Hledání

33 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

coloraaa
Dějiny českého dvacátého století by se daly označit i za dějiny trampingu. Tato výstava ukazuje tramping jako kulturní fenomén s vlastní historií i jako způsob trávení volného času, který zasáhl tisíce lidí. Tramping dostal i nás s Brazilem. Deset let jsme jezdili každý víkend do lesů a dalších deset let ob víkend. Díky trampingu jsme procestovali 19 států Evropy i Asie BEZ CESTOVKY. S tou dokáže jet každý blbec jak se říká. (:-)) Dodnes již 37 let občas vyrážíme daleko od lidí a civilizace do divoké nespoutané přírody.
Výstavu můžete navštívit každý den mimo pondělí do 1. 4. 2020 v Národopisném muzeu v Letohrádku Kinských na hranicích Smíchova a Malé Strany.
https://www.nm.cz/historicke-muzeum/stoleti-trampingu
https://www.trampsky-magazin.cz/blog/vystava-stoleti-trampingu-v-prazskem-letohradku-kinskych-773.html
http://stopar.cs-info.cz/index.php/humor-mainmenu-32/26-lanky/tramping/420-trampska-bible
Počasí: -3°C, ráno -7°C, Skoro jasno až polojasno. a mírný větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 19.1.2019
  • 337 zobrazení
  • 10
rechtacka
  • září 2018
  • 219 zobrazení
  • 2
fenik1
Reportáž z vernisáže Přebralovy výstavy v etnografickém muzeu (potrvá 2 roky).
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2018
  • 82 zobrazení
  • 0
radek-novak-szabo
Praha, letohrádek Kinských
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 26 zobrazení
  • 0
haranti1
14 komentářů
  • 30.10.2018
  • 61 zobrazení
  • 15
jam53
více  Zavřít popis alba 
37 komentářů
  • 25.8.2018
  • 103 zobrazení
  • 20
wakiavalon
Dnešní slavnostní vernisáží byla zahájena rozsáhlá výstava o trampingu, která je určená nejen pro nás trampy, ale i pro širokou veřejnost. Pár cvaků z vernisáže. Výstavu najdete v Musaionu, v Kinského zahradách a rozhodně za to stojí!
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 28.6.2018
  • 175 zobrazení
  • 2
evmary
SEMILASO- 21.4.2015- předpremiéra TV cyklu ČT /století trampingu/
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.1980
  • 69 zobrazení
  • 1
trempoviny
Čtvrtý červnový víkend 2018 uspořádala T.O. Ztracenka slavnostní oheň na oslavu 100 let od vzniku našeho trampingu. Náš tramping je hnutí fungující na principu existence trampských osad, proto vznik první trampské osady je zároveň vznikem našeho trampingu. Tramping je hnutí svobody, demokracie a volnosti. Člověk se může svobodně rozhodnout, jestli vstoupí do nějaké trampské osady, která má o něj zájem. V trampských osadách si trampové od počátku demokraticky volili svou samosprávu tj. šerifa, jeho zástupce, třeba pokladníka a radu starších či výbor. Trampské osady vždy toužily po volnosti trampingu a trampové bojovali proti vládnoucím režimům, omezujícím volnost. Součástmi trampingu jsou skutečné kamarádství, romantika v přírodě a v kultuře a především trampské zvyky a tradice obsahující tzv. nepsané zákony (i když po desetiletí už napsané v mnoha publikacích). Trampské hnutí má mnoho společného, ale trampské osady i hodně specifického. Nekritizujme osady za jejich odlišnosti, protože právě různorodost trampských akcí – výročních ohňů, potlachů, oslav, smuteček, slezin a dalších činností je zdravým kořením našeho trampingu. Važme si toho, že před sto lety průkopníci trampingu vytvořili hnutí, které zajisté přetrvá do dalších staletí. Ztracenko, díky za těch sto let a za skvěý potlach k tomuto jubileu !
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 1 223 zobrazení
  • 12
toh
Po delším čase, sešli jsme se u Skříti a Lufťáka zase a hned v dobovém oblečení dvacátých let minulého století, aby jsme tak dali velký HOLD stoletému trampingu a stoleté ZTRACENCE. Ahoj.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2005 až červenec 2018
  • 176 zobrazení
  • 2
trempoviny
15. 10. 2016 se uskutečnila trampská svatba tohoto století. Podobné svatby probíhaly ve zlaté éře trampingu v šedesátých letech minulého století, potom byli trampové dvacet let z přírody vyháněni, pak od devadesátých let nejsou svatby příliš v módě a nakonec už je minimum lidí, kteří každý víkend trampují. A právě lidé, kteří jsou nejčastěji v přírodě se sešli na svatbě Jindřicha a Lenky, kde je dokonce rodinná několikagenerační tradice trampování. Řádný svatební obřad pod širým nebem provedl místostarosta města Plasy. Gratulace novomanželům od přítomných kamarádek, kamarádů a příbuzných trvaly třičtvrtě hodiny. Pro svatebčany bylo nachystáno nádherné prostředí, metráky jídla a hektolitry pití. Většina z nás si může dobré jídlo a pití snadno pořídit, pro to bychom daleko necestovali, ale pravou trampskou atmosféru dokáží vytvořit jen správní lidé. Na této trampské svatbě století se správní lidé sešli. Novomanželům přeji ještě jednou vše nejlepší do společného života a ať vychovají další generaci trampů s kterými se rád budu potkávat na vandrech. Ahoj !
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • říjen 2016
  • 2 188 zobrazení
  • 7
old-skull
Ještě jednou velké poděkování všem československým trampům sršatcům & drsným trampkám s ošlehanou tváří kteří nepodlehli falešnému defétismu a přijeli z celých Čech, Moravy a Slovenska uctít naše milované stoleté trampské U.S. torny nebo chcete-li, usiarně M1910!!! Vandr to byl nakonec relativně komorní, respektive mnohem komornější než jsme původně očekávali - což však nakonec vůbec nebylo na škodu,ba spíše naopak! Zrno se prostě odělilo od plev a my hoši a dívky co spolu jezdíme si odnášíme zážitek na celý život! Ahoj v roce 2118!!!
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • červen 2018
  • 682 zobrazení
  • 15
trempoviny
Jedním ze zdrojů vzniku našeho trampingu bylo literární dílo německého spisovatele Karla Maye, jehož knihy byly překládány do češtiny od roku 1888. Karel May osobně nemusel navštívit Nový Svět, protože už v 19. století docházelo do Evropy nesmírné množství zpráv o indiánech, zálesácích, zlatokopech, osadnících putujících na Západ i o událostech v Osmanské říši či Arabii. Různé lidské osudy shromáždil pod jinými jmény do rozsáhlé dobrodružné literatury. Takže romantické o dobrodružné příběhy hrdinů Karla Maye nás v českých překladech provázejí již 125 roků. Výstava v Náprstkově muzeu zapadá do stálé expozice o indiánech, která má, dle mého názoru, vynikající úroveň. Bohužel mně došla baterie ve foťáku. Vojta Náprstek poznal osobně dobře Ameriku za desetiletou dobu své emigrace (1848 - 1858) z Rakouské monarchie. Následná Náprstkova propagace Ameriky formovala český národ k touze po volnosti, svobodě, samostanosti, demokracii a národnímu obrození, což bylo završeno vznikem trampského hnutí a první trampskou osadou vzniklou již před vyhlášením samostanosti ČSR v roce 1918.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2013
  • 453 zobrazení
  • 0
trempoviny
Počátkem sedmdesátých let minulého století mě spolužačky Naďa Procházková a Zdenka Zelenková z Gymnasia Na Korábě pozvaly na vandr do Krušných hor. Prý si tam jedna parta v Habarticích, v místě bývalé sudetské vesnice, postavila pohádkovou chalupu. Skutečně tam bylo dobře, takže jsme tam byli, i přes špatné dopravní spojení, několikrát. V roce 1973 jsem se zúčasnil tamní "GPH" coby pomocný rozhodčí; také jsem tam byl ten rok na Silvestra. Pak jsem se začal plně věnovat ortodoxnímu trampingu, poznal dobré trampské krušnohorské party a osady a nevěděl kam vandrovat dříve. Když mně letos přišla pozvánka na "GPH", řekl jsem si, že bych se tam měl po 40 letech opět podívat. Udělal jsem dobře. Celou tu dobu se tam schází skvělá parta, která věrně ctí a dodržuje své tradice. "GPH" se zúčastňuje již třetí generace Habartických. Tentokrát se nezávodilo do Adolfova, protože tam byly nějaké amatérské závody osobních automobilů, kde se lidi zabíjeli a zraňovali, takže trať "GPH" byla letos o trochu kratší i když počasím zase náročnější. Domorodci jsou na drsné krušnohorské počasí zvyklí, ale my Pražáci jsme radši před zahájením "GPH" zalezli pod zem. Takže si myslím, že se na stará dobrá místa podívám častěji. Ještě bych rád zjistil (a nejen já), kam se ve světě ztratily moje spolužačky :-)
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013
  • 659 zobrazení
  • 0
trempoviny
Občas slyším nebo čtu názory, kdo má největší zásluhy o tramping. Nebyl to určitě Prometheus, který lidstvu přinesl oheň, ani Seton, který vymyslel kruh s ušima převzatý na některé trampské domovenky, ani Svojsík, kterému utekla většina skautů k trampům, či další. Lidé vyslovují a píší nejrůznější jména, ale já myslím, že bez jednoho člověka by náš český či československý tramping nevzniknul. Tou nejdůležitější osobou byl ten, kdo v 5. století stanul se svou družinu uprostřed Evropy na jedné sympatické hoře a prý povídal: "když jsem hrál s perským pašou šachy, ukázal mně, že kdo ovládá střed, má všechno ... tak tady v Bohemii zůstaneme". Kosmas ve své kronice tuhle větu nezaznamenal, ale napsal, že na té hoře ženy z vděčnosti líbaly pra otci lem roucha jeho. Avšak, názory na to, čemu tehdy Češi říkali lemrouch, se dnes různí. A kdy nejlépe navštívit slavnou horu ? Přeci na státní svátek vzniku naší první republiky - 28.října.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2010
  • 345 zobrazení
  • 0
trempoviny
Mezi obcemi Budňany (Karlštejn), Bubovice a Mořina bývaly pole a pastviny, které se v roce 1620 staly ležením anglických žoldnéřů, kteří předtím bojovali v severní Americe. Tito vojáci měli být výpomocí (co do jejich počtu spíše symbolickou) od Anglického krále jeho příbuznému králi Fridrichu Falckému v bitvě na Bílé hoře. Žoldnéři se opíjeli produkty z místních vinic a bitvu zmeškali. Ovšem, od té doby místní lidé nazývali tamní polnosti „Amerika“. V druhé polovině 19. století byla v tomto prostoru zahájena těžba vápence a lom dostal název Amerika (dnes je v tomto místě konečná železniční vlečky z Nučic). Lom byl vytěžen, a když se počátkem 20. století posunula těžba západně do budňaských lesů, začali místní lidé říkat Amerika novému lomu, který měl ještě druhý název Velké Rešno. Rešnování je povrchové odstraňování zeminy k odkrytí ložisek vápence. Když koncem padesátých let minulého století začali k lomu vandrovat první trampové (T.O. Netopýr), název lomu Amerika rádi přijali. Když pak trampové po roce 1964 vandrovali také do lomu Východ, tak Východu začali říkat Velká Amerika a Americe pro rozlišení Malá Amerika. Největší rozmach těžby v této západní části mořinských lomů byl ve dvacátých až čtyřicátých letech minulého století. Okolo Malé Ameriky vzniklo v lese dalších 13 lomů propojených štolami ve 2. a 3. patře. Druhé patro je v nadmořské výšce 390 m n.m. a třetí patro 375 m n.m. Těžba v nich zanikala postupně od roku 1946 do roku 1958. Největší rozmach trampingu v těchto lomech a štolách byl v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Hned na počátku zdejšího trampování dali trampové opuštěným lomům své názvy (kupodivu české), např.: Pusťák, Příroďák, Liščárna, Supí, Podkova ad. Pozdější trampové vymysleli někdy i nové názvy (Soví ráj či Sováč). Další názvy přinesli také jeskyňáři. Mohl bych vysvětlit proč ten který lom dostal svůj název, ale i tak je tento text rozsáhlý (až mě někdo z vás potká, může se na cokoliv zeptat). Mezi prvními zdejšími trampy byla tedy zmíněná osada T.O. Netopýr a dále T.O. Kubrycht-boys, T.O. Andělka, T.O. Černý Sup, T.O. Amerika-boys, T.O. Šolc-boys, T.O. Hvězda Severu, T.O. Fox atd. atd., neznám trampa, který by někdy nebyl na Amerikách. V lomech bývaly ohniště se sedačkami, přístřešky, sruby a občas se v nich konaly také velké potlachy s počtem až 150 trampů. Místní trampové znali dokonale celé okolí a podzemí, kde pečovali o bezpečí a pořádek ve štolách. Zní to možná neuvěřitelně, ale nikdy žádný člověk v podzemí těchto lomů nezahynul. Všechny smrtelné úrazy byly důsledkem pádů z okrajů lomů, především do Malé a Velké Ameriky. Různé pověsti o podzemí, vyprávěné a psané různými podivíny, byly jen snahou zastrašit případné návštěvníky. Hagen nebyl a není žádný ukrývající se Němec v podzemí, ale je Duchem, který vždy chránil a chrání dobré trampy. Hagen se vždy mstil a pomstí všem, kteří zde chtějí trampy pronásledovat. Člověk je trampem když se chová jako tramp a trampové do těchto romantických míst od počátku patří ! Tak jsem se o prodlouženém listopadovém víkendu 2017 opět podíval, co je nového u naší Malé Ameriky. Nevlídné počasí nevadilo mně ani kamarádům, ale mému foťáku. Takže, některé fotky moc zřetelné nejsou, některé jsem odstranil a něco jsem radši ani nefotil. Tak někdy příště, třeba budou fotky z trampského hokeje na Malé Americe. Dodatek: o focení ve štolách jsem požádal nějakého člověka, kterého neznám :-)
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2017
  • 1 119 zobrazení
  • 9
trempoviny
V polovině září 2018 se uskutečnila v Pikovicích velká oslava přátel trampingu ke stoletému výročí našeho trampského hnutí. Ten samý víkend si připomněly různé trampské osady také svá výročí vzniku slavnostními ohni na svých campech či potlachoviších. Já jsem se zúčastnil na Vysočině výročáku T.O.Trappers Praha, která oslavila 55 let od svého vzniku. Původní američtí trappeři lovili vzácné kožešiny, ale kamarádi z Trappers jsou nyní spíše dřevorubci. Milují práci se dřevem a jejich osadní sruby a další zázemí u romantické říčky jsou nádherné. Tradičně byly připraveny hodnotné ceny do soutěží a vydatné občerstvení, což při velkém počtu účastníků je určitě také finanční zátěž pro osadníky. Ovšem, největší odměnou pro kamarádky a kamarády z této osady je absolutní spokojenost a pohoda návštěvníků osady. Když přijedou skvělí muzikanti z T.O. Skaláci, Šolc-boys band, Watseka, Modrý Kaňon, Presto a další jednotliví hudebníci, kteří vytrvalým hraním vyplní celý víkend, vznikne vynikající trampská atmosféra na kterou se hnedtak nezapomene. Tak, ať se osadě pod vedením šerifa Freda daří i v dalších desetiletích !
více  Zavřít popis alba 
  • září 2018
  • 773 zobrazení
  • 5
vkuc
Naučná stezka Svatojánské proudy

Jako Svatojánské proudy byl označován úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží.
V místech náplavky Slapské přehrady začínal velmi peřejnatý úsek Vltavy (92. až 83.říční kilometr), nazývané Vltavské nebo Štěchovické proudy (později Svatojánské proudy). Tento 7 km dlouhý úsek se spádem 20 m, který je dnes zatopen Štěchovickou přehradou, představoval poslední překážku při plavení vorů a nákladních lodí do Prahy.

Stezka vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží, mezi obcemi Štěchovice a Nové Třebenice (stezka začíná pod hrází Slapské přehrady). Prochází rovněž osadou Ztracenka, hrající významnou roli v historii českého trampingu.

Dále stezka seznamuje s flórou a faunou, geologickou stavbou vltavského kaňonu, voroplavbou a ochranou přírody. Naučná stezka nemá vlastní značení, využívá turisticky značených cest. Vzhledem k terénu je stezka určena výhradně pěším turistům. Ideální dobou k návštěvě je suché období, v jakémkoli jiném mohou být některé části trasy neschůdné. Protože stezka vede většinou po užší římse vysoko nad hladinou Štěchovické přehrady, není vhodná pro osoby trpící závratí.

11. května 1889 vyznačil čerstvě založený Klub českých turistů ze Štěchovic ke Svatojánským proudům svou první českou turistickou značenou trasu. Ve 20. století se oblast stala vyhledávanou turistickou lokalitou, vznikaly zde trampské osady (např. Ztracená naděje) a zařízení pro cestovní ruch, provozovaly se turistické plavby po řece.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2015
  • 50 zobrazení
  • 1
trempoviny
„TRAMP CHUDÝ MUSÍ BÝT RUDÝ“ je na transparentu na obrovské fotografii prvorepublikové demonstrace, kterou jsem dostal v srpnu k mému výročí trampování od trampa - potomka primátora dr.Vacka. Někteří dnešní mladí lidé si naopak myslí, že tramping byl a je antikomunistické hnutí. K tomu si dovolím napsat následující. Náš český a slovenský tramping vzniknul coby součást národního obrození dvou národů, po staletí utlačovaných okolními národy. Naše trampské ideály o svobodě osobní i národní se formovaly již v 19. století v despotickém císařském Rakousku-Uhersku, kam se z poza oceánu dostávaly odvážné informace z novin, časopisů, fotografií, obrázků i vyprávění navrátilců (V.Náprstek aj.) Tyto informace představovaly tzv. Nový svět jako tehdy ideální svobodnou a demokratickou společnost. Do jaké míry tomu tak skutečně bylo, není podstatné. Vstup U.S.A. do I. světové války, výsledek této války a iniciativa presidenta Wilsona (z popudu T.G.M.), umožnily vznik Republiky česko-slovenské. Pro tramping (do roku 1924 nazývaný divoký skauting) nastaly spontánní podmínky rozmachu. Náš tramping dokázal lásku k domácí krajině, romantiku pobytu v přírodě (již K.H.Mácha), zálesáckou šikovnost (přebíranou od skautů i řemeslníků), euforii v rovnoprávnost lidí a nabytou svobodu ve vznikající republice navzájem spojit v masové zájmové hnutí a pro někoho dokonce i v životní filozofii. Trampské hnutí nebylo nikdy levicové ani pravicové. Tramping byl vždy odrazem stavu společnosti. Jednotliví trampové byli v různých politických stranách anebo se o politiku vůbec nezajímali. V mnohých trampských osadách dokonce platilo nepsané pravidlo, že o politice se na osadách nediskutuje. U trampských ohňů vedle sebe v pohodě sedávali kamarádi z různých společenských tříd a vrstev. S kamarádkami a s kamarády, s kterými se já celý život setkávám v našem hnutí, mě právě spojují ideály trampingu. Prostě, je mě úplně jedno, zda se vedle mě posadí tramp chudý, bohatý nebo tramp příznivec jakékoliv strany. Ovšem, jsou také chvíle, kdy se trampové semknou na obranu svých či občanských práv a existenčních jistot, nezávisle na svém politickém přesvědčení či své apolitičnosti a „vejdou do ulic“. Kamarádi z různých koutů vlasti mně posílali e-maily, že jedou 17. listopadu 2012 demonstrovat do Prahy. Také já jsem mimořádně tuto sobotu strávil přes den v Praze. Trampů jsem viděl dost. Sobotních protivládních protestů se nezúčastnili proto, že by byli trampové rudí, ale proto, že nechtějí být trampové chudí !
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 17.11.2012
  • 744 zobrazení
  • 0
chararanch
"Moře nekonečné v širou dál, vlny do pobřeží bijou šedých skal
pět mužů, pět trosečníků, marně touží po úniku,
v srdci jedinej dříme sen.

Albatros letí, přes moře v širou dál a touhy mé si s sebou vzal
jen jednou v žití, bych spatřit zase chtěl, svou rodnou zem,
kde svět jsem prvně zřel..."

Prví sloka a refrén osadní hymny T.O. Albatros (Plzeň). Písničky, která mě hned napoprvé učarovala a to nejen díky textu, ale také díky nádherně propracovanému a podmanivému vokálnímu zpěvu skupiny Albatros, která se z trampské osady záhy vyselektovala. A nebyla to skupina ledajaká, Albatrosáci byli v sedmdesátých letech špičkou folk-trampské plzeňské hudební scény. A já měl to štěstí, že jsem mohl být od počátků u toho. Osadní zpívané v hostincích "U Zeleného stromu", "Ve křoví" nebo "V balonu" jsem sice ještě neabsolovoval, ale jejich soutěžní či koncertní vystoupení jsem již nevynechal nikdy, ať již to bylo v Domě dětí a mládeže alias "Na střelnici" (vedle hřiště dnešní fotbalové Viktorky) nebo v Dominiku, či pravidelná jamboree v Liďáku na Karlově. Držel jsem s nimi krok i na trampingu, kdy jsme se s naší osadou zúčastnili již jejich prvního potlachu v Pačejově v roce 1969...
Z hvězdné sestavy legendární skupiny se páteční zpívané nezúčastnili Danda a Cyráno a bohužel také Kočička, který již léta zpívá na nebeském kúru. Další jména a přezdívky hudebníků viz na fotce pořízené v roce 1971. A co se páteční sestavy jejich hostů týče, o tom se dozvíte z pár popisek na fotografiích. Užili jsme si to! Slogan, který vymyslel a zpívá Leopold, se opět potvrdil - "Albatros letí, už půlku století..." Kluci, tak ještě hodně roků bez přistání!
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2012 až listopad 2016
  • 356 zobrazení
  • 0
reklama