotních zvonech lehký kulomet vz. 26. Díky vynikajícímu výhledu se objekt stal pomocnou pozorovatelnou a byla plánována instalace radiostanice. Německá armáda zde testovala ničení pancéřových zvonů a během války vytrhla a odvezla hlavní střílny. Kopuli a zvony zničil po válce n.p. Kovošrot. Střepina o hmotnosti 6 tun byla nedaleko srubu jestě počátkem 80. let. Těsně po konci války bylo ze srubu demontováno zbylé zařízení a pomocí obrovského množství výbušniny byla odpálena čelní část srubu. Obrovské množství kusů betonu je rozmetáno v blízkém okolí. Z celé stavby dnes stojí prakticky jen kus týlové stěny, za kterou se nachází obrovský kráter vyplněný kusy betonu a armatury. U srubu dochován protitankový příkop.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2020
  • 34 zobrazení
klauzury20
Dětské sny

Téma mé práce se částečně zaměřuje na minulost, konkrétně na dětství. Dětství je období na které velice ráda vzpomínám, období, kdy jsme ještě neměli žádné starosti, zodpovědnosti a ani zkušenosti. V podstatě jsme neměli žádné omezení jak ve fantazii, tak v myšlení, byli jsme “tabula rasa”, která se teprve začínala popisovat a dokreslovat. Začínali jsme poznávat svět a tvořit si vlastní myšlenky a názory. Proto ted’ když se zpětně dívám mi přijde, že v dětství jsem byla mnohem kreativnější a mrzí mě, že mi nezůstala ta dětská schopnost představivosti.

Existují dva významy snů, bud’ sny jako představy, když spíme, nebo dalším významem jsou cíle, kterých chceme dosáhnout v životě. Obojí úzce souvisí s naším životem, obojí nás svým způsobem ovlivňuje a obojí jsou nějaké vize. Můžou se měnit nebo jednoho dne úplně zmizet, ale určitě nás nějakým způsobem v životě nasměrují. Zaměřuji se v díle spíš na význam druhý, ale neznamená to, že první význam není zahrnut a nijak s dílem nesouvisí.

Proč se ale moje dílo jmenuje Dětské sny? Jak jsem už psala, dětství mi přijde více barevné, možná až pestré, protože si myslím, že jsem byla mnohem otevřenější představám. Tehdy v dětství jsme neměli žádné obavy či strach, že může být něco nereálného, prostě jsme pustili uzdu fantazii a snili. Díky tomu jsme možná měli více snů, což s kreativitou určitě souvisí. Dětská část v díle je tedy plná snů, dominantní, proto dětské.

Chci vyobrazit růst člověka překážky, které ho v životě potkávají a čím je starší, obav a starostí je víc. Chci, aby se každý podíval zpět do své minulosti a připomněl si, o čem sníval jako malý, zamyslel se, zda zůstal věrný svým snům z dětství nebo se změnily, zda dělá něco pro to, aby svých snů dosáhl nebo je úplně zazdil. Jak vyrůstám mám pocit, že sny ubývají, jak sny ve spánku, tak sny jako cíle. Máme tendenci nějaké představy vyfiltrovávat, protože nám na první pohled mohou přijít nereálné, což sny a fantazii zabíjí. Naše racionalita je možná jakousi překážkou pro sny, proto už tolik nesníme (v obou významech). Někteří ale nemusíte se mnou souhlasit a věřím, že se někteří najdou, ale jste podle mých zkušeností jedni z mála. Naprosto valná většina lidí se kterými jsem mluvila neví, čeho chtějí v životě dosáhnout, co je vlastně naplňuje v životě nebo proč něco chtějí.

“Mým snem je procestovat svět.” Nezní vám to jako strašné klišé? Mně ano, chtějí procestovat svět jen tak, protože to zní super, a, protože žijeme jen jednou. Takže si myslím, že z těchto důvodů sní o podobném snu úplně každý, ale nemáte nějaký originálnější sen? Na tomto snu není nic špatného, ale věřím, že pro všechny z nás osobně zas tak moc důležitý není.

Sny nás inspirují, motivují a pomáhají nám dělat rozhodnutí. Proč můžou sny rozhodovat? Protože víme, kam směřujeme a stačí nám si vybrat vhodnou cestu k cíli. Např. Mým snem je stát se úspěšnou atletkou, takže když si mám vybírat mezi jazykovým a sportovním gymnáziem, vyberu si pravděpodobně sportovní gymnázium. Zkuste si někdy popovídat s úspěšnými lidmi, myslím si, že všichni budou nějaký svůj sen mít. Určitě to nemusí být žádný Steve Jobs, Bill Gates nebo Mark Zuckerberg, úspěšný člověk je ten, který žije šťastně a spokojeně s hodnotami, které vytváří pro společnost, což může být jenom to, že chodí do práce, která ho baví. Je obrovská škoda, když někdo nemá sny, proto chci, abychom si společně zavzpomínali na naše dětství a pokud nemáme žádné sny, či jsme na ně zapomněli, můžeme se přeci inspirovat těmi, které jsme měli v dětství.

Inspirovala jsem se sama sebou, svou náladou a vnitřní prázdnotou během karantény, kdy jsem nevěděla, proč dělám věci, které dělám. Chyběla mi motivace a naprosto jednoduchá činnost jako je vstát ráno z postele se zdala velmi těžká. Všechno se najednou stalo obtížnějším, protože se situace náhle změnila a já jsem svou cestu ztratila. Začala jsem hodně přemýšlet, protože jsem najednou měla trochu více volného času a vzpomínala jsem často na dětství, kdy jsem měla hodně snů (opět v obou významech). Často jsem v dětství potkávala noční můry, ale aspoň jsem nějaké představy měla, narozdíl od toho nyní se mi zdá, že když spím nesním vůbec, zdá se mi, že se mi ztrácí kreativita, kterou jsem v mladším věku měla. Během procesu myšlení nad projektem jsem vůbec neměla žádné nápady a věřím, že částečně byly překážkou mé vlastní omezení fantazie kvůli starostem v životě. Držela jsem se spíš věcí, které byly tady a teď reálné, a, zapomněla jsem i na sny jako cíle v životě. Možná jsou ty sny trochu nereálné a možná se mi vysmějete, když se s vámi o nich podělím, ale pro mě jsou velmi důležité, abych se mohla posouvat dále v životě.

Moje původní téma byl globální problém, konkrétně se týkal planety Země a její křehkosti, protože si myslím, že toto téma je pro mě důležité a mělo by se neustále připomínat. Pan profesor mě však zkritizoval, že téma je moc globální a on by si přál, abychom dali do prací něco osobnějšího. Musím přiznat pravdu, že nerada sdílím kus sebe s lidmi, kteří mi nejsou moc blízcí, proto mě nic jiného nenapadlo. Představu původního díla jsem již měla, stačilo pouze sehnat materiál a začít na něm pracovat, ale bohužel z důvodu epidemie se vše uzavřelo a nepodařilo se mi sehnat to, co jsem potřebovala. Nakonec jsem skoro na poslední chvíli musela přemýšlet nad jiným tématem. Své téma se mi nepodařilo najít v žádném výtvarném umění. Sny jako představy při spánku se objevovaly hodně a různorodost byla opravdu velká, jelikož fantazii se meze nekladou a člověk může ve snu potkat vše, co ho napadne, to mi ale nepřišlo příliš související s mým dílem.

V díle vidíte základ, který je malovaný akvarelem, barvy představují zralost člověka. V dětství je barva výrazná, živá a pozitivní, postupně jak roste, tak se stává vážnějším a klidnějším člověkem, barvy postupně přechází do studena. Vata tu jako obláčky symbolizují zasnění, mezi obláčky se objevují plastové střepy, které symbolizují zkušenosti a překážky, nějaké lekce ze života. Hodně zkušeností v životě nás může také ranit, abychom se z nich poučili, proto jsou na střípkách skvrny krve. Vše začíná jádrem, tedy z prostředka, kdy je hodně zasněný, nemá příliš zkušeností a postupně vyrůstá, poznání se zvětšuje a zasněnost se vytrácí.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.6.2020
  • 38 zobrazení
mois
Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot. Keramika se využívá pro výrobu nádobí, nástrojů, šperků, v sochařství, ve stavebnictví a kamnářství.

Keramika patří k nejstarším řemeslným dovednostem člověka od pravěku.
Starověk byl první zlatou érou keramiky. Pochází z území velkých říší Mezopotámie, Persie, Egypta, Řecka i Říma. Do Evropy se vedle hrubé režné keramiky, známé od pravěku, dostala ve 13.století dvěma cestami jemná keramika. Jednak to bylo prostřednictvím Maurů do Španělska: ve městech Granada, Sevilla a Malaga se produkovaly zejména pestrobarevně glazované dlaždice a obkladačky, zvané podle valérů modré barvy azuléjos. Na španělském sousostroví Baleáry se od konce 14. století produkovala nejjemnější glazovaná keramika z bílé glazované hlíny, zvaná majolika podle centra na ostrově Mallorca. Vyvážela se do jižní, střední i západní Evropy, zejména do Francie a Itálie.
České země
K významným výrobním regionům keramiky a porcelánu se od počátku 18. století zařadily Čechy, nejprve výrobou kameniny v Týnci nad Sázavou, a dále množstvím porcelánek v severozápadních Čechách: Horní Slavkov (1789), Klášterec nad Ohří (1793), Březová (1803), Loket, Stará Role (1813), Dalovice, Praha-Smíchov, Dubí, Doubí, Trnovany, Duchcov, ad. Keramika s měkčím střepem byla nadále oblíbená, např. od firmy Ditmar a Urbach Znojmo, dále například Vranov nad Dyjí nebo Podmokly, odkud vyšel siderolit nebo teralit, na nějž se místo glazury užíval kopálový nebo jantarový lak.

Mozaika (opus musivum, "věnované múzám") je plošná výzdoba, ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostek, hranolků nebo kolíčků, kamenných, keramických, později skleněných, upevňovaných do měkké omítky nebo tmelu.

Historie
Ve starověkém orientu a v antice (v Řecku od 6. století př. n. l., ve Římě zejména ve 2. až 4. století) se užívalo kamenné mozaiky z kaménků malého formátu zejména k výzdobě podlah (např. v Pompejích). Monumentální sloh skleněné figurální mozaiky se vyhranil na stěnách a klenbách starokřesťanských bazilik v Římě (např. v chrámě Santa Prassede), v Jeruzalémě, v Betlémě a byzantských chrámů z 5. a 6. století, odkud se dostal i do italské Ravenny. Od 11. století se mozaiky šířily také na Sicílii, kde je do paláců a chrámů dodávali mozaikáři císařských dílen Nobiles officinae (Palermo, Cefalú, aj.).

Skleněné mozaikové kolíčky se vyráběly na benátském ostrově Torcellu už v 7. a 8. století a později se výrazně uplatnily ve výzdobě baziliky sv. Marka. V klimaticky méně příhodných podmínkách se výjimečně uplatnila exteriérová mozaika za Karla IV. na Zlaté bráně pražské katedrály, pro niž byli povolání benátští mozaikáři.
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • 3.3.2020
  • 78 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
menhirudla-menhiry
Zde pocházejí střepy nalezené pod patou kamene z konce devatenáctého nebo již z dvacátého století. Kámen byl tudíž - s přestávkami či průběžně - jako mezník užíván nejméně po několik desítek let.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2020
  • 20 zobrazení
menhirudla-menhiry
Podle archeologů pocházejí střepy nalezené pod tímto kamenem až z (raného) středověku. Kámen byl tudíž kdysi jako mezník užíván minimálně po několik desítek let.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2020
  • 12 zobrazení
menhirudla-menhiry
Podle archeologů pocházejí střepy nalezené pod kamenem z počátku devatenáctého století. Kámen byl tudíž (nezpochybnitelně) - s přestávkami či průběžně - jako mezník užíván minimálně sto let.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2020
  • 24 zobrazení
menhirudla-menhiry
Podle archeologů pocházejí (neglazované!) střepy ze středověku. Kámen byl tudíž (nezpochybnitelně) jako mezník či jako nějaký jiný "geodetický bod" po nějakou dobu před mnoha sty lety určitě užíván.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2020
  • 13 zobrazení
menhirudla-menhiry
Podle archeologů pocházejí neglazované střepy nalezené pod tímto kamenem možná až z raného středověku. Kámen byl tudíž kdysi jako mezník užíván minimálně po několik desítek let.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2020
  • 16 zobrazení
bosaturistika
Firewalking - chůze po žhavém uhlí. Ceny již od 600 Kč na osobu. Více na: www.chuzepoohni.cz, #firewalking, #chůze po žhavém uhlí, #chůze po ohni, #chůze po střepech, #rekord v chůzi po žhavém uhlí, #chodidla, naboso, bosá turistika, turistika naboso, #glasswalking, chůze po ohni.
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2019
  • 139 zobrazení
plajavm
Výsadek Javor hlásí rádiem, že na krásenské aleji jsou uloženy PHM. Od východu přilétá několik letadel, první puma dopadá u Krhové, nádraží, do prostoru od Dadáka, Str. Ad. Hitlera, ke gymnáziu, kasáren. 11 mrtvých, nezjíštěný počet zraněných. Nálet popisuje J. Zajíc. Měl jsem střepinu z pumy, zaseknutá v krovu. Pumy 250 a 50 kg. Fotí J. Dadák. Nálet zbytečný, bombardovány ten den i Hranice, Hulín aj.
Kdo bombardoval bylo více názorů, ještě mnoho lidí si myslelo, že 15th USAAF. Nebylo tomu tak. I v kronikách se to však objevilo.
Dodnes jsou zde památky na válku - krátery po pumách, zákopy, protitankové příkopy.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2019
  • 31 zobrazení
menhirudla-menhiry
MALÉ HISTORICKÉ MEZNÍKY

Důvod, proč se touto matérií zabývám, je moje „láska“ ke kamenům jako takovým. A také úcta ke kamenům našimi dávnými předky jen částečně opracovaným a k nějakému účelu užitým. V té souvislosti jsem přemýšlel i nad lidmi, kteří kameny opracovávali či vztyčovali. Došel jsem k závěru, že dřívější lidé „tikali“ o dost jinak než my. Na rozdíl od nás krajinu citlivě vnímali a doslova ji „četli“. Proto si při označování svých pozemků a mezí svých políček vystačili s poměrně malými mezními kameny, o nichž toto pojednání je.

Vzhledem k tomu, že jednotlivá sousedící políčka byly kdysi často jen paralelní úzké pruhy půdy vyhlížející na mapě jako „nudle“, bylo nutno okraje těchto - v podstatě parcel - v terénu nějak a „něčím“ označit. Polí a políček bylo mnoho, pročež ohraničujících kamenů muselo být a bylo dříve také mnoho. Renomovaný geolog doktor Václav Cílek v knize „Kameny a Hvězdy“ na toto téma píše: “… Z malého kamene udělali mezník mezi poli. Kolik podobných mezníků bývalo ve středoevropské krajině? Stovky, tisíce, nebo ještě víc? ... Odhad pro Čechy se pohybuje kolem několika set tisíc, protože jenom kolem Trutnova se podařilo dohledat 700 hraničníků. …“ Já osobně jsem jich – subjektivně viděno – našel u Prahy a na Kolínsku několik stovek. A pak, za Rakouska bylo na území Čech a Moravy zaměřeno 15 milionů (!) parcel. Velikost, respektive "malost" parcel a jejich výsledná hustota vyplývá z archivních map uvedených v tomto fotoalbu. Počet malých hraničníků užitých k jejich označení/ohraničení v řádu tisíců je reálný.

Aby byly hraniční kameny rozpoznatelné, musely se od přirozených kamenů na zemi volně ležících nějak odlišovat. Od okolních kamenů a geologického podloží se mezníky lišily především tvarem a pak barvou.

„Nápadného“ tvaru se dosáhlo dvěma způsoby. A to buď (částečným) opracováním do „nepřírodního tvaru“. Nebo výběrem přírodního kamene s tvarem zaručujícím určitou viditelnou nápadnost a tím pádem jeho odlišení od přírodních kamenů ležících v místě.

Barvy, která měla malý mezník učinit výraznějším, se dosáhlo použitím kamene, jenž se na místě přirozeně nevyskytoval a musel se odněkud přinést. Nicméně mnou nalezené kameny jsou nezřídka i kameny vzhledem k okolí „jinobarevné“ a současně i „lehce přitesnuté“. Jedná se o kombinaci dvou zvýrazňujících znaků.

V žádném případě se nejedná o kameny snesené plošně z pole na jeho okraj k cestě apod. Jejich velikost se většinou pohybuje mezi 20-ti až 60-ti centimetry. Jejich tvar je asi z 50 % více či méně trojúhelníkový, občas jsou k nalezení i kosočtverce. Tyto formy příroda nikdy netvoří! A pak jsou k vidění i kameny sice oblé, ale přitom „špičaté“. Nezřídka upomínají na „miniaturní menhiry“. Obecně se pak jedná o tvary, které nelze použít ke stavbě nějakého objektu, což podtrhuje jejich funkci „nestavebního materiálu“. Autor v článku uveřejněném na internetu o meznících k tomu píše větu: „Hlavní mezníky byly trojboké, ostatní úhelné mezníky byly ploché.“ Onu „trojbokost“, respektive „trojúhelníkovost“ mohu spolehlivě potvrdit, viz fotoalbum.

Dále – kameny, mnou považované za mezníky, vykazují v naprosté většině případů ostré hrany či plochá/hladká místa, svědčící pro částečné hrubé opracování kamene. Pro mnoho z nich platí pravidlo: aspoň jedna evidentně opracovaná strana či hrana, opracovaná/useknutá pata kamene a viditelná špice. Shrnuto: hrana-pata-špice. Takto formované kameny pak mají vždy informační funkci. Vůbec pokud vypadají jako částečně zahnuté. Při svých návštěvách megalitických lokalit v Západní Evropě jsem postřehl, že poměrně mnoho vztyčených kamenů vykazuje zahnuté či zakřivené tvary. Proto ten názor.

Asi třetina – mnou za mezníky považovaných kamenů – je, jak shora uvedeno, ze zcela jiné horniny, než je hornina podloží. Na plochách (zimních) polí to lze dobře pozorovat a dokázat tím, že se na nich „plošně“ vyskytují kameny jednoznačně jiné barvy a jiného složení/materiálu než jsou nalezené hraničníky. Na toto orientační vizuální posouzení člověk nemusí být geolog. To samé platí pro shora popsané tvary, které se „hluboko v poli“ prakticky vůbec nevyskytují. Zajímavě přírodně tvarované kameny tam sice jsou, ale na „mezníkové“ tvary se tam prakticky nenarazí. Abych se o tom ujistil, tak jsem z tohoto důvodu inkriminovaná pole do hloubky desítek až stovek metrů prošel. Pouze přírodou tvarované kameny jsou jako mezníky na okrajích polí občas také k nalezení, s tím, že se vždy nějakým způsobem od kamenů plošně ležících v poli liší.

V řadě případů se mezní kameny nacházejí v blízkosti současných, ale i starších geodetických bodů, a také u pat nivelačních či triangulačních tyčí. Na internetu lze na toto téma v článku o hraničnících najít zmínku: „Neméně významným faktem je i to, že se v minulosti často staly hlavní mezníky východisky pro tvorbu katastrálních map a stabilního katastru.“ To si ostatně myslím také.

A ještě něco. Malé hraniční kameny mají v sousedním Bavorsku svou "lobby". Tím se myslí úřad založený v třináctém století pod názvem Siebener Feldgeschworene. Český ekvivalent mě nenapadá, snad by se to dalo přeložit jako "přísežná hraniční komise" složená ze sedmi členů. Ti pravidelně kontrolovali, zda s mezníky nebylo hnuto. A taky se starali o jejich "tajné označení". To spočívalo v uložení malých předmětů pod patu do země zapuštěných kamenů. Těmi předměty byly nejčastěji zpočátku keramické, později i skleněné střepy, korálky a v neposlední řadě i od hraničníku nápadně odlišně zbarvené kaménky. A tento úřad v Německu od 13-tého století oficiálně funguje dodnes! Je to nejstarší funkční úřad v Evropě. Ve Smrčinách (Fichtelgebirge), asi 20 km za naší hranicí to berou velmi vážně a o malé neopracované, někdy stovky let staré hraniční kameny se tam dodnes "úředně" starají.

Last but not least. Cílem tohoto článku a fotoalba není objevovat Ameriku. Mým cílem je UPOZORNIT A ZVIDITELNIT MALÉ HRUBĚ OPRACOVANÉ MEZNÍ KAMENY JAKO KDYSI ŠIROCE ROZŠÍŘENÝ, DNES ZAPOMENUTÝ OZNAČOVACÍ SYSTÉM COBY HISTORICKÝ FENOMÉN.

Poznámka:
- Určení a popis geografické polohy kamenů ve fotoalbu je jen orientační.
- Pro lepší viditelnost detailů a pro lepší barevný kontrast doporučuji prohlížet v režimu celé obrazovky.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2019
  • 119 zobrazení
beztize
V úterý 13. 8. 2019 jsme s dětmi strávili příjemné odpoledne ve skateparku u ubytovny Nad Slávií. Tato akce byla podpořena MČ Praha 10. Park jsme nejprve všichni společně uklidili od odpadků a střepů, čímž jsme zkrásněli okolí místa bydliště klientů, a pak mohly začít ty pravé radovánky. Na grilu jsme opékali buřty, zeleninu a oblíbené byly i marshmallowny. Malovalo se na trička, která si pak děti mohly odnést domů a mohly si od nás vypůjčit jak skateboardy, tak i brusle nebo koloběžku. Dorazilo přes 20 klientů a rodičů. Nabídli jsme jim nevšední odpoledne, kde si klienti mohli vyzkoušet nové věci a informovali je o našich službách.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2019
  • 115 zobrazení
jawag
Původní plány na letošní velký vandr - Český les - jsme přehodnotili, neboť jednak jsme byli týden před tím čtyři dny na Jizerkách a kopečků jsme měli dost, druhak slibovali vedra a tak jsme se rozhodli pro pohodovější variantu - lážo plážo kolem vody bez velkých kopců...No nakonec bylo vše trochu jinak - vedra se nekonala, noci už celkem chladné /a to Gepy vyjel bez spacáku - k čemu spacák, vždyť bude v noci kolem 20 stupňů :-) / a vody jsme si užili nejen při častém brodění, ale i shora /bouřky a přeháňky skoro na denním pořádku/...nakonec jsme byli donuceni naše vandrování zkrátit o dva dny /já si ve čtvrtek pořezala patu při koupání v Hracholuskách - určitě jsem si vyšlápla jediný střep široko daleko a Petra skolila nějaká akutní střevní chřipka - teplota,zimice,sotva lezl.../...ale i tak to bylo vydařené,především díky skvělé společnosti Lejdyny a Čepyho. Za těch pár dnů jsme skoro nikoho nepotkali, ale bohužel jsme nepotkali ani moc hospůdek či krámků, kde by se daly doplnit zásoby...je to takový Bohem a lidmi zapomenutý kraj...
Našlapáno něco přes 60 km
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 5.8.2019
  • 268 zobrazení
boranek13
Tento víkend jsem měl jasno, více méně jsme měli jasno už 2 měsíce, náš kapelník Virtuóz je zakládajícím osadníkem
T.O.S. Popelka, tak nebylo co řešit. Já jsem vyrazil trochu dřív, protože na zvadle nebyla hodina, kdy začínají hry.
Když jsem začal stoupat na Dlouhou Louku a viděl tu černotu, jak postupuje na camp, tak jsem doufal, že nebude
takovej mazec jako minulý týden u Bechyně, ale dobře to dopadlo, lehký 15min deštík a pak sluníčko.
Hry jsem stihnul, no a po zapálení ohně bylo hodně muziky, hrála domácí Popelka, Střepy, Vlčí doupě + Mimo Zákon, Jimák s Píšťalkou no a Meky bojs, tak se pojďte podívat............
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 23.6.2019
  • 733 zobrazení
jaroslavburda
Jantarka obecná (Succinea putris) - Roztomile želatinové, poloprůhledné jantarky, jsem objevil brzy ráno na vodních rostlinách, u vodní nádrže v Kořenově. Vzpomněl jsem si, že v batohu nosím kus skleněného valounu a nápad byl na světě. Sklo pochází z jizerskohorských skláren; podobné "démanty" různých velikostí je možné najít v celém povodí Jizery. Skleněné střepy, úlomky a odštěpky se dříve sypaly do řeky a po dekádách strávených na dně byly omlety do rozmanitých, neostrých tvarů. Rád po nich v létě pátrám. Čili zátiší s jantarkami. Poslední snímek je ze série gastroenterologické jantarky :-)

Jantarka obecná (Succinea putris) - Plicnatý plž z čeledi Succineidae - jantarkovití. Ulita má oválný tvar, je žlutavá - jantarová, v mládí průsvitná. Poslední závit je široce rozšířen. Stěny ulity jsou poměrně tenké. Ulita je lehce rýhovaná. Noha světlá, stopky očí jsou tmavší. Velikost: Výška ulity je 16-22 mm, šířka 8-12 mm. Jantarky nalezneme většinou na těchto stanovištích: břehy vod, bažiny, mokré louky a lužní les. Žije převážně v nížinách a pahorkatinách.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, vodní nádrž
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 10.6.2019
  • 77 zobrazení
menhirudla-menhiry
Na čerstvě odlesněném mírně skloněném svahu stojí špičatý kámen zhruba velikosti lidské postavy. Pod jeho patou jsou k nalezení skleněné střepy. Zde pocházejí střepy z konce devatenáctého století. Kámen byl tudíž jako mezník užíván aspoň po několik desítek let. Datum vztyčení tohoto - pro mezník "předimenzovaného" kamene může být ovšem mnohem starší.
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2019
  • 27 zobrazení
menhirudla-menhiry
Kámen se nachází "v roští" u bezejmenné kamenné zídky na vrchu Králov. Jde o plochý trojúhelník vysoký jako menší člověk. Pod patou a u paty kamene bylo v zemi uloženo nápadně velké množství kaménků různých tvarů a barev. A také střepy (zřejmě záměrně) rozbité keramiky. Podle archeologů pocházejí střepy ze středověku až po devatenácté století. Kámen byl tudíž (téměř nezpochybnitelně) - s přestávkami či průběžně - jako mezník užíván po několik set let.
Kategorie: země
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2019
  • 27 zobrazení
msbestvina
Děti se prostřednictvím interaktivního Tondy Obala naučili třídit plasty s Petkou Peťkou, sklo s Pepou Střepem, papír s Čendou Časákem a kartony s Kartonem Tomem. Odpady jsme nejen třídili a odnášeli na sběrné místo, ale také jsme z nich tvořili a hráli si s nimi.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2019
  • 35 zobrazení
krusnohorka
Letos jsme dojeli dřív,než minulý rok,ale včas to taky nebylo,protože "koníci" začínali odkvétat.
A protože společnost kvítkům dělaly včelky,tak jsem je taky musela zabrat.
A kde se vzaly v názvu střepy? To je jednoduché -cestou zpět jsem koukala,jestli se už možu vytočit a nějak jsem "přehlédla" jediný kontejner....a protože zrcátko bylo už načaté,tak to dopadlo,jak muselo.
Ale jinak to byl fajn výlet.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
31 komentářů
  • 24.3.2019
  • 61 zobrazení
Reklama