Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 48 592 výsledků (0,0240 sekund)


reklama

149 fotek, letos v červenci, 184 zobrazení
220 fotek, červenec 2012, 311 zobrazení
55 fotek, červen 2013, 67 zobrazení
V pátek 21. 6. proběhla poslední schůzka vlčat, světlušek, skautů a skautek před prázdninami. Všichni jsme se vydali na srub, kde jsme nejprve hráli hry, sekali dřevo, stavěli hráze na potoce a blblo se. Potom se udělal oheň a vlčata a světlušky si opékali buřty a poté se vydali na cestu k domovu. Starší skauti a skautky zůstali do druhého dne, kdy nás čekalo stavění tábora. Po odchodu mladších jsme ještě chvíli pracovali, hrabali trávu na louce a pálili ji. Když bylo hotovo, začali jsme připravovat naši večeři a jako každý rok to byli špízy. Sice se nám stala menší nehoda, kdy nám špízy spadli do ohně, ale podařilo se vše zachránit a my si na nich nakonec mohli pochutnat. Od ohně jsme se přesunuli do srubu a dlouho do noci si povídali. Někteří nespavci pak ještě večer vyrazili na večerní procházku do lesa. Po návratu jsme všichni zalehli a spali.
215 fotek, červen 2010, 325 zobrazení | koníčky, příroda, události
V překrásné přírodě Svitavska nedaleko Jevíčka proběhl šestý ročník Lobinova závodu Svazu skautů a skautek České republiky.
Čtyřiadvacetihodinový závod 86 účastníků ve třech kategoriích v nejrůznějších skautských disciplínách se uskutečnil o víkendu 10. až 13. června 2010 na bývalé skautské základně u Smolenské přehrady. Zde skauti a skautky prožili horký, avšak na dovednosti a prokázání své připravenosti naplnit skautský zákon a slib bohatý, víkend.
Večerní slavnostní zahájení Lobinova závodu bylo ukončeno položením květin k pomníku bratra Petra MÜLLERA. U táborového ohně následně proběhla první disciplína a to dramatika – scénky. Starší skauti a skautky v sobotu ráno opustili základnu s veškerou výbavou a se svými terénními rozhodčími. Po naplánované trase plné úkolů, se vraceli zpět až v neděli ráno. Na své pouti krajinou nejen plnili úkoly, ale také svými činy pomáhali lidem, jež jejich dobrý skutek přijali. I vyčištění části přírody od odpadků bylo jedním z úkolů. Velkým prožitkem pro všechny účastníky byla asi noční bouřka - všichni obstáli.
Mladší děti, vlčata a světlušky, závodily v okolí základny od sobotního rána až do sobotního večera, s tím že část úkolů mohly dokončit v neděli do desáté hodiny dopolední.
Všichni závodili v těchto disciplínách: skautský kroj, skautský deník, výbava jednotlivce i družiny, první pomoc, odlití stopy zvířete, výrobek z přírodnin, uzly, vaření na ohni, přenocování a přístřešek, dramatika – divadlo, topografie v terénu, šifry, pomoc přírodě, chování družiny, skauting, poznávačky roslin/ živočichů/ turistických a mapových značek, státní symboly - státnost, vodácké dovednosti, lanové překážky, dobrý skutek - velký čin.
Nedělní dopoledne bylo věnováno nejen úklidu základny a balení jednotlivých oddílů, ale i polní mši, kterou celebroval bratr skaut Petr Šabaka – Kouma. Následovalo vyhlášení výsledků a předání cen.
145 fotek, květen 2013, 76 zobrazení
Sraz byl již v pátek v 16.20 na vlakovém nádraží. Ale tento den od rána pršelo a nepřestávalo pršet ani v odpoledních hodinách. Jak se ukázalo, tak vlčata a světlušky toto počasí neodradilo. Vlak do Přelouče jsme zaplnili a jak by ne, když nás bylo téměř 20. Aby cesta rychle uběhla, tak Kameníček ve vlaku rozdal každému sirku. Úkolem dětí bylo v průběhu cestovaní tuto sirku za cokoliv směnit s cestujícími. Tato hra měla u dětí veliký úspěch. Děti získali přívěšek, bonbóny, žvýkačky nebo od průvodčího i 20 Kč. Při přestupu v Hradci Králové jsme museli všichni s batohem se proběhnout, protože jsme měli na přestup jen 2-3 minuty a vlak do Jičína stal na nejvzdálenějším místě na 3. nástupišti. Je nutné podotknout, že vlak z Pardubic zastavil na první koleji u staniční budovy, ale poměrně dost vzdáleně od podchodu. Ale vše dobře dopadlo. V Jičíně nás přivítalo už sluníčko, které se prodíralo mezi mraky. Tak to byl dobrý signál, že se počasí přece umoudří. Do dřevěného srubu, který patří jičínským skautům, jsme dorazili asi za necelých 40 minut. Starší pomohli s baťohy těm nejmenším. Po vlastní ose za námi ještě dorazil Patrik s Kubou a Kamil. Ve srubu jsme se ubytovaly a pak jsme se hned navečeřeli. Večer Kuba hrál na kytaru, ostatní se s táborovými zpěvníky přidali. Na první den bylo moc zážitků, že se nikomu moc usínat nechtělo..

V sobotu ráno se už někteří probouzeli před ? 7. Po snídani se starší připravovali na okresní kolo závodů s Michalem a s mladšími Patrik šel hrát hry do nedaleké Čeřovky. Mezi tím se Libor s Vlastou vydali na velký nákup do centra Jičína. Především Vlastík byl obtěžkán více než 20 kg proviantu, těsně před srubem prasknula igelitka a brambory se vysypaly… Pak jsme se pustili do vaření. Asi nejdéle trvalo oloupat 10 kg brambor. Po 12 hodině se podávala bramborová kaše s prsním kuřecím řízkem a uzenou krkovicí. Nescházela ani okurka. Po všem se jen zaprášilo. V 13,40 jsme jeli autobusem do Prachova. Tam nás nejdříve zaujaly různé upomínkové předměty, ale také nanuky. Přes pokladnu jsme se dostali do Prachovských skal, kde byly krásné pohledy na toto skalní město. To je vidět i na fotkách. Asi 2,5 hodiny jsme strávili ve skalách. Nikomu se odtud nechtělo. Než jsme se vydali na pěší asi 6 km cestu do Jičína, tak jsme posvačili. Při zpáteční cestě krásně svítilo sluníčko. Někteří se nemohli dočkat, až budou zpět na srubu. Ale po dojití na srub byla únava rázem pryč a téměř všichni se proháněli na hřišti za míčem nebo si hráli na dětském hřišti. Večer ještě proběhla noční hra. Ale tentokrát s usínáním už nikdo neměl problém…. Nedělní ráno bylo ve znamení uklízení srubu. Nejdříve jsme se všichni nadlábli. Chleba obalovaný ve vajíčku se sýrem a na vrchu šunka, sýr, rajče to chutnalo všem a jak by ne, snědly se dva bochníky chleba. Z Jičína jsme odjížděli vlakem v 10,30, na pardubickém nádraží bylo ještě občerstvení a domů jsme dorazili v 14,40. Výprava se moc všem líbila a určitě se zas vrátíme do Jičína.
204 fotek, květen 2013, 164 zobrazení
Výprava do Prachovských skal
Sraz byl již v pátek v 16.20 na vlakovém nádraží. Ale tento den od rána pršelo a nepřestávalo pršet ani v odpoledních hodinách. Jak se ukázalo, tak vlčata a světlušky toto počasí neodradilo. Vlak do Přelouče jsme zaplnili a jak by ne, když nás bylo téměř 20. Aby cesta rychle uběhla, tak Kameníček ve vlaku rozdal každému sirku. Úkolem dětí bylo v průběhu cestovaní tuto sirku za cokoliv směnit s cestujícími. Tato hra měla u dětí veliký úspěch. Děti získali přívěšek, bonbóny, žvýkačky nebo od průvodčího i 20 Kč. Při přestupu v Hradci Králové jsme museli všichni s batohem se proběhnout, protože jsme měli na přestup jen 2-3 minuty a vlak do Jičína stal na nejvzdálenějším místě na 3. nástupišti. Je nutné podotknout, že vlak z Pardubic zastavil na první koleji u staniční budovy, ale poměrně dost vzdáleně od podchodu. Ale vše dobře dopadlo. V Jičíně nás přivítalo už sluníčko, které se prodíralo mezi mraky. Tak to byl dobrý signál, že se počasí přece umoudří. Do dřevěného srubu, který patří jičínským skautům, jsme dorazili asi za necelých 40 minut. Starší pomohli s baťohy těm nejmenším. Po vlastní ose za námi ještě dorazil Patrik s Kubou a Kamil. Ve srubu jsme se ubytovaly a pak jsme se hned navečeřeli. Večer Kuba hrál na kytaru, ostatní se s táborovými zpěvníky přidali. Na první den bylo moc zážitků, že se nikomu moc usínat nechtělo..
V sobotu ráno se už někteří probouzeli před 1 7. Po snídani se starší připravovali na okresní kolo závodů s Michalem a s mladšími Patrik šel hrát hry do nedaleké Čeřovky. Mezi tím se Libor s Vlastou vydali na velký nákup do centra Jičína. Především Vlastík byl obtěžkán více než 20 kg proviantu, těsně před srubem prasknula igelitka a brambory se vysypaly… Pak jsme se pustili do vaření. Asi nejdéle trvalo oloupat 10 kg brambor. Po 12 hodině se podávala bramborová kaše s prsním kuřecím řízkem a uzenou krkovicí. Nescházela ani okurka. Po všem se jen zaprášilo. V 13,40 jsme jeli autobusem do Prachova. Tam nás nejdříve zaujaly různé upomínkové předměty, ale také nanuky. Přes pokladnu jsme se dostali do Prachovských skal, kde byly krásné pohledy na toto skalní město. To je vidět i na fotkách. Asi 2,5 hodiny jsme strávili ve skalách. Nikomu se odtud nechtělo. Než jsme se vydali na pěší asi 6 km cestu do Jičína, tak jsme posvačili. Při zpáteční cestě krásně svítilo sluníčko. Někteří se nemohli dočkat, až budou zpět na srubu. Ale po dojití na srub byla únava rázem pryč a téměř všichni se proháněli na hřišti za míčem nebo si hráli na dětském hřišti. Večer ještě proběhla noční hra. Ale tentokrát s usínáním už nikdo neměl problém…. Nedělní ráno bylo ve znamení uklízení srubu. Nejdříve jsme se všichni nadlábli. Chleba obalovaný ve vajíčku se sýrem a na vrchu šunka, sýr, rajče to chutnalo všem a jak by ne, snědly se dva bochníky chleba. Z Jičína jsme odjížděli vlakem v 10,30, na pardubickém nádraží bylo ještě občerstvení a domů jsme dorazili v 14,40. Výprava se moc všem líbila a určitě se zas vrátíme do Jičína.
239 fotek, letos v červenci, 123 zobrazení
253 fotek, loni v létě, 258 zobrazení
138 fotek, červenec 2015, 560 zobrazení | děti
108 fotek, léto 2015, 418 zobrazení
99 fotek, červenec 2013, 118 zobrazení
44 fotek, 30.7.2016, 168 zobrazení
661 fotek a 17 videí, léto 2014, 209 zobrazení
128 fotek, červenec 2011, 252 zobrazení
371 fotek, červenec 2010, 513 zobrazení | děti, krajina, lidé, příroda
578 fotek, červenec 2014, 552 zobrazení | děti, krajina, lidé, příroda, rodina-přátelé