Hledání

180 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

holovic
Po Dolomitech jsme se rozhodli absolvovat výlet do Milána, města módy - ani se nebudu červenat, když přiznám, že jsme se na to těšily především s Pájou a to nejen kvůli katedrále, kam se dá vyjít i na střechu, ale i kvůli módě a luxusním obchodům. Biobabu ze mě už nikdo neudělá - ani se o to nikdo nesnaží :-))
V Miláně jsou skutečně snad všichni elegantní - muži nosí hodně obleky - jezdí v nich i na skútrech, převažovaly ve všech případech dlouhé kalhoty, i když bylo 40° ve stínu - nikdo se zde nepotil, kromě nás, kteří jsme na takovou dardu nebyli připravení - klimatizace v obchodech a nejlepší zmrzlina na světě (před katedrálou) utrpení zmírnily. Naše Pája okouzlila nejen ochranku, ale i Nigerijce, kteří prodávali náramky pro štěstí - my jsme je dostali zadarmo, protože štěstí se za prachy koupit nedá. Pak už jsme jenom nemohli najít auto a v uličkách kolem nás kroužili zlodějíčci na kolech, které jsem odehnala několika prudkými otočkami, čímž jsem dala najevo, že o nich vím a obrat se nenechám. Všechny ženy mají na nohou kecky a to ke všemu - muži mají elegantní boty a ženský šmajdají v keckách a je fuk, že jsou od Gucci a za 700 Eur. Potěšilo mě, že v Miláně mají i Mango - obchod, kde nakupuju skoro všechno na sebe, jelikož u všeho, co tam koupím, mám pocit, že to šili na mě. Doporučuji hodně vysokým jedincům, co mají problém sehnat fakt dlouhý kalhoty nebo šaty v malé velikosti. Většina jiných obchodů počítá totiž s tím, že úměrně s výškou postavy přibývá i velikost prdele a bachoru. Ondrovi naše courání po obchodech nevadilo - byla tam totiž klimatizace :-)). Tolik k módě..
Po rozpáleném Miláně jsme zamířili k Pise - sen našich starších holek - vidět tu věž stojící nakřivo. Dojížděli jsme v nočních hodinách, silnici lemovaly polonahé prostitutky, Děti už po sprše naštěstí dáchaly v postelích - plánovali jsme vstát ráno v 7 a k věži dojít před otevíračkou, kdy tam nebudou lidi. Jelikož nad ránem se spí nejlíp (není vedro), záměr nevyšel a na fotkách krom nás jsou i davy turistů a fotky za moc nestojí - pořád se někdo motá před i za váma. Věž je fakt nakřivo - viděli jsme to na vlastní oči a jednou to stačilo.
Před odjezdem z Pisy se nám poprvé nepodařilo nastartovat obytňák, což se nám cestou směrem k Vesuvu stalo ještě několikrát, ale i v Pise se daly koupit startovací kabely - došlo i k výbuchu baterie - naštěstí vystříknuvší kyselina způsobila jen díry v Ondrových nejoblíbenějších kraťasech - na funkci rostlináře to nebude mít vliv. Baterii záhy vyměnil, aby cestou přišel na to, že ani ta stará chudák za nic nemohla a problém způsobuje dobíjení, takže jsme se dalších pár stovek kilometrů neobešli bez pomoci dobrých lidí. Poznali jsme přitom mnoho Italů, indiánů i Senegalce - rozdali pár českých piv a těšili se, jak složíme hlavy na Vesuvu s výhledem na noční Neapol - vyndáme pivo z ledničky a pak usneme tvrdým spánkem - mně se oči klížily už cestou - ha..ha...hahahahahaha...ha!
Tak za prvé - Neapol je největší smetiště, jaký jsme kdy viděli - odpadky všude, kam se podíváš - po zemi, na plotech, u silnic......kolik tam musí žít potkanů, to by asi taky bylo na rekord. Za druhé - zapomněli jsme na noční život Italů a to bez ohledu na to, že byl všední den - při výjezdu na Vesuv (už tak po úzkých cestách) sjíždělo dolů tisíce malých fiátků - v každém sedělo cca 5 ožralých lidí, spojka smrděla, klíňák řval a nebralo to konce. Nutno dodat, že když bylo třeba, z nějakého autíčka vždy vyskočil mladík a dokázal hravě zkorigovat celou situaci na milimetry - přeřval by i amplión - všichni se začali poslušně řadit a my se po centimetrech na ten Vesuv skutečně vydrápali. Neapol z výšky a rozsvícená skutečně pohledná je.
Vesuv - odpadky - a tučné vstupné - opět jsme se zachovali jako shnilí pracháči a zbývající asfalt až pod vrchol Vesuvu dojeli taxíkem - dělá to tak spousta lidí - většina. Pak se jde cca 1,5 km pěšky, ale před tím se platí 40 Eur vstupné - fakt se tam platí za vstup ke kráteru :-)) Zde jsme potkali slováky a spoustu snobů z výletních lodí. Nejlepší byly klasicky asiatky - štrasové sandálky, žabky - třpyt, lesk, bakelit. Ne, že by to bylo nějak náročné, ale např. naše kecky šly po této akci do pytle a půjdou do pračky. Na Vesuvu bylo překvapivě docela fajn - pofukovalo od moře - dost se prášilo a mě trochu zklamala velikost kráteru - teda - čekala jsem, že bude větší, když nadělal takovou spoušť. No a nedivila bych se, kdyby se znovu nasral a bouchnul, protože se na ten bordel dole třeba už nemůže dívat.
No a když Vesuvio, pak i Pompei..... Zde měly překvapivě všechny děti vstup zdarma - a to i Pája, ale nutili ji postavit se do fronty na volnou vstupenku a nás nechali stát s malými dětmi za vstupem. Všimla jsem si, že některé podobně "vyspělé" slečny pouští i bez volňáska, což mě rozezlilo natolik, že jsem začala hlasitě nadávat a rozhazovat rukama - přesně tak to totiž dělají Italové a situace byla ihned kladně vyřešena. Tímto si dovoluji stručně okomentovat charakter typického Itala:
Ital nemluví, Ital huláká - nevadí mu drzost - naopak - drzost je očekávána a respektována.
Ital nemluví jinak, než italsky - anglicky neumí nebo nechce komunikovat. Nikde nenajdete nic v angličtině, či jiném jazyce, než v italštině. Mýtná brána s vámi taky komunikuje jen italsky.
Ital nečučí neustále do mobilu, Ital se rozhlíží kolem.
Ital jí jen dobré a kvalitní jídlo.
Ital je stále v pohodě a usmívá se. Když huláká (mluví), dělá to přívětivě a srdečně.
Ital řidič - nepoužívá blinkry. Pokud blinkr náhodou použije, zapomene jej vypnout - vždy a každý!! Zásadně vjíždí do cesty - na dálnici i na stopkách - nikdy nerespektuje přednost danou pravidly - to samé očekává od vás - nevadí mu to.
Ital používá klakson a prostřeníček - troubí pořád - ze začátku máte pocit, že je to na vás - někdy ano, ale Ital troubí i jen tak, pro radost. Když mu ukážete prostředníček taky, má radost.
Porušuje všechny předpisy a nevadí mu ani, když je porušíte vy. No camper rovná se kempujte, kde chcete, nikdo vás nevyžene. Pokud zakempujete na soukromém neoploceném pozemku, Ital vás s úsměvem pozdraví - však mu nic neubude. :-))
Ital neumí plavat....teda jeden ze sta jo, ostatní postávají ve vodě a mluví - teda řvou.....hodiny a hodiny. Italy na pláži bych rozdělila na pózovače, postávače, žvaniče a procházeče.
Ital na pláži je upravený - má sexy plavky, sexy sestřih, když vousy, tak sexy, sexy voní, má sexy, vysportované tělo, má luxusní pánskou kabelku a dle teenagerů, se kterými se naše holky na dovolené seznámily, jsou z 90ti % 4% :-)) Ale je i možné, že jsou jen nároční na protějšky :-))
Každopádně Ital je milý, usměvavý pohodář - mně přišli všichni stejní, jak přes kopírák, proto jsem je taky nacpala do jednoho pytle.
Italky moc hodnotit nebudu - co se nelíbí mně, můžou jiní klidně obdivovat - jsou taky milé, usměvavé pohodářky, ale Sophia Loren je jen jedna. Nelíbí se mi, když se snědý holky snaží být za každou cenu blond a nemusely by mít všechno flitrový a lesklý - asi to k této části země nějak patří. Krásnou paní jsem tam ale potkala - bylo jí ale tak okolo 60ti a tu Loren mi fakt připomínala.
Italky se neopalují nahoře bez - tohle dělají jen české doroty - hlavně ty, co by si ty poklady měly spíš schovat.
Italky ale zcela jistě umí vařit - majitel domu jednou přinesl bednu čerstvé zeleniny, ovoce a kytici čerstvých bylinek - z toho usuzuji, že tady se směsi koření a dochucovadel nepoužívají.
Ale zpět k Pompejím - pro mě - překvapila mě velikost. Představovala jsem si cca hodinku mezi ruinami, ale je to ne celý den minimálně a co je fascinující - stále se tam pracuje, stále nové objevy.
Ondra dokonce prohlásil, že letecky si dá Pompeje klidně ještě jednou, projde je celé, ale s batůžkem, svačinkou, pitím a v jiné roční době, než ve 40°vedru, které tedy vůbec nemělo v úmyslu polevit.
O to víc jsme se těšili na moře. (Pokračování příště!!)
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 468 zobrazení
  • 0
watchmaker74
  • 15.7.2019
  • 5 zobrazení
  • 0
jaroslavburda
Jantarka obecná (Succinea putris) - Roztomile želatinové, poloprůhledné jantarky, jsem objevil brzy ráno na vodních rostlinách, u vodní nádrže v Kořenově. Vzpomněl jsem si, že v batohu nosím kus skleněného valounu a nápad byl na světě. Sklo pochází z jizerskohorských skláren; podobné "démanty" různých velikostí je možné najít v celém povodí Jizery. Skleněné střepy, úlomky a odštěpky se dříve sypaly do řeky a po dekádách strávených na dně byly omlety do rozmanitých, neostrých tvarů. Rád po nich v létě pátrám. Čili zátiší s jantarkami. Poslední snímek je ze série gastroenterologické jantarky :-)

Jantarka obecná (Succinea putris) - Plicnatý plž z čeledi Succineidae - jantarkovití. Ulita má oválný tvar, je žlutavá - jantarová, v mládí průsvitná. Poslední závit je široce rozšířen. Stěny ulity jsou poměrně tenké. Ulita je lehce rýhovaná. Noha světlá, stopky očí jsou tmavší. Velikost: Výška ulity je 16-22 mm, šířka 8-12 mm. Jantarky nalezneme většinou na těchto stanovištích: břehy vod, bažiny, mokré louky a lužní les. Žije převážně v nížinách a pahorkatinách.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, vodní nádrž
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 5.6.2019
  • 19 zobrazení
  • 1
ledovastopa
38 Km na Malé Fatře a okolí Terchové s Cácorkou ,bloudění a trasa z cíle na start a zpět to mě opravdu mátlo .Tři "živé" kontroly,cestou jsem dostala od "domorodců" výborné grilované masíčko a štopku domácí pálenky .V jedné z osad jsem viděla porážku berana (měl to rychlé a ani nebekl ) nesčetně hadů a ještěrek, viděla a potkala medvěda cca 20m od nás ,prostě odpočinkový výšlap na Slovensku
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 29 zobrazení
  • 0
mois
Lípa je rod opadavých stromů. Listy jsou střídavé, srdčité, čepel pilovitá až zubatá. Květy jsou ve vrcholících, zpravidla převislých. Stopka květenství má v dolní části přisedlý listen, který vytrvává i za plodu a tvoří létací aparát pro rozšiřování plodů. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Wikipedie
více  Zavřít popis alba 
42 komentářů
  • 8.5.2019
  • 46 zobrazení
  • 17
jaroslavburda
Jantarka obecná (Succinea putris) - Plicnatý plž z čeledi Succineidae - jantarkovití. Ulita má oválný tvar, je žlutavá - jantarová, v mládí průsvitná. Poslední závit je široce rozšířen. Stěny ulity jsou poměrně tenké. Ulita je lehce rýhovaná. Noha světlá, stopky očí jsou tmavší. Velikost: Výška ulity je 16-22 mm, šířka 8-12 mm. Jantarky nalezneme většinou na těchto stanovištích: břehy vod, bažiny, mokré louky a lužní les. Žije převážně v nížinách a pahorkatinách.

Zajímavost: Jantarka se často stává hostitelem motolice podivné (Urogonimus macrostomus). V těle napadené jantarky vytváří sporocysty neboli larvální stádia žlutavě-bělavé barvy se zelenými kroužky. Tyto barevné pulzující výběžky během dne vyplní tykadla jantarky, která potom připomínají pohybující se červy. Takto nápadná jantarka se snadno stává kořistí ptáků, převážně pěvců. Tím se larvy motolice podivné dostávají do svého konečného hostitele. V trávicím traktu ptáků pak žijí dospělé motolice, s trusem ptáků se pak dostávají vajíčka znovu do koloběhu.

Zde snímky napadené jantarky motolicí podivnou - https://www.biolib.cz/cz/taxon/id448254/
Jablonec nad Nisou, rumiště na kopci, za jízdárnami

Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 8.5.2019
  • 18 zobrazení
  • 2
pavel2015
NS Stříbrná stezka Velký rybník

Ženy v životě ajťáka v letošním roce :-)

Díky jedné mám v autě dvě "vystajlované" utěrky nemaje rád drobky uvnitř vozu. Díky druhé mám od včerejška v kufru dvě piknikové deky. Aneb pro mě povinná výbava vozu je velký deštník pro dva. Ten jsem nemohl delší dobu rozlousknout plánujíce šedý či černý. Dvě neděle nazad se přede mnou zjevil v nádherných, duhových barvách. Minulou neděli, po prvním výletu s Aničkou jsem si slíbil, že musím najít druhý podsedák, dobře uklizený při vánočním úklidu. I našli moji rádcové, našli, našli. Tento čtvrtek mě napadlo, že nějaká deka by se šikla. Luxujíce weby jsem v Jysku narazil na akci výprodeje prošívaných dek. Ze 700 stovek na 200. Akce do 7.4. Tomu říkám souhra náhod či štěstí. :-) Jedna deka pro dva, auto pro čtyři = dvě deky. :-D Jedna ladící k interiéru vozu, druhá pestřejší. Aneb přípraven na budoucnost a stejné plánování jako druhý, náhradní podsedák pro sebe, který se teď hodil pro spoluturistikující. Kdo a kdy takto "vytuněnou" výbavu užije? Netuším, je ve hvězdách ...

Původně plánovaná trasa byla zacházkou překonána na celých 8 kilometrů. Časově to bylo cca 6 hodin + přestávky + hodování na dece včetně neturistické, kulturní vložky. I když zašití bokem, špalíry kolemjdoucích měli o zábavu postaráno. :-D
https://mapy.cz/s/3quYS

Výbava výpravy byla rozšířena o velmi užitečnou deku a nepoužitý stativ včetně dvou šedých ND filtrů na "dlouhou vodu" plánujíce zopakovat "Dlouhou vodu" v Kutné Hoře:
https://pavel2015.rajce.idnes.cz/2018_05_07_Dlouha_voda_v_Kutne_Hore/

I přes "blbé světlo" na začátku dne na focení jsme neplánovaně užili nabízených možností šplhu po skále, stromě či hru světel a stínů když se na chvíli ukázalo sluníčko.

Stejně jako minulou sobotu vznikly dvě fotogalerie. Dnešní odlišnost je ve dvou samostatných zápisech. ;-)
https://pavel2015.rajce.idnes.cz/2019_04_06_NS_Stribrna_stezka_Velky_rybnik_-_a

Oč méně tuto sobotu Anička fotila, o to více se "zašprcávala". Když mě přestala bavit mluvená pobídka, vyšpekuloval jsem němou, leč kontaktní variantu, která se ukázala velmi funkční. ;-)

Tuto neděli, třetí v řadě, se zadařily "poladit" delší dobu plánované změny. Stávající pěkné povlečení vystřídalo nové v úchvatných, tyrkysových barvách. Dokonce dvě sady včetně prostěradla. Paní prodavačka ze mě "rostla" jako vždy, ale už mě za tu dobu co tam chodím zná a je to vždy oboustranně konstruktivní dialog. Před měsícem dostali prostěradla s novou, tyrkysovou barvou. Měli to povlečené na tamní posteli a "mrkatá" barva mi padla do oka. Jenže k tomu nebylo vhodné povlečení. Ale kdo si počká ten se dočká. I přes moje náročné podmínky jak na barvu tak na tvary se povedlo sladit dvě úžasné sady až jsem se nemohl rozhodnout kterou. A když nevím, poodstoupím. Sedl jsem do sedačky tamního OC, "ouřadoval" na mobilu když mi zrak padl na pidi směnárnu. Když jsem si dnes chtěl vyměnit libry v Globusu po obědě, tamní stopkou byla zrovna probíhající 40-ti minutová přestávka. Škoda. I když jsem na ni zvyklý, čekat tak dlouho se mi nechtělo. Tož jsem vyřídil finance (dokonce mají lepší kurz než v Globu) a vrátil k sadám. Dovolili mi vyjít z obchodu na denní světlo s oběma povlečeními. Jedno povlečení v umělém světle nic moc, ale v denním "prokouklo". Čímž bylo rozhodnuto a vzal obě. :-D Maje odpracováno dopisují tyto řádky v novém. :-)

A tak plyne život na neutrál, vše se "řeší jaksi samo" obdobně jako je to popisováno v oblíbené knize Volám do nebe prosím a děkuji. Plány jako základ je pěkná věc, život je často mění a důležité je mít otevřené oči, srdce, umět se dívat okolo sebe a usmívat. :-) Například po roce v nové práci mě dvě kolegyně samy od sebe začaly zdravit. To už je vážně moc. :-D
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2019
  • 59 zobrazení
  • 0
vitousek24
Tuček a Šlajs opět na frézárně školních dílen v Lutíně. Frézování na otočném stole, variace na volné téma - drážky. Stopková fréza. Obrobek - šedá litina.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2019
  • 29 zobrazení
  • 0
djvikend
Popis:
Jedná se o asi 10–30 cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemní cibulí, která má asi 1,5–3 cm v průměru. Z jedné cibule vyráží 3–4 listy, které jsou přisedlé, čepele jsou čárkovité, asi 10–25 cm dlouhé a asi 0,5–2 cm široké, se souběžnou žilnatinou, tmavě zelené barvy. Květy jsou na převislých stopkách, vyrůstají z paždí toulce. Květ je nejčastěji jeden, vzácněji dva. Okvětních lístků je 6, jsou víceméně stejně dlouhé, volné, asi 1,5–2,5 cm dlouhé. Jsou bílé barvy, pod špičkou mají žlutou až zelenou skvrnu. Tyčinek je 6, gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je třípouzdrá elipsoidní tobolka, semeno je bělavé s masíčkem, až 7 mm dlouhé. Kvete velmi časně, už v únoru až dubnu.
Z důvodu ochrany před zástupy výletníků neuvádím lokalitu ani místo pořízení fotografií.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • letos v březnu
  • 17 zobrazení
  • 1
jiripavlik
!!! Nejen na Jihlavsku jsou koberce Bledulí !!!
Bledule jarní (Leucojum vernum) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovité.
Jedná se o asi 10–30 cm vysokou vytrvalou rostlinu s podzemní cibulí, která má asi 1,5–3 cm v průměru. Z jedné cibule vyráží 3–4 listy, které jsou přisedlé, čepele jsou čárkovité, asi 10–25 cm dlouhé a asi 0,5–2 cm široké, se souběžnou žilnatinou, tmavě zelené barvy. Květy jsou na převislých stopkách, vyrůstají z paždí toulce. Květ je nejčastěji jeden, vzácněji dva. Okvětních lístků je 6, jsou víceméně stejně dlouhé, volné, asi 1,5–2,5 cm dlouhé. Jsou bílé barvy, pod špičkou mají žlutou až zelenou skvrnu. Tyčinek je 6, gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je třípouzdrá elipsoidní tobolka, semeno je bělavé s masíčkem, až 7 mm dlouhé. Kvete velmi časně, už v únoru až dubnu
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.3.2019
  • 155 zobrazení
  • 1
1oddilcassiopeia
  • 20.10.2018
  • 26 zobrazení
  • 0
watchmaker74
  • 2.9.2018
  • 20 zobrazení
  • 0
watchmaker74
  • 23.8.2018
  • 25 zobrazení
  • 0
jaroslavburda
Snovačka doubravní: Představte si pavouka, který má rozměry od 1,7 do 2 mm, a hlídá ježatý kokon o rozměrech cca 2-3 mm. To je případ drobného bledého pavoučka s průsvitnou kutikulou (nebuněčná vrstva pokrývající povrch těla živočichů) - snovačky doubravní (Paidiscura pallens) z čeledi snovačkovitých (Theridiidae). Vedle minimální velikosti je snovačka doubravní také zajímavá svým rozšířením. Rodu Paidiscura čili snovačky, jsou na světě 4 druhy. U nás je druh pouze jediný a to právě snovačka doubravní. Samice naklade v červnu pod listem asi 20 bledých vajíček, které uzavře do bílého kokonu s krátkou a tlustou stopkou a věncem zoubků kolem ní. Od kokonu se nevzdaluje, hlídkuje a v jeho bezprostřední blízkosti, vytváří okem sotva postřehnutelné miniaturní síťky. V ČR se vyskytuje roztroušeně (především však v podhůří a vyšších polohách), v oblastech s členitým terénem. Snovačku na přiložených fotografiích, jsem objevil u železničního náspu na topolových listech. Měl jsem co dělat, abych v sílícím větru průhlednou snovačku vůbec zaostřil. Zajímavý pavouček.

Běžník kopretinový: Na loukách Jizerských hor se v opravdu hojném množství vyskytuje běžník kopretinový (Misumena vatia). Prakticky na každém druhém bodláku či (již ustupujících) kopretinách, lze najít vyčkávající samici. Běžníci mají velice zajímavou techniku lovu. Netvoří klasické pavučinové sítě, ale na oběť (většinou několika násobně větší denní i noční motýli, včely či pestřenky) číhají pod květem, odkud bleskurychle vyrážejí za kořistí. Na květ usednuvší hmyz, běžník ve zlomku vteřiny zachytí klepítky bezprostředně za hlavou, čímž např. včele zcela znemožní použití žihadla k sebeobraně. Povšimněte si prvních dvou párů nohou, které jsou mohutné a výrazně dlouhé - slouží k zachycení kořisti (zadními, kratšími nohami se pavouk přidržuje podkladu). A na co tedy běžníkovití (Thomisidae) používají pavučinová vlákna? Z vláken samice zhotovují kokony, kdežto samci (rodu Xysticus) několika vlákny symbolicky svazují partnerku před kopulací. Na snímku je zachycena samice běžníka kopretinového zakousnutá do nočního motýla.

Foto © 2018 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.7.2018
  • 39 zobrazení
  • 3
sangri-la
Na stráni u Drahobuzi jsem byl celkem třikrát s cílem konečně uvidět jednu z nejkrásnějších orchidejek - tořič včelonosný. Poprvé to bylo asi brzo, podruhé jsem našel jen několik tořičů hmyzonosných, i přestože jsou menší. Minulý čtvrtek jsem na stráni strávil něco přes hodinu, oči na stopkách, metr po metru.... Nic! Když už jsem se rozhodl, že napíšu igorovi-74, jestli to nejsou jen fotky z jeho zahrádky, našel jsem na okraji rezervace vyválený flek v trávě, jaké znám z naší Bílé stráně u pantoflíčků, tak jsem zalehl... a včeličky byla přímo před očima. Myslím, že jsem si je v tom vedru zasloužil.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 7.6.2018
  • 37 zobrazení
  • 1
slovakbeauceron
Alica Stopková
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2018
  • 35 zobrazení
  • 0
slovakbeauceron
fotky Alica Stopková
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2018
  • 44 zobrazení
  • 0
zshuzova
Svou schopnost jezdit hodně dobře na kole i koloběžce jsme si vyzkoušeli v našem parku ve středu 25.4.Projížděli jsme úzkým žlábkem,slalom kličkovali mezi kuželkami,přejížděli ,,potůček",přejeli nízkou překážku,kopírovali nakreslenou trať a zastavili přesně na ,,stopce".Odměnou nám byly diplomy, sladkosti, drobné ceny a hlavně prima zážitek.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2018
  • 32 zobrazení
  • 0
jevisovak
Tak jsme se konečně dočkali. Po tak dlohé zimě i knám dorazilo konečně tolik očekávané jaro. S téměř třítýdením zpožděním rozkvetl v moji oblíbené lokalitě Koniklec obecný. Zde máte několik fotografií

Koniklec je vytrvalá bylina vysoká až 40 cm s přízemní růžici až 12, nejdříve chlupatých a později olysalých, složených nebo zpeřených listů. Z růžice vyrůstá chlupatý stonek (stvol) zakončený třemi přeslenovitě uspořádanými listeny, dělenými do úzkých úkrojků nebo 2krát zpeřenými, kryjící květní pupen na stopce. Stvol i stopka květu se v době kvetení a dozrávání plodů stále prodlužují. Hlavní dlouhý vřetenovitý nebo kůlovitý kořen, který stářím dřevnatí a tmavne, vytváří postupně adventní kořeny. První krátký článek stonku nad kořenem, hypokotyl, se postupně mění v oddenek s více pupeny a tím se rostlina rozrůstá.

Oboupohlavné pravidelné květy, někdy převislé, jsou pěti až sedmičetné. Chlupaté stejnobarevné volné kališní lístky vyrůstají ve dvou kruzích, bývají barvy fialové, modré, červené, růžové, bílé nebo žluté, jsou zvonkovitě skloněné nebo otevřeně rozložené. Korunní lístky chybí. Květ obsahuje okolo 100 spirálovitě uspořádaných stejně dlouhých tyčinek se žlutými prašníky hustě směstnanými okolo nižších pestíků s fialovými bliznami. Mnohé vnější tyčinky jsou přeměněny v patyčinky a produkují nektar. U některých druhů se vyskytuje mnohomanželnost květů, kdy na jedné rostlině jsou současně oboupohlavné a samčí květy (androecie).

Jako ochrana proti samoopylení jsou květy protogynické, nejdříve dozrávají vajíčka v semeníku a teprve později (asi za dva dny) pylová zrna. Opylování zajišťují čmeláci a včely, přenášejí pyl z květů dříve rozkvetlých na blizny později kvetoucích. Plodem je vřetenovitá zobákovitá nažka s dlouhým chlupatým chmýřím, které napomáhá dobrému roznášení větrem
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2018
  • 81 zobrazení
  • 1
josef49
Protože zásoba použitelných soustružnických nožů se zmenšila, tak jsem se musel pustit do opravy. Vybrousit případné zbytky destiček, jinak bych mohl poškodit stopkovou frézu. Pak vyfrézovat sedla. Potom napájet mosazí destičky ze slinutého karbidu. Pro lepší pevnost je nechat velmi pomalu chladit v nahřátém slévarénském písku. Následně po vychladnutí očistit ocelovým kartáčem od zbytku písku a pak už jen nože, které chci používat nabrousit.
Kategorie: koníčkyostatní
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2017/2018
  • 62 zobrazení
  • 0
mcpanenky
Fotky od Borka Fojtíčka, který zvládnul sledovat stopky i fotit.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.10.2017
  • 25 zobrazení
  • 0
reklama