Hledání

3 918 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

manula1
4 komentáře
  • 13.5.2017
  • 9 549 zobrazení
  • 10
prallinka
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2007 až prosinec 2016
  • 4 050 zobrazení
  • 1
radek02
23.1.2009
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2009
  • 3 585 zobrazení
  • 2
kajmona
  • 29.4.2012
  • 3 709 zobrazení
  • 0
kasparek-bzenec
Ve Bzenci na nádraží hořelo!

V pátek 25.2.2011, asi hodinu a půl před půlnocí, vypukl požár v areálu vlakového nádraží Bzenec. Požár zcela zničil dřevěnou garáž bezprostředně sousedící s budovou vlakového nádraží a hrozilo rozšíření požáru i na budovu nádraží a do okolního porostu. Majitelé ještě stihli vyklidit sousední zděnou garáž, ve které bylo osobní vozidlo.

Jako první dorazila na místo jednotka Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze stanice ve Veselí nad Moravou a v zápětí ještě další jednotky Sboru dobrovolných hasičů ze Strážnice, Vracova a Bzence. Celkem na místo dorazilo šest požárních vozidel a mezi nimi taky asistovalo vozidlo HZS JMK ze stanice Hodonín.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.2.2011
  • 2 193 zobrazení
  • 0
5etter
7. - 10. 5. 2009 Legendární třebíčtí trempové Píťa (5etter) a Šalda (www.zdeci.rajce.net) využili prodlouženého víkendu a příznivého počasí k čundru po části Bílých Karpat, která obsahuje Horňácko a Moravské Kopanice. Za tři dny jsme ušli skoro 80 km ze Strážnice do Starého Hrozenkova, plus jednu noc v Uherském Brodu.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2009
  • 1 935 zobrazení
  • 0
atelier-m
. Až v jednu přijíždíme do Taih Ninh, hlavního kaodaistického města s největším chrámem. Během cesty jsme již jeden navštívili a čím blíže cíli jich stále přibývalo. Celý areál je asi 2x2km veliký a věřící právě vycházejí ven. Toto náboženství vzniklo zde a je uctíváno jen ve Vietnamu. Mají svého papeže i další hodnostáře. Mezi uctívané například patří Elvis Presley, nebo Napoleon Bonaparte. V malinké vesničce na okraji silnice za 20 korun obědváme rýžový papír!! promíchaný s bylinkama, politý dresingem a s křepelčím vajíčkem. Do hotelu se vracíme až v noci a cestou jsme vyzvedli Simonu a Vladěnu na letišti. Noční provoz je ještě hustší a troubení jako by se odráželo ze tmy všude kolem. Jana zezadu navigovala podle telefonu, který musela ukrývat mezi kozičkama, aby ji nějaký neurvalý motorkář mobil nevyškubnul. To co se dělo na silnici v noci, to byl teda mazec. Všech 15mil obyvatel se rozhodlo jet domů. Dobrá večeře ve čtyřech a dvě piva ukončily nádherný den.
PS. Z jedné strany jsme pěkně spálení od sluníčka.
Večer kupujeme letenku na sever do Hué. Za dva tisíce korun pro jednoho na sobotu. Takže jsme museli hned objednat dvoudenní výlet do delty řeky Mekongu. (24 $/osoba). Abychom zbytečně nelelkovali, zítra v osm vyrážíme.
Odjezd se zpožděním a kolem poletoval vietnamský indian. Asi 70km do Ben Tre a už jsme na lodi a kolem co oko dohlédne Mekong. Na prvním ostrově vyrábějí z kokosu cukrovinky, bomba bonbonky a rýżový papír. A taky nám zazpívali. Dlouho jsem vzpomínal jak se jejich zpěv česky nejlépe vystihne. Kuňkání. Ale nádherné a naprosto typické. Vietnamské. Ovocné občerstvení a na břehu už na nás čeká asi 5 kanoí . Do jedné nasedáme a dvě vietnamky v kloboukách nás vezou do nitra ostrova po jednom z nesčetných kanálů zarostlého tropického pralesa. Po dvaceti minutách vystupujeme u farmy uprostřed ostrova. Tady pěstují rýži a tropické ovoce. Přecházíme přes monkey bridge a pokukujeme po rýžovém poli. Jenže v místní restauračce mají v belíku spousty živých hadů a nabízejí je ke snědku. Jednoho si necháváme ogrilovat a oni k tomu přidávají ještě malinkou křepelku. To všechno servírované na talíři a obsypané spoustou bylinek. Průvodce nás informuje, že křepelka není křepelka, ale anglicky se to řekne mouse. Musím říct, že myš je chutnější než had. Po řece pokračujeme na další ostrov uprostřed nedohledné řeky Mekong. Na tomto ostrově vyrábějí produkty ze včelího medu. Včelky jsou mnohem menší než u nás a odvažuji se i fotit se s plástvem plným včel. Ještě nějaké fotky s dvoumetrovým hadem kolem krku a jdeme na oběd. Dáváme si místní specialitu: Baby fish, placatou rybu, kterou krásně osmahnutou přinášejí celou na stůl. Pikolík odtrhává kousky masa a na našem stole je balí do zelených lístků spolu s trochou rýže a bylinkami. Takový malý balíček ještě namáčíme do sladkopálivé omáčky a ukusujeme. Výborné!!
První alkohol s naloženou kobrou, která drží v zubech škorpiona a na dně kořínek žen šenu. Dáváme si dvoudecku. Chutná to jako bylinkový alkohol, něco mezi silným vínem a slivovicí. A jedeme dál. Až do Can Tro, znovu asi 70 km. První vystupují home stay (budou spát i večeřet s domorodci), a zapadá sluníčko. Je zde humus (jsme asi 5 km za městem a kolem se povalují unuděná prasata a kokrhají kohouti. Naprostá vesnická idylka) no a jsme rádi, že máme hotel. Původně jsem chtěl také spát u domorodců, ale nějak jsem to popletl. Sláva!! A navíc.... náš hotel perfekt. Dobrá večeře a spát. Dobrou!
Hned po snídani v 6. patře hotelu s terasou (bufet), vyrážíme na plovoucí trhy. Proti proudu řeky Mekong 5km za městem plujeme lodí. Asi 300 lodí a prodávají spíše ve velkém. Lodě povětšinou pamatují Francouzskou kolonizaci a asi i Císaře. Na bidlech mají ve výšce pověšeny produkty, které prodávají. Samá zelenina, ovoce a ryby. Na břehu už čekají motorkáři a rozvážejí čerstvé produkty do restaurací po celém okolí. Mnozí z nás (ti ještě starší než já), pamatují koloniální obchody do kterých z kolonií z celého světa putovaly potraviny do Evropy. Moje mamka ještě říkala: "zajdi do koloniálu pro rohlíky". Jenže za totáče už se tam banány sehnat nedali. Ze střechy jednoho ze škunerů prohlížíme široké koryto řeky zaplněné loděmi. Slunce nezadržitelně stoupá nad hlavu a pere to do nás. Zážitek z trhů určitě stojí za to. Autobusem do Saigonu přijíždíme navečer.
Ráno: máme ještě den a nechceme zahálet. Chceme na opičí ostrov, ale dnes tam žádný autobus nejede. Rozhodujeme se hned. Bereme taxika s průvodcem za 24 dol pro jednoho a jedem. Řeku Saigon přeplouváme na trajektu a liduprázdným územím jedeme k pobřeží. Opičí ostrov je na východ od Ho Či Minova města u pobřeží Jihočínského moře. Tady se taky v Mangrovníkových lesech ukrývali bojovníci Vietkongu za Vietnamské války v roce 1972. Kolem silnice není kromě občasné farmy na kalamari úplně vymetýno. Průvodce říká: mrtvá krajina. Řidič ale stále jede 50 Km v hodině. Pak vidíme důvod. Na kraji lesa jsou v pravidelných intervalech po 5 km uschováni policajti a radarem kontrolují rychlost jen velmi zřídka projíždějících aut. Jak nádherná paralela s našimi naprosto zbytečnými strážníky. Na "ostrově" který protíná hlavní cesta je spousta opic. Fotíme, fotíme. Trochu bokem po cestě je v lese ukryté území plné krokodýlů. Za dvacku si půjčujeme klacek se šňůrou a na konci pověšeným hadem jako návnadu pro krokodýly. Vladěna je mistr v lákání krokodýlů aby se vrhali po návnadě. Po desáté pokusu už návnada končí v obrovské tlamě a my pokračujeme dál. Nasedáme na motorový člun a svištíme doprostřed močálů a nesčetných zákoutí mangrového lesa. Zastavujeme u chatrčí propojených lávkami a mosty nad hladinou močálů. Tady Američané ve válce dostávali pořádně na frak. Vietkong tady vytvářel různá propadliště a další nástrahy a co nezvládli bojovníci, to za ně dokončili hladoví krokodýli. Odtud si Američané domů dováželi traumata a děsivé příhody z pralesa. Pěšky pok ještě jdeme k pobřeží moře. Všude pusto a fouká chladný vítr. Potuluje se zde jen pár lidí, ale prodejci tu jsou. Chutnáme a já vysávám lasturu kterou ne a ne vysát. Až se ta mrška uvnitř konečně uvolnila a já ji málem bez ochutnání spolkl. Návštěvou rybího trhu končí náš výlet. Tolik lastur a mořských plodů jsme ještě neviděli. A to všechno Vietnamci jedí!!
Ráno městskou dopravou za 5kc k Čamskym věžím. S blížícím se Novým rokem všude přibývá kytek, neonů a i budovatelských nápisů. Poslední den jedeme do Cu Či, to jsou podzemní nory, které vojáci Vietkongu vyhloubili kolem Saigonu na rozloze asi 200x50km. SIMONA střílela z M16!!! Prý má rameno celý modrý. Večer už Sim a Vladěna odletěly a my šli večer do vodního loutkového divadla. Loutky asi 80cm vysoké střídavě nad hladinou a pod ní dovádějí spolu s draky po jevišti za doprovodu typické hudby a vietnamského povykování. Na konci představení se z vody vynořili i loutkoherci. Zítra ráno letíme dom. Večer na ulicích neuvěřitelná síla lidí a tak naposledy fotím ten mumraj kolem nás. 30. ledna začne nový rok a bude ve znamení koně.

Konec..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2014
  • 1 963 zobrazení
  • 5
rehaak
Historické pohlednice měst a obcí v Čechách a na Moravě v abecedním pořádku. Rýmařov,Rychmburk,Roudnice n.L,Velké Losiny,Radčice,Radhošť,Rádlo u Jablonce,Radostín,Radvanice,Rakousy,Ranná,Raspenava,Rejvíz,Řepšice,Řestoky,Říp,Rohovládova Bělá,Rohozná,Rochlice,Ronov n.D,Rosice,Rotštejn,Nové Hrady,Rovensko p.Troskami,Rosice nad Labem,Rosice u Chrasti,Rotštejn,Rozhovice,Rozstání,Rudolfov,Rumburk,Ruprechtice,Růžodol,Rváčov,Rybitví,RychmburkRychnov n.K,Rychnov u J,Řečany n.L,Samšina,Seč,Sedlec,Sedlo,Sedmihorky,Semily,Semín,Semtěš,Sezemice,Smiřice,Strakonice,Straky,Strašice,Střekov,Sv.Tomáš,Svinary,Škrovád,Skuteč,Slatiňany,Slepotice,Sloup,Smrk.Smržovka,Sněžka,Špičák,Štěpánka,Sobčice,Sobotka,Špindlerův Mlýn,Srch,Stan,Stará Paka,Starý Kolín,Štěpánov,Stojice,Strakonice,Stráž n.N.,Strakonice,Strážnice,Střemošice,Studenec,Studnice,Šumperk,Svárava,Svárov,Svatý Kopeček,Světlá n.S,Svídnice,Svijany,Svinov,Svobodné Hamry,Svojšice,Svratka,Svratouch,Sychrov,Synčany,Tábor,Teplice,Teplice n.M,Telč,Terezín,Topol,Trnávka, Trosky, Třeboň,Třebosice,Třemošnice,Trhová Kamenice,Třibřichy,Trosky,Trpišov,Trutnov,Tuněchody,Tuř,Turnov,Tvrdkov,Týn n.V,Týnec nad L.,Uhersko,Úhřetice,Újezd,Újezd u Černilova,Ústí n.L,Valdštejn,Valečov,Vápenný Podol,Včelákov,Vejvanovice,Velešov,Veliny,Veliš,Velké Dářko,V.Hamry,V.Losiny,Veveří,Vildštejn,Višňová,Vítkovice,Vítkův Kámen,Vimperk,Vítanov,Vlčí Pole,Vokšice,Vratimov,Vratislavice,Vrbatův Kostelec,Vrchlabí,Výrava,Výrov,Vys.Chvojno,Vysoké Mýto,Vysoké n.J,Žabčice,Zábřeh,Zaječice,Zákupy,Zásada,Zásadka,Závratec,Zbečník,Zbirohy,Zdechovice,Zlaté Hory,Zlín,Znojmo,Zvíkov,Zvířetice,Žatec,Žampach,Ždánice,Žďár n.S,Žebrák,Žehuň,Žehušice,Železnice,Železný Brod,Žinkovy,Živanice,Žleby,Žumberk.
Kategorie: městavesnice
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • září 2003 až únor 2019
  • 1 912 zobrazení
  • 7
jirikordovanik
Kdy: 3.9.2011 – 18.9.2011

Trasa: UH – Strážnice – Hodonín – Břeclav – Mistelbach – Vídeň – Hartberg – Graz – Koflachu – Klagenfurt – Worther see – Villach – Fusine in Valromana – Kranjska Gora – Sedlo Vrsič – Jesenice – Bledské jezero – Kamnje/Polje – Bohinjské jezero – Bohinjská Bystrice – Podbrdo – Idrija – Postojna – Ilirská Bystrice – Rupa – Rijeka – Bakar – Crikvenica – Senj – Karlobag – Maslenica – Zadar – Biograd na Moru – Šibenik – Primošten – Pakoštane – Benkovac – Obrovac – Gračac – Brevno – Udbina – Plitvická jezera – Slunj – Karlovac – Bencetici – Jastrabsko – Zagreb – Varaždin – Lendava – Zalalovo – Szombately – Csorna – Mosongyovár – Rajka – Rusovce – Bratislava – Stupava – Malacky – Studienka – Borský Sv. Ján – Senica – Vrbovce – UO - UH

Eso: Centrum Vídně, křišťálová jezera Fusine pod Julskými Alpami,výhledy od sedla Vršič, jezera Jasna v Kranjske Goře, jezero Bled s kostelem, krásná laguna řeky Bohinjky u Polje, nádherné Bohinjské jezero s okolím, krásné zátoky při Jadranské magistrále, NP Paklenica, okolí mostu Maslenica, čistota moře u Primoštenu a Pakoštane, poloha města Obrovac, Plitvická jezera, válečné muzeum Karlovac a zničené domy z války.
více  Zavřít popis alba 
  • září až prosinec 2011
  • 1 836 zobrazení
  • 0
kikiska
+ plakáty rozlepené po městě :)
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2009
  • 1 578 zobrazení
  • 0
fotoivana1
1 komentář
  • 28.5.2016
  • 1 607 zobrazení
  • 2
tymonek
Svatba byla a dodnes nepochybně je jeden ze základních milníků lidského života. Ve slovácké lidové tradici s ní bylo spojeno množství poměrně závazných zvyků, obyčejů a obřadů spojujících prvky hmotné kultury, věrské představy a v neposlední řadě písňový i slovesný folkloru. Některé elementy, které se nám dochovaly až do současnosti, mají základ ještě v dávných dobách předkřesťanských, další se přidávaly postupem času. Právě při svatbě vedle sebe dlouho žila křesťanská a pohanská tradice, které se vzájemně prolínaly a obohacovaly.
Hlavními postavou svatby byla vždy nevěsta, jejíž osobě byla věnována největší pozornost. Ve svatební den oblékala obřadní kroj s bohatě zdobeným věncem, který měla na hlavě naposled ve svém životě – poté už jí jeho nošení nepříslušelo. Také ženich v den svatby odkládal kohoutí pera (kosárky) z klobouku, aby byl na první pohled patrný jeho rodinný stav. Všichni svatební hosté byli vždy pečlivě ustrojeni do nejlepšího oblečení, jakým disponovali.
Na svatbách se nikdy nešetřilo a měla být všeho hojnost – zúčastňovali se totiž nejen pozvaní hosté, jako je tomu dnes, ale událost měla velký význam pro celé vesnické společenství. Ke svatebnímu veselí, které se nezřídka odehrávalo ve stodole na mlatě nebo v hospodě, přicházeli hosté z celé vesnice. Svatební zvyky a obyčeje, žertovné tance a hry nezřídka skrývaly magickou plodnostní sílu, která měla svatební páru zajistit prosperitu a soulad v následném společném životě. Soubor svatebního zvykosloví provázely okamžiky nejen radostné a veselé (tance, zpěvy, hry), ale také velmi dojemné až smutné (čepení nevěsty, odchod ze společenství chasy, jejž byla výhradně doménou svobodných).
Pořad Já sa budu vydávati chtěl přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka probíhaly svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 25.6.2017
  • 1 517 zobrazení
  • 7
skincarlos
Rozhodli jsme se prozkoumat jezírko a vodopád Gelobtbach , útvar přímo na hranici s Německem. Jdi o d nádraží Dolní Žleb horem zarůstající pěšinou okolo domků a vil / trapně německy značená/. Někdy je nutno jít pře kopřivy, ale výsledek stojí zato. Krásné romantické místečko /keška/. Doporučuji jít ještě cca 100 m po toku hraničního potoka vedoucího do jezírka. Příjezd od Děčína po levé straně je adrenalinek a opravdu jsme se zapotili - je tu totiž silnička kam se vejde jen jedno auto a tak když potkáte protijedoucí auto - musí někdo z vás couvat i několik stovek m a to nemluvě o kopcích a břehu Labe , které je až někdy moc blízko ....

Tohle je spíše tip pro cyklisty,protože jde o jinak pěkný delší pochod lesem.Nástup v Maxičkách u Děčína,kdysi velkého střediska rekreace ROH s přírodním koupalištěm.Projdeme obcí okolo SJ Maxičky /kdepak je ta slavná ubytovna?/,pěkné novostavby penzionu /zde se ubytujte/ a okolo bývalé strážnice /je tu zabudovaný bunkr do domu/ nahoru do lesa.Mylně je tu umístěna cedule státní hranice - ta je ještě pěkně daleko.Po trase jsou vybudovány pěkné informační ukazatele ,které Vám ukazují zvláštnosti v okolí /i když je trasa velmi pěkně značena ,tak na některých místech je potřeba intuice a mapa,zvláště těsně u hranic/.My se vydáme k Buku.Z Buku vede značená žlutá do Dolního Žlebu /viz článek Gelobtbach - jezírko s vodopádem/.My jdeme na opačnou stranu lesní cestou dolů ke Královu mlýnu.Postupně překročíme potok,mineme pramen s dobrou vodou a i odbočku na impozantní skálu v dáli v Německu /Převis/.Dojdeme k mlýnu.Dnes tu zůstaly ruiny a starý funkční náhon.Svoje tábořiště tu mají skauti ,je tu chata,přístřeší pro piknik,vodní točící se kolo,skautský pomník - sloup.Na tomto místě stával mlýn a později prosperující hostinec /zanikl v roce 1945 - byl moc pěkný a je to fakt škoda/.Od něj se vydáme po velmi pěkné asfaltce k romantickému Královskému rybníku.Od něj se opět dostaneme do Maxiček.Nedaleko Maxiček je i Vlčí jezero,kam jezdí Děčínáči piknikovat - jsou tu stolečky.Od Buku vede na Dolní Žleb silnička krásným skalnatým průsmykem,ale je to příšerný padák,takže i cyklisté tu raději vedou kolo,dole u Žlebu je tato silnice dlážděna unikátním parketováním z velkých kamenů.Silnice se dá vyjet terénním autem,ale osobně jsem tu viděl zákaz vjezdu / jezdí tu místní /.

Rájecké skály - skály zcela vpravo,následují Tiské stěny a pak Ostrovské skály.Jel jsem z Chomutova na Teplice z nich na Telnici a Petrovice.Pochod dle mapy - nelze doporučit trasu,je tu moc okruhů.Do obou lze dojet slušně autem,problém však z parkováním,všude je tak cca 25 míst na parking.Mezi skalami v Ostrově je pár rybníků a 2 stará koupaliště.Jinak v Ostrově pozor - mají tu velké rekreační středisko policajti - co objekt to MAJETEK POLICIE.

Za čím jedeme?
Prochodil jsem obě lokality - Rájecké skály a Ostrovské skály.Opomenu Tiské stěny.Nebudu se věnovat taky horolezectví - to mi ani nepřísluší,zůstaneme při zemi.Osobně doporučuji Rájecké skály - ty lze pěkně prochodit,projít tunýlky,všechno je taky nižší,je tu méně lidí,pohodička.Ostrovské skály jsou defacto jen stěny,ke kterým se špatně dostáváte - vidíte je spíše z dálky.Rájecké skály lze prochodit jak po vršcích,tak pod nimi.Na Ostrovské se jen tak nedostanete a je tu i nebezpečí pádu - okraje jdou trochu dokulata.Pouze lze doporučit výlet prohlídku na konci cesty až vlastně na německé straně - tady jsou pěkné a dostupné.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
No upřímně jsem byl rád,že jsem měl proviant sebou.V Ostrově byl postaven **** hotel Ostrov,takže tady nic.Pár metrů odsud je zase horská chata Pod císařem - tady jsem měl strach zase něco jíst,jen to řezané pivo tu šlo. V Rájci zase jediný hotel penzion byl zavřený - příprava na sezonu,ale vypadalo to tu slušně i po stránce ubytování.

Co se nejvíce líbilo a co naopak ne?
To trasování po okruzích teda šílenost,žádná popiska - jen napsáno okruh,značky řídké,takže jako vždy cestou necestou jak jsem měl chuť a co jsem chtěl vidět.vylezl jsem si na vrcholky a pak do údolí,když jsem viděl věže...nic víc nic míň....To ubytování Pod císařem šílenost,fakt nejsem žádná panenka,spal jsem kolikrát pod širákem,trocha snahy by to chtělo...No je to pro omladinu.Pokud se chcete dobře najíst tak doporučuji Hřebenovou boudu až u Sněžníku/slušné i ubytování/.

Ostatní informace
vstup je na rozdíl od Tiských stěn zcela zdarma,volnost pohybu zaručena.Cena za ubytování Pod císařem 150 kč za osobu /co bych teda chtěl,že?**** Ostrov od 1000 kč ....

Jezírko Gelobtbach není pomalu nikde uváděno a spíše německá strana jej více propaguje a činí si naň nárok.Jde o hraniční jezero - potok s vodopádem .Prý v minulosti u něj ordneři skládali slib a po válce jej naše vláda zakazovala navštěvovat,nebyl sem žádný přístup a cesta byla poničena,zarůstala a jen roveři a pár místních znalo polohu.I dnes je cesta trochu zarostlá a je tu víc němců než našich.Jezírko s vodopádem je velmi krásné a romantické.Představte si přírodní koupaliště obehnané ze dvou stran velmi vysokými stěnami skal a z jedné strany do něj padá vodopád.Dále proti potoku je krásná hluboká soutěska a kaskády.Jak se sem dostanete?Je několik možností.Po levé straně silnicí na Hřensko a u Dolního Žlebu vjet na přívoz a přejet Labe do vlastní obce DolníŽleb.Další varianta je vlakem z Děčína až do stanice Dolní Žleb.Další možnost tzv.-ruská ruleta- jet z Děčína po pravé straně.Jen opravdu pro silné povahy.Je tu totiž jen jedna úzká silnice kam se vejde těsně jedno auto.Vyhýbat se protijedoucímu autu je adrenalin.Jsou tu sice vyhýbací místa cca po 200m,ale někdo z Vás bude prostě couvat a pod Vámi je stráň Labe.Je tu dost nepřehledných oblouků a jedna opravdu strmá cesta .Zážitek na věky /začátečník tu nemá šanci !!!/.Takže z Dolního Žlebu se vydejte okolo nádraží rovnoběžně podél Labe pomalinku vzhůru úzkou cestou.Tady je záhada,jak ty lidi sem dostávají materiál třeba na opravy domů.Jdete okolo výstavné Švýcarky/která se snad opravuje.Jdete po placatých kamenech.Minete zbytky ruin kdysi výstavných vil a uvidíte žluté tabulky /německé/ s upozorněním na hraniční jezírko Gelobtbach.Vystoupáme po schůdkách do vršku a opět jdeme po dlážděné cestě z roku 1914.Nakonec nás cesta dovede k jezírku.Doporučuji cca 100 procházku kaňonem.Dál už ne.Sice jsem šel dál,ale nic kromě lesních cest tu není.Pro dálkoplazy doporučuji trasu k Buku a pak po žlutém značení návrat krásným hodně se svažujícím průsmykem do Dolního Žlebu.Jinak doporučuji procházku pod stěnami nad Dolním Žlebem - zavedou Vás sem bílé šipky /doleva na lesní cestu cca 200 m nad posledním domkem/.Horským kolem se tahle trasa dá taky absolvovat /zkušenost potřebná/.

Za čím jedeme?
krásné jezírko s vodopádem,hezká vesnička Dolní Žleb,pěkné vysoké skalní stěny podél Labe,fungující přívoz,hrázděné domy,stavby z pískovce

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
v Dolním Žlebu je docela výběr restaurací,ceny v průměru,ubytování trochu dražší ,spíše orientace na němce.

Co se nejvíce líbilo a co naopak ne?
pohodička a klid,je tu německy živo,trochu mně mrzí ty nápisy v němčině,ta úzká silnice by se mohla upravit -někde je možnost ji rozšířit,pletou se Vám věčně pod kola cyklisti a bruslaři/je tu totiž velmi krásná a dlouhá in line dráha podél Labe - prý 20km ,když jsem tu byl tak se tu dělali závody .

Ostatní informace
velmi mne překvapila ochota a levné ceny za přívoz /za osobní auto 25 kč a za osobu 8 kč.Je to zážitek a opravdu dopoučuji cestu po pravém břehu Labe a pak se převézt na levou.
Pro vozíčkáře: on line trasa okolo Labe je pro Vás ideální,nevím jak to bude s tolerancí od jiných uživatelů/byl jsem pěší a měl jsem co dělat před rekordmany/.Na Gelobtbach se bohužel nedostanete.

Cesta vlakem z Děčína do stanice Dolní Žleb.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • únor 2003 až duben 2009
  • 1 486 zobrazení
  • 1
lubin
snad už šestým rokem tradiční Apalucha...tedy chlapský výlet s malýma babama...Strážnice a okolí.
více  Zavřít popis alba 
36 komentářů
  • červenec 2017
  • 1 505 zobrazení
  • 5
volfi
2013-06-24 Rodinná dovolená Zlínsko 2013
Více informací na http://jakubvolf.webnode.cz/
Ke stažení na http://www.ulozto.cz/xZresXW4/2013-06-24-rodinna-dovolena-zlinsko-2013-zip
Všemina, Zlín, Lešná, Vizovice, Luhačovice, Buchlov, Modrá, Velehrad, Malenovice, Kunovice, Veselí n/M., Strážnice, Baťův kanál
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013
  • 1 388 zobrazení
  • 1
fkpoharek
Intimní fota byla zveřejněna, tak doufejme, že je celý svět neuvidí :)
Stanování ve Strážnici bylo super, hlavně to žrádýlko...
Po cestě se nám zavařila na polňači voda, párkrát sme drcli do jamy.....ale my sme v jamách přeca zvyklí, ne? :)
Program stál vcelku za prdlačku - možná jen artisté z Beninu nám předvedli, jak se to u nich doma dělá...
více  Zavřít popis alba 
  • 1 299 zobrazení
  • 0
vutvbrne-festival
Místo konání: plavecký a rekreační areál Kraví hora Brno

pod záštitou Romana Onderky, primátora statutárního města Brna, Mgr. Michala Haška, hejtmana JMK a za podpory prof. Ing. Karla Raise, CSc., MBA, rektora VUT v Brně a Mgr. Libora Š'tástky, starosty MČ Brno-střed

25. září 2009 se ve Sportovním a rekreačním areálu Kraví hora konal 3. ročník tradičního sportovního a společenského setkání velké rodiny 150 dětí z dětských domovů, handicapovaných dětí a 100 dospělých z řad vrcholových sportovců, politiků, policistů, hasičů, záchranářů, partnerů atd. s názvem „SETKÁNÍ BEZ HRANIC PLAVECKÁ SHOW PRO DĚTI Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ, HANDICAPOVANÉ I ZDRAVÉ DĚTI A DOSPĚLÉ“.

Při slavnostním zahájení předvedl v exhibici svoje umění mistr světa z roku 2008 v Kung Fu Jiří Hauska. Děti se mohly přesvědčit velmi zblízka, že bojové umění není o agresivitě, ale o vnitřním soustředění a ovládání sama sebe.

Všichni účastníci vytvořili 15 kombinovaných týmů dětí z dětských domovů,
handicapovaných dětí a dospělých a týmy společně soutěžily nejen
v plaveckých disciplínách jednotlivců a štafet, ale hlavně při 3 sportovních i
vědomostních hrách v bazéně i mimo bazén.

Štafetu na lehátkách vyhrály děti z dětského domova Jemnice časem 2:03,10 sec. a klasickou plaveckou štafetu 4x25 metrů volný způsob děti z dětského domova Dagmar časem 1:22,00 sec..

Speciální soutěž, u které se nejvíce dali dohromady děti s dospělými, byla beze sporu hra zvaná Tajenka. Podstata hry spočívala ve vylovení míčků různé barvy z vody, které měli na starosti dva členové týmu. Všichni ostatní, tedy děti a dospělí, čekali na břehu a po odevzdání vyloveného míčku mohli otevřít otázky příslušné barvy a vrhnout se do luštění tajenky. Bouřlivou atmosféru střídalo usilovné přemýšlení. Bylo zajímavé sledovat, jakou taktiku děti a dospělí společně zvolili. V této hře nakonec zvítězil dětský domov ze Strážnice, který jako první vyluštil motto akce. „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“

Na závěr tohoto Setkání bez hranic plavali dospělí štafetu 4x50 metrů volný způsob za dětský domov, se kterým prožili celý den. Tím také za děti bojovali o velmi hodnotné ceny – možnost návštěvy dětí z dětských domovů právě u těchto dospěláků-partnerů.
Toto je velmi důležitá součást celého projektu – pravidelná a dlouhodobá práce s těmito dětmi. Děti si svojí výhry-návštěvy a společně strávených dnů u partnerů váží a těší se, protože se při této akci s námi dospělými setkávají v plavkách u bazénu a mají nás možnost poznat úplně jinak, než v běžném životě. A ať už je zkušenost těchto dětí s dospělými jakákoliv, je důležité, že po takovýchto setkáních dětí vědí, že je spousta dospělých, kterým na dětech z dětských domovů a handicapovaných dětech záleží, stojí za nimi a podporují je.

Tato akce proběhla také při příležitosti oslav 80. výročí otevření Dětského
domova Dagmar.

Pořadatelem byl Evropský projekt CZECH SPORTS FESTIVAL BRNA A JMK zastoupen ACP OLYMP BRNO a DĚTSKÝ DOMOV DAGMAR ve spolupráci s AGENTUROU ENTITY PRODUCTION s.r.o., SPORTOVNÍM A REKREAČNÍM AREÁLEM KRAVÍ HORA, BISKUPSKÝM GYMNÁZIEM BRNO a SK KOCIÁNKA BRNO .

Týmy dospělých, které celý den s dětmi soutěžily a plavaly štafetu 4x50 m:
Statutární město Brno, Jihomoravský kraj, městská část Brno-střed, Krajské ředitelství PČR JMK, Hasičský záchranný sbor JMK, Městská policie Brno, Institut dopravní výchovy Armády ČR Vyškov, Vyšší policejní škola MV Brno, VUT Brno, Automotodrom, RWE, VZP, Autonova Brno, Národní divadlo Brno, HC Kometa Brno, 1. FC Brno, agentura Entity, Biskupské gymnázium Brno, Kociánka Brno, KPSP Kometa Brno, ZOO Brno, BTS, ACP Olymp Brno, Míčánek motorsport, gymnázium Tř. Kapitána Jaroše a další.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2009
  • 1 317 zobrazení
  • 2
simontimingeriu
V obci Blatnice, která leží ve slovácké vinařské podoblasti pod severozápadními výběžky Bílých Karpat, se zachoval historicky cenný areál vinných sklepů zvaný Stará Hora.
Soubor sklepů patří k nejlépe dochovaným stavbám tohoto druhu, a je proto chráněn jako vesnická památková rezervace venkovské architektury. Vinné sklepy s lisovnami – zvané búdy – zde vznikaly od konce 18. století pod vinohrady na svazích kopce Svatý Antonínek. Tyto búdy, tvořící charakteristická zděná průčelí sklepů, slouží jako přízemní lisovny.
Ponejvíce jsou stavěné z nepálených cihel – kotovic – a typická je pro ně bílá fasáda s modrou podrovnávkou. Z nich vede přes šíji vstup do vlastního podzemního, klenutého a do svahu zahloubeného sklepa s uloženými sudy vína. Do malé místnosti nad sklepem, která slouží k ukládání nářadí, vedou z lisovny schody.
Kopie těchto staveb je možné vidět také v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. V obci se vinná réva pěstuje od 16. století a tradici tu mají především jemná bílá vína. Nejznámější je známkové víno Blatnický Roháč, které vzniklo směsí Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného.
Výrobou a prodejem révového vína se zde zabývají jak drobní pěstitelé, tak vinařské firmy. Písemně je doloženo, že v obci, ve viniční trati Plachty, vlastnil vinohrad Jan Ámos Komenský, který měl v Blatnici příbuzné.
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 21.5.2011
  • 1 244 zobrazení
  • 0
patrizia
V hlavní roli Jakub Okénka
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2009
  • 1 214 zobrazení
  • 0
piglinka
  • srpen 2012
  • 1 269 zobrazení
  • 0
reklama