Hledání: Strážnice-Muzičky 2018

Pro dotaz Strážnice-Muzičky 2018 jsme našli 4 058 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
shimako
Ve dnech 10.10. - 14.10. 2018 se náš soubor Meteláček účastnil hudebních dílen "Muzičky" ve Strážnici. V tomto albu najdete mnoho fotografií z této zdařilé akce.
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 158 zobrazení
zusdobrany
70. ročník Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici.
Muzičky-Přehlídka dětských lidových muzik.
Dětské lidová muzika VOZEMBACH ze ZUŠ J. S. Bacha v Dobřanech.
Cimbálová muzika ZUŠ Veselí nad Moravou.
Ľudová hudba Martinky Bobáňovej a Ľudová hudba folklórneho súboru Terchovec z Terchovej.
Foto: P.Šístek
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2015
  • 255 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
zusdobrany
Fotografie z pátečního koncertu ve Veselí nad Moravou v rámci projektu Muzičky
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2014
  • 128 zobrazení
zustremosna
Mezinárodní dětská hudební dílna "Muzičky 2015" ve Strážnici ( 10.ročník), kam byla pozvána i naše lidová muzika TřemCha. V rámci tohoto projektu se uskuteční koncerty ve Veselí nad Moravou a v Lázních Hodonín. Celý projekt se koná pod záštitou Ministerstva kultury ČR.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2015
  • 137 zobrazení
artstod
15.10.2017 organizátorům DÍLNY Muziček patří hluboká poklona,všem souborům je přáno nadále vnímat lidovou hudbu srdcem i nadále
více  Zavřít popis alba 
  • 15.10.2017
  • 104 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
strunka
Muzičky Strážnice
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2019
  • 79 zobrazení
veerrccaa
  • podzim 2015
  • 55 zobrazení
manula1
4 komentáře
  • 13.5.2017
  • 9 784 zobrazení
prallinka
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2007 až prosinec 2016
  • 4 633 zobrazení
kajmona
  • 29.4.2012
  • 4 398 zobrazení
radek02
23.1.2009
více  Zavřít popis alba 
  • 24.1.2009
  • 3 805 zobrazení
kasparek-bzenec
Ve Bzenci na nádraží hořelo!

V pátek 25.2.2011, asi hodinu a půl před půlnocí, vypukl požár v areálu vlakového nádraží Bzenec. Požár zcela zničil dřevěnou garáž bezprostředně sousedící s budovou vlakového nádraží a hrozilo rozšíření požáru i na budovu nádraží a do okolního porostu. Majitelé ještě stihli vyklidit sousední zděnou garáž, ve které bylo osobní vozidlo.

Jako první dorazila na místo jednotka Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze stanice ve Veselí nad Moravou a v zápětí ještě další jednotky Sboru dobrovolných hasičů ze Strážnice, Vracova a Bzence. Celkem na místo dorazilo šest požárních vozidel a mezi nimi taky asistovalo vozidlo HZS JMK ze stanice Hodonín.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.2.2011
  • 2 232 zobrazení
atelier-m
. Až v jednu přijíždíme do Taih Ninh, hlavního kaodaistického města s největším chrámem. Během cesty jsme již jeden navštívili a čím blíže cíli jich stále přibývalo. Celý areál je asi 2x2km veliký a věřící právě vycházejí ven. Toto náboženství vzniklo zde a je uctíváno jen ve Vietnamu. Mají svého papeže i další hodnostáře. Mezi uctívané například patří Elvis Presley, nebo Napoleon Bonaparte. V malinké vesničce na okraji silnice za 20 korun obědváme rýžový papír!! promíchaný s bylinkama, politý dresingem a s křepelčím vajíčkem. Do hotelu se vracíme až v noci a cestou jsme vyzvedli Simonu a Vladěnu na letišti. Noční provoz je ještě hustší a troubení jako by se odráželo ze tmy všude kolem. Jana zezadu navigovala podle telefonu, který musela ukrývat mezi kozičkama, aby ji nějaký neurvalý motorkář mobil nevyškubnul. To co se dělo na silnici v noci, to byl teda mazec. Všech 15mil obyvatel se rozhodlo jet domů. Dobrá večeře ve čtyřech a dvě piva ukončily nádherný den.
PS. Z jedné strany jsme pěkně spálení od sluníčka.
Večer kupujeme letenku na sever do Hué. Za dva tisíce korun pro jednoho na sobotu. Takže jsme museli hned objednat dvoudenní výlet do delty řeky Mekongu. (24 $/osoba). Abychom zbytečně nelelkovali, zítra v osm vyrážíme.
Odjezd se zpožděním a kolem poletoval vietnamský indian. Asi 70km do Ben Tre a už jsme na lodi a kolem co oko dohlédne Mekong. Na prvním ostrově vyrábějí z kokosu cukrovinky, bomba bonbonky a rýżový papír. A taky nám zazpívali. Dlouho jsem vzpomínal jak se jejich zpěv česky nejlépe vystihne. Kuňkání. Ale nádherné a naprosto typické. Vietnamské. Ovocné občerstvení a na břehu už na nás čeká asi 5 kanoí . Do jedné nasedáme a dvě vietnamky v kloboukách nás vezou do nitra ostrova po jednom z nesčetných kanálů zarostlého tropického pralesa. Po dvaceti minutách vystupujeme u farmy uprostřed ostrova. Tady pěstují rýži a tropické ovoce. Přecházíme přes monkey bridge a pokukujeme po rýžovém poli. Jenže v místní restauračce mají v belíku spousty živých hadů a nabízejí je ke snědku. Jednoho si necháváme ogrilovat a oni k tomu přidávají ještě malinkou křepelku. To všechno servírované na talíři a obsypané spoustou bylinek. Průvodce nás informuje, že křepelka není křepelka, ale anglicky se to řekne mouse. Musím říct, že myš je chutnější než had. Po řece pokračujeme na další ostrov uprostřed nedohledné řeky Mekong. Na tomto ostrově vyrábějí produkty ze včelího medu. Včelky jsou mnohem menší než u nás a odvažuji se i fotit se s plástvem plným včel. Ještě nějaké fotky s dvoumetrovým hadem kolem krku a jdeme na oběd. Dáváme si místní specialitu: Baby fish, placatou rybu, kterou krásně osmahnutou přinášejí celou na stůl. Pikolík odtrhává kousky masa a na našem stole je balí do zelených lístků spolu s trochou rýže a bylinkami. Takový malý balíček ještě namáčíme do sladkopálivé omáčky a ukusujeme. Výborné!!
První alkohol s naloženou kobrou, která drží v zubech škorpiona a na dně kořínek žen šenu. Dáváme si dvoudecku. Chutná to jako bylinkový alkohol, něco mezi silným vínem a slivovicí. A jedeme dál. Až do Can Tro, znovu asi 70 km. První vystupují home stay (budou spát i večeřet s domorodci), a zapadá sluníčko. Je zde humus (jsme asi 5 km za městem a kolem se povalují unuděná prasata a kokrhají kohouti. Naprostá vesnická idylka) no a jsme rádi, že máme hotel. Původně jsem chtěl také spát u domorodců, ale nějak jsem to popletl. Sláva!! A navíc.... náš hotel perfekt. Dobrá večeře a spát. Dobrou!
Hned po snídani v 6. patře hotelu s terasou (bufet), vyrážíme na plovoucí trhy. Proti proudu řeky Mekong 5km za městem plujeme lodí. Asi 300 lodí a prodávají spíše ve velkém. Lodě povětšinou pamatují Francouzskou kolonizaci a asi i Císaře. Na bidlech mají ve výšce pověšeny produkty, které prodávají. Samá zelenina, ovoce a ryby. Na břehu už čekají motorkáři a rozvážejí čerstvé produkty do restaurací po celém okolí. Mnozí z nás (ti ještě starší než já), pamatují koloniální obchody do kterých z kolonií z celého světa putovaly potraviny do Evropy. Moje mamka ještě říkala: "zajdi do koloniálu pro rohlíky". Jenže za totáče už se tam banány sehnat nedali. Ze střechy jednoho ze škunerů prohlížíme široké koryto řeky zaplněné loděmi. Slunce nezadržitelně stoupá nad hlavu a pere to do nás. Zážitek z trhů určitě stojí za to. Autobusem do Saigonu přijíždíme navečer.
Ráno: máme ještě den a nechceme zahálet. Chceme na opičí ostrov, ale dnes tam žádný autobus nejede. Rozhodujeme se hned. Bereme taxika s průvodcem za 24 dol pro jednoho a jedem. Řeku Saigon přeplouváme na trajektu a liduprázdným územím jedeme k pobřeží. Opičí ostrov je na východ od Ho Či Minova města u pobřeží Jihočínského moře. Tady se taky v Mangrovníkových lesech ukrývali bojovníci Vietkongu za Vietnamské války v roce 1972. Kolem silnice není kromě občasné farmy na kalamari úplně vymetýno. Průvodce říká: mrtvá krajina. Řidič ale stále jede 50 Km v hodině. Pak vidíme důvod. Na kraji lesa jsou v pravidelných intervalech po 5 km uschováni policajti a radarem kontrolují rychlost jen velmi zřídka projíždějících aut. Jak nádherná paralela s našimi naprosto zbytečnými strážníky. Na "ostrově" který protíná hlavní cesta je spousta opic. Fotíme, fotíme. Trochu bokem po cestě je v lese ukryté území plné krokodýlů. Za dvacku si půjčujeme klacek se šňůrou a na konci pověšeným hadem jako návnadu pro krokodýly. Vladěna je mistr v lákání krokodýlů aby se vrhali po návnadě. Po desáté pokusu už návnada končí v obrovské tlamě a my pokračujeme dál. Nasedáme na motorový člun a svištíme doprostřed močálů a nesčetných zákoutí mangrového lesa. Zastavujeme u chatrčí propojených lávkami a mosty nad hladinou močálů. Tady Američané ve válce dostávali pořádně na frak. Vietkong tady vytvářel různá propadliště a další nástrahy a co nezvládli bojovníci, to za ně dokončili hladoví krokodýli. Odtud si Američané domů dováželi traumata a děsivé příhody z pralesa. Pěšky pok ještě jdeme k pobřeží moře. Všude pusto a fouká chladný vítr. Potuluje se zde jen pár lidí, ale prodejci tu jsou. Chutnáme a já vysávám lasturu kterou ne a ne vysát. Až se ta mrška uvnitř konečně uvolnila a já ji málem bez ochutnání spolkl. Návštěvou rybího trhu končí náš výlet. Tolik lastur a mořských plodů jsme ještě neviděli. A to všechno Vietnamci jedí!!
Ráno městskou dopravou za 5kc k Čamskym věžím. S blížícím se Novým rokem všude přibývá kytek, neonů a i budovatelských nápisů. Poslední den jedeme do Cu Či, to jsou podzemní nory, které vojáci Vietkongu vyhloubili kolem Saigonu na rozloze asi 200x50km. SIMONA střílela z M16!!! Prý má rameno celý modrý. Večer už Sim a Vladěna odletěly a my šli večer do vodního loutkového divadla. Loutky asi 80cm vysoké střídavě nad hladinou a pod ní dovádějí spolu s draky po jevišti za doprovodu typické hudby a vietnamského povykování. Na konci představení se z vody vynořili i loutkoherci. Zítra ráno letíme dom. Večer na ulicích neuvěřitelná síla lidí a tak naposledy fotím ten mumraj kolem nás. 30. ledna začne nový rok a bude ve znamení koně.

Konec..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2014
  • 2 154 zobrazení
rehaak
Historické pohlednice měst a obcí v Čechách a na Moravě v abecedním pořádku. Rýmařov,Rychmburk,Roudnice n.L,Velké Losiny,Radčice,Radhošť,Rádlo u Jablonce,Radostín,Radvanice,Rakousy,Ranná,Raspenava,Rejvíz,Řepšice,Řestoky,Říp,Rohovládova Bělá,Rohozná,Rochlice,Ronov n.D,Rosice,Rotštejn,Nové Hrady,Rovensko p.Troskami,Rosice nad Labem,Rosice u Chrasti,Rotštejn,Rozhovice,Rozstání,Rudolfov,Rumburk,Ruprechtice,Růžodol,Rváčov,Rybitví,RychmburkRychnov n.K,Rychnov u J,Řečany n.L,Samšina,Seč,Sedlec,Sedlo,Sedmihorky,Semily,Semín,Semtěš,Sezemice,Smiřice,Strakonice,Straky,Strašice,Střekov,Sv.Tomáš,Svinary,Škrovád,Skuteč,Slatiňany,Slepotice,Sloup,Smrk.Smržovka,Sněžka,Špičák,Štěpánka,Sobčice,Sobotka,Špindlerův Mlýn,Srch,Stan,Stará Paka,Starý Kolín,Štěpánov,Stojice,Strakonice,Stráž n.N.,Strakonice,Strážnice,Střemošice,Studenec,Studnice,Šumperk,Svárava,Svárov,Svatý Kopeček,Světlá n.S,Svídnice,Svijany,Svinov,Svobodné Hamry,Svojšice,Svratka,Svratouch,Sychrov,Synčany,Tábor,Teplice,Teplice n.M,Telč,Terezín,Topol,Trnávka, Trosky, Třeboň,Třebosice,Třemošnice,Trhová Kamenice,Třibřichy,Trosky,Trpišov,Trutnov,Tuněchody,Tuř,Turnov,Tvrdkov,Týn n.V,Týnec nad L.,Uhersko,Úhřetice,Újezd,Újezd u Černilova,Ústí n.L,Valdštejn,Valečov,Vápenný Podol,Včelákov,Vejvanovice,Velešov,Veliny,Veliš,Velké Dářko,V.Hamry,V.Losiny,Veveří,Vildštejn,Višňová,Vítkovice,Vítkův Kámen,Vimperk,Vítanov,Vlčí Pole,Vokšice,Vratimov,Vratislavice,Vrbatův Kostelec,Vrchlabí,Výrava,Výrov,Vys.Chvojno,Vysoké Mýto,Vysoké n.J,Žabčice,Zábřeh,Zaječice,Zákupy,Zásada,Zásadka,Závratec,Zbečník,Zbirohy,Zdechovice,Zlaté Hory,Zlín,Znojmo,Zvíkov,Zvířetice,Žatec,Žampach,Ždánice,Žďár n.S,Žebrák,Žehuň,Žehušice,Železnice,Železný Brod,Žinkovy,Živanice,Žleby,Žumberk.
Kategorie: městavesnice
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • září 2003 až únor 2019
  • 2 042 zobrazení
jirikordovanik
Kdy: 3.9.2011 – 18.9.2011

Trasa: UH – Strážnice – Hodonín – Břeclav – Mistelbach – Vídeň – Hartberg – Graz – Koflachu – Klagenfurt – Worther see – Villach – Fusine in Valromana – Kranjska Gora – Sedlo Vrsič – Jesenice – Bledské jezero – Kamnje/Polje – Bohinjské jezero – Bohinjská Bystrice – Podbrdo – Idrija – Postojna – Ilirská Bystrice – Rupa – Rijeka – Bakar – Crikvenica – Senj – Karlobag – Maslenica – Zadar – Biograd na Moru – Šibenik – Primošten – Pakoštane – Benkovac – Obrovac – Gračac – Brevno – Udbina – Plitvická jezera – Slunj – Karlovac – Bencetici – Jastrabsko – Zagreb – Varaždin – Lendava – Zalalovo – Szombately – Csorna – Mosongyovár – Rajka – Rusovce – Bratislava – Stupava – Malacky – Studienka – Borský Sv. Ján – Senica – Vrbovce – UO - UH

Eso: Centrum Vídně, křišťálová jezera Fusine pod Julskými Alpami,výhledy od sedla Vršič, jezera Jasna v Kranjske Goře, jezero Bled s kostelem, krásná laguna řeky Bohinjky u Polje, nádherné Bohinjské jezero s okolím, krásné zátoky při Jadranské magistrále, NP Paklenica, okolí mostu Maslenica, čistota moře u Primoštenu a Pakoštane, poloha města Obrovac, Plitvická jezera, válečné muzeum Karlovac a zničené domy z války.
více  Zavřít popis alba 
  • září až prosinec 2011
  • 2 071 zobrazení
5etter
7. - 10. 5. 2009 Legendární třebíčtí trempové Píťa (5etter) a Šalda (www.zdeci.rajce.net) využili prodlouženého víkendu a příznivého počasí k čundru po části Bílých Karpat, která obsahuje Horňácko a Moravské Kopanice. Za tři dny jsme ušli skoro 80 km ze Strážnice do Starého Hrozenkova, plus jednu noc v Uherském Brodu.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2009
  • 1 964 zobrazení
lubin
snad už šestým rokem tradiční Apalucha...tedy chlapský výlet s malýma babama...Strážnice a okolí.
více  Zavřít popis alba 
36 komentářů
  • červenec 2017
  • 1 853 zobrazení
fotoivana1
1 komentář
  • 28.5.2016
  • 1 711 zobrazení
sieberovi
V červnu se konečně umoudřilo počasí a tak jsme konečně postavili bazén. Jinak přehlídka sborů v Litni a také přehrávky dětí. No a k tomu trochu soutěžení na závodech mladého strážníka, kde jsme se umístili na bedně :) - krásné druhé místo.
No a pak už dovolená v Řecku.
více  Zavřít popis alba 
  • červen až srpen 2019
  • 2 121 zobrazení
tymonek
Svatba byla a dodnes nepochybně je jeden ze základních milníků lidského života. Ve slovácké lidové tradici s ní bylo spojeno množství poměrně závazných zvyků, obyčejů a obřadů spojujících prvky hmotné kultury, věrské představy a v neposlední řadě písňový i slovesný folkloru. Některé elementy, které se nám dochovaly až do současnosti, mají základ ještě v dávných dobách předkřesťanských, další se přidávaly postupem času. Právě při svatbě vedle sebe dlouho žila křesťanská a pohanská tradice, které se vzájemně prolínaly a obohacovaly.
Hlavními postavou svatby byla vždy nevěsta, jejíž osobě byla věnována největší pozornost. Ve svatební den oblékala obřadní kroj s bohatě zdobeným věncem, který měla na hlavě naposled ve svém životě – poté už jí jeho nošení nepříslušelo. Také ženich v den svatby odkládal kohoutí pera (kosárky) z klobouku, aby byl na první pohled patrný jeho rodinný stav. Všichni svatební hosté byli vždy pečlivě ustrojeni do nejlepšího oblečení, jakým disponovali.
Na svatbách se nikdy nešetřilo a měla být všeho hojnost – zúčastňovali se totiž nejen pozvaní hosté, jako je tomu dnes, ale událost měla velký význam pro celé vesnické společenství. Ke svatebnímu veselí, které se nezřídka odehrávalo ve stodole na mlatě nebo v hospodě, přicházeli hosté z celé vesnice. Svatební zvyky a obyčeje, žertovné tance a hry nezřídka skrývaly magickou plodnostní sílu, která měla svatební páru zajistit prosperitu a soulad v následném společném životě. Soubor svatebního zvykosloví provázely okamžiky nejen radostné a veselé (tance, zpěvy, hry), ale také velmi dojemné až smutné (čepení nevěsty, odchod ze společenství chasy, jejž byla výhradně doménou svobodných).
Pořad Já sa budu vydávati chtěl přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka probíhaly svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 25.6.2017
  • 1 712 zobrazení
Reklama