Hledání

4 957 vyhledaných výsledků
AKCE -30 % s kódem
Sleva 30 % na
fotodárky.

Bavte se s rodinou nad fotkami.
Kód: SpoluDoma
Kód: SpoluDoma
Karanténa
everestik
1 komentář
  • srpen 2018
  • 26 809 zobrazení
knopovamartina
Indiáni
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 29 778 zobrazení
partycamp
První den jedenáctého ročníku tábora pro dospělé.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.8.2018
  • 11 393 zobrazení
tabor2014
  • červenec 2018
  • 23 478 zobrazení
duhabart
  • červenec 2018
  • 8 882 zobrazení
bennici
Výlet vlakem do Kytlic za panem učitelem, grilování s ČP, Matýskův příjezd z tábora.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 6 882 zobrazení
marekgerhard
více  Zavřít popis alba 
  • 8.10.2018
  • 4 110 zobrazení
ddmalfa
  • 25.7.2018
  • 3 960 zobrazení
rosnicka55
  • červenec 2018
  • 2 878 zobrazení
divcioddil13
Náš 3denní výlet, na kterém jsme se společně připravovaly na tábor
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2018
  • 2 432 zobrazení
lulu01
2018
více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2018
  • 3 735 zobrazení
zsmezibori
  • červenec 2018
  • 2 181 zobrazení
pionyr-hradec
  • srpen 2018
  • 2 056 zobrazení
romcidlo
Fotky z letního pobytového dětského tábora na TZ Malina Ruprechtov v termínu 30. 6. - 9. 7. 2018. 7. aktualizace
Fotografové: Mira "drobek" Hodinka, Ondra Pech a Romčidlo
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2018
  • 1 943 zobrazení
hrosajda
  • říjen 2018
  • 1 499 zobrazení
emikes
LETNÍ TÁBOR? BEZ OBAV!
Eva Mikešková
Podhradní Lhota / První táborníci jsou už doma a už teď se těší na příští tábor, ale až za rok.
„Já bych tu nejraději zůstal,“ ozývalo se ze všech koutů stanového tábora. Nejlepší zážitek z prázdnin a hned na začátku. To je tábor Podhradka. Neboli stanový tábor v Podhradní Lhotě, s indiány a tanečníky. Ryze dívčí oddíl prožíval Léto s tancem, smíšená družstva pak putovala za statečnými indiány. „Nejtěžší byla indiánská stezka, pořád jsme se museli do stanu pro něco vracet,“ popsala desetiletá Barbora Mikešková.
Týden v sepětí s přírodou, v divočině, ale s přívětivým přístupem prověřených vedoucích z TYMY Holešov. Jako zastánci tradic dbají na rituály - nástupy, noční hry, bojovky, třeba také vztyčení vlajky se zpěvem státní hymny. „Na nic si tu nehrajeme, děti jsou přirozené a veškeré rozdíly se ztrácejí, všichni byli bezvadní. V holčičím kolektivu neproběhly žádné hádky, všude panovalo přátelství,“ pronesla k bledým tvářím – rodičům náčelnice Jarmila Vaclachová.
Už jako předškolačka toužila jet na tábor pětiletá Anetka, nejmladší účastnice. „Chodili jsme do lesa poznávat stromy a šišky, ani v noci jsem se nebála,“ prohlásila mala indiánka. Vztah k přírodě a její ochraně, ale také schopnost učit se novým věcem přirozenou cestou, i to je výsledek táborového pobytu. Třeba konverzace v angličtině pod nebem plným hvězd se studentkami z Nigérie, Estonska. „Ve stanu byla v noci trochu zima, ale přes den byl už hic, no jako v prérii,“ shrnuly děti úžasný týden.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2018
  • 1 374 zobrazení
romcidlo
Dvanáctý ročník tradičního bestovního letního pobytového tábora pro děti a mládež s názvem "LÉTO NA MALINĚ 2018" v termínu od 30. 7. - 8. 8. 2018 na táborové základně Malina Ruprechtov. Autoři fotek jsou Romčidlo, Drobek a Drobeček, Mišák, El Lobo, Laděnka, Mireček, Ivka a Dědeg.
7. aktualizace
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2018
  • 1 783 zobrazení
dtjiskra
1 komentář
  • léto 2018
  • 1 410 zobrazení
llm-kruh
  • léto 2018
  • 1 263 zobrazení
rosnickykolin
  • červenec 2018
  • 1 477 zobrazení
lotusesprit
Podzemní továrna Richard (přesné nacistické označení je B5-Richard) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových lomů (označovaných jako Richard I., Richard II. a Richard III.) u Litoměřic nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté za druhé světové války přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu. Jedná se o prostorově rozsáhlý komplex podzemních prostor v celkové délce (která je ale odhadována pouze velmi přibližně) 25 až 30 kilometrů. Jedná se o největší podzemní továrnu z dob druhé světové války na českém území. S výstavbou továrny začali nacisté již v polovině roku 1944 a plánované ukončení její stavby bylo stanoveno na srpen 1945. Do práce bylo nasazeno 1200 civilních zaměstnanců včetně lidí tzv. totálně nasazených. Dále zde pracovalo několik tisíc vězňů (asi 4000 denně), a to jak z blízkého koncentračního tábora v Terezíně (asi 4 km jihovýchodně odtud), tak i vězňové z menšího litoměřického koncentračního tábora, pobočky Koncentračního tábora Flossenbürg. O tom, že se jednalo o velmi rozsáhlou a pro Třetí říši důležitou stavbu, svědčí i to, že stavba měla vlastní průmyslový vodovod natažený až z řeky Labe, vlastní plynovou přípojku, dále dvě úzkokolejné dráhy, železniční překladiště na normální rozchod a řadu dalších pomocných provozů a technických zařízení v podzemí i na povrchu. Do práce byla zapojena řada stavebních a důlních strojů a mnoho jiných specializovaných mechanismů. Řízením stavby a celkovým dozorem nad všemi pracovníky byla pověřena ozbrojená nacistická organizace SS. Poslední stavební práce probíhaly ještě dne 4. května 1945. Již na podzim 1944 začaly podzemní výrobní haly sloužit svému účelu, začaly se zde vyrábět součásti spalovacích motorů pro tanky a stíhače tanků. Koncem války sem byla přesunuta i část výroby elektronek, v komplexu Richard II. měla být zahájena výroba materiálu pro další elektrotechnickou výrobu. Nacisté dále plánovali do komplexu Richard III. přesunout část výroby paliva pro nejmodernější proudové stíhačky Messerschmitt Me 262. O výrobě paliva pro rakety se dlouho spekulovalo a tato teorie nebyla nikdy plně potvrzena, nicméně elektronky měly téměř jistě sloužit především pro hromadnou výrobu naváděcích a radiolokačních systémů, které se užívají především v letectví. Dne 5. května 1945 byli vězňové místního koncentračního tábora propuštěni na svobodu (byl to prý jediný koncentrační tábor, který nebyl osvobozen, ale byl údajně dobrovolně rozpuštěn samotnými nacisty), nicméně i zde vládl velký chaos, zmatek i nervozita způsobená blížícím se koncem války. Dne 7. května 1945 se nacisté pokusili na poslední chvíli celý komplex Richard vyhodit do povětří, a to pomocí prý až 4 kilometry dlouhého elektrického vedení, které snad sahalo až někam k Terezínské křižovatce. Dodnes nebylo zcela věrohodně vysvětleno proč výbuch vůbec nenastal. Elektrické vedení snad na poslední chvíli přesekl jeden z polských dělníků. Litoměřice včetně stavby a továrny Richard byly osvobozeny Rudou armádou dne 7. května 1945. O poválečném hledání továrny Richard byla napsána dokonce celá kniha, jejíž autorkou byla tehdejší zpravodajská důstojnice Rudé armády Marie Alexandrovna Fortusová. Její líčení hledání továrny Richard není mnohými badateli považováno za zcela věrohodné. Snad nejpozoruhodnější stať v knize tvoří popis vnitřku podzemní továrny. Po válce sice o podzemní prostory projevilo zájem hned několik místních podniků a institucí, z nichž nejvýznamnější byl Památník Terezín, nicméně k sanaci prostorů a jejich dalšímu využití už nikdy pořádně nedošlo. V současné době je v Richardu II. a v několika málo chodbách Richardu I. umístěno úložiště nízko a středněaktivních odpadů (kupř. zdravotnický materiál), převážná většina ostatních štol v části Richard I. a III. nezvratně chátrá a postupně se hroutí. Z tohoto důvodu není objekt od roku 2002 pro veřejnost nijak přístupný. Od roku 2009 litoměřická radnice vede kroky k tomu, aby mohla být podzemní továrna zpřístupněna, avšak projekt brzdí nedostatek financí. Bezpečné zpřístupnění by nejen bylo velmi nákladné, ale vedlo by i ke zničení charakteru podzemního prostoru. V současné době podzemí spěje k zániku a jeho oficiálnímu zavalení.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • prosinec 2017 až červenec 2018
  • 1 215 zobrazení