Hledání

156 706 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

stsan
Přecejen se ještě je podívat na krásnou alpskou přírodu, na zajímavé stavby, nakouknout na pár dnů jaké je to u našich "jižních sousedů", když už mám tu volnou jízdenku... Pravda, počasí moc nepřálo, ale co se dá dělat, tak už to na horách bývá... Takže cesta klasicky přes Wie Meidling do Lince, tam "břgly do úschovny a na několik hodin prohlédnout si město, pak pokračovat do Obertraunu. Tam objednané 3 noclehy.... a uvidí se:-) Třeba Hallstatt, který je symbolem
období, během kterého se ve střední Evropě objevili Keltové a začalo se zpracovávat železo. Začátek tohoto období je archeology datován do období 7. století př. n. l. a končí kolem roku 450 př. n. l. Svůj název dostalo podle hornorakouského města Hallstattu v Solné komoře. V polovině 19. století tam bylo objeveno přes tisíc hrobů. Nálezy z hrobů se s převahou daly zařadit do nejstarší doby železné... a rád bych na Krippenstein, do"světa kamení" a na vyhlídku "5 prstů", která nabízí pohled na Halstatské jezero a jeho okolí z výšky úctyhodných 1500 metrů...
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2012 až září 2013
  • 96 zobrazení
  • 0
babi90
REPORTÁŽ Bývalý český prezident Václav Klaus opět nezklamal své příznivce, ale ani své zaryté odpůrce. Na besedě s autogramiádou ke knížce Václava Junka „Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi)“, která se uskutečnila ve čtvrtek 3. září v ostravském Knihcentru, se blýskl řadou pozoruhodných výroků, ale především tvrdých, kritických prohlášení na adresu Evropské unie, USA i české vlády za nezvládnutou uprchlickou krizi.
Klaus v ráži na autogramiádě: Odsekl dotaz ČT na prezidentskou kandidaturu, potupil vědce za petici a hodně tvrdě se vypořádal i s imigranty

Na počátku besedy vysvětlovali Klaus i přítomný autor knihy Václav Junek, jak se k napsání díla vůbec dostali. Nedávný český prezident k tomu řekl, že ho především zaujala Junkova publikace o svém předchůdci z doby protektorátu, československém prezidentovi Emilu Háchovi. Klaus také v úvodu svého vystoupení nepotvrdil ani nevyvrátil spekulace z mnoha českých médií o tom, jestli se pomalu nepřipravuje na svou další prezidentskou kandidaturu. „Redaktorka České televize se mne při mém příjezdu zeptala, zda budu kandidovat v roce 2018, jako kdyby teď nebyla jiná aktuální témata, která veřejnost zajímají daleko více. Čekal jsem otázky na dominantní problém současnosti pro nás i celou Evropu, což je určitě migrační krize. Proto jsem odmítl na tento dotaz odpovědět,“ konstatoval známý ekonom a politik.
Klaus: „Vláda i parlament jsou absolutně nečinné.“

K aktuální situaci také zmínil: „Nicméně musím říct, že mne v současné době hodně lidí motivuje a zasílá mi maily, abychom něco udělali se současnou situací, kdy vláda i parlament jsou absolutně nečinné. A kdy nás dokonce i naše vědecká reprezentace peticí vybídla, ať si uprchlíky nakvartýrujeme domů. Tak bychom mohli proti tomu napsat nějakou antipetici. Co říkáte?“ apeloval Klaus na návštěvníky besedy.

Spíkr celé akce a ředitel ostravského Knihcentra Petr Michálek pak odstartoval svým prvním dotazem, právě k emigračnímu exodu, emočně vypjatou rozpravu.
Václav Klaus: Krizi vyvolaly Spojené státy a západní Evropa

Někteří z diskutujících upozornili bývalého prezidenta na fakt, že určité země si uprchlíky vysloveně žádají a že také není dnes možné všechny emigranty poslat rychle nazpět. Další dotazy potom padaly na vlastní příčinu tak rozsáhlé krize. „Kdyby nebyly válečné konflikty v Iráku, Sýrii, Libyi a Afghánistanu, které způsobily USA a některé západoevropské státy, tato obrovská migrační vlna by se nikdy nespustila. Evropské země pak měly reagovat tak, že žádné uprchlíky neměly na svá území vpustit. Migrace není žádné samozřejmé lidské právo nikde na světě, to je naprosto fatální omyl a pokud ho bude Evropa šířit, páchá sebevraždu. Jak je z televizních záběrů vidět, v mnoha případech se nejedná o žádné chudáky z míst bojů, ale mladíky v džínových bundičkách s mobily a iPady,“ reagoval na podobné otázky Václav Klaus s tím, že když při své inauguraci v roce 2003 nesouhlasil s americkou invazí do Iráku, velmi ochladly vztahy mezi ním a vládou USA.
Autor Klausova životopisu: „Míra zrady Evropy sama na sobě nemá nyní obdoby.“

Tento názor pak podpořil i autor jeho životopisu Václav Junek: „Ta míra zrady Evropy sama na sobě nemá nyní obdoby. Dříve jsme se spolu dokázali domluvit a ubránili jsme se Čingischánovi, Arabům i Turkům. Dnes neexistuje racionální síla, která by v Evropě chránila míru úrovně života, k níž jsme se dopracovali, a již si zasloužíme. Je to totální selhání evropských politických špiček,“ prohlásil publicista Junek a ještě dodal: „Jestli nezačnou zas platit zákony, tak se dočkáme něčeho, co si ani nedovedeme představit. V roce 1938 postavilo tehdejší Československo na svou obranu 52 divizí. Dnes se handrkujeme o nasazení 1800 vojáků.“

Tak si běžte do Německa, řekneme uprchlíkům. Hašek nicméně postavil tábor. Houkala siréna. A hejtman se vysmál kauze „popisování uprchlíků fixem“
VIDEO Vítejte, uprchlíci. A tady je svačina. Podívejte se na nádraží k našim sousedům

Bývalý prezident se podivoval nad liknavostí EU i české vlády

Václava Klause za současné situace také dost zlobí váhavost vedení Evropské unie při ochraně schengenského prostoru. „Minimálně rok a půl přistávají pašerácké lodě u evropských břehů s tisíci běženců a Evropská unie se svou „příslovečnou rozhodností“ se usnesla, že je začne od poloviny září důkladněji kontrolovat. Teď jsou obležena maďarská nádraží. Kdy ta vlna dorazí až k nám do Prahy? Za týden? A nic se vcelku neděje, je to hloupé, směšné, ale i děsivé,“ dále uvedl Klaus a pokračoval: „Před pár dny jsem si přečetl v jedněch australských novinách skvělý článek o tom, že Evropa bude první světadíl, který spáchá sebevraždu svou politickou korektností. To napíše člověk, který nás vidí z potřebného nadhledu, ze vzdálenosti tisíce mil. S tím mohu jen souhlasit.“

Jako řešení vidí bývalý český prezident dočasné vystoupení ze Schengenu, ke kterému bychom se mohli později vrátit.
Klaus: „Privatizaci hodnotím jako úspěšnou.“

Klause pak opět doplnil Václav Junek: „Když se jednalo o nějaký celkem směšný podvod na České poště, tak se sešla Rada bezpečnosti státu. Teď, když jde o mnohem závažnější problém, možná naší existenci, tak se má sejít až v polovině září, to je přece ostuda!“

Na besedě, které se zúčastnilo dost pedagogů i studentů z ostravských univerzit, také zazněly otázky na minulý a současný vývoj české ekonomiky. Například i k problematice v minulosti tolik diskutované kuponové privatizace. „Privatizaci hodnotím jako úspěšnou. Nešlo několik let připravovat detailní legislativní rámec, aby nedocházelo k některým problémům. Dělalo se to za pochodu a myslím si, že to tak bylo správné,“ reagoval Klaus.
„Zásah České národní banky je zbytečný a mylný.“

Václav Klaus stejně jako jeho bývalý kolega z „prognosťáku“, nynější prezident Miloš Zeman, nesouhlasí se stálým oslabováním koruny ze strany České národní banky. „Na ekonomické konferenci, kterou pořádaly univerzity z Moravskoslezského kraje, jsme o tom intenzivně diskutovali. Já si myslím, že zásah České národní banky je zbytečný a mylný. Banky se snaží tak spustit inflaci, jež je ale stále nulová. Velmi dobře to charakterizoval jeden z našich renomovaných ekonomů, který řekl, že inflaci těžko dosáhneme v období zesílené konkurence, kdy stále klesají náklady ve všech možných odvětvích,“ vysvětloval profesor ekonomie Klaus. Jistě zajímavý a pro mnohé přítomné i překvapivý byl jeho názor na ekonomickou krizi v Řecku. Z ní viní opět státy EU, které této zemi vnutily společnou měnu. „Řecko je vlastně obětí, kdyby mělo stále svoji drachmu, tak by si devalvovalo, jak by bylo třeba, a potom by zase začalo znovu a bylo by víceméně v klidu. Eurem ho odsuzují k permanentní krizi.“
Klaus má stále dost příznivců

Po besedě se uskutečnila autogramiáda knížky a poměrně dost návštěvníků ze zaplněné haly ostravského Knihcentra mělo zájem o společnou fotografii s bývalým prezidentem. Nová publikace se podle informací knihkupců z větších měst velmi dobře prodává a je o ni zájem i v městských knihovnách.
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2013 až září 2015
  • 37 zobrazení
  • 0
hedraseber
Ztroskotání na ostrově
Sobotní stoupání k vrcholu Sněžníku každým krokem mařilo naše naděje, že nahoře spatříme něco jiného než již tradiční šeď s dohledem tak nanejvýš na svačinu nejbližšího souseda. Mraky se táhly nahoru po úbočí zároveň s námi, pohlcovaly okolní kopce i náš počáteční optimismus, že budeme ve stoupání rychlejší. U slůněte nám bylo jasné, že si užijeme obvyklé nepřízně, mrazivý vítr nás bude hryzat do kostí a zabodávat ledové krystalky do očí. A pak jsme vystoupali poslední výškové metry od pramene Moravy a ocitli se na slunečném ostrově uprostřed nekonečného moře. Z Pradědu vyčníval pouze vysílač a nejbližší pevninou na obzoru byly Rozsutec (údajně) a Sněžka (jistojistě). Mezi trosečníky uvězněnými na střeše Evropy panovala družná a euforická nálada. Dalekohled putoval od očí k očím, slivovice od úst k ústům a nadšení Poláci zapózovali všem bez rozdílu rasy, národnosti, věku či pohlaví. Žádostem o foto v různých jazycích jsem porozuměla snadno, jelikož mi byl zároveň do ruky vecpán cizí foťák nebo mobil. Celá atrakce vydržela asi hodinu, než vzdouvající se moře pohltilo i nás.
Můžete se podívat – Králický Sněžník, ostrov v moři mraků :-)
více  Zavřít popis alba 
102 komentářů
  • 11.2.2018
  • 222 zobrazení
  • 27
mysticsmile
V rámci Dnů evropské kultury se v Boskovicích i v jiných místech naší vlasti otevřely brány památek, i těch, které jsou běžně návštěvníkům nepřístupné. V kostelíku Všech svatých na rohu Havlíčkovy a Sokolské ulice v Boskovicích na okrese Blansko proběhla ve slunečném nedělním odpoledni 12. září 2010 vernisáž unikátní výstavy s názvem „Kostelík – ztichlá minulost“ věnovaná historii a současnosti této vzácné stavitelské památky.
Malou slavnost otevřel Chrámový sbor u kostela Svatého Jakuba staršího skladbou Petra Ebena „Oči všech se upírají k Tobě,“ kterou nastudoval pod vedením pana Jiřího Pohla. Všechny přítomné pak přivítala průvodkyně programem Pavla Živná a představila vzácné hosty. Byli to: Ing. Jaromíra Vítková – místostarostka města i Jednoty Orel Boskovice, Ing. Stanislav Janků – zástupce Římskokatolické farnosti, Ing. Jaroslav Vítek – starosta Jednoty Orel Boskovice a PaedDr. Zdeněk Peša – starosta města Olešnice.
Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková pohovořila o Dnech Evropského dědictví a projektu „Kostelík – ztichlá minulost.“ Dny Evropského dědictví se konají v Evropě od roku 1991 pod záštitou Rady Evropy. Úkolem je propagace památek a jejich ochrany. V letošním roce se konají pod heslem „Duše památek.“ Město Boskovice ve spolupráci s Muzeem Boskovicka, Muzeem Brněnska a místní Jednotou Orel připravilo doprovodné akce, které mají všem věkovým skupinám obyvatel ukázat křesťanství a judaismus jako zdroj naší kultury. Podzimní část programu zahájila vernisáž výstavy „Kostelík – ztichlá minulost.“ Projekt podpořilo Město Boskovice z grantového systému částkou cca 13 tisíc korun. Historické i současné materiály jsou umístěny na pět přenosných panelů. Výstava může tedy být lehce přemístěna do některé ze škol, muzea nebo jiných vhodných prostor dle zájmu. Je zde zdůrazněna osobnost pátera Slováka, jeho život a dílo. „Chci též upozornit na kopie oltářních obrazů z roku 2004, jež jsou instalovány uvnitř kostelíka,“ doplnila místostarostka.
Po hudebním předělu, o nějž se opět postaral chrámový sbor, vystoupily žákyně základní školy Veronika Jurová a Kristýna Klíčová se dvěma pověstmi, které se ke kostelíku vztahují.
Ing. Stanislav Janků pak přiblížil historii prastarého kostelíka. Datum založení této sakrální stavby není známo. Jisté je, že byl postaven z potřeby shromažďování zbožných lidí ještě mnohem dříve, než byla založena středověká osada z níž se teprve zrodily Boskovice. O historii stavby by mohly vyprávět kameny s nápisy uvnitř kostela. Ale ty nejsou již působením staletí čitelné a účel kamenů není jasný. Byly to snad náhrobky? Kdo ví… První skutečná zmínka o kostele je v Boskovické kronice z roku 1505. V roce 1567 byl kostel přebudovaný na větší nákladem cechu soukenického. Tento letopočet byl uveden i na jednom ze dvou zvonů. Oba zvony však byly roztaveny při velkém požáru v roce 1916. Tehdy byla zničena celá střecha a strop nad lodí. Zachovala se kovová kazatelna. Požár se rozšířil od sousedů, kde hořící kus doškové střechy ze stodoly odhodil vítr na vyschlý šindel kostelní střechy. V roce 1922 byly střecha a strop obnoveny, v roce 1923 opravena věž a do ní zasazen nový zvon o průměru 55 centimetrů zasvěcený Blahoslavenému Janu Sarkanderovi. Zvon je tam dodnes. V roce 1947 byl pořízen nový pěvecký kůr a umístěny sochy Svatých Cyrila a Metoděje, které z lipového dřeva vyřezal profesor místního gymnázia Leopold Šmíd. Ten je současně autorem sochy prezidenta Masaryka před budovou tehdejšího okresního úřadu. Současné kostelní lavice byly instalovány v roce 1982. V roce 1997 sepsána smlouva s Městem Boskovice o dlouhodobém pronájmu pozemku bývalého hřbitova a zřízení parku. Ten byl slavnostně otevřen v roce 1998. Od roku 2007 se pravidelně slouží „Svíčková“ mše Svatá. Ta bývá ve večerních hodinách bez elektrického osvětlení.
Po pečlivě připravené historické přednášce Ing. Stanislava Janků zazpíval chrámový sbor skladbu Aleluja od Andrea Gabrieliho.
Pavla Živná pak vzpomněla významného boskovického rodáka malíře světového jména Otakara Kubína (Coubine), který se sem vrátil v roce 1951 z jižní Francie. Léto trávil v Boskovicích s paletou a štětcem, vždy navštěvoval starý hřbitov poklonit se památce drahých příbuzných a známých. Na zimu se uchyloval do Prahy. Co by asi řekl dnes? Zřejmě by měl radost, že kostelík stále žije…
Starosta jednoty Orel Boskovice Ing. Jaroslav Vítek poděkoval všem organizátorům a účastníkům slavnosti. Krátce představil organizaci Orel v Boskovicích a společně se svými spolupracovníky předal květinové dary všem, kteří se o vernisáž zasloužili.
Po hudební vložce chrámového sboru poděkovala moderátorka Pavla Živná Unii katolických žen, které dohlížejí na průběh výstavy, Mateřskému centru za výtvarný program pro děti, dále firmám, které technicky připravily panely, ředitelce Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalové a přestavitelům Římskokatolické farnosti, že akci umožnili. „Velké poděkování patří místostarostce Ing. Vítkové, z jejíž iniciativy se tato akce uskutečnila. Ještě jednou díky všem.“ Těmito slovy zakončila moderátorka Pavla Živná oficiální část vernisáže. Poté již proběhla volná prohlídka výstavy.
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 12.9.2010
  • 214 zobrazení
  • 0
doubnerka
Sváteční výlet na Oybin a Töpfer (ten odolal, vystoupili jsme jen na sousední Scharfenstein, ale i tak to byl krásný den v nádherné krajině). Spooousta borůvek! Proti Podještědí z minulého týdne je tahle romantika trochu drsnější - pískovcové věže a skalní uličky, divoký les, kamenité stezičky a tak. Taky byl trochu drsnější den, vítr, občas sprška - ale parádní to bylo.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2016
  • 28 zobrazení
  • 0
82hana
  • 12.4.2015
  • 59 zobrazení
  • 0
janinkabelova
  • 20.4.2014
  • 71 zobrazení
  • 0
brambos
  • 6.1.2014
  • 8 zobrazení
  • 0
petulajska
  • jaro 2011
  • 61 zobrazení
  • 0
falkenstein
1 komentář
  • 17.5.2012
  • 14 zobrazení
  • 0
zusy
  • 20.3.2011
  • 32 zobrazení
  • 0
jimhafan
návštěva u naší paní sousedky a jejího Benjíka
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2008
  • 33 zobrazení
  • 0
gerjos
  • 9.9.2017
  • 23 zobrazení
  • 0
marcela00
  • duben až červenec 2014
  • 85 zobrazení
  • 0
bala15
  • 21.6.2013
  • 137 zobrazení
  • 0
1612sikorka
  • červenec 2012
  • 280 zobrazení
  • 0
hanyssska
  • léto 2010
  • 153 zobrazení
  • 0
pediculus
  • 31.7.2010
  • 160 zobrazení
  • 0
adkas
  • 2.5.2009
  • 37 zobrazení
  • 0
kalikut
  • zima 2007/2008
  • 118 zobrazení
  • 0
1m-m
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
77 komentářů
  • 27.10.2013
  • 50 zobrazení
  • 1
ilka46
  • 6.10.2012
  • 51 zobrazení
  • 0
sirdagles
Asi mi nepřestane euforizovat možnost chodit po státní hranici. Dokud to tedy ještě půjde.
Také mi nepřestane fascinovat víra mnohých, že lidé narození za tímto patníkem, jsou jiní než ti, narození patníkem druhým.
Patníky se čas od času pohnou zcela jinam, pak zase onam. Virtuální čára v porostu.
Přesto prý lidé, ohraničení nejnověji umístěnými patníky, mají společné dějiny, specifickou povahu a zodpovědnost za všechny ostatní, opatníkované s ním v nějakém prostoru. A za minulost opatníkovaných také.
Přitom nejeden člověk se během života ocitl i několikrát v jiném opatníkovaništi, aniž vylezl z rodné chalupy.
Člověk je zvláštní zvíře.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.4.2018
  • 27 zobrazení
  • 0
reklama