spanilejizdy
Týdenka v r 2003 se konala ve Vodňanech. Byla to poslední týdenka na kolech s auty a se stany, nikoliv putovní. Tábořili jsme u Vodňan v kempu Pražák. Vyráželi jsme každý den na celotýdenní výlety na kolech po okolí Vodňan. Navštívili jsme Netolice, Hlubokou nad Vltavou, zámek Kratochvíle a Lomecký klášter, Putim, Protivín, Bavorov a hrad Helfenburk, Temelín a Hněvkovickou přehradu a také památník bitvy u Sudoměře, dokonce Unesco Holašovice. Tolik jsme toho procestovali. Zážitky. Mě spadlo kolo za jízdy z auta a nový author byl zničen. Jeli jsme s Mirkem do Hluboké půjčit kolo. To moje spravili ale dali mu černou vidlici a už to nebylo ono. Vláďa si koupil nové kolo Apache. Byli s námi Kroutilovi Julka a Jirka na první noc. Přijel za námi Karel O. , stále se chlubil jak jezdí a po prvním dny ježdění odjel. Mě se kemp moc nelíbil, měla jsem tam potyčku se správcovou kempu. Bydleli jsme na samém konci u lesíka, daleko od umýváren. Postavili jsme si stany malorky, altán a další. Byli jsme tam v tomto složení: Vláďa, Roman, Jirka, Mirek, Dáša, Čongr, Karel O. Okolí bylo moc pěkné, hodně zajímavých a známých míst. V Protivíně jsme navštívili Alenu, kamarádku Vilmy, pod chatou pod podlahou jí tekla řeka Blanice, vypadalo to pěkně, ale při povodních toho loňského roku určitě ne. Nejhezčí byla Putim, četnická stanice od Švejka, domnívali jsme se, že tam budou minimálně 3 - 4 hospody, avšak nebyla tam ani jedna. Ale Putim byla velmi zničená po povodních v r 2002.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 28.11.2016
  • 101 zobrazení
spanilejizdy
Zopakovali jsme pro velký úspěch celotýdenní pobyt v Třeboni na kolech. V termínu od 18. 8. do. 25. 8. 2001 se nás v Třeboni vystřídalo nejvíce: Vláďa, Roman, Mirek, Dáša, Maruš a Zdeněk Husákovi s Kačkou, Roman a Iva Červovi s Míšou, Jirka Fuxa a Martina, syn Jirka a Linda, Mirek Čongr se synem. To už máme 16 lidí a na poslední den nás navštívili známí Husáků z Bělé. Měli jsme postavené stany, 2 altánky, do hospody jsme chodili jen pro pivo ke stanu. Počasí krásné, a jak jsme byli mladí a někteří malí. Pamatuji se, že jsme byli v Trocnově a v Ledenicích, v Lužnici v kempu, jeden den nás chytla bouřka u Lomnice nad Lužnicí a přečkali jí v autobusové zastávce. A taky byla v kempu country zábava a celý večer jsme tančili na parketu venku. Projížděli jsme třeboňskými lesy a po hrázích rybníků, poseděli na pergole, na statku i v Domaníně.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2016
  • 94 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
spanilejizdy
To byla naše první putovní týdenka na kolech. Poprvé jsme na kola pověsili brašny, do nich to nejdůležitější na cestu. To byla najednou zátěž a změna. Nejelo se auty, to nejnutnější se vezlo v kole, a bude se na kole cestovat, nikoliv se vracet na základnu, putovat po jedné trase, nikoliv paprskovitě po okolí. Trasa vybrána z Pece pod Sněžkou po tzv. Labské trase, která zhruba vedla podle řeky Labe přes Vrchlabí, Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, okruh Hradeckými lesy a Třebechovicemi, dále pak Kunětická Hora, Pardubice, Starý Kolín. Tam byla cesta předčasně ukončena kvůli dešti aj. a domů jsme dojeli vlakem. Někdy za rok dva jsme zbývající úsek dojeli až do Prahy během víkendu přes Kolín, Poděbrady, Nymburk, Káranné. Týdenku jsme jeli v 6 lidech. Dáša Mirek, Vláďa, Jirka, Mirek Čongr a Roman. Ještě jsme nebyli znalí cykloturisté. Do Pece jsme se dopravili autobusem a kola nám tam přivezl syn Martin na vleku Vládi. Nezapomunetlné bylo zahájení v Peci a Jeleních loukách. Na druhý den to byla těžká výprava přes hřeben do Dolního Dvora a pak do Vrchlabí. Ubytování jsme zamluvili dopředu. Pohodlí sice bylo, ale některé úseky byly příliš krátké, některé přespříliš dlouhé, člověk by přespal jinde, než bylo dopředu domluvené. Každopádně to byla velká věc, vydali jsme se putovat na kolech, projíždět krajinou, postupovat po trase a poznávat vše kolem. Větší dobrodružství, odvaha, pěkné zážitky, nové zkušenosti. A hlavně lidé, kteří se dali dohromady, zorganizovali a vyjeli. Zážitky byly šampaňské a jahody na Jelenkách, které jsme nikdo nepil, ale platil. Nevím jak se kdo dostal od Stoupy nahoru, tam u něj to všechno začalo. Obrovské stoupání z Pece na Žižkovu boudu, zmožený Jirka nám ustul na stole v lesíku. Nikdo nechtěl na Hříběcí, jen Čongr se tam jel podívat. A Čongr píchnul v hradeckých lesích, když jsme jeli nalehko a nikdo si nevzal náhradní duši. Nakonec jsme pro ni jeli do Třebechovic a dali si na náměstí výbornou zmrzlinu. V hradeckých lesích se nám moc líbilo a ještě více ubytování v chatě u Stříbrného rybníka. Zůstali jsme 2 dny a celé okolí projeli, byli v pivovaru v Bělči u Hušků, myslím, že tam tehdy za námi přijel Jarda Maleček s kolegy, měli v Hradci práci. Nezapomenutelné je spaní u staré paní ve Dvoře, ve vilce, měla tam zahraniční klienty (Ukrajince). Měli jsme tam incident se špaletovými okny, při močení jeden z nás zapomněl otevřít do venkovní okno. Paní nám udělala skvostnou snídani ve svém nóbl pokoji a měla výtečný domácí džem. Poslední den po ujektí 85 km jsme spali v soukromých chatkách na zahradě. Ráno začalo pršet a najednou jako když se všichni splašili, jede se vlakem domů. Než jsme se rozkoukali, místo jízdy na kole sedíme po poledni doma v kuchyni. Tyto tzv. úprky na chatičky nás provázely po celou dobu týdenek při posledním dni putování.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2016
  • 101 zobrazení
taborjaromer
  • léto 2016
  • 1 111 zobrazení
spanilejizdy
Jelo se v menším počtu 6 osob. Jirka Venca Vláďa Romana Mirek Dáša. Jelo se z Jeseníků ze Šeráku do Břeclavi. Tuto trasu jsme zopakovali, jela se již v roce 2012. Dáváme přednost rovinám a pohodlnějším cestám podle řek, tato cesta se osvědčila a proto jsme ji zopakovali. Abychom měli změnu, pokusila jsem se změnit místa přespání. Již třetí rok byla výluka na trati, takže místo Slezským Semmeringem na Ramzovou se ze Zábřehu jelo autobusem. Mirek si zase v autobuse zapomněl věci, tentokrát vestu z 2 mobily. Dopadlo to dobře. Z Ramzové lanovkami na Šerák, krásné ubytování v chatě Jiřího na Šeráku a ten rozhled. Druhý den při sestupu dolů se nám draly palce z bot, jaký to byl sešup. Krásný sjezd z hor, krásná příroda kolem, nebyla dlouhá trasa, škoda, že jsme nezastavili v obci Branná. Prý je to tam pěkné. Pokračovali jsme přes Hanušovice do Bludova, tam ubytování. Jo a Jirka slavil 60. Penzion prostý, ceny lidové, pili pivo Huhňáka. Třetí den byl naplánován z Bludova do Litovle, se zastávkou v Lošticích a s výstupem na Bouzov. A hrad je na pořádným kopci, kdybych to byl býval věděl, tak bych tam byl býval nechodil. Ale je krásný, stál za to. 4. den dlouhá trasa po rovině z Litovle přes Olomouc a Tovačov až do Kroměříže. Všude nové cyklostezky, ale 75 km. 5. den z Kroměříže do Strážnice. To nás chytil déšť, ale schovali jsme se v Uherském Ostrohu. Ze Strážnice do Kobylí, přes Čejkovice a vinařskou oblastí. Poslední večer ve sklípku v Kobylí, s ochutnávkou vín a milým hostitelem. Poslední den na vlak do Břeclavi. Neuvěřitelný rekord. Vlak v 13:15 jsme již čekali od 10:00 na nádraží. No a pak rychlíkem do Prahy. Počasí pěkné a slunečné, až na ty bouřky. Možná velké tempo nebo vyšší věk. Milan s Eliškou nebyli, čekají potomka, nebyl Roman ani Krkonošští nemohli. Takže 6 ks.
Kategorie: cestovánísport
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 125 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
spanilejizdy
Začínali jsme na osadě Jizerka. Vlakem z Prahy jsme dojeli do Tanvaldu a pak zubačkou do Kořenova. Měli jsme výluku na trati, takže do Tanvaldu se jelo busem. V něm si Mirek zapomněl cyklistickou přilbu a rukavice. Ještě že má šikovné a oddané zaměstnance, který mu ztracené věci dovezl do Malé Skály. Jizerka byla úžasná, skvělé ubytování v krásném prostředí věhlasné osady a neplánovaný country večer na chalupě Stará pila, kde jsme byli ubytování. Přišli tam hosté, kteří hráli na housle, basu a kytary, nádherně zpívali, to byl večer.Na Jizerce se konala Anenská pouť, navštívili muzeum. Jeden den jsme procestovali okolí, Souš, Protrženou přehradu, Smědavu, rašeliniště Jizerky. Líbilo se nám tam moc. A to slunečné počasí. Další den pěkně dolů podle Jizery, na Paseky, do Vysokého nad Jizerou podle řeky Jizery až na Malou Skálu. Z Malé Skály je vybudována nádherná nová cyklotrasa do Dolan, škoda, že ráno bylo ještě zavřeno. Také jsme navštívili statek. Dále jedeme směrem do Českého ráje, kde jsme také procestovali okolí. Hrad Valečov, Kost, údolí Plakánek. Ubytování 2 x v kempu v malinkatých chatičkách, zato jídlo měli výborné. Z Branžeže jsme pokračovali do Benátek nad Jizerou. Cesta tam byla ukrutná, pánové nám slibovali cestou kafe, ale k tomu nedošlo. Zato jsme předtím navštívili pivovar Klášter, zabudovaný ve skále,krása, dobré pivo, posezení. Ač nemilujeme kopce, vyškrábali jsme se v Benátkách na náměstí, kde jsme krásně posnídali na lavičce a prošli si zámecké nádvoří a vyhlídky. Tam nahoře jsou Benátky krásné. Poslední den z Benátek přes lázně Toušeň do Prahy. Poslední foto u soutoku Labe s Jizerou, rozloučení s Jizerou, která nás celou cestu doprovázela a tady jako my končí. Ještě oběd v Horních Počernicích u nádraží a zase ten zběsilý úprk.
Byli ještě v pivovaru Hrubý Rohozec, zámky, hrady, příroda, hory, kopce, prostě ráj. Jednoznačně vítězí osada Jizerka. A kdo že všechno jel? Mirek Dáša Vláďa Romana Jirka Venca Milan Eliška, takže celkem 8. Milan s Eliškou na nás čekali na Jizerce, odpojili se u pivovaru Klášter. Jezdí s námi od r. 2012, přivedl je Petr Hromátka Stoupa. Petr s Kači letos nejeli, Petr má nemocné nohy, hospodu v Peci a Kačka coby jeho zaměstnanec s ním. Roman také nebyl.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2015
  • 132 zobrazení
spanilejizdy
Labská II. Po roce opakovaně vyjíždíme po stejné trase jako vloni 2019. Etapy: 1. Praha Obříství Mělník 64 km 2. Mělník Roudnice Velké Žernoseky 60 km. 3. V. Žernoseky Ústí nad Labem Děčínský Sněžník 61 km 4. Děčínský Sněžník Hřensko Jetřichovice Doubice 50 km 5. Doubice Chřibská Nový Bor Holany 49 km 6. Holany Dubá Štětí Jeviněves 64 km 7. Jeviněves Kralupy n Vlt. Praha 55 km. Celkem 400 km. Účastnili se: celkem 11, Maruš Jarka Jirka F, Roman, Verča, Jirka V, Renča, Romana, Vláďa, Mirek, Dáša. 7 x elektrokola, 4 x trek. Krásné počasí, 1 den zapršelo. Dobrá parta, všem se to líbilo, dobré jídlo všude po cestě, celý den legrace a dobrá nálada. V kopcích sice treky nadávaly elektrokolům ale ty na ně zase čekaly. Krásná rovina podle Labe, od Hřenska už to bylo kopcovaté a kolem Kokořínska nepříjemné. A těch zážitků. A těch krásných míst. Na Děčínský Sněžník byly treky vyvezeny, a na druhý den nádherný 10 kilometrový sjezd do Děčína. A taky jsme navštívili rozhlednu Děčínský Sněžník. V Mělníku dobré plzeňské a večerní procházka městem. Setkání v Klíčanech a Dolínku. A zazpívali si s kytarou u břehu Labe. Večer vyprávěli vtipy, dávali si dobrá jídla, ráno sbalit tašky a zase vyrazit na další etapu. Přijeli za námi naši fandové, Evka Jarda, Ivan a Gábi. Tak zase za rok, když to půjde.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 58 zobrazení
spanilejizdy
Po 11 letech jsme zopakovali cestu z Prahy do Mělníka a dále podle Labe do Hřenska. Z Hřenska přes Českosaské Švýcarsko kolem Máchova jezera do Bělé pod Bezdězem a a zpět do Prahy. Po nablahých několikaletých zkušenostech s českými dráhami jsme vyrazili i dorazili po vlastní ose. Jeli jsme v 6 lidech, po 11 letech se k nám na stejnou trasu přidala Maruš. Po většinu cesty nás doprovázelo majestátní Labe.
Nocovali jsme na Mělníku v hotelu, ve Velkých Žernosekách na ubytovně, pod Děčínským Sněžníkem v horské boudě, v Doubici u Chřibské ve skvělém penzionu ve Staré hospodě s vyřezávanými dřevěnými sochami, v Provodíně v motelu pro motorkáře, nad očekávání skvělá hospoda a personál, u Benátek nad Jizerou na fotbalovém hřišti v pěkných pokojích.
A tolik dalších míst jsme projeli, Prahu jen po cyklostezkách kolem Rokytky, přes Troju a Klecany, Dolany, Kralupy a tam dobrý oběd, statek Zelčín pivečko.
Na druhý den z Mělníka nádherná nová cyklo do Beřkovic, zastávka v Račicích, kde je veslařská dráha, v Roudnici na kávě na náměstí, po levém břehu a v Libotenicích zastavili u kostela, na hřišti v Českých Kopistech, Terezín, výzva pro další výlety, věhlasné Litoměřice a posezení na náměstí. Vinařská obec Velké Žernoseky a skvělá vína, večeře na břehu Labe.
Třetí den Portou Bohemikou, kaňon Labe, koupání v Brnné, přejezd přes Ústí nejprve kolem hradu Střekov a Masarykova zdymadla, kde se opaloval exhibicionista, oběd ve Velkém Březně, známém pivovaru a skvělá cyklotrasa až do Děčína. Potom horská prémie na Děčínský Sněžník. Na Hřebenové boudě ten nejmilejší personál vůbec. Čtvrtý den nezapomenutelný několikakilometrový sjezd zpět do Děčína, Dolní Žleb nejníže položené místo u nás, přívoz a turisticky trpící Hřensko a Mezná. Úžasná hospoda ve Vysoké Lípě, tam už žádní turisté a zato skvělé jídlo. Tokáň a Doubice, krásný kraj. Pátý den se touláme a bloudíme kolem Chřibské, Kytlice, Polevsko, Nový Bor, Sloup v Čechách, dojíždíme až k meandrům Ploučnice, k Provodínu a Jestřebí.
Přespíme v Dřevěnce a odtud pátý den na cestě kolem Máchova jezera, Staré Splavy a Doksy. Kolem hradu Bezděz do Bělé, kde se nás ujímá Maruš a její přátelé, máme výborný oběd, nahlédneme do zámku, na náměstí a k Maruš na návštěvu, rozlučka na Bezdězu a vyrážíme směr Benátky nad Jizerou, doprovází nás její bratr Ivan se synem Lukášem do Katusic. Ještě Cetno a Bezno a ubytování v Kochánkách.
Poslední šestý den jsou místa stále krásná, cesta podle řeky Jizery, Káraný, Čelákovice, Zeleneč a Horní Počernice, tam už provoz houstne, přírody ubývá a nakonec se ztratíme na Černém Mostě. I tak se rozloučíme a zakončíme v hospodě u Milionu jen my s mužem. Počasí opět skvělé, místy až moc horko. Byla to krásná cesta, pohodlné cyklotrasy podle Labe, všude příjemní lidé, dobré hospody, dobré jídlo, krásný kraj, nádherná příroda a skvělá elektrokola. Vencovi patří velký obdiv, nejen, že nám stačil, ale dokonce nás i předjížděl.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až říjen 2019
  • 195 zobrazení
taborjaromer
  • 28.7.2018
  • 170 zobrazení
spanilejizdy
Jeli jsme v 6 lidech. Staří psi a Venca. Týdenka vedla přes Šumavu ze Železné Rudy do Horní Plané. Cesta byla naplánovaná na 6 denních etap. Cesta vlakem z Prahy byla strastiplná. Těšili jsme se na přímou 4hodinovou cestu Praha - Železná Ruda. Lístky jsem zakoupila v 2 měsíčním předstihu s místenkami a místy pro kola. V Plzni došlo k mimořádné události na trati. Kloubový autobus nás všech asi 40 cyklistů z vlaku hned s koly nevzal a rychlík odjel. Od té doby jsme se harcovali s koly a s batožinou, 3 x přestupovali. Příští rok končíme s Českými dráhami a vyrazíme po vlastní ose. 1. den jsme dojeli ze Železné Rudy na ubytování v Prášilech, Pedro a já s elektrokoly po cyklo a ostatní cykobusem do Prášil. Do chaty U Jakuba a výborná restaurace U Michala. Spali jsme pohromadě a bylo veselo. 2. den po snídani v cukrárně odjíždíme z Prášil za deště. 4 z nás jedou na rozhlednu Poledník. Je to stálé stoupání. Elektrokola vše zvládají, čekáme na Jirku s Vencou, jsou dobří že to dali. Vláda s Romčou jedou přímo do Srní a tam na nás čekají. Poledník je krásný. Z něj už cesta dolů, nádhera, ta příroda kolem. Každý večer nám na Šumavě krásně zapršelo, všechno je tu zelené. A houby rostou u cesty. Kolem Vchynicko-Tetovského kanálu vjíždíme do Srní a dále do hotelu Antýgl. Dnes to máme komfort. Pod námi řeka Vydra, dobrá večeře a příjemné posezní na terase s vyhlídkou do šumavské přírody.
3. den z Antýglu na Modravu, Březník, pramen Vltavy, Bučinu, Knížecí pláně do Horní Vltavice. Zastávka na Modravě u vzniku Vydry a dojetí zapíjíme v pivovaru Layer. Březník je srdeční záležitost, jedna z nejhezčích cest podle Modravského potoka. Dále přes Černou horu k prameni Vltvavy. Tam je také turistů, že pořídit fotku je úspěch. Oběd na Alpské vyhlídce na Bučině. Příjezd do Horní Vltavice na ubytovnu. Cena za nocleh Kč 120,- V místě není hospoda a tak vyrážíme do kempu u Teplé Vltavy. Bufetový stánek vypadá jak na Klondajku (Clondiku), nakonec to tam bylo fajn a občerstvili se a poseděli, nechali nás sedět až do tmy. Hostinské jsme po odchodu vypli proud a odešli na ubykaci.
4. den jsme dali snídani v Coopu. Mirek si koupil šumavskou medovinu a dal do brašny. To mělo pokračování. Odjeli jsme do Lenory, dále na Soumarský most. Místo vodáku a regulovaného sjezdu Teplé Vltavy. Velký kemp a příjemné posezení. Zastavili jsme se v řopíku a muzeu linie lehkého opevnění. Mirek střílí z kulometu a já zkouším sedat na minu. Všichni jsme v těchto místech poprvé. Pokračujeme do Stožce. Chceme na Stožeckou kapli, ale nakonec to zvládne jen Venca. Mirek zjištuje, že mu praskla lahev s medovinou a vytekla plně do brašny. Nejen vše polité a zničená nabíječka na elektrokola. Beze mě by byl ztracen. Zastávka v obci Dobrá. je dobrá a krásná. Ve Stožci oběd a jedeme se podívat do Nového údolí, posedět u pošumavské jižní dráhy. Bydlíme v ubytovně ve Stožci za Kč 200,- Večeříme v restauraci U pstruha pstruha, Mirek čistí brašny. Je krásný večer, pod okny houká lokálka, jinak ticho.
5. den jsme posnídali na ubytovně. Čeká nás trasa podle Schwarzemberského kanálu. Je to trasa jen přírodou. lesy, stále podle kanálu a téměř po rovině a pak podle Lipna do Přední Výtoně. První zastávka U Jirásků v osadě Jelení vrchy. Cesta podle kanálu sviští až kamínky odlétají od kol. Oběd v Zadní Zvonkové, jen smažené polotovary. Vynechali jsme plánovaný Vítkův kámen a jedeme přímo do Výtoně do Areálu letních sportů. Skvělé místo přímo u jezera, u našeho vchodu máme sezení, chodíme si do restaurace. Spíme pohromadě a máme asi 5 sprch. Jdu se koupat do Lipna, je příjemně teplé. Večer povídáme před bungalovem. Vláda pouští country a je to fajn večer.
6. den po snídani vyjíždíme na Lipno. Venca jde na stezku v korunách stromů a my čekáme a kozumujeme u pláže. Je tu čilí ruch, plno sportovního vyžití a radovánek. Po cyklo pokračujeme do Frymburku, tam oběd a pak už po silnici do Černé v Pošumaví. Objíždíme Lipno zajížďkou a dostáváme se do krásných míst. Jmenuje se to tam Kovářov a Hrdoňov. Z Hůrky už zase vede kopcovitá cyklo až do Horní Plané, kde máme poslední den ubytování. Je to stará chalupa na náměstí. Celá je jen pro nás. Každý pár má jeden pokoj. Do hospody blízko, takže spokojenost. My se jedeme s Pedrem ještě projet po další cykostezce do Nové Pece. Na elektrokolech se vše lehce zvládá. V Perneku si dáváme pití a vracíme se. Ještě nákup na cestu do vlaku a jsme na chalupě. Do hospody přijedeme za ostatními, je to rozlučkový večer. Závěrečné vyhodnocení, trasa se všem líbila, i když byla kopcovitá, ubytování všude skvěké, pochvala potěší. Večer opět zaprší, je to neuvěřitelné.
7. den je cesta domů. Vlak odjíždí v 7:17 a ne v 8:00 h. Romana volá od nádraží, že přijíždí vlak. Zamykáme ubytovnu a za 2 minuty se přiřítíme k nádraží. Vlak na nás čeká, ale to byl adrenalin, to byl odjezd. No ještě že jsme ho chytli, další by jel až v těch 10 h. Dostali jsme se dřív do Budějovic a pak domů.
Kategorie: cestovánísport
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 286 zobrazení
spanilejizdy
Po dvou týdenkách strávených v Třeboni jsme se sjeli k týdennímu pobytu v kempu Apollo u Lednice, spojenému s cyklistickými výpravami do blízkého i vzdáleného okolí. Počasí nám přálo, slunce celý den hřálo, bylo nám teploučko a na duši miloučko. Nezmokli jsme nic, co si přáti víc.
Den Z, den začínající, pro někoho závěrečný, den zajímavý, zábavný, zvlčilý, zajížděcí i zhrzený, zuřivý, zkažený, zlitý a tedy první. Najížděli jsme postupně, ale ve večerních hodinách už jsme byli v kempu všichni až na Čongry. Přivítali jsme se, postavili stany, a chystali se na potlach. Měli jsme ten večer velkou radost, že jsme se sešli, těšili jsme se na společné zážitky. Někteří tuto velkou radost neunesli a byli odtáhnuti do stanu. Další sled a vývoj událostí dospěl až k tomu, že nám Zdeněk předvedl příklad bojového poplachu s výjezdem. V několika minutách sbalil stan, málem i s Maruš a odjel nach Prag. Na druhý den proto ode mě obdrželi za přípravu k výjezdu za 1. Ať to bylo jak to bylo, kdo měl pravdu a kdo ji neměl, na tom už nezáleží, ale pravda je, že ráno bývá moudřejší večera.
O ranním vstávání. Krásné je vstávat v přírodě. Pěkné je ranní sezení v kempu. Pozorovat, jak se kemp probouzí, tu ranní činorodost. Každý vylézá ze stanu v různou dobu a v různém stavu, některé výrazy obličejů nesvědčí o dobrém rozpoložení mysli. Ale bylo příjemné, že každý den nám ráno svítilo slunce, všude byla taková ranní pohoda. Jirka Fuxa jako první vstával, první vařil snídani, za chvíli se přidali další, postupně jsme se sesedávali pod altánem, pomalu se rozpovídávali, hodnotili včerejší večer. Každý snídal podle své chuti. Vláďovi jsme nabízeli chléb, ale odvětil nám, že by blil. Zapálil si své ranní cigárko a postupuně vychrchlával. Ranní spánek si nejdéle vychutnával Romča, tomu stačila na přípravu čtvrthodinka a ještě stihl dokonalý úklid ve stanu. Martínka vyleze ze stanu a od té doby se stále usmívá. Linda vyleze ze stanu v rozkošném pánském pyžamu, v něm posnídá své müsli a přesnídávku. Za chvíli u ní sedí Jiřík. Dášoj snída chléb se sýrem a pak už žere celý den. Mirdoj rád nezdravý páreček. Taky rád čaj, rajčátka, okurku, salám a člověk aby kvůli tomu vstával v 6 h ráno. Starý Čongr klasicky s ledovým klidem posnídal svůj čajíček a paštiku. Mladý Čongr se vtáváním také nespěchal, odmítal snídani u stolu a dožadoval se hranolek s kečupem.
Po celý týden probíhalo přísné bodování a hodnocení jednotlivých účastníků. Byly hodnoceny různé kategorie, jako například úklid stanu, bloudění na trase, údržba těla, fyzická kondice apod. Čongrovi se po příjezdu ihned zapojili do sbírání bodů, zvlášť když jim Vláďa sdělil, že výherce obdrží horské kolo. Nejvíce se osvědčilo hodnocení úklidu, pořádek ve stanech byl vynikající, největšího úspěchu dosáhl Romča, jehož stan byl každý den přímo vzorově naklizen, na vyrovnaných spacácích byl naaranžován mědvěd Bodlinka. Také údržba těla byla dokonolá, někteří jedinci známí z předešlých výprav nemytím a zanedbáváním svého zevnějšku se denně myli a dbali o sebe jako nikdy předtím. K odjezdu byli také všichni připraveni na minutu a tak bylo těžké udělit za tuto disciplinu jinou známku než jedna. Na závěr proběhlo hodnocení a nejlepší obdrželi hodnotné sladké ceny. Nejhůře v celkovém bodování dopadli Husákovi, ti měli téměř ze všech disciplin za 5, pouze v sobotu měli přípravu k výjezdu za 1.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2017 až únor 2018
  • 107 zobrazení
ladastolda
Po letech ( 1996 až 2010) týdeního putování na kolech po naší krásné vlasti české jsme také vyrazili na kolo do zahraničí. Po Itáli (jezero Lago di Garde), Bulharsku (bulharské hory Pirin) a hlavně Korsice, do Rakouska. Do Horního Rakouska - Salcburska a Štýrska. A to na "týdenky na kole" v roce 2016, 2017, 2018 a 2019 kolem jezer Mondsse, Attersee, Wolfgangsse, Hallstätter See, Grundlsee, Toplitzsee a Schwarzensee a okolí St. Wolfgang. Vždy jsme byli v kempu Appesbach, Strase 99 St.Wolfgang u jezera Wolfgangsse odkud jsme se vydávali na cyklotůry. K vzdálenějším cílům (Hallstätter See a Grundlsse) jsme popojeli autem a tam pak kolem jezer na kole. Pěkné cyklotrasy jsou také v Alpách nad jezery např. region Postalm. Na vrcholy jsme se vydali také lanovkou ze St. Gilgen na Zwoofernhorn, nebo z Hallstätter - Oberhaun na pohoří Dachstein či vláčkem zubatkou ze St.Wolfgang na Schafeberg. Jezera a okolní štíty hor zde vytvářejí nádherné představení. Jen je třeba, aby vyšlo počasí a byla tato "panoramata" k vidění. Za deště v mracích a mlze to pak není to pravé ořechové. Naštěstí kromně roku 2016 nám počasí přálo a voda (nádherně čistá, pitná) v jezerech byla ke koupání, čehož jsme často využívali (hlavně v létě začátkem srpna 2018, kdy byla extrémní vedra).
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016 až listopad 2019
  • 51 zobrazení
taborjaromer
  • červenec 2015
  • 1 645 zobrazení
milan72
Myslel jsem že zážitek z New Yorku nemúže už nic předčít,opak byl pravdou.Hned další rok jsem vyrazil se synovcem do USA znovu a tentokrát do vysněného Chicaga.Protože jsem vše připravil sám byl jsem zvědavej jak všechno dopadne.To že jsme si se synovcem troufli ject bez cestovky bylo riziko.Dopadlo vše ale nad mé očekávání.Ještě v Praze jsem zajistil Citty pass Chicago,vstupenky na prestižní zápas NHL Chicago-Kanada a denni plán návštev nejnavštěvovanějších míst ve městě.Hotel jsem po zkušenosti z New Yorku rezervoval tentokrát v centru města a bylo to to nejlepší co jsem mohl udělat. Vše podstatné bylo totiž na dosah.Tzn.když jsme šli dopoledne na jeden mrakodrap mohli jsme v poledne vlitnout na hotel dát si sprchu pul hodiny si odpočinout a vyrazit zase jinam.To byla obrovská výhoda.Congress Plaza Hotel byl v těsné blizkosti od metra kam jsme přijeli rovnou z letiště O Hare.Ještě před odletem jsem měl napsáno jak je vzdálen od Hotelu jeden mrakodrap,jak daleko je to k druhému markodrapu jak se dostaneme od hotelu k muzeu atd.Podle našeho denniho rozvrhu jsme se drželi a denně odškrtávali kde už jsme byli.Navštěvovali jsme vše v rámci City pasu což bylo super protože jsme nikde nemuseli čekat dlouhé fronty na vstupenky a s kartou jsme měli volný vstup.Samozřejmě že i když máte vstup předplacen tak stejně pak-pokud chcete-zaplatite za fotky které vám tam udělaji a vloží do alba za krásných 30 USD...Těch alb jsem si přivezl asi pět..Z akvaria,z ruského kola,z plavby lodi a ze dvou mrakodrapu-Willis Tower a 360.Na druhou stranu je to pamaátka na celý život tak proč ty peníze za to nedat..Týdenku na metro jsme ani nekupovali protože vše bylo vzdáleno maximálně 15 minut chuze.Co se týká hokejového zápasu NHL tak to jsem vydržel před synovcem utajit až do příjezdu k hale.Jeli jsme se jako podívat jen na halu a po chvilce jsem vytáhnul z tašky dvě vytištěné vstupenky na zápas.Málem to se synovcem fláklo o zem..Byl to zážitek i pro mě a to nejsem nějaký velký fanda do hokeje.
Chicago to byla moje vysněná dovolená a nikdy na ni nezapomenu.Krásné počasí po celou dobu pobytu bylo přímo iděální na focení.Jen na tu českou restauraci Cafe Prague už nám nezbyl čas a hlavně to bylo dost vzdálené od centra s ruznými přestupy z metra na autobus a to jsme riskovat prostě nechtěli...Třeba někdy příště...Chicago doporučuji opravdu všem.
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2014 až září 2015
  • 33 zobrazení
spanilejizdy
Po deseti letech opakujeme sjezd z Krkonoš z Pece pod Sněžkou do Prahy, Labskou trasu. Jelo nás hodně. Naše základní skupina Mirek Dáša Vláďa Romana Jirka Venca Roman. Přidali se Petr Kača Milan Eliška. Celkem 11. Užívali jsme si pohostinnosti a přespali jsme u Petra v Peci pod Sněžkou. Na druhý den předal hospodu a svoji taxislužbou nás vývezl i s koly na Lesní boudu. Krásně nás vedl po hřebenech hor do Vrchlabí. Přespali na Liščí farmě a vydali se přes Lánov a Hostinné do Dvora Králové. A Les království, krásná přehrada na Labi. Ve Dvoře navštívili pivovar. Ze Dvora Králové do Hradce Králové. Jelo se přes Kuks, ale opravuje se, Šporkův mlýn. V Hradci přespali v příjemném penzionu Ve Mlýně. Z Hradce na Kunětiskou horu, pak Pardubice a Bohdaneč. Tam jsme nocovali a ráno nás zastihl déšť. Milan s Eliškou nás opustili směr Pardubice, kde bydlí. Jako rodilí Hradečák udělám vyjímku, jsou příjemní.Dále se pokračovalo na Kladruby, cestou podle Labe v rozmáčeném terénu podle řeky do Poděbrad s příjemnou zastávkou na oběd v Týnci nad Labem. U soutoku Labe s Cidlinou je krásná restaurace, spíše krásné sezení s vyhlídkou na soutok, tam se Petr s Kačou rozloučili, my přespali v kempu a čekal nás poslední úsek z Poděbrad do Prahy. Pouze zastávka na oběd v Kersku, ale jak se blížíme ku Praze, není o co stát, příroda mizí, provoz houstne a tempo k domovu se vražedně zrychluje. V Klánovicích jsme vlezli do vlaku, vylezli na Wilsoňáku, přestoupili do vlaku do Strašnic zastávky a domůůůůů. V Klánovicích jsem měla píchlé kolo, když jsme vystoupili z vlaku, tak už píchlé nebylo a jezdila jsem na něm dál.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2014
  • 164 zobrazení
taborjaromer
  • červenec 2014
  • 1 801 zobrazení
spanilejizdy
Týdenka se konala od 27.7. do 2.8.2013. Vedla z Břeclavi do Veselí nad Lužnicí. Navazovala na Břeclav, kde jsme v r 2012 skončili. Projeli jsme Lednicko Valtický areál. Etapy vedly Lednice - Jaroslavice - Vranov nad Dyjí - Slavonice - Třeboň - Veselí nad Lužnicí. Účastníci: Mirek a Dáša, Vláďa a Romana, Jirka, Iveta, Roman, Petr, Véna, opět hostovali Milan a Eliška. Celkem zúčastněných 11. Celkem ujetých km 300
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2013
  • 128 zobrazení
taborjaromer
  • červenec 2013
  • 2 220 zobrazení
spanilejizdy
Týdenka vedla od vodní nádrže Rozkoš ve Východních Čechách, s výletem do Babiččina údolí, do Pekla u Náchoda, pokračovala do Kostelce nad Orlicí. Byla plánovaná podle Divoké Orlice na Pastviny a měla se vracet podle Tiché Orlice. Cesta byla změněna, byli jsme v Častolovících, v Brandýse nad Orlicí, v Chocní, u Holic, v Pardubicích a zakončili jsme v Chlumci nad Cidlinou. Vyjeli jsme rychlíkem přes Hradec Králové do... Jel s námi poprvé Petr Hromátka, alias Stoupa z Pece pod Sněžkou. Měli jsme s ním sraz v kempu na přehradě Rozkoš. Byli tam s námi Jirka a Renata Hošnovi, spali ve stanu a jezdili s námi 2 dny. Také jela Iveta o Ota Kortbovi, její švagrová Jarka, Bidlo bez Máni, Jirka F, Roman, Vláďa F, já a Pedro.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2013
  • 111 zobrazení
spanilejizdy
Letos připadl svátek 8.5. na středu a proto se konala letošní Třeboň o den déle, od úterý 7.5. odpoledne příjezd do neděle 12.5.2013. Počasí bylo přesně napůl, středa čtvrtek krásně a teplo, i když jsme na obou trasách krátce zmokli. Další den v pátek se počasí zkazilo, velmi se ochladilo začalo pršet a trasa byla v půlce přerušena. V sobotu se ochladilo a pršelo také. Přijelo mezi nás plno nových účastníků, byla nás početná skupina. Mirek a Dáša, Jirka F, Roman, Zdeněk H a Míra, Vláďa a Romana, Míla a Péťa, Vašek, Michal, Martínka a Zdeněk M a Lea, 6x Brejličkovi -Tomáš, Kačka, Jana, Vladimír, Anetka a Adam, Vláďa D. a Monika, Luďa a Zuzka, Jirka, Renča a nejmladší Daneček. Jely se tyto trasy: 1. do Borovan a do Trocnova, 2. do Lišova a na pergolu, 3. rybníky u Lomnice nad Lužnicí - nedokončena kvůli dešti, 4. Suchdol Halámky příhraniční v dešti dojeta v počtu 7 lidí.
Letos se týdenka jela Greenways z Břeclavi přes Mikulov Vranov n Dyjí Slavonice Třeboň do Veselí n Lužnicí. Navazovala na loňskou, která vedla z Jeseníků do Břeclavi
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2013
  • 212 zobrazení
spanilejizdy
V Třeboni jsme byli 3 x na trojdenkách
1. středa. 30. 5. – neděle. 2. 6. 2002 Vláďa, Romča, Mirek a jeho stará manželka Dáša
2. trojdenka středa. 3. 7. – neděle. 7. 6. 2002 Vláďa a Romča Fuxovi Renča Hošnová, Silva Karbanová, Martina Fuxová Mirek a Dáša Hošnovi Jarda a Bohuna Veselí Zdeněk a Maruš Husákovi a Jarda Ptákus s Monikou (účast 1,5 dne při putování z Břeclavi)
3. středa. 31. 7. – neděle. 4. 8. 2002 bylo nás šest a byli to tito: Vláďa Fuxa Romča Fuxa Jarda Veselý Bohuna Veselá Mirek Hošna Dáša Hošnová
týdenka byla v Lednicko Valtickém areálu na Jižní Moravě
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
  • 27.1.2013
  • 169 zobrazení
spanilejizdy
Týdenka se konala od 3.8. do 9.8.2012. Trasa vedla z Ramzové z Jeseníků do Břeclavi. Zúčastnili se Dáša a Mirek, Romana a Vláďa, Jirka, Zdeněk alias Bidlo, Petr alias Stoupa, Iveta a Ilona a jako hostující Milan a Eliška. Jezdilo se krásně a počasí vyšlo super.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 156 zobrazení
spanilejizdy
V květnu 2012 byla účast vysoká. Vláďa a Romana Fuxovi, Roman Fuxa s Kateřinou, Jirka Fuxa, Mirek a Dáša Hošnovi, Zdeněk a Jitka Heidlovi, Míra, Tomáš a Ilona Zazvonilovi, Zdeněk Husák, Michal Husák se synem Michaelem, Tomáš s Kateřinou, Petra, Míla, Luďa Fuxa, Vašek, Femča s rodinou. Přijeli se za za námi podvat Karel a Lenka Růžičkovi. Ústředí vypracovalo podrobný popis tras na 3 dny, rozdalo mapky. Výjezdy byly včas a v plné účasti.
Týdenka se jela z Jeseníků do Břeclavi podle řeky Moravy
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2012
  • 182 zobrazení
Reklama