Hledání

59 845 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

pepinekja
Do sbírky přibyly Radomír Šimůnek, Martin Zlámalík, Kamil Ausbuhera Ondřej Bambula
RADOMÍR ŠIMŮNEK
2001 MS Junior 2 místo
2004 U23 let - SP 1. místo, ME 5. místo, MČR 3. místo, Budvar Cup celkově 3. místo
2005 U23 let - MS 2. místo, MČR 3. místo
2006 Elite - MS 11. místo, MČR 3. místo
2008 Elite - MS 5. místo, MČR 2. místo
2009 Elite - MČR 5. místo
2010 Elite - MS 8. místo
MARTIN ZLÁMALÍK
2003 U23 let - ME 1. místo, SP celkově 1. místo, Superprestige celkově 3. místo
2004 Elite - MS 3. místo, MČR 2. místo. Budvr Cup celkově 4. místo
2005 Elite - MS 13. místo
2007 Kategorie A 19-29 let - Galaxy Serie 1. místo
2010 Elite - MS 6. místo
KAMIL AUSBUHER
1993 Junioři - MS 1. místo
2002 - MS 11. místo, Budvar Cup celkově 3. místo
2004 - MS 18. místo, MČR 1. místo, Budvar Cup celkově 1. místo
2006 - MS 6. místo
2008 - MS 23. místo, MČR 4. místo, TOI TOI Cup 8. místo
2010 - MS 29. místo
ONDŘEJ BAMBULA
2003 Junioři - ME 18. místo
2004 Junioři - MS 38. místo, ME 10. místo
2005 Junioři - MS 7. místo, U23 let ME 5. místo
2006 U23 let - MS 19. místo, ME 8. místo, Budvar Cup 14. místo
2007 U23 let - MS 26. místo, ME 9. místo, Budvar Cup 3. místo
2008 U23 let - MS 15. místo, MČR 8. místo, TOI TOI Cup 4. místo
2010 Elite - MS 33. místo
více  Zavřít popis alba 
  • 31.1.2010
  • 222 zobrazení
  • 0
taxant
7.-9. 12., Praha, XXXI. Vánoční cena
stránka závodu: http://www.skneptun.cz/soutvanoc12.php
výsledky: http://www.skneptun.cz/vanocka12.php
1. 12., Kortrijk (Belgie), 21st Flanders Synchro Open
stránka závodu: http://home.scarlet.be/~pin27011/20thedition.htm
výsledky: http://www.synchro.sk/index.php/vysl/vysledky-2012/198-21th-flanders-synchro-open-2012
17. 11., Tábor, Táborský pohár
výsledky: http://www.synchro.sk/index.php/vysl/vysledky-2012/195-taborsky-pohar-2012
10. 11., Bratislava (SK), XXV. Slovakia Synchro
stránka závodu s výsledky: http://www.synchro.sk/index.php/vysl/vysledky-2012/71-slovakia-synchro-2012
20.10., Bratislava (SK), Žabky na Slávii
výsledky: http://www.synchro.sk/index.php/vysledky/vysledky-2012/107-zabky-na-slavii-2012-pripravka-a-mz
12.-16.9, Volos (GR), MS juniorek
stránka závodu, fotky: http://www.koe.org.gr/index.php?option=com_content&view=article&id=4675&Itemid=964
5.-10.8., Londýn (GB), olympiáda, soutěže synchra
přehled: http://www.london2012.com/schedule-and-results/index.html
16.-23. 7., Torrevieja (E), COMEN Cup
výsledky: http://www.rfen.es/publicacion/17SC_Resultados/264SS_Result_sincro.asp
6.-8. 7., Budapešť (H), Hungarian Open 2012
viz: http://mszusz.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=192&Itemid=77
27.6.-1.7., Ženeva (CH), 37th Swiss Open
výsledky: http://www.aquasynchro.ch/spip.php?article374
14.-17.6., Rijeka (Hr), 12th Primorje Synchro Cup
výsledky: http://www.primorje-sinkro.hr/index.php?option=com_content&view=article&id=236:12primorjesynchrocup&catid=55&Itemid=135
12.-17.6., Riccione (I), 14. mistrovství světa masters
kompletní výsledky: http://95.110.194.230/index.htm
9.-10.6., Vídeň (A), Austrian Youth Open 2012
výsledky: http://www.synchronschwimmen.at/index.php?option=com_content&view=article&id=80&Itemid=84
9. 6., Olomouc, Letní pohár města Olomouce
pozvánka: http://www.skneptun.cz/texty/letpo12pozvanka.pdf
2. 6., Plzeň, Synchro Plzeň
výsledky: http://www.skneptun.cz/plzen12.php

23.-27.5., Eindhoven (NL), Mistrovství Evropy v synchronizovaném plavání
celkové výsledky: http://www.ecdiving2012.com/results/synchronised-swimming
19.-20. 5., Olomouc, MČR 2012, SŽ a masters
výsledky: http://www.skneptun.cz/mr12szmas.php
12. 5., Polička, Perníkové srdce
výsledky: http://www.skneptun.cz/pernik12.php
29. 4., Brno, MČR juniorky + MŽ
výsledky: http://plavani.cstv.cz/synchro/vysledky.html
18.-22.4., Londýn (GB), kvalifikace na olympiádu
výsledky dua technické sestavy: http://www.londonpreparesseries.com/documents/synchronised-swimming/duets-technical-routine-results-180412.pdf
výsledky volné sestavy: http://www.londonpreparesseries.com/documents/synchronised-swimming/duets-free-routine-first-round-finals.pdf
14.-15.4. Bratislava (SK), Delfinik a Iuventa Cup
výsledky: http://www.skneptun.cz/delfinik12.php
5.-7. 4., Düsseldorf (D), 26. International Novice Youth Competition Synchronized Swimming,
stránka závodu: http://schwimmverein-willich.de/synchros/international-novice-youth-competition-synchronized-swimming/2012

31. 3. Praha, Memoriál Cinkové
výsledky: http://www.skneptun.cz/cinkova12.php
24. 3., Bratislava (SK), Majstrovstvá Slovenska 2012 Open, kategória juniorky
výsledky: http://www.synchro.sk/
17.-18. 3., Wien (A), Danube Cup
výsledky: http://www.sum.at/images/stories/images-sum/synchron/danubecup2012/Ergebnisse_Teil1.pdf
výsledky: http://www.sum.at/images/stories/images-sum/synchron/danubecup2012/Ergebnisse_Teil2.pdf
10.-11. 3., Brno, MČR, seniorky
stránka závodu: http://www.facebook.com/events/220678528027208/
rozpis soutěže: http://plavani.cstv.cz/synchro/texty/mcr12senrozpis.pdf
výsledky: http://www.skneptun.cz/mr12sen.php
23.-25. 2. Poznań (P), Synchronised Swimming Cup
pozvánka s programem: http://www.plywaniesynchroniczne.pl/ps/images/Komunikaty/pozna%20cup%202012.pdf
stránka závodu: http://www.synchro.poznan.pl/poznan_cup_2012.htm
výsledky: http://www.synchro.poznan.pl/poznan_cup7.htm
28.1. Brno, Memoriál Míly Heršálkové
link na fotky: http://akvabelky.rajce.idnes.cz
link na výsledky: http://www.skneptun.cz/hersalkova12.php
26.-28.1. Montreuil (F), Open de France,
o závodu: http://www.plaveckyblog.cz/rozhovory-plavani/akvabely-privezly-bronz-open-de-france/
stránka závodu (fotky, výsledky): http://www.openmakeupforever.fr/
více  Zavřít popis alba 
  • 4.12.2011
  • 936 zobrazení
  • 0
joncek
Náš vélet v číslech a heslech:

Spolulezci: Roman Horyna a Ondřej Švirák
Mapa: https://goo.gl/maps/8BTb3
Datum: 13.7. 13:00 - 31. 7. 23:30 (19 dní)
Cena: 13 000 Kč (Zkurvené Víza, pojištění, letenka, 2x lezecké vybavení, vlaky, žrásko, plyn, vodky)
Navštívené státy: Polsko, Gruzie, Rusko, Ukrajina, Podněstří, Moldávie.
Ujetá vzdálenost: 5 500 km
Počet navštívených fast foodů: 5 (McDonald)
Odkaz na video od Švirsson home video: https://www.youtube.com/watch?v=nsOkHdxnDX8&feature=youtu.be
Odkaz na Švirdův článek z našeho výletu včetně jeho dalšího putování po Turecku: http://svirda.cz/?p=1811

Mini průvodce Kazbek(5 033m) - Gruzie(Neúplné):
- Z Tbilisi vede nádhérná cesta cca 150 km do výchozího městečka Kazbegi. Je tam vše potřebné tj. směnárna, obchod a taky drahá půjčovna (720 kč - Mačky, cepín, sedák / 2 dny). Cesta vzhůru je velice krásná. Dolů to je horší, ale zase máte krásný výhled, když je pěkně. Značení není žádné, ale chodník je poměrně velký. První čast po větší řeku bez mostku je pohoda. Potom brodění řeky je příjemné zpestření. Za řekou cca ve 2 800m je poslední místo na stanování na trávě. Další část je po hnusných kamenech a následně po ledovky, který se jakš takš dá přejít i bez maček(Vegan), potom malý zvedák a objevíte se u horské chaty Bethlemi Hut 3670m. Dá se tam schovat a aj lehnout případně si něco koupit. Za barákem už teče ledovcová voda. Za chatou už je cesta menší, ale dobře viditelná. My jsme se dostali do 4000m, kde jsme to otočili, protože tam padaly kameny a bylo špatné počasí. Takže konec příště :-D Snad vám to trochu pomůže.

Mini průvodce Elbrus(5 642m) - Rusko:
- Nejbližší letiště jsou Mineralnyje Vody. Z tama to je cca 220 km. Slušná cesta na ruské poměry vede až do spodní lanové zastávky Azau (2350m), tam jsou všelijaké restaurace, tržnička se suvenýrama s bábuškama, obchody, půjčovna vybavení za normální ceny, bohužel poslední směnárna je už Terskol. Lanovka mimochodem až nahoru(3500m) a dolů stojí cca 300 kč. To je ale informace jenom pro srabíky. Na kopec nepotřebujete žádné pohraniční povolení, ale je to blízko hranicím, takže není divu, když někde potkáte pohraničníky s AKáčkama a psama :-D. Na kopec jsou potřeba mačky a dobré teplé boty. My jsme si dopřáli komfort a půjčili jsme si ještě hůlky :-D. Z Azau vede až po sníh po Garabaši (3750m) cesta jak kolem Komonce(Velká jak sviňa) a dalo by se jít aj v žabkách. Různě se klikatí pod lanovkou, což při sestupu jistě ocení nejeden dobyvatel vrcholu. Na 1. lanové stanici Krugozor (3000m) je jakýsi hotel a samozřejmě nechybí ruská lekárna a ještě free wifi(BigUp Rusům). Na prozatimní konečné lanovky Mír (3500m) je ruských výletníků jak hub. Tam taktéž můžete něco malého zakoupit a dokonce aj ten suvenýrek :-D Dál už moc výletníku nejde, takže je tam větší klid. Na Garabaši je klasicky vojenská základna a tam začínají taky ubytovací buňky. My jsme za pohodový den přešli z Krugozoru, kde jsme spali ve stanici, až do Pryiut 1 (4000m), kde jsme taky rozbalili tábor 2. Poblíž je chata se spaním na posteli za 300 kč. Ráno jsme vycházeli 5:05 a na kopci jsme byli 11:30 Za tímto místem se kopec mění na slušně zabíjející sjezdovku a tam taky končí obytné buňky a podobné nesmysly. Cesta až na vrchol je hodně slušně vyfanglovaná červenýma vlaječkama. Od Garabaši se jde na vrchol jenom po šněhu. Žádný ledovec, takže trhliny nehrozí. Do 5000m, kde končí "sjezdovka" jezdí rolby a skůtry, které vozí výletníky, takže někdy nedýcháte jenom kyslík. Potom se sjezdovečka mění na mírnější kopec s chodníčkem až dojdete do sedla 5300m. Tam je poslední zvedák a v závěru asi 3 lana.Na kopec šlo kotel lidí, takže jsem si aj na lanech odpočinul. Pohodově jsme to přešli bez sedáku a jištění a na vrchol se jde z kopce dolů. Ne dělám si prdel, ale je to skoro po rovince. Počasí nám neskutečně vyšlo. Šajnilo slůnko a jemně pofukoval větřík. Na vrcholu bylo např. -10° reálných. Výhledy jsou fajnové a i naladička nebyla špatná. Za ten čas, co jsme to dali cca 42h, se to dá ujít, ale musíte být aspoň částečně aklimatizovaní. Po sestupu jsme si na chvíli lehli ve stanu ve 4000m a potom nás bolela hlava, takže určitě jeden den navíc na výstup není na škodu. V 17h jsme pobalili a v 20:00 jsme byli dole v Azau. Večer jsme to oslavili coca-colou a šli jsme spát :-D. V okolí jsou ještě další pěkné kopc, na kterých se dá dobře aklimatizovat. Takže se Elbrusu vůbec nebojte. Není to vůbec technická hora a kdo by nechtěl být výš, jak Mt. Blanc. Když je poměrně dostupný. Jediný menší problém jsou ty víza. Jinak ruští domorodci jsou velice vstřícní, takže se rádi odpoví, když se na něco zeptáte. Bohužel se musíte zeptat rusky. Angličtina v Rusku na plné čáře nefunguje.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 401 zobrazení
  • 0
bbclub
Bylo nás pět … překvapivě.
Akce byla předem včas naplánovaná, trasy promyšlené tak, že nás v podstatě nemělo co překvapit. Pohledem zpátky, to ale vlastně bylo samé překvápko.
Hned první, asi nejpodstatnější překvapení, které pak zásadně ovlivnilo charakter celé akce, nastalo už v úvodu. Jako černý jezdec se za obzorem hrany nástupiště železniční stanice Mojžíř, náhle vynořil cyklista a rovnou si to namířil k Petrovi, který tu čekal na příjezd ústeckého vlaku, se Stáňou, Michalem a Zbyňkem. „Nazdar, tak jsem tady“ oznámil bajker, ve kterém Petr až zblízka rozeznal dávného spolužáka Tomáše. Ten se prostě rozhodl připojit k nám podle info na FB, vlastně tak jak může každý. Udělal to dobře a nečekanost jeho rozhodnutí tak nejen překvapila, ale o to víc potěšila celý tým, co se sešel ve vlaku, který nás v pětičlenné posádce odvezl do Děčína.
Dalo by se teď rozsáhle popisovat mnoho atributů celé té pohodičky, která nastala po přestoupení v DC do cyklovláčku do Kytlic, kterým jsme se podél říčky, beze spěchu vnořili do nádherné přírody pod nádherným modrým nebem, slibujícím nádherné víkendové počasí. Na rozdíl od předchozích románů, se v tomto případě ale úplně nabízí popis zestručnit a omezit jen na výčet toho všeho co nás PŘEKVAPILO dál, tak jak to posobě šlo:
Den 1. - sobota
1. Jak již zmíněno, účast Tomáše na akci – překvapení nejdřív pro Petra, pak pro všechny.
2. Mikiho zakoupení lístku pro kolo, které ve vlaku nebylo – překvapen nejdříve Petr… pak sám Miky, nakonec vyřešeno v bodě 7.
3. Na nádraží se setkáváme s milou paní hostinskou Zámecké Kavárny, z minulé akce – překvapeni Petr,Stáňa i paní hostinská – ostatním je to jedno.
4. Tomáš všem ve vlaku oznamuje, že poblíž lesního jezírka v Kytlicích, kam máme namířeno v úvodu, stojí rodinná chata od které má klíče a můžeme tam spát – super překvápko pro všechny.
5. Super překvápko pro Tomáše - Oznamujeme Tomášovi, že chatu skvěle využijeme jako základní tábor k uskladnění bagáže a spát budeme na zahradě.
6. Cyklovagón náhle silně zavoní trávou - překvapeni všichni, kdo znají vůni Marjánky – ostatním je to jedno … a to nejvíc asi hlavně tomu provoněnému cyklistovi, který si přistoupil docela v pohodě...
7. Jízdenka pro kolo na jednu jízdu stojí jen 25,- (na celý den 50,-) – překvapení pro Toma.
8. Tomova chata v Kytlicích je vážně fajn – překvapeni všichni… Tom ani ne.
9. Chata je fakt kousek od Lesního jezírka, kde už mají otevřenou boudu s občerstvením, naši dva známí z loňska: Láďa a Petr – překvapujeme se vzájemně a konzumujeme první pivko
10. Jízda nalehko bez bagáže se v lesním porostu do kopce vyplácí – překvapivě odbočujeme z Kytlic blbě, ale ještě to nevíme.
11. Petr mluví německy... s němcem – překvapený Tom. Petr překvapený - že je Tom překvapený.
12. Po protažení kol lesem nás mile překvapuje asfaltka v místě, kde jsme ji ani nečekal.
13. Petr překvapen tím, že mu na dotaz „Jedete z Rybniště“ asi 4 protijedoucí cyklisté postupně odpovídají jen nadšené „AHOJ“
14. Zbyněk překvapuje aktivním dotazem a tím zjištěním informace, že do Rybniště jedeme správně!
15. Asfaltka nás překvapuje parádním prudkým sjezdem v místě, kde jsme to nečekali …
16. V místě kde jsme to rozhodně nečekali … pod tím parádním sjezdem… nás svou cedulí nanovo vítají KYTLICE … ? ! Hm... tak to jsme fakt nečekali.
17. Překvapivě poměrně lehce zdoláváme návrat přes kopec a konečně míříme správně do Rybniště, k nádražní hospůdce a těšíme se na výbornou gulášovku…
18. Překvapení v Rybništi – gulášovka dnes není. Překvapivě to nikomu neva… už. Dáváme pivo.
19. Překvapivě nenápadně skrytá cestička kolem paneláků, o které ale Tom ví, nás vede do hlubokých hvozdů, prozatím zajímavým terénem.
20. Nesrovnalost v mapách nás překvapí nedobrovolnou účastí na naučné stezce, skrze část Kyjovského údolí – jsme poučeni tam příště nejít ani pěšky.
21. Nakonec jsme fakt překvapeni dlouhým adrenalinovým sjezdem z vrcholku neznámého Kyjovského Everestu. Kořeny, bahno, štěrk, potoky, kameny, klacky, roští… hluboký les a v jednom místě dokonce můstek!
22. Po výjezdu z tankodromu zjišťujeme, že překvapivě nikomu nepraskly tlumiče, brzdy, lanka, dráty, gumy… ani nervy.
23. Na Krásnou Lípu a blízkou rozhlednu už SE_ EME ! Překvapivě nikdo neprotestuje.
24. Vyhlášená restaurace DOUBICE, jeden z našich plánovaných cílů, nás nepřekvapuje náporem turistů, kteří jí v tomhle počasí obsypali jak mravenci lízátko u cesty… ale překvapujeme se sami tím, že si i přesto najdeme místo kam si sednout, přesednout a přestože už při chuti, dáme si jen pivko … a jedeme se najíst do Chřibské.
25. Poblíž Chřibské se filmuje, ale touha po guláši, nebo gulášovce nás vede přímo do venkovské hospody ve stylu komunisticko-socialistické výstavy. Překvapivě tu mají oboje. Tedy je tu guláš i ...šovka. A jsou překvapivě výtečné !
26. V asijském stánku cestou kupujeme uzeniny k ohni – mají překvapivě velký výběr buřtů, vuřtů, kabanosů a koniny – překvapivě skoro bez domluvy, jednotně kupujeme ďábelské špekáčky.
27. Překvapivě přesně, po 50ti ujetých km dojíždíme zpět k chaloupce stýčka Toma… a po převlečení do věcí k ohni… jdeme k jezírku k ohni.
28. Miki za vydatné pomoci Stáni, opět přítáhne k ohni kus lesa, což samo o sobě už nepřekvapuje – překvapuje jen fakt, kde to dřevo v tom vysbíraném okolí vždycky najde. Neprozradil. Ale možná že pak ten večer překvapené děti z nedalekého tábora, nečekaně neměly večer ohýnek…
29. Po špekáčkách z asijského marketu překvapivě nikomu nic není.
30. Pijeme kafe, limo, pivo… piva … víc piv… možná pro někoho překvapivě, nebudu bod 30 více rozvádět.

Den 2. – Neděle
1. Překvapivě asi pro mnohé osadníky kolem, se brzo ráno před třetí náš „lampionový“ průvod složený z baterek a čelovek, vrací zpět z Lesního jezírka k Tomově chatě.
2. Nikdo kupodivu cestou nezakopl o bludný kořen, ani neupadl do potoka a sousedy vedle Toma jsme nevzbudili…asi.
3. Tom překvapen znovu – ano opravdu i Stáňule, všichni budem spát venku na zahradě, jen ve spacáku na čerstvém vzduchu. Usínáme překvapivě rychle. Tedy někteří z nás.
4. Nikoho nepřekvapí, že ráno je plné překvapení:
- Zbyněk má v uších nacpané papírové kapesníky. Nemohl spát … údajně.
- Petr co ležel poblíž, se ke svému překvapení dozvídá, že prý chrápal … údajně.
- Spát na čerstvém vzduchu se ukázalo překvapivě prozíravé. Prý jsme v noci tak notně plynovali, že chata by asi jinak vylítla do povětří. Stáňa tvrdí, že to jen kluci … údajně.
- Na stole leží Ibalgin … hurá surprise
- atd.
5. Až ráno postupně zjišťujeme, jak překvapivě útulně zařízená a prostorná je Tomova chata. Využíváme především hygienické zázemí. Ještě jednou tímto díky Tome !
6. Po sbalení bagáže, zkoušíme zajet na snídani k jezírku. K našemu překvapení jsou už taky vzhůru.
7. K snídani si někteří dáváme jen pivo – to je velké překvapení asi už jen pro Stáňu.
8. Stáňa vzápětí překvapena umístěním svého batohu ze zad, na zad…ale na kolo.
9. Cesta z Kytlic do Kamenice je překvapivě KRÁSNÁ. Jinak to nazvat nejde. Pořád z kopce krásnou přírodou podél říčky, za krásného počasí, krásně pohodlnou asfaltkou (v porovnání se včerejším tankodromem sametovou).
10. V Kamenici Petra překvapuje vyústění jeho „zkratky“ na hezky upravené náměstí … z kouska asfaltu zpět na dlažební kostky.
11. Překvapivě snadno vyjedeme velmi pozvolné, ale táhlé vystoupání z Kamenice a projedeme Žandov
12. Za dofukování u pumpy překvapuje Zbyněk tlakem v jeho pneu 1,2 bar! Dotlakuje na obvyklých 3,3… a posouvá se z poslední pozice peletonu do jeho čela. Od té chvíle překvapuje stylem své jízdy, na malý převod a rychlou frekvencí šlapání, takže to vypadá jako by spíš běžel, což mu jako půlmaratonci vyhovuje.
13. Mikiho překvapuje střelba, která ho ruší při jízdě. Střílí mu to do lýtka a tak nemůže moc šlapat. Později fasuje od Petra stahovací obvaz.
14. Po překonání výškového rozdílu si dáváme pauzu na pivko v nejbližším, překvapivě neútulném, hnusném špinavém dvorku … s překvapivě dobře vychlazeným pivem. Je na každém, zda preferuje více prostředí nebo chuť. Jedno sice výrazně ovlivňuje druhé, ale v neděli dopoledne je jakákoli otevřená hospoda, už sama o sobě asi překvapením.
15. Nepříjemně překvapuje další stoupání. Sraz si dáváme až na zastávce. Kdo to vyšlapal dostal od Zbyňka chladivý bonbon. Všichni.
16. Následující zastávka Bobří Vodopády nás překvapuje novým perfektním parkovištem, od kterého vede v ostrém kontrastu totál rozflákaná cestička. Petrovi dojdou baterky ve foťáku.
17. Verneřice překvapují, zataraseným mostíkem, ale jen pro auta. Nutná stoupačka z nich přes horizont nepřekvapuje nikoho. Co nás ale hlavně překvapilo bylo, že jsme si tam včas málem nevzpomněli na cílovou hospůdku U Dubu, kam chceme brzo dojet.
18. Po prohlídce rozhledny... z dálky... následuje nádherně dlouhý sjezd z Verneřic, obvykle průjezdný téměř bez šlápnutí. Tentokrát překvapil silným protivětrem, s nutností šlapat tak občas i z kopce.
19. Překvapila popovodňová cyklostezka do Března. Poničená, ale už tak zprůjezdněná a zčásti uklizená.
20. Závěrečně překvapila hospůdka U DUBU, která nebyla přecpaná, s bezva obsluhou, velkým výběrem a dobrou kuchyní… takže přecpaní jsme za chvilku byli my a to tak, že někteří tři z nás, tam nakonec museli zůstat ještě další hodinu, aby nám slehlo. Akce proto skončila postupně, nejdříve odjel Tom, který pobavil hláškou" nemůžu už jíst, ani přestat jíst", vzápětí Zbyněk, až nakonec Stáňa, Miky a Petr pospolu.
Byla to akce na 2 dny. Hodně jsme viděli a hodně se událo, těžko popis zkrátit ještě víc na úplná hesla. Příště snad už asi jen opravdu mapku trasy a seznam konzumace. V této souvislosti si dovolím osobní překvapení na závěr. Po návratu a oněch ujetých cca 110 km jsem se zvážil. Mám o 2 kg víc…

Petr (https://www.facebook.com/petermaniq)
Za www.bbclub.tym.cz Beer Bikers Club : https://www.facebook.com/BeerBikersClub
a clubový sportrelax tým: https://www.facebook.com/groups/460327394047680/
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2013
  • 220 zobrazení
  • 0
zsklecany2
Konec školního roku se blíží a my vyrazili užít si jeden z posledních dnů na zámek Loučeň a do labyrintů.
Na loučeňském zámku jsme poznali zámek ze své dětské perspektivy. Prováděla nás kněžna Marie a ukázala nám, jak se na zámku žilo, stolovalo, jaké měly šlechtické děti oblíbené hračky, co jim na zámku chybělo ve srovnání s dnešní dobou, a co měli proti nám navíc...
Po té nás čekalo jedenáct zahradních labyrintů a bludišť na jednom místě, v zeleni historického anglického parku. To je labyrintárium Loučeň.

Labyrinty a bludiště

Co jsou labyrinty?
Labyrintem vede jediná cesta, byť pořádně klikatá. Oproti tomu v bludišti narazíte na mnohá rozcestí. A přitom ne každá z cest, kterou si na těchto rozcestích vyberete, vede tím správným směrem.

Labyrinty jsou magické. To je další důvod, proč se s nimi seznámit. Jsou téměř tak staré, jako lidstvo samo. Labyrinty užívali třeba Keltové, abychom nejprve jmenovali nám geograficky blízkou civilizaci. Už ve starověku je ale znali třeba i obyvatelé daleké Indie. V pohanských dobách měly na lidi v mnohém podobný vliv, jako později vznikající náboženství.Labyrinty lidem dobíjejí energii.

Labyrinty a bludiště na zámku Loučeň
Bludiště a labyrinty propojuje přesně vytyčená naučná stezka s obsáhlými, tématicky řazenými informacemi o historických kořenech, ale i současnosti labyrintů a bludišť. Dozvíte se z ní, že labyrint hrál odpradávna svoji mnohdy tajemnou roli v rozličných starých světových kulturách - od starověkých Keltů, přes gotické katedrály, až po indiánské kultury amerického kontinentu. Při své cestě jedinečným zámeckým parkem o celkové rozloze 23 hektarů budete postupně míjet následující bludiště a labyrinty:

1. Buxusové bludiště

(400 m2), umístěné v těsném sousedství jižního, bočního traktu zámku, je připomínkou klasických, ornamentálně pojatých labyrintů známých z barokních zámeckých zahrad. Za cizokrajným názvem buxus se neskrývá nic záhadnějšího než nízká, věčně zelená keříková rostlina, které jsme v našich zeměpisných šířkách pro její odolnost běžně zvyklí říkat zimostráz.

2. Světelný labyrint

(100 m2) zabírá v souladu s barokní symetrií střed otevřeného zámeckého nádvoří. Přes den je velmi nenápadný, po setmění ale dokáže naplno očarovat svým kouzlem. Průchod do středu labyrintu vedoucí spletitou cestou značenou celkem 340 zemními svítidly může být atraktivním doplňkem k občasně pořádaným nočním prohlídkám zámeckých interiérů.

3. Travnatý labyrint

(145 m2) situovaný naproti vchodu do zámecké kaple má v kruhovém půdorysu zakomponován tvar kříže - vzhledem k umístění je to motiv víc než příhodný, používaný jako klasická forma již od středověku, kdy měla náboženská symbolika mnohem větší váhu než dnes. Cesta pro poutníky, neustále se točící, vede drcenou antukou, předěly mezi cestami pak vytváří travnatý drn. Svěží zeleň trávy se sytou oranží antuky působí neobyčejně harmonickým dojmem.

4. Tisové bludiště

(1 450 m2) je zdaleka největší jednotkou mezi loučeňskými bludišti a labyrinty. S předpokládaným rychlým růstem živého tisového plotu poroste i příjemný stín, který plot vydává, ale především pak dokonalost Vašeho úkrytu před očima těch, s nimiž budete radost ze zábavného pobytu v bludišti sdílet. Od roku 2012, tedy 5 let po jejich vysázení, už tisy v největším loučeňském bludišti dokážou skrýt i postavu toho nejvyššího taťky. Do nitra bludiště se vstupuje přes schodišťovou lávku. Je na Vás, abyste našli cestu ke druhé z lávek, která Vás naopak ze spletitého bludiště vyvede. Anebo můžete dřevěné lávky použít jen pro lepší orientaci coby vyhlídkové věže a bludiště projít klasicky - tak, abyste nevynechali žádné ze tří kruhových prostranství v jeho nitru.

5. Dlážděné bludiště

(63 m2) má komorní rozměry a je kouzelné svojí variabilitou. Je vystavěno v kruhu z pálených, glazovaných dlaždic tří barev, z nichž jedna je použita pro body, v nichž se cesta rozděluje na dvě větve ve zbylých dvou barvách. Už před vstupem do bludiště se můžete rozhodnout, zda budete tyto větvící body ignorovat a celou cestu absolvujete po cestě jedné barvy, nebo budete pro zpestření v místech křížení pravidelně střídat cesty obou barev. V sousedství dlážděného bludiště je příjemný altán, ve kterém si přesně v půli Vašeho putování mezi labyrinty a bludišti jistě rádi odpočinete a případně přečkáte malou přeháňku, po níž se určitě zase vyčasí.

6. Palisádové bludiště

(255 m2) budované z řetězících se hradeb smrkových kůlů má netradiční tvar obřího otisku lidského chodidla. To si ovšem uvědomíte až tehdy, jakmile se v samém závěru probloudíte k vyvýšenému můstku. Z něho získáte jako odměnu za dobrý odhad a orientaci patřičný nadhled nad místem, které Vás ještě pár sekund před tím tak příjemně potrápilo. Z můstku se pak spustíte zpátky na zem skluzavkou, která bez problémů a bez jakýchkoli neblahých následků na šatech sveze i dospělé. Pokud uprostřed bloudění zjistíte, že rozlehlé palisádové bludiště je pro Vás poněkud velkou porcí, můžete hned na několika místech z bludiště vystoupit únikovými kovovými vrátky. Kůly palisádového bludiště měří na výšku 140 cm. Je v tom důmyslný úmysl: Vaše dítě se v bludišti zaručeně ztratí. Ale Vy nad ním neztratíte dohled.

7. Kamenný labyrint

(590 m2) je podle odborníků energeticky nejnabitějším loučeňským labyrintem a odkazuje svým stylem na labyrinty dávných Keltů. Neklamným důkazem toho, že jste dospěli k cíli, bude fakt, že se ocitnete v těsném sousedství středové tajemné mohyly. Valouny, které posloužily jako stavební materiál, opracovala do současných hladkých tvarů síla vodního živlu: Vyzdviženy byly ze dna Labe. Při putování dál po naučné stezce zjistíte, že největší koncentraci kamenných labyrintů najdete dodnes ve Skandinávii a Pobaltí. Vikingové byli v tomto směru Keltům velmi podobní. Před letní olympiádou 2012 v Londýně v našem kamenném labyrintu dobíjela energii oštěpařka Barbora Špotáková. A byla z toho naprosto suverénní zlatá medaile!

8. Provazové bludiště

si nejlépe vychutnáte při návštěvě Loučeně s početnější skupinou - může tedy přinést nezapomenutelné zážitky školním či táborovým skupinám, ale má potenciál být také příjemným dějištěm doprovodného programu outdoorové firemní akce. Spletitý systém lan o čtyřech různých barvách umožňuje zapojit do hry až čtyři různá družstva. Cílem je být při kopírování cesty podél provazů v barvě svého družstva co nejhbitější a co nejrychleji předat štafetu dalšímu členovi vlastního družstva.

9. Pískovcový labyrint

(245 m2) Vám navzdory názvu rozhodně boty nezašpiní - cesta do jeho nitra totiž nevede po sypkém písku, ale po pevné dlažbě z opracovaného, dokonale zarovnaného pískovce. Pískovcový labyrint má ze všech labyrintů nejkrásnější zasazení do přírody: Velkou část parku odtud máte jako na dlani. Jste skoro na konci putování - možná pro Vás bude rozhled kolem sebe dostatečným lákadlem pro to, abyste v parku posečkali i po poznání posledního, desátého labyrintu, a začali park vnímat jinými očima, zrakem, který se následně soustředí na pozorování krás starých a vzácných stromů či živočichů, jejichž přítomnosti v parku jste si pro samé nadšení z labyrintů a soustředění na jejich zdolávání doposud nevšimli. Nepřehlédněte statnou, dobrodružně rozvětvenou borovici poblíž labyrintu a zkuste objevit vzácného brouka roháče.

10. Prstový labyrint

(0, 5 m2) už Vám neubere příliš sil. Na konci putování o deseti etapách už celé Vaše tělo nebude muset putovat po trase rozložené na několika stovkách čtverečných metrů. Podmínky a pravidla hry v posledním loučeňském bludišti se výrazně mění: Nohy už sice máte s velkou pravděpodobností unavené, ale v rukou je stále ještě nevyčerpaná energie. Stačí Vám jediný prst, abyste jím prošli labyrint vytesaný do boku mohutného menhiru. Ovšem pozor! Alespoň pro děti mající respekt ze strašidelných bytostí to až tak jednoduché nebude: Je nutné překonat strach a projít kolem velké sochy hrůzného Minotaura. Tato postava je upomínkou na patrně nejznámější labyrint světa, který Minotaurus, napůl člověk, napůl býk, střežil v krétském Knossu.

11. Písmenkový labyrint

(64 m2), umístěný nedaleko amfiteátru, v místě, odkud je nádherný pohled do údolní části parku s pískovcovým labyrintem, je novějším přírůstkem loučeňského labyrintária, vytvořeným roku 2011. Dlaždice imitující řez stromem jsou opatřeny písmeny. Půjdete-li po písmenech tak, abyste postupovali po textu známé písně Jede, jede poštovský panáček, připomínající fakt, že majitelé loučeňského zámku Thurn - Taxisové byli zakladateli evropské pošty, zdárně najdete střed labyrintu. Jen pozor na vyvrcholení textu písně - má v sobě překvapení, které se odchyluje od originálního znění zmíněné pošťácké fanfáry. Pokud budete mít víc času, můžete zabavit své dítě, svoji drahou polovičku, či sebe samého hledáním 4 písmen abecedy, která v písmenkovém labyrintu chybí.

V labyrintech jsme se pořádně vyběhali a naštěstí nikdo z nás se nezabloudil. A tak můžeme všichni vyrazit ještě ve středu do Mirákula. Už se moc těšíme :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2014
  • 264 zobrazení
  • 0
arnikakolin
  • léto 2011
  • 199 zobrazení
  • 1
anicek
  • červenec 2014
  • 130 zobrazení
  • 0
oratkosastin
  • 16.2.2016
  • 149 zobrazení
  • 0
arnikakolin
  • červenec 2011
  • 156 zobrazení
  • 0
oratkosastin
  • 15.2.2016
  • 162 zobrazení
  • 0
sport-jedlova
  • červenec 2009 až červenec 2014
  • 258 zobrazení
  • 0
zsvlasatice
Vlasatice 10. 7. - 14. 7. 2017
více  Zavřít popis alba 
  • 28.7.2017
  • 186 zobrazení
  • 0
slavicinddm
  • srpen 2017
  • 89 zobrazení
  • 0
reklama