Hledání

53 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

maralitice
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 59 zobrazení
  • 0
venceromance
  • 23.6.2012
  • 92 zobrazení
  • 0
venceromance
Miritis, Militia Decadentis, Litičtí ochotníci - Tajemství
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2012
  • 76 zobrazení
  • 0
palko1963
Vydal jsem se na malý výlet na Myjavskou pahorkatinu s jediným cílem- vychutnat si kouzlo hradu s krvavou historií. Je velmi snadno dostupný a je z něj kruhový výhled na Myjavskou pahorkatinu a část Bílých Karpat. V dálce je rozpoznatelný masív Malých Karpat.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.2.2012
  • 128 zobrazení
  • 0
artusovci
Podzimní prázdniny v Lichově. Spousta záhad, Kuchta a Buchta, agentura K+K, Buffy, upíři, Šostýn, česnek a spousta dalších historek :)
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2012
  • 123 zobrazení
  • 0
chrobak-sacek
Jičín, Kbelnice, Železnice, Bradlecká lhota, Bradlec, Syřenov-Újezdec, Lháň, Radim, Studeňany, Dvorce, Robousy, Jičín
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2012
  • 64 zobrazení
  • 0
osamelci
Nedělní odpolední výlet na tajemný hrad v nedalekém okolí.

http://druidova.mysteria.cz/TAJEMNO/MYDLOVAR.htm
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2012
  • 101 zobrazení
  • 0
blazahb
Tisková zpráva k výstavě „Jaroslav Panuška 1872 - 1958“
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě 14. 12. 2012 – 3. 2. 2013

V roce 2012 si připomínáme 140 let od narození Jaroslava Panušky – malíře, který je s Vysočinou spjatý svým životem i tvorbou. Výtvarník se sice narodil 3. 3. 1872 v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života však prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě k tomuto výročí uspořádala výstavu, která ve výběru mapuje celou šíři tvorby tohoto výtvarníka.
Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Už na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu. Na počátku 20. století se Panuška představil také jako ilustrátor, když vytvořil obrazový doprovod k pohádkám K. J. Erbena a Václava Říhy; svými ilustracemi vyzdobil knihy J. K. Šlejhara, Terezy Novákové, Josefa Jana Svátka nebo Lovce mamutů od Eduarda Štorcha.
Zároveň kreslil krajiny; symbolistní, jako např. Měsíční noc, krajiny ze středních a jižních Čech a později krajiny z Orlických hor, Valašska a Vysočiny; na otcovu krajinářskou tvorbu později navázali synové Vladislav a Jaroslav. Tato část díla je velmi rozsáhlá, není tedy divu, že je z malířova odkazu zvláště na Vysočině nejznámější a nejdostupnější.
V roce 1906 začal Panuška kreslit rekonstrukce středověkých hradů a hradišť a další historické náměty; stál za tím jeho zájem o archeologii. Malíř se dokonce zúčastnil archeologických výkopů, vedených českým archeologem Josefem Ladislavem Píčem, ředitelem archeologického sboru a kustodem prehistorického oddělení Muzea království Českého.
Výstava i katalog přináší průřez celou malířovou tvorbou, rozdělenou do několika námětových celků (strašidla, pohádky, historie, krajiny, Vysočina, města a žánrové výjevy). Po stěnách galerie a stránkách papíru se tak bude plížit Mrtvý, jdoucí si pro lebku, Umrlec pronásledovaný krkavci nebo Duch mrtvé matky, připomínající snad Panuškovu matku, která zemřela na tyfus během pobytu v Bosně. Návštěvníky bude děsit vyhublá postava Moru, Upíři, Čert vyřezávající dítě i Bezhlavý kůň, pádící temnou krajinou. Divák se nebude chtít cítit jako Opuštěná žena v nepřátelské krajině ani dostat do temného Hnízda loupežníků. Trochu úlevy snad přinesou směšné Dušičky na popravišti, Prtioko na vandru a Světýlka, ty však vzápětí vystřídá hypnotizující pohled Čarodějnice a Vodníka.
Panuška byl v těchto dílech určitě ovlivněn svým otcem, c. k. geometrem, který mu vypravoval „takové podivné, romantické pohádky“ a příběhy o různých „předpotopních“ ještěrech. Také hořovickou babičkou, vědmou a zaříkávačkou, a svými zážitky z cest po Balkáně. V neposlední řadě však na něj měla vliv i rozvíjející se neurověda a dobové články o hypnotismu a různých psychózách. Už na Akademii děsil Panuška své spolužáky kresbou Upíra, který visel na chodbě a hypnotizoval procházející svýma velkýma, upřenýma a krvavě žilkovanýma očima. Pochvaly se mu dostalo od Karla Hlaváčka pro jeho tři kresby Vodník, Příšera a Bludičky, vystavené na první přehlídce spolku Mánes u Topiče roku 1898. Tehdejší umělecká scéna si v příšerách a děsivých scénách libovala, Panuška v nich však často zobrazoval své vlastní zážitky, jako třeba setkání s oběšencem, které zažil ve svém raném dětství, nebo boj s rozbouřenou Berounkou, ve které se málem utopil. Možná proto později tak často zobrazoval vodníky.
Neskutečné bytosti se objevují i v Panuškových pohádkách, vytvářených na počátku 20. století. Najdeme zde obry i čarodějnice (Pohádka o obrovi, Čarodějnice s havrany), ale také hrady (Tajemný hrad, Červený kohout, Hrad z pohádky), které odkazují k další části tvorby, zaměřené na historii a archeologii. Té se výtvarník věnoval velmi nadšeně a opravdu důkladně; studoval staré mapy a fotografie, uložené v klášterních knihovnách, z letadla sledoval terén a dělal si nákresy krajiny, na svých cestách po Slovensku, Polsku, Podkarpatské Rusi a Balkánu si skicoval lidové dřevěné stavby. Odtud pak stačil krůček k zachycení pravěké i slovanské historie a rekonstrukcím starých hradišť a hradů, jak to vidíme na obrazech Mamutů ve spraši, pravěkých lidí v krajině, Slovanské světnice, Modly, Smírčího kříže, Nápisu na skále na boku hory Hradisko u Mšena, Tetínské brány, Opevnění Slavníkovců a dalších. Panuškovo bádání se dotklo i Krajiny na Měsíci a jeho veselá povaha se projevila v kresbě Jak by vypadal katolický hřbitov, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Poslední a početně nejbohatší složkou výtvarníkova díla jsou krajiny, které maloval po celý život. Některé byly ovlivněny symbolismem (Měsíční svit), jiné impresionismem (Ve slunci na Hradech). Obrazy zachycují rybníky, močály, tůně, vřesy a skály, krajinu Vysočiny, Lipnici, oblíbený dub v Kochánově v různých ročních obdobích, města, jako např. Štramberk a Havlíčkův Brod i Moře s tmavým nebem Od Dubrovníku. Někdy se v krajině objevují postavy, jak to vidíme na obraze Cikánky u ohně nebo Tulák, jenž byl ovlivněn tvorbou Hanuše Schwaigera.
Panuška byl muž mnoha tváří. Jeho raná tvorba působí temně a děsivě, on sám však platil za veselého společníka a nadšeného sportovce i gurmána. Přátelil se s Josefem Ladou a Jaroslavem Haškem; s tím prvním se v létě roku 1919 seznámil na vrchu Mužském u Mnichova Hradiště a stal se kmotrem jeho nejstarší dcery Aleny, toho druhého přivedl na Lipnici a zpodobnil v několika kresbách. Poslední z nich je z 5. 1. 1923 a zachycuje Haška na smrtelném loži.

Malířská tvorba byla pro Panušku vším: „Jen se umět dívat, umět myslit a potom: pilná a pečlivá práce. Veliké dílo vzniká pouze z pečlivé a urputné práce.“

Markéta Odehnalová
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2012
  • 612 zobrazení
  • 1
andreejjjka
  • 29.7.2008
  • 71 zobrazení
  • 0
romcidlo
... učastnili se Ti, co nemají rádi nudu a věří na zázraky a opravdové dobrodružství a prožili si noc v Tajemném hradu
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • 25.10.2011
  • 161 zobrazení
  • 0
zz54
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2012 až srpen 2014
  • 58 zobrazení
  • 0
30odd
Středisková akce k ukončení školního roku...
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2011
  • 106 zobrazení
  • 0
mroza2
  • 21.5.2011
  • 52 zobrazení
  • 0
mior
  • 20.5.2010
  • 57 zobrazení
  • 0
pisarik01
Hradu se říká brána do pekel . Hrad Houska na Českolipsku je jedním z nejvíce tajemných míst v Čechách . Houska přitahovala i děsila. Mezi pověstmi se objevila řada těch, které vyprávěly o setkání s podivnými pekelnými bytostmi i o tom, že jak někdo začal pátrat po tajemství ukrytém za hradními zdi, většinou skončil špatně.
více  Zavřít popis alba 
330 komentářů
  • 19.8.2014
  • 397 zobrazení
  • 30
naselitice
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2007 až září 2011
  • 443 zobrazení
  • 0
jogabrezova
Poslední předprázninový výšlap organizovaný Evou nás zavedl z Březové na známý hrad Svojanov. Ani se mi nechce věřit, že se našel ještě někdo, který tuto naší památku ve svém životě nenavštívil. Všem se nám tato letní místy deštivá procházka velice líbila.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2011
  • 66 zobrazení
  • 0
yaris
  • 23.8.2009
  • 101 zobrazení
  • 0
pepajansa
  • 15.9.2013
  • 18 zobrazení
  • 0
zsdr
  • jaro 2013
  • 137 zobrazení
  • 0
dasa-prerostova
tábor 2018
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 376 zobrazení
  • 1
reklama