Hledání

218 vyhledaných výsledků

DOPRAVA ZDARMA

na všechny fotodárky.

DOPRAVA ZDARMA
nik69
Alfavaria Oldies , memoriál Leopolda Lancmana - Podještědský klub historiakých vozidel Liberec .
Humor Smoljak - Svěrák , Šimek - Grossmann i jim podobní , to je česká klasika a NEOMRZÍ SE , to jste vy ! :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2017
  • 12 014 zobrazení
gonza-rytec
Kategorie: koníčkypráce
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2000 až prosinec 2012
  • 6 582 zobrazení
josef49
Když mráz na jaře nespálí ořešák, tak jsou ořechy. Od mlácení ořechu kladívkem bolí ruce, stejně tak rozbíjení pomocí svěráku či sikokleští atd. Loni na jaře jsem se rozhodl, že udělám elektrický louskáček ořechů. V průběhu doby nebylo moc času a tak jsem zařízení dodělal před pár dny. Byly dvě verze, ale nevydržela převodovka. Náhradní jsem nesehnal a tak jsem se podíval po internetu k námětu.Chtěl jsem stolní provedení, žádné velké monstrum.Je vhodnější louskat ořechy v menším množství, než přebírat půl pytle rozbitých ořechů naráz.Požadavek byl, aby jádra pokud možno byla celá. Když jsem zkoušel rozbít ořechy podélně, tak většinou byla jádra celá, pokud to bylo na plocho, tak byla zdeformována. Vím, že jádra jdou zavařit v mikrovlnce, ale čerstvě vyloupené jsou lepší.Sklenice 0,7 l se nechává 3 minuty v mikrovlnce při plném výkonu. Pokud je sklenice menší, tak se musí dát menší čas. Ořechy se do sklenice nasypou vyloupané, nemusí být úplně plná a uzavřou se. Když je potřeba, tak stačí vzít sklenici a otevřít a hned jsou ořechy po ruce. Dobře uskladněné ořechy vydrží. Za 12 minut mám rozbitých v čisté váze kolem 70 dkg ořechů. Při seřízení nastavení na malou vzdálenost lze bez problému louskat i lískové ořechy.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2017 až květen 2019
  • 3 615 zobrazení
zajimavostinabrdech
A jdeme na bunkry. Jeden z největších a nejznámějších bunkrů na Brdech je Zkušební pěchotní srub CE Jordán ale domorodci mu neřeknou jinak než ''Benešák''. Jordán je jedním z nejznámějších vrchů Středních Brd. Stejně se jmenuje i vojenská cílová plocha, která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m). Velmi populární jsou pláně mezi Jordánem a Houpákem, které patří i přes oficiální zákaz vstupu k nejnavštěvovanějším lokalitám Středních Brd. Po založení brdské střelnice v r. 1926, byla právě jordánská plocha jedním ze dvou míst v Brdech (tím druhým byla Baština - Brda), kde se později testovaly prvky československého opevnění. Nacistické Německo brdskou střelnici využívalo (pod názvem „Truppenübungsplatz Kammwald“). Samotná dopadová plocha slouží nejen pro dělostřelectvo, ale i pro nácvik leteckého bombardování s pumami do 100 kg a ke zkouškám vyvíjeného leteckého zbraňového systému (kulometu) „Plamen“. Jeho stavba byla dokončena 19-27. května 1936 Litickou akc. společností Praha a bylo v něm intenzivně testováno vybavení a výzbroj pro československé opevnění a byl také sám podroben ostřelovacím zkouškám.
Brdský objekt byl postaven jako jednostranný, jednokřídlý, pěchotní srub v "římské" odolnosti II. V oficiálních dokumentech byl nazýván s krycím označením "zkušební pěchotní srub CE", ale dnes je většinou používáno označení podle cílové plochy na které stojí a širší veřejnosti je znám jako "Jordán". Při zkouškách byl zkušebně postřelován zbraněmi různých ráží a to opět včetně nejtěžšího našeho předválečného děla - 30,5 cm moždíře od 305. těžkého dělostřeleckého pluku. Beton odolal i při opakovaném zásahu tímto kalibrem a nedošlo k proražení stropu ani stěn. Po provedených zkouškách byl srub opraven a sloužil k testování vnitřního vybavení - například ventilace a také samozřejmě k výcviku osádek těžkého opevnění, neboť jako z jediného srubu, zde bylo možno provádět nácvik ostrých střeleb. Osádku tvořil 1 desátník, 3 svobodníci a 18 vojínů. Plně vyzbrojený a vybavený srub se stálou osádkou byl využíván zejména pro výcvik velitelů rot a nižších důstojníků pevnostních jednotek, dalším z hlavních úkolů objektu bylo provádění ostrých střeleb z lafetovaných zbraní. Posledními úpravami prošel objekt CE v poválečných letech, kdy se prováděla reaktivace pohraničního opevnění. Významnou událostí byla návštěva prezidenta republiky dr. Beneše, který se tu v listopadu 1936 podrobně seznámil s vybavením a shlédnul ukázku palebné přehrady ze všech zbraní objektu. Točilo se zde i několik filmů. Kdo by neznal Svěrákovu Obecnou školu a večerníčky o medvíďatech pana Chaloupky. Jordánská plocha však představuje i cenné území pro botaniky a zejména geomorfology. Zdejší ekosystém odpovídá tomu, s čím se jinak lze setkat v oblastech blízkých polárnímu kruhu nebo v nepoměrně vyšších pohořích. V každém případě patří v Brdech dopadová (cílová) plocha Jordán a její okolí k tomu nejlepšímu, nejzajímavějšímu a nejatraktivnějšímu, co lze ve Středních Brdech spatřit.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011 až únor 2015
  • 1 964 zobrazení
hedraseber
Pro mou milovanou maminku, která si o nás stále dělá starosti.

Když radosti není dosti,
raduju se z maličkostí.
Představím si třeba kdyby
lidi žili jako ryby.
To je dobře náhodou,
že nežijem pod vodou.
Na vzduchu, na vzduchu,
můžem zpívat ejchuchu.
Zpívati si pod vodou,
nelze ani náhodou.
Z hlubiny, z hlubiny,
vyšly by jen bubliny.

Jen si představ milá babi,
že jsme dejme tomu krabi.
Těžko bychom pak mohly být
jako Gilmorovy baby.
Vžij se rybě do kůže,
třeba ti to pomůže.
I když jsme na suchu,
hlavně že jsme na vzduchu.

(použito a lehce pozměněno bez laskavého svolení pánů Svěráka a Uhlíře)
více  Zavřít popis alba 
179 komentářů
  • 10.1.2015
  • 1 679 zobrazení
emikes
ZA ZVUKU HUDBY
Je to už devět let, co jsme nastoupili do první třídy. Od té doby náš ročník prochází skrz základku, od té doby věci prožíváme spolu. Ať už ve škole či mimo ni jsme jedna třída, jedna parta. Po devíti letech se už známe skrz naskrz, ale všechno má svůj konec. A tak, na konci deváté třídy, jako symbolická tečka za příběhem našeho ročníku, se pořádá náš vlastní ples. Někdo se na něj těší, pro někoho je to pohroma (což je upřímně asi většina). Všechny nás ale spojí v tom temném, hrůzostrašném okamžiku, kdy začne hrát hudba, a my vstoupíme do přeplněného sálu.
Nastal den D. Odpoledne jsem se snažil uklidnit. Snad při každé příležitosti mám trému, připadám si, jako bych měl v břiše motýly, a tak jsem se je přes odpoledne snažil vyhnat ven, jenže se jim nějak nechtělo. Oblékl jsem si bílou košili, kravatu a nakonec i oblek. Potom se okamžitě zhoršily mé pohybové schopnosti, jednak kvůli zvyšující se trémě, jednak kvůli tomu obleku, který mi připomínal svěrací kazajku, kterou používají na psychiatrii. Po pár minutách jsem už stál před dveřmi domu připravený na to, co přijde.
Na místě už někteří byli, ale poslední jsem naštěstí také nepřišel. Poté, co všichni dorazili, na nás čekala generální zkouška. Měla nás připravit na to, co teprve přijde. Bylo to jiné než obvykle, jelikož už jsme měli všichni obleky či šaty. I kvůli tomu mě to překvapilo a připadalo mi to trochu kostrbaté. Přesto mě uklidňovala myšlenka, že si zatím vše pamatuju.
Potom začali přicházet lidé a tehdy se začala pomalu lámat má sebedůvěra. Asi nejenom mně, jelikož většina obličejů, které jsem zahlédl, nevypadala zrovna nadšeně. Dvacet minut... Srdce mi bušilo stále rychleji. Každý pátek místo obvyklého tělocviku jsme mívali zkoušku, která nás měla připravit na tanec, ale nikdy nás nemohli připravit úplně. S kluky jsme se shromáždili před vchodem do sálu a posedali si na židle. Patnáct minut... Uklidnil jsem se a namlouval si, že to zvládnu. Tanec si pamatuju, ten dav lidí zvládnu... Deset minut před zahájením polonézy. Pořád mi nedávalo smysl, že tu stojím. Připadalo mi to jako sen. Potom se všichni se seskupili do řady u sálu...
Náhle se začala linout hudba. Lidé se uvnitř ztišili. Celá řada se začala pohybovat. S partnerkou jsme vpochodovali dovnitř a tanec začal. Najednou mě ale překvapil ten obrovský dav lidí, který jako by čekal, až udělám chybu. Nadechl jsem se a pokračoval dál. Polka, blues, cha-cha, waltz. Vše šlo jako po másle. Po závěrečné polonéze jsme vypochodovali ven ze sálu. Vše vyšlo! Jako jeden jsme to zvládli.
Všechny zkoušky se zúročily a ples pokračoval dál vlastním životem. Myslím, že to stálo za to, celá ta snaha. Po chvilce přešel večer do noci a každý si ji užil po svém. Nakonec i potom zhasla poslední světla a vše bylo u konce. Na nás teď čeká posledních pár měsíců, po nichž se naše cesty rozejdou, ale všichni si budeme pamatovat na tento den, o kterém si troufnu tvrdit, že na něj ani jeden z nás nezapomene.

Jakub Maťa, 9.A
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2017/2018
  • 1 433 zobrazení
jankov
Páteční ráno odstartovala klasicky Svěrákova a Uhlířova Barbora. V táboře se probudily všechny oddíly kromě nejstarších mazáků (15.a 16.oddíl), kteří přespávali ve stanech na putovním táboře. Pod vedením půvabné Terky a (všeho)schopného Viktora vybudovali pro všechny další děti z Jankova úžasné místo k odpočinku a úkrytu před deštěm (stany), k vaření (kuchyně), ranní hygieně (hráz a přístup k potůčku). Tou dobou si jejich mladší kamarádi hráli v lese i na hřištích v táboře, zatímco 9. a 10. oddíl vyrazil na celodenní výlet do Votic. LTD Jankov v pátek přijal vzácnou návštěvu, ředitele Správy logistického zabezpečení. Vojta Záborec nás odpoledne opustil,aby mohl závodit ve střelbě malorážky. Umístil se na krásném 11. místě, moc gratulujeme! Děkujeme dětem z 11.oddílu za skvěle provedenou službu :)
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 12.8.2016
  • 1 361 zobrazení
jankov
Dnes ráno jsme se po noční bouřce, probudili do prvního dne III. turnusu letního dětského tábora Jankov 2017. Z postelí nás vytáhly libé tóny neméně libého dua Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák, kteří nám zazpívali svoji píseň „Barbora píše z tábora“. Děti plné elánu se rozběhly po táboře, aby při ranní rozcvičce rozhýbaly své údy a poté se posilnily výbornou snídaní v naší jídelně. Dnešní program všech oddílů byl zaměřen především na vzájemné seznamování našich táborníků a na poznávání tábora a jeho blízkého okolí.

I přes krátkodobý výpadek elektrického proudu jsme dnes vše zvládli na výbornou a všichni už se těšíme na dnešní zahájení CETEH s názvem Tajemství údolí králů.

Službu vykonávající šestnáctý oddíl se dnes opravdu vyznamenal a zaslouženě bych vyzdvihl jeho zásluhy na řádném rozjezdu tábora.

A zítra nás čeká první etapa celotáborové hry.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2017
  • 990 zobrazení
sykorky1
V červnu se pořád jenom slavilo a výletovalo...Taťka oslavil narozeniny s celou rodinou a baička slavila velké kulatiny dva dny. Ani mezi tolika lidma jsem se neztratil:-) Poprvé mně pichali uši a hned obě, ale teta Lenka na ORL byla moc hodná a měl jsem všechno rychle vyléčené.
Moje míry: 13,5kg a 97 cm
Co umím: mluvit ve větách, obléknout se, najíst, poznat barvy, poznat písmena a číslice, napočítat do 10, sám se venku vyčurat a spoustu dalších věcí. Nejradši teď zpívám písničky od Svěráka a Uhlíře
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013
  • 1 044 zobrazení
mysticsmile
Stoletá škola v Mladkově u Boskovic neutichá ani o prázdninách. Dětské hlasy se zde ozývaly zejména od pondělí 15. do pátku 19. července. Probíhal příměstský tábor Po stopách Keltů jazykové školy Rolnička Boskovice s výukou angličtiny. Dětem se věnovali lektoři Mgr. Eva Nováková, Bc. Jana Vyskočilová, Mgr. Martin Svěrák a rodilá mluvčí Bc. Kristýna Natália z Indonésie. Ta mimo jiné studovala rok ve Zlíně, nyní žije a pracuje v Brně.
Tentokrát se děti seznamovaly s životem a zvyky Keltů. Poznávaly vše, co tehdejším obyvatelům bylo blízké. Zejména přírodu, stromy, zvířata, oblékání, každodenní běžný život.
„Čtrnáct malých táborníků od druhé do šesté třídy pochází z blízkého okolí. Ze Sudic, Šebetova, Skalice nad Svitavou, Jabloňan, Boskovic,“ upřesnila Mgr. Eva Nováková. „Kultura dávných věků je atraktivní téma, děti to zaujalo.“
Keltové přibližně v pátém století před naším letopočtem osídlili téměř celou Evropu. Dali vznik halštatské a později laténské kultuře. Byli zručnými řemeslníky, o čemž svědčí archeologické nálezy z počátku doby železné. Byl to na tehdejší dobu velmi zajímavý národ a jeho studium přináší i dnes mnoho zajímavého a stále něco nového.
Též celotáborová hra byla tématicky zaměřena. Děti plnily různé úkoly, za jejich absolvování dostávaly písmenka tajenky v keltském i českém jazyce vázaná vždy k památnému stromu v místní krajině. Cestu k němu ukázala mapa. U stromu našly další stopu k nalezení pokladu.
„První den děti objevily za pískovištěm písemnou památku po Keltech. Každý další den nalézaly další a další písmena do věty vedoucí k nalezení pokladu,“ pokračovala Mgr. Eva Nováková. „Ve čtvrtek vyráběly z moduritu mince, dnes se učily o jídle, nakupování. Zkoušely si virtuálně obchodovat.“
Pak nastal toužebně očekávaný moment, kdy všichni společnými silami rozluštili cestu k pokladu a vydali se po jeho stopách. Nalezli jej nad vesnicí zamaskovaný pod památným dubem v nádherné šperkovnici. Některým dětem se více líbila truhlička samotná než její obsah připomínající odkaz dávných Keltů. Samozřejmě na dně byla pro všechny i sladká odměna.
Po návratu do školní zahrady se počali scházet rodiče, děti jim zazpívaly, za doprovodu keltské hudby se ukázaly v maskách a předvedly středověká bojová umění.
Protože byl pátek a konec tábora, všichni se anglicky rozloučili, děti dostaly na památku knížky a poděkovaly lektorům.
„Chtěla bych příští rok uspořádat dva turnusy příměstského tábora s úplně jinou tématikou,“ prozradila nakonec své plány Mgr. Eva Nováková.
Na příměstské tábory trvající nejméně čtyři dny průběžně přispívá Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Více: http://www.js-rolnicka.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 19.7.2013
  • 929 zobrazení
jankov
Tábor se jako každý den probudil hitem Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře – „Barbora píše z tábora“. Zanedlouho poté již pravěká tlupa roztáčela boky na společné rozcvičce u srubu č. 1 pod vedením zkušených cvičitelů z řad praktikantů.
Po ranním vyšťourání zbytků masa z mezizubního prostoru smrkovou větvičkou a ošplouchnutí nadočnicových a podočnicových oblouků a zamaštěných rtů se tlupy postupně odebraly ke snídaní. Podávaly se všelijaké výtvory z mouky a plátky šunky z mamutího levého zadního stehna.
Po úklidu jeskyní se rozjelo pravé pravěké městečko, kde všichni soutěžili, vyhrávali, nakupovali a dražili rozmanitý tovar.
Dopolední radovánky korunoval výborný oběd, vývar a plněný paprikový lusk s rajskou omáčkou a houskovým knedlíkem.
Po obědě se různé tlupy věnovaly různým činnostem, ti menší si balili kůže na dalekou cestu ke svým rodným tlupám, ti starší pomáhali s úklidem našeho pravěkého ležení, ti ještě starší připravovali závěrečný táborák na opékaní posledních zbytků uloveného mamuta a několika málo pišťuchů. No a ti nejblb…. , no prostě ti, co jim všechno dojde až za chvíli, ti nosili dlouhe dřevěné kůly z jedné strany pratábora na druhou a zase zpátky
K večeři nám bylo servírováno jídlo, které bylo později pojmenováno dle jednoho z kontinentů, snad Čína
No a pak už se všichni připravovali na večerní nástup, plyšákový pochod a závěrečný táborák.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2014
  • 894 zobrazení
mbkfish
Ač rodilý Michelák, o této nouzové kolonii jsem (kromě školy) nevěděl. Inspirací mi byl jeden prošvihnutý pořad na čt2 a dvě alba od Kvidy :-)
Nouzová kolonie začala vznikat na "dočasnou dobu" v r.1924. V roce 1931 postavena pětitřídka proslavená Svěrákovým filmem. V době svého největšího rozmachu čítala kolonie přes 400 čísel. Překvapivě hustě je tato vyjímečná enkláva osídlena dodnes. Tato vesnice ve městě má svůj vlastní kolorit a během chvilky zapomenete, že jste uvnitř uspěchaného velkoměsta…
více  Zavřít popis alba 
536 komentářů
  • 27.12.2013
  • 789 zobrazení
mysticsmile
Malebné město Boskovice s 11500 obyvateli leží asi čtyřicet kilometrů severně od Brna na jižním okraji úrodné Malé Hané. Na západě se zvedají první výběžky Českomoravské vrchoviny, na východě zase Drahanské. Jeho střední nadmořská výška je asi 360 metrů. A právě toto centrum severní části okresu Blansko slaví letos 790 let od svého založení. Významným výročím je poznamenáno veškeré kulturní a sportovní dění v průběhu roku. Nejinak tomu bylo i uplynulou sobotu 2. června. Již v pátek stálo před městským úřadem pódium, v sobotu dostalo i plátěnou střechu. A ve 13 hodin celá ta sláva začala. „Vážené dámy, vážení pánové, hosté Masarykova náměstí. Chci vás všechny přivítat na prestižní akci s názvem Vivat Boskovice 2012,“ spustil tradiční moderátor Petr Janoušek. „Bude nám dnes vystupovat jedenáct neziskových organizací, které se budou prezentovat zde na hlavní scéně. Další neziskovky mají svá stanoviště po celém prostoru Masarykova náměstí. Tady uvidíte uslyšíte zpěv, hudbu, tanec. Zábavné odpoledne nyní slavnostně otevře místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Zahajujeme jednu z hlavních akcí k oslavám první písemné zmínky o Boskovicích. V roce 1222 Jimram z Boskovic byl svědkem přidělení pozemků německým rytířům za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. To si tedy připomínáme letos celý rok a dnešní akce Vivat Boskovice patří mezi ty stěžejní. Jsem vděčná a ráda, že příspěvkové organizace města a kraje se zapojily a je nás tady hodně. Ještě vás chci pozvat do Muzea Boskovicka, kde je vystaveno několik desítek výtvarných prací které se zúčastnily soutěže k 790. výročí založení města. Další výstava je od dětí z mateřské školy. Uvidíte Boskovice očima nejmenších. Přeji výdrž počasí a příjemnou zábavu.“ Moderátor Petr Janoušek pak pozval první účinkující z MŠ Lidická. „Devět dětí předvede, co se naučilo ve hře na zobcovou flétnu. Tato školka má ve výuce hry již dvacetiletou tradici. Nejmenší ze třídy Skřivánci pod vedením paní učitelky Heleny Slovákové a zástupkyně ředitelky Michaely Krejčířové zahrají pro radost. Uslyšíte i dvojhlasou a trojhlasou hru,“ dodal Petr Janoušek. Pak ještě zatančily děti ze tříd Kopretinky a Sluníčka půvabné vystoupení s názvem Kominíčci. To s nimi nastudovaly učitelky Jana Ondroušková a Kamila Osuchová. MŠ pracoviště Lidická vychovává 146 dětí v sedmi třídách. A právě Skřivánci jsou zaměřeni na pohybové aktivity a zobcovou flétnu. Tři třídy mají zase rozšířenou logopedickou výuku. MŠ se může pochlubit velkou zahradou s novými herními prvky a dopravním hřištěm, které využívají i jiné školy a veřejnost. „A nyní vystoupí MŠ Na Dolech s Baladou o Velenovi. Tato MŠ vlastní vyhřívaný bazén pro plavecký výcvik. V tomto školním roce sem chodí celá stovka dětí.“ Scénka inspirovaná dávnou pověstí o sedmizubém hřebeni ve znaku Boskovic byla úžasná a odměněná zaslouženým potleskem. „A teď nastoupí MŠ Bílkova s velmi zajímavým vystoupením, jež s dětmi nastudovaly učitelky Luďka Mašková a Ivana Havelková. Reprezentovaly s ním Boskovice na okresních i krajských soutěžích. Zúčastnily se též celostátní soutěže pohybových skladeb MŠ v Nymburku. V programu se snoubí prvky gymnastiky a aerobiku. Do MŠ Bílkova chodí 150 dětí. K dispozici je kromě prostorných heren též tělocvična. Venku mají velkou zahradu a pískoviště.“ Po tomto skvělém vystoupení se na jevišti připravil Tancini klub. K tomu opět Petr Janoušek: „Patří do mimoškolních aktivit dětí, mládeže i dospělých. Navštěvují jej děti od šesti let v pěti věkových kategoriích. Hlavní náplní jsou moderní, scénické a latinské tance. Věnují se aerobiku a různým gymnastickým prvkům.“ Dynamická ukázka pohybu se též velmi líbila. Dalšími účinkujícími byli žáci Mateřské, základní a praktické školy Štefánkova. Tato škola zajišťuje vzdělávání dětí se zdravotním postižením od šesti do osmnácti let. Žáci nastudovali skladby Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Celé vystoupení pak zakončili písní z muzikálu Michala Davida Děti ráje. „A nyní máme připraveno malé překvapení. Za několik okamžiků projedou náměstím členové Veterán klubu Vísky na nablýskaných motocyklech, podívejte se,“ pokračoval v programu Petr Janoušek. „Teď Vám opět něco poví místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková.“ „Ještě jednou všechny srdečně zdravím. Chci připomenout, že Vivat Boskovice je prvním vyvrcholením oslav 790 let od první písemné zmínky o Boskovicích. Už proběhla celá řada různých besed, divadel, výstav, koncertů. Zvu Vás do Muzea Boskovicka, kde jsou vystavena výtvarná díla našich dětí, žáků a studentů v rámci soutěže vyhlášené společně se sdružením historických sídel pod názvem Památky očima mladých. Současně můžete zhlédnout i práce dětí MŠ, jak si představují Boskovice. V sobotu 9. června o patnácté hodině odstartuje Spanilá jízda z odpočivadla na cyklostezce z Boskovic do Mladkova. Cíl bude v Mladkově za bývalou školou, kde bude pro děti bohatý program. Opět chci poděkovat MŠ, protože se společně s Osadním výborem Mladkov aktivně zapojili. Každé z dětí na nějakém přibližovadle dostane vlaječku, aby to celé bylo slavnostní. Celá trasa bude mít 790 metrů. Další sobotu 16. června přes Boskovice proběhnou účastníci 25. ročníku Běhu Harmonie. Akce se koná ve 149 zemích světa. Celková délka trasy je 24000 kilometrů. Jedna z etap začíná v Polsku, míří přes ČR na Slovensko. 16. června v poledne vběhnou do Mladkova, přidají se zájemci z Boskovic. Ve 12.30 přivítáme štafetu s pochodní zde před radnicí. Kulturní program zajistí skupina Kolt a Pružiny. Asi po půlhodině se štafeta přemístí do Westernu a opustí město.“ Po průjezdu veteránů a příspěvku místostarostky byl čas pro TJ Rytmus Boskovice. Letos slaví 25 let od založení. Má více jak 900 členů. Z toho 350 dětí. Nabízí aktivity a cvičení pro všechny věkové skupiny. Zde se postupně představilo osm oddílů. Pak přišel ke slovu Taneční obor Základní umělecké školy. Pod vedením Mgr. Kateřiny Prudíkové si 38 dětí nastudovalo pětadvacetiminutový výstup. Pak zahrála a zazpívala country kapela Kolt působící při ZUŠ. Pod vedením Bc. Martina Krajíčka si studenti připravili krátké vystoupení. „Já teď na jeviště pozvu ještě jednou místostarostku Boskovic ing. Jaromíru Vítkovou,“ ohlásil další dění Petr Janoušek. „Pokud Vás zaujala skupina Kolt, můžete je slyšet 16. června opět zde na náměstí mezi dvanáctou a půl druhou, kdy přivítáme štafetu Světového běhu Harmonie.“ „V pořadí osmá vystoupí Ema Pospíšilová a zatančí se psem,“ pokračoval Petr Janoušek. „Je to studentka třetího ročníku Veterinární prevence na Vyšší odborné škole Boskovice. Na této škole jsou různorodé obory a mezi nimi právě tento, kdy jsou dívky připravovány na práci veterinárních sestřiček. V rámci oboru mají též předmět kynologie, kde se psům přímo věnují.“ Studenti oboru číšník – servírka pak předvedli míchání nápojů. Jeden pro děti z mléka, sirupu a jahody. Pro dospělé pak nápoj ze čtyř centilitrů vodky, dvanácti centilitrů rybízového džusu a sody. Ozdobeno pomerančem. Oba nápoje pak mohlo obecenstvo ochutnat. V posledním příspěvku si studenti Vyšší odborné školy zdravotní a ekonomické a Střední školy Boskovice obor Oděvní design a marketing připravili dvě módní přehlídky ze své vlastní tvorby, kdy si modely navrhli a ušili sami. Právě ta druhá ukázka byla v retro stylu. „A teď uvidíte Jumping, což je nová forma aerobního cvičení na malých trampolínách, jež šetří klouby. Máte-li zájem přijďte si to vyzkoušet do Orlovny,“ vyzval z pódia Petr Janoušek a pokračoval: „Základní škola Boskovice má tři pracoviště, kde se učí 1127 žáků v padesáti třídách. Teď uvidíte jejich čtyři pěvecká sólová i sborová vystoupení.“ A opět se pódium rozeznělo hudbou. Jako poslední se představil Dům dětí a mládeže Boskovice, jenž je školským zařízením Jihomoravského kraje. Sdružuje osmdesát zájmových kroužků, kde pracuje 1050 klientů. Pořádá zájezdy pro celé rodiny, soutěže, přehlídky, Den Země, Drakiádu, Mikuláše, turnaje, bazary, zábavná odpoledne i různé karnevaly. Provozuje tématické letní tábory. Poskytuje praxi studentům středních i vysokých škol. Spolupracuje s mnoha organizacemi, podnikateli i státním sektorem. DDM se představil aerobikem Petry Havlíčkové a Lucky Kovářové, folklórem v podání letos dvacetiletého souboru Borověnka, jenž sdružuje děti od pěti roků pod vedením Aleny Stloukalové, Aničky Faltýnkové a Taneční školičkou Hedviky Šudomové. Celý maratón uzavřel kroužek HipHop Kláry Kopecké.
A byl konec. Průvodce zábavným programem Petr Janoušek se naposledy ujal slova: „Vážení návštěvníci, já Vám chci poděkovat, že jste s námi strávili odpolední vystoupení jedenácti neziskovek na akci Vivat Boskovice 2012. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková celý program ve třináct hodin zahajovala a nyní ji požádám, aby jej také slavnostně zakončila.“ „Vážené dámy, vážení pánové, milé děti a vystupující. Myslím, že dnešní odpoledne akce Vivat Boskovice byla důstojným bodem v rámci oslav první písemné zmínky o Boskovicích. Viděli jsme mnoho krásných vystoupení. Pro mě bylo celé odpoledne ve znamení radosti, hrdosti, že žiji v Boskovicích, kde je tolik šikovných, nadaných a obětavých dětí, mládeže i dospělých. Teď vidím, kolik právě oni věnují svého volna dětem a mládeži. Děkuji všem, kteří děti připravili. Obdiv patří pedagogům všech typů škol, zaměstnancům příspěvkových organizací města, kraje. Též děkuji dobrovolným vedoucím všech neziskovek a občanských sdružení. Zvláštní poděkování patří Bc. Pavlu Vlachovi za ozvučení a Petrovi Janouškovi, jenž nás celé odpoledne pořadem provázel. Vám všem děkuji za podporu a hojnou účast. Vřelé díky a pěkný sobotní večer.“
Lidé se pomalu rozcházeli, někteří se ještě zastavili na stanovištích neziskovek vyzkoušet třeba skákací boty. Náměstí se ponořovalo do ticha a šera jarního podvečera. My jsme ještě chvíli s úžasem hleděli, jak se sundává na kolmé stěně mohutného chrámu svatého Jakuba Staršího transparent k již proběhlé Noci kostelů. I toto skvělé divadlo jednoho herce odehrávající se ve výši hodin však záhy skončilo a zbývala již jen cesta domů.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2012
  • 798 zobrazení
rellik
  • červen až červenec 2016
  • 719 zobrazení
coloraaa
Dnešní výprava je o hledání pomníčků a skutečných míst dopadu dvou leteckých neštěstí v Brdech. Jak to dopadlo se dozvíte z fotek.
Jordán je jedním z nejznámějších vrchů Středních Brd. Stejně se jmenuje i vojenská cílová plocha, která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m). Velmi populární jsou pláně mezi Jordánem a Houpákem, které patří i přes oficiální zákaz vstupu k nejnavštěvovanějším lokalitám Středních Brd. Po založení brdské střelnice v r. 1926, byla právě jordánská plocha jedním ze dvou míst v Brdech (tím druhým byla Baština - Brda), kde se později testovaly prvky československého opevnění. Nacistické Německo brdskou střelnici využívalo (pod názvem „Truppenübungsplatz Kammwald“). Samotná dopadová plocha slouží nejen pro dělostřelectvo, ale i pro nácvik leteckého bombardování s pumami do 100 kg a ke zkouškám vyvíjeného leteckého zbraňového systému (kulometu) „Plamen“.
Točila se zde Svěrákova Obecná škola a večerníčky o medvíďatech pana Chaloupky.
Došlo zde i k řadě leteckých nehod, některé bohužel s tragickým koncem. Celková bilance? 8 leteckých nehod, 2 lehké, 6 těžkých, 7 zničených letadel a 4 mrtví. Ty starší jsou doposud zahaleny tajemstvím.
18.11.1992 ve 12:42 došlo ke zřícení bojového vrtulníku Mi-24, kdy zahynula celá posádka, kapitán vrtulníku: kpt. Ing. Pecha Eduard, pilot operátor: por. Ing. Chmelan Vladimír a palubní technik: ppor. Pobořil Zdeněk.
24.2.2003 v 11:02, během zkoušek kanónového kompletu Plamen (ZPL-20), došlo ke zřícení letounu L-159A Alca (e.č. 6056). Stroj byl pilotován kpt. Petrem Vašíčkem, který patřil mezi nejzkušenější letce u vojenského letectva AČR. Na kontě měl celkem 1.019 letových hodin.
Oficiální pomníček je umístěn u silnice, která vede přes dopadovou plochu Jordán, tzn. mimo skutečné místo dopadu.
Na cílové ploše Brda se nacházejí terče . Jde o zdaleka viditelné nakupení betonových trosek a pro svůj tvar jsou přezdívány "Velké kulové". Betonáž byla provedena ve dnech 22. až 27. července 1935 a jednotlivé terče mají tloušťku od 1,5 do 3,5 metru a odpovídaly tak plánovaným stupňům odolnosti objektů těžkého opevnění. Všechny mají kruhový průřez o průměru 3,5 metru a jejich hmotnost je až 80 tun.
Počasí: +25°C, (na slunci 40°C) slunečno a místy slabý větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2013
  • 630 zobrazení
joli
Ochotnický divadelní spolek Na šikmé ploše opět předvedl své dechberoucí herecké umění:)
Tentokrát v kině Spektrum

A jelikož jsem psala článek, který nakonec nevyšel, tak je alespoň tady:

Tábor- „Jdu na sever… a už jdu na jih!“ Tuto hlášku si asi všichni příznivci českého velikána Járy Cimrmana hbitě spojí s jeho hrou Dobytí severního pólu. Právě toto představení mohli diváci shlédnout v pátek a v sobotu v kině Spektrum v podání ochotnického divadelního spolku Na šikmé ploše. V hlavních rolích se představili Vít Jakšič, Marek Slabý, Štěpán Klíma, Jan Jakšič a David Remiš.
Součástí představení byl i úvodní seminář, ve kterém nechybělo nic ze semináře hraného v žižkovském Divadle Járy Cimrmana. Mimo jiné proběhla zkouška nové technické síly a také byl zrekonstruován rozsáhlý „živý obraz“ s názvem „Škodu nezjistí, kdo se pojistí“. Jelikož na tento obraz není dost členů v divadelním souboru, herci využili diváků a známých. Největší úspěch sklidil v roli banky Slavie táborský básník a cestovatel Lumír Slabý. Samotná hra Dobytí severního pólu proběhla po přestávce. Hra je o tom, jak se čtveřice českých otužilců rozhodne dobýt severní pól. Po měsíci útrap a hladu tam skutečně dorazí a to o den dříve než Američan R. E. Peary, kterému bylo prvenství dlouho přičítáno. Herci měli skvěle připravené kostýmy i kulisy. Při vymýšlení kostýmů se zapojili i rodiny ochotníků. „Velmi děkuji mamince za ušití kostýmu tučňáka,“ zdůraznil při závěrečném děkování Marek Slabý.
Divadelní spolek Na šikmé ploše vznikl v roce 2010, kdy se parta kamarádů rozhodla, že nazkouší hru Akt, která je taktéž z pera autorského dua Svěrák-Smoljak. Po jejím úspěchu se rozhodli pokračovat a tak po letošní hře Dobytí severního pólu bude určitě následovat některá z dalších cimrmanovských klasik. O všem rozhodují kluci společně a to se týká i rozdělování rolí. „Role si rozdělujeme podle pocitu a spravedlivě. Například já jsem si v Dobytí vybral pouze malou roli Amerického Čecha, takže jsem automaticky v úvodním semináři dostal roli největší.“ popsal David Remiš. „O roli potaha Varela Frištenského byl velký zájem, nakonec jsme si o ní museli se Štěpánem střihnout, on vyhrál,“ doplňuje s úsměvem Vít Jakšič, který se představil v roli náčelníka.
„Je to první představení, které jsem od spolku viděl, ale přišlo mi opravdu profesionální a moc jsem se bavil,“ zhodnotil výkon herců návštěvník páteční premiéry Jakub Kott, který byl také mezi pár vybranými na pódium při rekonstrukci živého obrazu. „Příští hru si určitě nenechám ujít,“ dodal.
Jolana Rumanová
více  Zavřít popis alba 
  • 9.12.2011
  • 568 zobrazení
mara126
  • listopad 2015
  • 588 zobrazení
srazhyen
Díky za fotky Kákušce, Evičce a svěračovi
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 534 zobrazení
fotomarta
  • 26.12.2010
  • 510 zobrazení
fotomarta
  • 26.12.2009
  • 513 zobrazení
gvp
Znáte "Narozeninovou" písničku od Svěráka a Uhlíře?
"Franta má narozeniny, my máme přání jediný,
štěstí, zdraví - hlavně to zdraví, Fanouši"
2.4.2007
více  Zavřít popis alba 
  • 2.4.2007
  • 453 zobrazení
vrtulea
muzikálové pohádky od Svěráka&Uhlíře v podání Divadelní souboru Hálek Nymburk,
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2015
  • 488 zobrazení
rover
ALB727 další ze "zachráněných" alb.
Od 31. ledna do 16. března 2014 pořádalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod mezinárodní výstavu „Příběh nemocné duše“. Výstavu vytvořil psychiatr MUDr. Ivan David s podporou zahraničních psychiatrických muzeí, zejména německých, belgických, dánských a nizozemských.
Na šedesáti metrech čtverečních výstavních panelů byla prezentována historie péče o duševně nemocné jako součást kulturní historie lidstva od starověku až po současnost. Trojrozměrnými exponáty zde většinou byly předměty z každodenního života pacientů a zaměstnanců psychiatrických ústavů v posledních sto letech, ale i kopie starších předmětů, například klecového lůžka nebo fixačního křesla z 19. století nebo kopie pout z 18. století, dále originály i kopie zaměstnaneckých uniforem a svěracích kazajek a další předměty. Výstava je doplněna o informace a fotografie týkající se někdejšího Ústavu pro choromyslné v Německém Brodě, dnes Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod.
Návštěvníci mohli shlédnout třicetiminutový animovaný film o historii péče o duševně nemocné, čtyři obrazové prezentace a obrazy nadaných umělců, pacientů z české republiky i ze zahraničí a také keramiku pacientů i soubor keramických figur vytvořený arteterapeutkou a znázorňující život v současné léčebně. Expozice byla podle autorského záměru zajímavá pro odbornou i laickou veřejnost i pro děti.
Vernisáž výstavy se konala v Muzeu Vysočiny v pátek 31.1.2014 od 16.30 hodin a bezprostředně následovala přednáška autora „Duševní nemoci a historie psychiatrické péče“.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • leden 2014 až únor 2015
  • 384 zobrazení
peterka-vaclav
THE TAP TAP, DAN BÁRTA, XINDL X, VÁCLAV KOUBEK, ESTER KOČIČKOVÁ & LUBOŠ NOHAVICA, BEATBURGER BAND, ONDŘEJ RUML, JUSTIN LAVASH, RADŮZA, TATABOJS, MATĚJ RUPPERT, GULOČAR, MICHAEL KOCÁB, DAN BÁRTA, ROBERT BALZAR, FILIP JELÍNEK, DAVID KOLLER & BAND, MICHAL PAVLÍČEK, MICHAL AMBROŽ, JAROSLAV UHLÍŘ, ZDENĚK SVĚRÁK, VOSTO5, MICHAL PROKOP, IVAN MLÁDEK & BANJO BAND, P.S.H., OLYMPIC, BOLEK POLÍVKA, VĚRA ČASLAVSKÁ a mnoho dalších
více  Zavřít popis alba 
  • 9.1.2013
  • 347 zobrazení
reklama