Hledání: Tajemný hrad 2012

Pro dotaz Tajemný hrad 2012 jsme našli 84 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
blazahb
Tisková zpráva k výstavě „Jaroslav Panuška 1872 - 1958“
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě 14. 12. 2012 – 3. 2. 2013

V roce 2012 si připomínáme 140 let od narození Jaroslava Panušky – malíře, který je s Vysočinou spjatý svým životem i tvorbou. Výtvarník se sice narodil 3. 3. 1872 v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života však prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě k tomuto výročí uspořádala výstavu, která ve výběru mapuje celou šíři tvorby tohoto výtvarníka.
Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Už na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu. Na počátku 20. století se Panuška představil také jako ilustrátor, když vytvořil obrazový doprovod k pohádkám K. J. Erbena a Václava Říhy; svými ilustracemi vyzdobil knihy J. K. Šlejhara, Terezy Novákové, Josefa Jana Svátka nebo Lovce mamutů od Eduarda Štorcha.
Zároveň kreslil krajiny; symbolistní, jako např. Měsíční noc, krajiny ze středních a jižních Čech a později krajiny z Orlických hor, Valašska a Vysočiny; na otcovu krajinářskou tvorbu později navázali synové Vladislav a Jaroslav. Tato část díla je velmi rozsáhlá, není tedy divu, že je z malířova odkazu zvláště na Vysočině nejznámější a nejdostupnější.
V roce 1906 začal Panuška kreslit rekonstrukce středověkých hradů a hradišť a další historické náměty; stál za tím jeho zájem o archeologii. Malíř se dokonce zúčastnil archeologických výkopů, vedených českým archeologem Josefem Ladislavem Píčem, ředitelem archeologického sboru a kustodem prehistorického oddělení Muzea království Českého.
Výstava i katalog přináší průřez celou malířovou tvorbou, rozdělenou do několika námětových celků (strašidla, pohádky, historie, krajiny, Vysočina, města a žánrové výjevy). Po stěnách galerie a stránkách papíru se tak bude plížit Mrtvý, jdoucí si pro lebku, Umrlec pronásledovaný krkavci nebo Duch mrtvé matky, připomínající snad Panuškovu matku, která zemřela na tyfus během pobytu v Bosně. Návštěvníky bude děsit vyhublá postava Moru, Upíři, Čert vyřezávající dítě i Bezhlavý kůň, pádící temnou krajinou. Divák se nebude chtít cítit jako Opuštěná žena v nepřátelské krajině ani dostat do temného Hnízda loupežníků. Trochu úlevy snad přinesou směšné Dušičky na popravišti, Prtioko na vandru a Světýlka, ty však vzápětí vystřídá hypnotizující pohled Čarodějnice a Vodníka.
Panuška byl v těchto dílech určitě ovlivněn svým otcem, c. k. geometrem, který mu vypravoval „takové podivné, romantické pohádky“ a příběhy o různých „předpotopních“ ještěrech. Také hořovickou babičkou, vědmou a zaříkávačkou, a svými zážitky z cest po Balkáně. V neposlední řadě však na něj měla vliv i rozvíjející se neurověda a dobové články o hypnotismu a různých psychózách. Už na Akademii děsil Panuška své spolužáky kresbou Upíra, který visel na chodbě a hypnotizoval procházející svýma velkýma, upřenýma a krvavě žilkovanýma očima. Pochvaly se mu dostalo od Karla Hlaváčka pro jeho tři kresby Vodník, Příšera a Bludičky, vystavené na první přehlídce spolku Mánes u Topiče roku 1898. Tehdejší umělecká scéna si v příšerách a děsivých scénách libovala, Panuška v nich však často zobrazoval své vlastní zážitky, jako třeba setkání s oběšencem, které zažil ve svém raném dětství, nebo boj s rozbouřenou Berounkou, ve které se málem utopil. Možná proto později tak často zobrazoval vodníky.
Neskutečné bytosti se objevují i v Panuškových pohádkách, vytvářených na počátku 20. století. Najdeme zde obry i čarodějnice (Pohádka o obrovi, Čarodějnice s havrany), ale také hrady (Tajemný hrad, Červený kohout, Hrad z pohádky), které odkazují k další části tvorby, zaměřené na historii a archeologii. Té se výtvarník věnoval velmi nadšeně a opravdu důkladně; studoval staré mapy a fotografie, uložené v klášterních knihovnách, z letadla sledoval terén a dělal si nákresy krajiny, na svých cestách po Slovensku, Polsku, Podkarpatské Rusi a Balkánu si skicoval lidové dřevěné stavby. Odtud pak stačil krůček k zachycení pravěké i slovanské historie a rekonstrukcím starých hradišť a hradů, jak to vidíme na obrazech Mamutů ve spraši, pravěkých lidí v krajině, Slovanské světnice, Modly, Smírčího kříže, Nápisu na skále na boku hory Hradisko u Mšena, Tetínské brány, Opevnění Slavníkovců a dalších. Panuškovo bádání se dotklo i Krajiny na Měsíci a jeho veselá povaha se projevila v kresbě Jak by vypadal katolický hřbitov, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Poslední a početně nejbohatší složkou výtvarníkova díla jsou krajiny, které maloval po celý život. Některé byly ovlivněny symbolismem (Měsíční svit), jiné impresionismem (Ve slunci na Hradech). Obrazy zachycují rybníky, močály, tůně, vřesy a skály, krajinu Vysočiny, Lipnici, oblíbený dub v Kochánově v různých ročních obdobích, města, jako např. Štramberk a Havlíčkův Brod i Moře s tmavým nebem Od Dubrovníku. Někdy se v krajině objevují postavy, jak to vidíme na obraze Cikánky u ohně nebo Tulák, jenž byl ovlivněn tvorbou Hanuše Schwaigera.
Panuška byl muž mnoha tváří. Jeho raná tvorba působí temně a děsivě, on sám však platil za veselého společníka a nadšeného sportovce i gurmána. Přátelil se s Josefem Ladou a Jaroslavem Haškem; s tím prvním se v létě roku 1919 seznámil na vrchu Mužském u Mnichova Hradiště a stal se kmotrem jeho nejstarší dcery Aleny, toho druhého přivedl na Lipnici a zpodobnil v několika kresbách. Poslední z nich je z 5. 1. 1923 a zachycuje Haška na smrtelném loži.

Malířská tvorba byla pro Panušku vším: „Jen se umět dívat, umět myslit a potom: pilná a pečlivá práce. Veliké dílo vzniká pouze z pečlivé a urputné práce.“

Markéta Odehnalová
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2012
  • 700 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
artusovci
Podzimní prázdniny v Lichově. Spousta záhad, Kuchta a Buchta, agentura K+K, Buffy, upíři, Šostýn, česnek a spousta dalších historek :)
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2012
  • 141 zobrazení
venceromance
Miritis, Militia Decadentis, Litičtí ochotníci - Tajemství
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2012
  • 99 zobrazení
maralitice
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 81 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
venceromance
  • 23.6.2012
  • 164 zobrazení
chrobak-sacek
Jičín, Kbelnice, Železnice, Bradlecká lhota, Bradlec, Syřenov-Újezdec, Lháň, Radim, Studeňany, Dvorce, Robousy, Jičín
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2012
  • 78 zobrazení
palko1963
Vydal jsem se na malý výlet na Myjavskou pahorkatinu s jediným cílem- vychutnat si kouzlo hradu s krvavou historií. Je velmi snadno dostupný a je z něj kruhový výhled na Myjavskou pahorkatinu a část Bílých Karpat. V dálce je rozpoznatelný masív Malých Karpat.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.2.2012
  • 153 zobrazení
osamelci
Nedělní odpolední výlet na tajemný hrad v nedalekém okolí.

http://druidova.mysteria.cz/TAJEMNO/MYDLOVAR.htm
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2012
  • 125 zobrazení
jirka-suchomel
Na okraji lesa, nad Třebichovicemi (konkrétně č.p.168), nad zaniklou tratí 11b, najdeme zajímavé pozůstatky stavebního kolosu. Jednalo se yařízení, které dopravovalo vozíku nahoru do lomu (funkce výtahu nahoru prázdné, dolu plné). Zde se svezly a přesypaly na vagóny a jelo se dál do světa. Dnes to působí spíše jako pozůstatky jakéhosi tajemného hradu. V jeskyňce (sklad dynamitu) u přístupové cesty nalezneme ještě jednu zajímavost - zkamenělé dřevo, které prorůstá skálou.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2019
  • 325 zobrazení
danara
KČT Union Cheb pořádal letos již po sedmnácté Světový den chůze, v rámci celovíkendového dálkového a turistického pochodu a běhu Májovým Chebskem. Organizátoři a pořadatelé mají mou hlubokou poklonu, akce byla dokonale zvládnutá, trasy velmi zajímavé, všude otevřené restaurace a občerstvení. Potkala jsem nového známého, který absolvoval všechna Májová Chebska, stáli jsme na lesní silničce, lilo jak z konve a nechápala jsem ho, v cíli už ale ano a určitě se sem budu vracet a akci doporučovat. Cestou jsem míjela kulturní památky, tajemný hrad Starý Hrozňatov, s podivuhodným osudem a unikát překrásný, jezuitskou Loretu s velkou křížovou cestou nad obcí. V cíli ve škole pestrý a velký výběr dobrot za lidovky a k nádraží kousek. Jeden ze dní, kdy si večer člověk řekne, škoda, že už končí.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2019
  • 104 zobrazení
kuba63
V neděli 24.března 2019, věrni tradicím oslav MDŽ, jsme se v hojném počtu sešli v budově hasičů v Roubanině na kulturním odpoledni.
Na začátku proběhlo uvítání a srdečné poblahopřání k svátku ústy pana starosty Petra Dvořáčka.
Nosným programem tohoto svátečního kulturního odpoledne byla divadelní představení. V pomyslném souboji na divadelním kolbišti se zde utkaly dvě divadelní skupiny dvou generací - senioři a junioři :
- vystoupení Lidového divadla Svitavy s divadelním kouskem Tajemný hrad Svojanov
- vystoupení dětí ze sboru CASD s představením O větvičce
Herecká vystoupení v prvním případě podpořil hudební a pěvecký doprovod na kytaru, v druhém případě kvartet.
Všichni přítomní obě divadelní skupiny samozřejmě odměnili zaslouženým potleskem.
Příjemným zpestření kulturního odpoledne byla "nedělní chvilka poezie" v podání rodiny Dvořáčkovy.
Svátek MDŽ byl pro naše spoluobčany příležitostí pro posezení u zákusku a kávy a k sousedské, přátelské diskuzi.
Domů se každá žena vracela s malým dárkem oblíbenou cibulovinou - hrnkovým hyacintem.

No a za rok se zase přijďte zasmát, pobavit a strávit společně pěknou kulturní chvilku při vystoupení dětí a dospělých.
A doma pak můžeme potěšit a odměnit své blízké a známé překotným vyprávěním, jaké krásné odpoledne jsme si v rámci této akce všichni společně užili ….

Milé dámy, ženy, dívky, matky, babičky a tety, přejeme vám vše nejlepší k MDŽ.
Doufáme holky, že jste si to kulturní odpoledne pořádně užily !

Celkově za příjemně strávené slavnostní odpoledne všem zúčastněným, organizátorům a organizátorkám patří velký dík !
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2019
  • 152 zobrazení
franti-franta
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 12.3.2019
  • 74 zobrazení
dasa-prerostova
tábor 2018
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 555 zobrazení
racuchova
Využíváme akce KČT Šternberk a vydáváme se za Čachtickou paní na tajemný hrad v Karpatech
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • říjen 2017
  • 99 zobrazení
zubrova
Ve čtvrtek jsme se vypravili na Bezděz. Prohlédli jsme si hrad a vyšlápli na protější vrchol - Malý Bezděz. Poté jsme autem přejeli pod hrad Housku. Tam jsme si prošli jak samotný tajemný hrad, který je údajně branou do pekla, tak i expozici pohyblivého dřevěného Pekla. Od Housky jsme pěšky pokračovali na rozhlednu na Vrátenské hoře, odkud je nádherný výhled do krajiny. Cestou zpět do Mělníka jsme se ještě narychlo stavěli u Čertových hlav v Želízech.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2017
  • 141 zobrazení
zsruska
Třídy i živly se představují, směr neznámý vyrážejí....jen pár úkolů dobře splnit a tajemný hrad Hukvaldy objevit...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2017
  • 182 zobrazení
capvylety
Na pondělní vycházku NW jsme se vypravili do méně známé části Prahy 8, na svah pod Drákulovem. Drákulov je administrativní budova z roku 1974, kterou postavil Jugoslávec Jovan Jovanovič, původně pro Chemopetrol. Stavba se lišila od okolní zástavby a za soumraku připomínala tajemný hrad. Nyní je v budově Česká správa sociálního zabezpečení a Finanční úřad. Společně jsme došli přes Dlážděnku na Trojskou a tam jsme se rozděli na dva směry, po proudu a proti proudu Vltavy. Vedli Hela a Luděk, kratší trasa byla podle mapy 5 km, delší trasa 8 km, bylo nás 32, foto Jarka
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 20.2.2017
  • 229 zobrazení
patnacty-oddil
Takže naše šikovná šestka vlčat úspěšně dobyla hrad, po menším úsilí i objevila poklad a následně pokračovala do našeho cíle - Zlaté Koruny, odkud jsme se vlakem dopravili zpátky domů. Po cestě jsme se opět naučili něco nového, také získali nové zkušenosti - zejména vaření polévky v přírodě a občasně míjeli opravdu zajímavé věci a místa. Za zmínku jistě stojí setkání se s tlupou srnek v hojném počtu a to pěkně z blízka :) Za všechny mohu s jistotou říct, že se naše výprava povedla, všichni se skvěle bavili a určitě se rádi shledáme na další podobné akci. Já dnes posílám velký dík všem za krásný výlet a úžasnou atmosféru.

(zúčastnění - Vločka, Wejr, Filípek, Červenáček, Maty, Modroočko a Luky)

Ahoj Wejr
více  Zavřít popis alba 
  • 19.3.2016
  • 122 zobrazení
Reklama