Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 35 výsledků (0,1185 sekund)

reklama
16 fotek, září 2016 až listopad 2017, 126 zobrazení
16 fotek, 21.2.2013, 58 zobrazení
Naty se konečně uzdravila a konečně zase začla jezdit. Dneska vzala App na krátkou zimní vyjížďku.
201 fotek, květen 2009, 102 zobrazení
Začlo to už v sobotu, kdy jsem po práci vyzvedávala kluky u Lenky.
Že pochod postupně všichni rušili, to komentovat nebudu :).
V cíli jsme málem byli brzo, tak jsme to trochu přibrzdili :)
Utahaný jsme zašli na véču a už v deset večer chtěli do postýlky.
Ale, jak to tak bývá, se nám to trochu protáhlo :)))).
V neděli kluci zkusili střelnici a pak hurá do Chuchle na koničky :)
Někdo si vsadil víc, někdo míň ... NIKDO NEVYHRÁL :((((
Kluci šli ještě na brusle a my to zas ukončili u Lenky :)))
No do práce se mi teda vůbec nechtělo!!!
40 fotek, 20.6.2010, 382 zobrazení
19.června=D =D =D . Adluše měla volnej bejváák .. :D JAko luxus večer !! Začlo to v X-tremu .. :) Pohodička , Esmeraldáá ! =-P Lutovská :D -Nedalo nám to . o:) :D . Pak už jsme se vidali do parku dopít vínko a na kroketky klasicky a pak jakože Axor ! :D Ten nám malinko zkomplikovala nečekaná a hlavně nezvaná návštěva !! =o! :D =/ . pokecali jsme si s cajtíkama a se slovy že už jedeme domů jsme naskočili do auta rovnou do Axoru ;P :D . rychle jsme zase ale klopýtali zpátky .. :D :D Takže podvo .. :D A pak už jen oživená cesta k Adle domůůů ... :D :D :D V ranních hodináách nooo .. o:) :D Nejvíííc prdel !!! :D :D _
255 fotek, květen 2013, 36 zobrazení | architektura, dokumenty, kultura, města, události
- byli sice "ledoví muži" a bylo to znát, ale všichni se snažili, aby se vítání zdařilo, a aby si to návštěvníci užili, aby měli co ochutnávat, co poslouchat, trochu se poučit, a příroda už začla jaro, a nedá se už zastavit,a já zas jako obvykle obdivala krásnou zdobnou architekturu lázní
150 fotek, duben 2012 až duben 2014, 138 zobrazení
Vloni mě po návštěvě rozkvetlho Holandska napadlo, že bych mohla zařídit malé dač i u nás. Zryla jsem kus záhonu před domem, nahnojila a už to začlo : na vánoce jsem například dostala sazenice tulipánků a jiných kytek, a největší legrace pod stromečkem byl rýč od Františka, ten mi pak k velikonocům místo mrskutu nadělil kropicí konev a od Hanky zase došel véélký balík sasanek a jiných cibulek, krása pohledět. Takže to pomalu sázím, seju a hlavně se každou chvíli kochám a raduji z nových objevů, to totiž objevy jsou, nepamatuju si, co jsem kde pichla a pak pátrám,co by to mohlo na mě koukat z hlíny.
Neberte to moc vážně tyhle fotky, to je spíše dokumentace, abych mohla přemýšlet co a jak dál.
74 fotek, duben až červen 2010, 1 126 zobrazení
Tak mi zbyl konečně čas a přidávám nové fotky. Od svatby už uplynuly 4 měsícea za tu dobu jsme se stihli přestěhovat z Tuřan do Slatiny k babi a dědovi. A začlo se vyklízet a bourat a kopat a dokonce už i něco stavět. Já jsem nastoupila v červnu zpět do práce, takže na fotky a odepisování emailů nějak nebyl vůbec čas. Proto se to snažím aspoň tímto albem napravit, i když fotek máme víc, ale ty zas přidám až bude nějaký ten čas.
147 fotek, 20.4.2009, 149 zobrazení
V neděli už se mi na vodu nechtěla, ale to jen z toho důvodu, že mám tak bezvadné sestřenice, které jsem dlouho neviděla. Tak jsem si trochu
poslala a odpoledne jsme začli fotit tu zběsilou kočičku, která si tak ráda hraje! Byl to příjemný slunečný den a ráda bych se do Vítkova zase někdy (co nejdříve) podívala.
92 fotek, 15.6.2013, 88 zobrazení | architektura, děti, kultura, oslavy, umělecké
- od nádraží jsem se dala malou poetickou procházkou k náměstí, pohrála jsem si s červenými slunečníky jako dekorací pro snímky hist. domů na náměstí, a pak už to začlo švýcarským amsámblem, ale maminky a babičky spíš pokukovali po svých ratolestech, které tu vystupovali v tan. kroužcích jako kult. vložka mezi orchestry, já zas obdivovala krásnou novorenesanční budovu dnešní radnice
- trochu o architektuře domů na náměstí i jinde http://www.infocentrum-kolin.cz/pruvodce/karlovo-namesti
47 fotek a 4 videa, 6.6.2010, 34 zobrazení
" Dnešní tropická neděle se nesla v duchu dobrodružné výpravy k Novým Mlýnům. Nutno zmínit, že kýžený cíl se nám několikrát beznadějně vzdaloval, ale houževnatost a odvaha nás přecijen neopustili.

První překážkou se ukázal opět defekt, a to zakrátko po startu od Kančí obory. Nicméně duše vydržela až k Janohradu. Pak ale nepomohlo ani přifouknutí a šlo se lepit. Můžete třikrát hádat, kdo zase píchnul :)) Naštěstí, po zkušenostech ze včerejška, už jsme měli to správné nářadí a měli nacvičen ten správný grif, a tak byla jen otázka času, jak rychle to půjde. No zatím jsme to nestihli v závodnické normě, ale postupně se také vypracujeme :)) Lepení tedy bylo zdárně provedeno, s využitím asistence Aničky a nářadí, které taky pomohlo. Pro vodu jsme nemuseli daleko, bylo jí tam k dispozici hafo, dokonce přímo na silnici. To byla další překážka a tak se kus jelo po hrázi. V tu dobu už jsme měli zpoždění oproti plánu a saharské slunce začlo pálit, ale ještě jsme to nevzdávali..." Více ma moravskacyklotlupa.estranky.cz
45 fotek, 19.8.2008, 85 zobrazení
Zase se takhle jednou pořádalo posezení Moravské cyklotlupy v Brně. Byly dovolené, léto, a tak jsme spolu s Milošem zvolili cestu do Brna na kolách, potřeboval jsem znovu projet Birkovu trasu a nachystat nějaké indicie k budoucí akci. Počasí bylo nádherné, v poledne už docela pálilo ale cesta ubíhala rychle a tak vzduchové chlazení fungovalo bezvadně. Po krásné jízdě pod Pálavou jsme překonali trochu ospalé vesničky s nezáživným okolím a posléze se blížili k Brnisku, kde to začlo být opět zajímavé svrateckými náhony, soutokem nebo vůbec parádní cyklostezkou kolem Svratky, nemluvě o krásných slečnách, co se tam proháněly na bruslích :)).
Po dobrém obědě v areálu stadionu v Komárově jsme dorazili do města, kde na nás už čekala Zdenula a ještě jsme měli čas k odlovení jedné "kešky" a návštěvu Radnice i radniční věže,to už se Jiřka začla po nás shánět, kde jsme.....no a pak jsme se konečně už usadili v Air restauraci na Zelňáku a zábava mohla začít. Více na stránkách Moravské cyklotlupy
90 fotek, prosinec 2016, 24 zobrazení
151 km, 4950m+. Letos si pro nás Olaf připravil rekordně dlouhou trasu, přejít celé Brdy na jeden zátah, to je hodně kilometrů. Ještě že vyšlo počasí, sice byly v první části mlha a led, ale bylo to hodně rychlé a tak trasa strašně rychle ubíhala. Ani ses nenadál, už jsi byl za Jíncemi a tam teprve začlo to pravé Olafové trasování. Asi 50 km jsem se plazil společně s kamarádkou Lenkou, která bohužel nakonec, i přes moje přemlouvání, nedošla do cíle a vzdala to na 129. km. Já jsem měl taky namále, ale nechtělo se mi vzdát na 129. km a tak jsem se doplazil, fakt doplazil do cíle v čase 30:52 na 71. místě. Ke konci hodně lidí vzdávalo a tak jsem se posouval pořadím vzhůru. Bylo to opět hodně krásné, trasa, počasí, občerstvovačky, lidi kolem, prostě vše super, nechápu jak Olaf může furt najít takové nádherné trasy do Prahy. Příští rok se asi půjde okolo Sázavy, takže zase nová trasa, už se těším.
11 fotek, 18.10.2014, 94 zobrazení
Dne 18. řijna došlo k čistění studní aby byla voda pro Hájenku. Nejprve se vytahovala spadlá polovina betonového deklu a následně se začalo s čistěním. Ve skružích to bylo vcelku rychlé a bezproblémové. Pak nastal přesun k druhé sběrné studni. Nejprve odstranit část betonového záklopu nainstalovat čerpadlo na odčerpání vody. Čerpadlo dobrý pomocník jen do doby kdy už pak nestíhalo odčerpávat vodu, která stále přitékala. Nakonec jsme začli čerpadlu pomáhat ručně nabíráním do kbelíku a vytahováním po provaze a vylévat . Tato metoda pomohla voda začala pomalu klesat. Nakonec jsme čerpadlo vytahly jelikož to bylolo natolik rožvířené s blátem že by se zacpalo a pokračovalo se taháním ve dvou kýblech. Kbelíků bylo nespočet jak s vodou tak bahnem . Pod vrstvou bláta se našla odtoková trubka což bylo urřité vítěžství. Vybrala se voda a začlo se nabírat bláto a během chvilky bylo opět zatopěno a tak znova vytahat vodu a zas bláto a tak pořád dokola. Bylo to takové několikahodinové zápolení. Nakonec se dílo podařilo i když to to trvalo mnohem déle než se počítalo. Voda zatím teče, v týdnu když tam nikdo není tak se výtok ucpává ,aby se zvedla hladina vody ve studních. Zatím to vypadá dobře. Stejně bude potřeba určitý kus udělat nový jelikož stavající truba je asi někde prorezlá a při plném průtoku to sebou pak vyplavuje určitou dobu ne moc průzračnou vodu, vypadá to spíše jako červená bahnitá kaše. Po chvíly se to ale vyčistí a je to zase průzračné.
180 fotek, 14.7.2012, 188 zobrazení | kultura, lidé, ostatní, rodina-přátelé, zábava
Takže jízda pokračuje vesele dál ... ráno,po kávičce se chlapiska zdejchnou ke Svijanům nebo k hasičům na pár zrzounů a my ženy máme čas,tak se dáme do šlechtění :),nejdřív s tím teda začla Dáda a my ji záviděly a chtěly to taky,tak nás Martí,odbornice na líčení,namalovala:)Pak ještě přišlo na řadu česání...já vím,jsme hrozné :D Kolem poledne jsme se vydali,už všichni - 10 do likérky na exkurzi :),když to srovnám s loňským rokem,tak ta přednáška byla lepší,poutavější ... tahle slečna to prostě odflákla,přečetla něco z jakýchsi papírů,kuňkala,takže nic moc,nacvakalo se pár,možná i vtipných,snímků a šlo se na paňáka,teda dva paňáky,které se nalívají vždy po absolvování exkurze :) Pak jsme šly,my ženy,na autogramiádu Arakainu,cestou jsme vyslechly pár písniček Citronu,kde s nimi zase zpívá Fany,no super,tak jsme se na chvilku zastavily,abychom vyslechly hitovky,jako je Už zase mi scházíš,Moravská děvčátka,ocelové srdce ... atd.,chlapi šli hodit očistu a my pak čekaly ve frontě na fotku s Toužimským :),teda Dáda,ale nakonec skoro před ní utli frontu,takže se společné foto nekonalo a tak jsem cvakla Arakain aspoň samotný.Jinak další pecky dne:Kissin´Dynamite,což jsem se i divila,že se líbí Martině :D,úplně pecka veliká bylo vystoupení Lucky Bílé s Arakainem,Firewind,tam už jsem byla jen já a Láďa,Stratovarius,jak jsem se těšila,tak Timo zřejmě neměl svůj den,zpíval falešně a zvuk byl zmršený no a show dne NIGHTWISH,na ně jsem se moc těšila,prostě úžasná show,ohně,sice nohy mě už neposlouchaly (ono za ten den toho courání je až až a to pak ploutvičky bolí),ale vystoupení jsme si s Láďou užili až do konce,Anett to taky zpívalo dobře,takže zážitek je a veliký :)
Opět fotky kapel dodám později,jak se přesunu k druhému pc,kde jsou fotky z druhého foťáku :),jak už jsem někde před tím zmiňovala,nechala jsem focení kapel na odborníkovi :),já jsem malinká a nikde skoro nic nevidím :),takže aspoň máme kvalitní fotečky :)))Já jsem se věnovala momentkám naší extragrupy :D,ale trochu mě štve,že jsem se letos vyflákla na focení masterovských exotů,kterých tam bylo víc,než dost :))
85 fotek a 5 videí, 15.4.2016, 74 zobrazení
Přeháňky,docela chladno a tak sloninec byl plný lidí.Fo´ták mi nechtěl ani přes ty hlavy zaostřovat :-( Pak se otevřely dveře ven,vyšli ošáci zjistit jak moc prší.Tak se chvíli čekalo,ale pak je pustili ven - videa :-) Celé stádo bylo v pohodě,maminy se držely s malým stranou a pak to přišlo.Janita s Tamarou kvůli čerstvé travičce trochu polevily v hlídání a malý se rozšupajdil za Shantí,která stála na kraji venkovního koupaliště.Maminy si toho všimly až když byl až u ní.A začla záchranářská akce! Holky vyrazily,ostatní se také seběhly a troubení muselo být slyšet po celé ZOO.Udělaly nepřehledný houf,mezi nimi někde to mimino a tak semknutý houf ohromných těl se začal přesouvat dál do výběhu.U vyhlídky to semknutí povolilo,Shantí s gulab šly za ošákama k bráně,kde dostaly něco na zub.pak už byla zas jen pohoda :-) Vůbec jsem nečekala,že to zažiju.Byl to fakt silný moment !!!!!
34 fotek, duben 2009, 62 zobrazení
Velikonoce na NZ. Pár dní volna jsme využili a vyrazili do turisty oblíbené zátoky Queen Charlotte, která leží na severu jižního ostrova. Naším lákadlem bylo vyzkoušet si kajakovat v mořských vlnách a zpátky se vrátit po oblíbeném turistickém treku. Celodenní plán jedné místní agentury. Ráno jsme obdrželi kajaky, vesty, pádla, světlici, mapku a instrukce, jak doplout do cílového místa. Z tohoto místa nás náš průvodce za pár hodin měl vyzvednout, přemístit na druhou stranu kopce, a odkud už po svých jsme se měli vrátit trekem zpátky do půjčovny.. Všechno vypadalo dobře. Vypluji jsme a jakštak to šlo.. Protože jsme měli divný pocit, že pádlujeme pomalu a že to nestihneme, tak jsme pádlovali ještě víc, ne-li vkuse. Jen jsme si dopřáli nutnou přestávku na záchod a pak zase pádlovali a pádlovali dál a ani nestihali fotit či jinak se kochat krajinou. Časem nám to ale opět začlo připadat divné, že tam ještě nejsme. Jenže koho se zeptat uprostřed zátoky a my se ne a ne najit na mapě..a tak jsme pádlovali dál až nám jeden rybář nebo nějaký výletník potvrdil již zmíněnou domněnku, že jsme úplně špatně. Nezbýlavlo než se otočit a pádlovat zpátky. Zpátky proti těm všem vlnám, které nám předtím přišly vhod. A ještě k tomu počasí se zhoršilo, semotamo pršelo a čas, ten už byl taky daleko po poledni... pořád jsme pádlovali a pádlovali až sil došlo, fakt to už nešlo to.. zmrzli a unavení jsme byli natotata.. Nakonec jsme v jedné zátočině hledali pomoc u místních chaťařů, které jsme zahlédli na břehu. Zjistili jsme, že jsme to pěkně projel. A tou naší rychlosti se ba naopak vypluli až mimo mapu a není divu, že jsme se už na ní nemohli najít. Jak snadné je ztratit se na moři. Všechny ty zatočiny byly stejné. Ale ta naše spása, chataři z Pictonu, nám strašně ochotně pomohli. Nabídli nám ručníky, teplý čaj a něco k zakousnuti a dokonce nám pomohli obvolat toho našeho organizátora, který si pro nás už musel přijet, správně-li připlout, malou jachtičkou... a poomaalinku jel pro nás a poomaalinku jsme se s ním vraceli zpátky na základnu.. A to nám ještě při té zpáteční cestě, došla nafta, Přemek musel pomáhat napřáhnout plachtu a když už se stmívalo, tak se nám podařilo ztratiti jeden špatně upevněný kaják, pro který jsme se museli vracet.. joo, byl to velký den.. :-) a na konci toho všeho, jsme si říkali, že nám to na recepci všechno hezky pěkně zúčtuje - celou tu záchrannou akci, spotřebovanou naftu a jeho přesčasy.. no, a naštěstí nic.. prý byl rád, že jsme se nevydali špatným směrem na širé moře.. :-) Fajný konec, ale večer jsem pěkně skučela. Moje ramena dostala zabrat, všichni ostatní vypadali v pohodě, ale já jsem fakt nemohla a dostala jakousi horečku svalstva nebo něco podobného, ještě že kousek Arniky a horké zábaly a dostatečný spánek mě z toho dostali.. :-) ale fajné.. joo fakt jsem se ukajakovala a nezapomenu na ty naše milé zahranáře.. :-)
81 fotek, říjen 2014, 41 zobrazení
tenhle čundr vymyslel můj kamoš ondra, který četl článek Sabiny Čermákové. zaujalo nás to, a tak jsme to začli plánovat. Předběžný plán byl dojít z Bystřice do Tišnova a užít si při tom krásných barev podzimní přírody.
Potkali jsme se právě v Bystřici nad Pernštejnem, asi tak hodinku po západu Slunce. Měli jsme vyhlídnutý místo podle internetových map, kde by měl být pěkný rozhled do krajiny. Říkám si, ideální místo na probuzení. A tak po jednom pivku ve místní krčmě jsme se vydali po žluté značce vstříc pár nočním kilometrům. Mapu jsme neměli, kamoš slíbil vzít mapu v moderní elektronické verzi. Sledovat turistickou značku v noci, zvlášť když jste zabraní do hovoru, není úplně jednoduchý. Inu stalo se, že jsme neodbočili kam jsme měli. Tak jsme se koukli na naší mapku, kde byla náhodou i gps navigace, takže jsme se ne moc po trempsku nerozpakovali a využili ji a po chvilce jsme se zase napojili na značku. Ještě po nějakým tom odbočení z cesty jsme dorazili do Kozlova, kde jsme měli v úmyslu po neznačené polní cestě vyrazit na onu louku s vyhlídkou. Po pár krocích nás zastavil ohradník s nápisem zákaz vstupu, ve stádě je plemenný býk. Hups. Chvilku jsme přemýšleli co s tím, ale za chvílu jsme ohradník překročili a šli opatrně dál a dávali pozor na krvežíznivého býka, který nás jistě z úkrytu pozoruje :-) Za chvíli bylo možný z ohrady uniknout do lesa, šli jsme podél ohradníku. Opět s pomocí naší GPS jsme se dokodrcali k cestě na pole. Náhle nás opravdu překvapila nějaká kravka co koukala co se to k ní černočernou tmou blíží. Opět za ohradník a ve snaze ohradu obejít jsme zalezli do lesa. No zkráceně řečeno: zjistili jsme, že námi vyhlídnuté místo leží uprostřed nějaké ohrady a alternativa ustlat si na zoraném poli nás taky příliš nenadchla. Tak jsme se začali vracet zpět do Kozlova po lesní cestě, která vedla, jak jinak než ohradou. K našemu překvapení, jsme zjistili, že jdeme po žluté značce... V mapě ale byla značená jinudy, tak jsme naznali, že to je už jen pozůstatek z doby před ohradníky. Z Kozlova jsme sešli do Štěpánova a odtud jsme klopýtali zase trochu nahoru po červené až k místu, které by nám mohlo vynahradit rozhled. Potmě jsme nakonec nachodili asi 11 velice zajímavých kilometrů a asi o půl 2. jsme to zalomili. Ráno nás čekala vysněná situace. Počáteční mlha se začala rozpadat a zůstávala jen v údolí nad řekou Svratkou.
Po snídali jsme se vydali dál po červené do Ujčova, kde nás pozvali ke stavění máje a uplatili nás přátelsky rumem. Ne, že by to bez nás nepostavili, ale bylo fajn se zapojit. Šli jsme dál a uhnuli jsem od řeky, abychom se k ní zase po chvíli vrátili a po příjemný pěšině podél ní došli až do Nedvědice. Tady jsme teda koupili starou dobrou papírovou mapu. Hi-tech už se nám vybila. Dali jsme si pivko a hurá po modré dál. Právě modrá značka nás vytáhla od řeky pěkně vzhůru, krásně zbarveným listnatým lesem. Začali se ozývat výstřeli a dva přiběhnuvší naháněči zvěře nás upozornili, že je v lese hon. Za tuto platnou informaci jsme se odvděčili slivkou a šli myslivcům vstříc. Naštěstí bez újmy. Ve Skoroticích jsme uhnuli na žlutou, protože jsem toužili u hájenky pod Sýkoří pohledět do očí busty Mistra Járy Cimrmana. To už se zase začalo smrákat a tak jsme hledali opět příhodné místo, kde složit hlavu. Šli jsem tudíž dál po žluté směr Lomnice, ale asi po kilometru a něco jsme zahlídli vpavo na kopci příhodný remízek, odkud byl pěkný rozhled do údolí, de facto na dvě strany.
Ráno už to bylo do Lomnice kousek a podél říčky Besének jsem se doklopítali do Lomničky a pak kolem Přírodního parku Květnice, což je mimochodem taky krásnej kus lesa, do Tišnova. Sobotní počasí bylo o něco přívětivější než nedělní zakaboněnost, ale ani to nám nekazilo náladu. Svratecká hornatina je v podzimním hávu opravdu krásná.
754 fotek, 27.7.2013, 328 zobrazení | cestování
Pátek: 16:00 vyrážíme směr Pec pod Sněžkou,do auta už se nevejde ani jehla :o) 3 psi, Mirča ,Alex,Fufíček,já,Pavel,věci jsou snad všude i v motoru :-D…jedéééém …Děčín já:já si sebou nevzala žádné věci!!!!Zmrznu tam!!!no máš smůlu už se nevracíme..umrznu Zdeňka strašila že může i zasněžit i když je dole snad 80 stupňů :-D…bojím se,jsem utěšovaná i horalama (to je kravina) bude krásně..věřím jim..po necelých 4 hodinách jsme zdárně na místě…Bože to je nádhera!!!Vítá nás Míša ,Monika a Luigii,přijíždí i Ktaka vypouštíme smečku!!Míša už má hrůzu v očích myslí si bože do čeho jsem se uvrtala to bude ostuda ..a to nejsme zdaleka všichni…Jdem spát..Forest alias Roger ty ještě řádí u ohně…Je ráno všichni sbaleni jen já né nemám co že?! Leží mi to doma na zemi :-D…za to krosna narvaná k prasknutí náhradní boty bundy pro dětska mikiny tepláky čepice ono přece může i sněžit viď Zdeni?!!! Věř mi že po pár km na Sněžku jsem tě začla proklínat :-DD …plus hromada jídla co kdyby nás zasypala lavina :-D…Pavel na zádech krosnu Fufíčka 4 petky + 3 l pet. Pro hafany má na zádech 25 kg já necelých 13 (po zvážení doma)..jde se Apalucha vyráží směr Sněžka!..první stoupání na Růžohorky proklínám Zdeňku!!batoh se mi zarývá do zad ale jdem statečně dál,fotíme..je to nádhera nabíráme víšku..1.cíl cesty Růžohorky,zde se k nám přidává i Petr Kořínek alias pan Vlk Forest fotí snad i mravence jdemééééé :-D…Katka má už za sebou 6. točený nééé dělám si srandu 5. ..jdem dál..opět stoupání…povrch cest se mění snad ve vše možný existující povrch ještě chybí rozžhavený uhlíky ale ty stopro vytvoří moje chodidla…Jsme tu tedy po Sněžkou bože to je krása (nevidím Foresta! ) :-D…jsem rychlejší než on…jde se na vrchol..COŽE!!!!TO MI JAKO CHTCETE ŘÍCT ŽE AŽ NA HORU DO 1600M PŮJDEME PO SCHODEHC!!!!!!!!!!! Smích nooo ano …néééééééééééééééééééééééééééé……chci eskalátory bože lanovku,Jaky,šerpy COKOLIV!!!!!!!!!!!!!co schod to mi před očima probíhá celý život,ze 13 kil na zádech se s každým schodem stává sto kilo na víc :-D…bože nahoře už vidím ty závěje Zdeni ..připadá mi že je 200 stupňů..Pavel už ztratil na 5689 schodě plíce |:-D…já už nemám ani nehty na nohou…schod-pomoc,schod- umírám,schod-kosti se mění v kostní moučku,schod-už nemám nohy,schod-lížu štěrk,schod……………..ticho……….hele televize!!!Kdéééé učesat namalovat spařenou držku neukazovat …rychle pryč!!!!maj nás….tedy jednoho z nás! jsme v TV tedy on já né nevím proč si mě jako nevybrali nebo Pvala nejdem na Sněžku ale na Month Everest S TÍM NÁKLADEM |:-D…poslední schod!!!JSME TU!!!!!Neuvěřitelný!!!SNEŽKY POKOŘENA!!!!Odpadáme sedíme,trpíme,pláčeme,nadáváme,proklínáme Zdeňku ,je to na sněžnice a rukavice,vedro na padnutí,smějeme,vtipkujeme,papáme,fotíme,nedýcháme nad tou nádherou,jsme středem pozornosti,psíci spí odpočívají,kupují se TZ,vizitky,dělají se rodiné fotky ,Forest hledá kešky,prostě je to dokonale…..PŘEKRÁSNÉ!!!jde se dál směr Luční bouda..vidím cestu!!!TO MI CHCETE ŘÍCI ŽE NA SNĚŽK UVEDE I JINÁ CESTA NEŽ TY SCHODY DO PEKEL!!!! Noooo ano :-D…nééééééééééééééééééééééééééé……………směr rašeliniště..opět unešená krásnou…jde se po dřevěných lávkách až k Luční boudě…jsme tu..Forest nikdy těší mě že jsem před ním :-D…sedám si Forest zamnou nechápu :-D…jíme odpočíváme fotíme,hledají se kešky,kupují se TZ…mluvíme…jde se dál…jsme u památníku…fotíme..a zvoní tráva…co?! No zvoní to tu neslyšíte…Mirča zcvokla je to na ní moc…jo Zdeni sníh stále nepadá :-D…no zvoní tráva..jdu hledám poslouchám..hele telefon neztratil někdo,!!!ne všichni mají..hm zvedám to halo???mám asi váš telefon :-D…vrátím noo (nechce se mi je to i phone ) v očích se mi ukazují dolárky :-D…ale né jsem poctivá vrátím nooo na Výrovce Phone předávám..pán je nadšen (prý má štěstí na dobré lidi,hm to je asi jedinej v ČR) …Dostávám jako nálezné 2000kč…týý joooo néé to néé ale joo berte…beru :-D…hned se mi jde lépe lehce nadšeně…závidíte coco .-D nechtěli jste slyšet zvonící trávu .. jo Zdeni je ještě tepleji než bylo sníh stále nikde…. A už tě neproklínám odpustila jsem ti když mi upadli lopatky na Luční boudě :-D…začínáme ztrácet víšku,Apaluchy odpadávají,jen Forest stále machruje taky bych machrovala jen se psem kolem pasu žééééé ,Pan Vlk nás vede krásným údolím Bože to jsou Panoramata!!!Fotíme ale už sotva jdeme ty prudké kopce snad se 100%klesáním mi oddělávají holeně jdu jako by mi bylo 200 :-D…ale bože ty výhledy…voda voda potok potok..boty dolů do vody jsou vloženy moje nahé nohy uáááááááá pára stoupááá potok vysichá….úúúleváááá :-D…..jdem dál ukazatel už 10km ukazuje 2,5 km do cíle jak je to možné?! ..blížíme se domů,,Forest zas nikde…jsme tu!!!!domá!!!Forest vybíhá a křičí (nechápu jak nás můžou vždycky tak rychle dohnat,asi je to Herry potter) :-D…Apalucha POKOŘILA HORU SNĚŽKU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!HURÁÁÁ!!!!!!jsme nejlepší!!!!!!!!!!!!!!...Náročný okruh měřil přes 22 km,měl asi 10 000 000 000 schodů,několik 1000 galonů vody :-,nekonečno písku prachu a kamení,přes 1000 úsměvů,přes 80 slz,něco přes 10 nadávek …jo Zdeni bohužel sníh se nekonal takže jsem to všechno táhla zbytečně ale neva pořád tě mám ráda :-D….přes 50 kilo nošeno na zádech,ale hlavně nekonečně dobrá nálada!!!Bez které to nešlo!!!!Děkuj i Vám všem !!!Hlavně smekám před Pavlem s Fufíčkem který byl opravdu poprvé vyčerpán,dětem Alexovy ,Nikče a Dianě za to že opravdu poctivě duplali,a vám dospělcům za to že víte jak se chovat,za to že jsme s navzájem podporovali když jsme nemohly,díky Míše za střechu nad hlavou bylo to tam krásný,Katce za masíčko,Panu Vlkovy za překrásnou cestu domů.. Za to že Art zase viděl svoji mamču a polo ségrou .o)..PROSTĚ APALUCHY DĚKUJI!!!! Jak říkám není to jen o výcviku a cvičáku je to o tom být splu se svým psem rodinou přáteli tam kde to máme rádi!!!!Vše proběhlo v pořádku a v naprosté pohodě…Dětska byli pasováni do naší Apaluchy za diplomy hrozně děkujeme Jindřišce…bylo to fajn ..tak zas někde nidke PÁÁÁÁÁÁÁÁÁ ))) až mám slzy v očích )) domů se nám nechtělo!!!!!.....jo a Zdeni…. radši nic :-DDDDDDDDDDDD ahoj Vaše Apalucha Mirča! ZDAR PS:a ty co dělali ramena a nakonec nedorazli a radši s evymlouvali tak toho litujte lenoši protože to bylo nezapoimenutelné
234 fotek, červenec 2018, 142 zobrazení
Třetí dovolenou na Šumavě jsem si pečlivě naplánoval a vyčlenil si na ni deset dní a bez doprovodu. Dámy prominou, ale toulání mám v krvi a tentokrát jsem chtěl šumavské hvozdy projet křížem- krážem od Železné Rudy až po Lipno, sólo a natěžko, se spaním v nouzových nocovištích v lůně přírody, zrovna kde mě noc přistihne. A takovou sparringpartnerku bohužel nemám.

(Pá, 20.7.) Koncem července nastala ta správná konstelace hvězd a hned ještě v pátek po práci sedám na vlak a jedu do ĆB. Po infarktových situacích se zpožděním vlaků jsem se za tmy dopravil do rušného velkoměsta plným nebezpečných domorodců. Naštěstí jsem měl nachystané souřadnice do kempů i do volné přírody a tak vyrážím někam na západní stranu, také tomu říkají Stromovka. Kempy v rekonstrukci, ale bylo to tady poněkud podezřelé, patrně plné bezdomovců. Tak jedu dál za město asi 7 km na variantu č.4 do hlubokého lesa. To už byla snad půlnoc, nacházím pěkné bezpečné místo a ani nerozbaluji ansámbl a lehám jen do spacáku. Je velmi teplá noc plná hvězd, a sucho, což ještě netuším, že naposled. V noci mě vzbudilo podupování, rozsvítil jsem a hned objevil srnce, který začal štěkat. To již znám dobře, tak tedy blikám, pokud nepřestane a on štěká, dokud nepřestanu blikat. Nakonec to vzdal a zbylý úsek noci už byl v pohodě.

(So, 21.7.) Brzo ráno se vracím do města, abych pokračoval dál v jízdě. Nasedám na vlak do Horažďovic, tam přesednu na Klatovy a odtud do Železné Rudy. Vlaky jely načas, jen cestou se začly plnit k prasknutí, vodáci a vodačky i s vesly. děckama a hafo cyklistů. Postupně zas někde všichni povystupovali a do Alžbětína jsem dojel v poledne skoro sám. To se objevily první kapky, na nic jsem nečekal a vyjel do německé Eisenstein, pak dál na jih, až jsem vyjel z mapy a nevěda, kde jsem, jsem se potupně vracel zpět. Nakonec jsem přecijen našel kýžený německý rozcestník Deffernik, tam se zeptal jak dál a už jsem šlapal na Scheureck -Gsenget do Prášil kolem Falkensteina, tedy už šlapal doopravdy. To už lilo, měl jsem pláštěnku, ale mokro v sandálech. Tlačil jsem kolo do vrchu, deset metrů, výdech, napít se a zas dál. Tak pořád dvě hodiny. Už bylo i šero, ale spát jsem zde nechtěl. Bylo zde až podezřele liduprázdno. Nakonec jsem zdolal kopec, sjel dolů a přejel hranice pod Gsenget. Pořád mírně pršelo, to už jsem byl skoro durch mokrý zevnitř, propocen. Od hranice to je dalších 5 km do Prášil do kopce, v Prášilech jsem kvůli tmě minul kemp a držel se poslední mety, nouzák Hůrka u Prášil, tedy ještě dalších 5 km, z toho půlku tlačit do strmého kopce černým lesem.. o půl jedenácté přicházím na místo, byli tam už nějací nocležníci, stavím stan a jdu se umýt dolů do potoka... Dnes asi největší záhul, je půlnoc, chvíli spím, zatéká mi přes podlážku, mám ve stanu louži. Začíná to úžasně :).

(Ne, 22.7.) Ráno ještě všichni spí, jdu se projít, stejně prší a tak snad počkám, než přestane a trochu se mi vysuší věci. Vidím hafo hřibů, trhá mi to srdce, že je tam musím nechat.. jím borůvky, hodně borůvek.. doplňuji vitamány na cestu. Vracím se do tábora, stále prší a tak balím vše mokré a jedu odtud pryč. Pak přestává pršet a nastupuje pražící slunko, alespoň je mi teplo, vytlačuji se k jezeru Laka- nejvýš ležící jezero na české Šumavě, a asi i nejkrásnější místo. Průzračná modrá voda, pár kachen, pár turistů a nádherné ticho. Kochám se dlouho, pak zase dlouho bloudím lesem, páč jsem si vybral lyžarskou trasu, která je v létě neprůchodná, což zjišťuji skoro na jejím konci. Vracím se, bloudím ještě a pak vyjedu na asfaltku, ale dvakrát se vracím, páč již nevím, kde jsem. Baterie v GPS totálně zmlkly, teď musím bez navigace a rozmočená mapa mi moc nepomáhá. Nakonec potkám lidi, ti mi řeknou, že jedu blbě, pak alespoň vím, kudy do Prášil. Tam něco pojím a jedu směr Modrava. Opět tlačím přes kopce, tentokrát šotolinový a opět nekonečný, skoro 8 km dlouhý. Pak konečně Poledník, tam začíná asfalt a sjíždím strmě dolů několik kilometrů pod Oblík, k Javoří pile, kolem Tmavého potoka a Roklanského potoka, až je mi zima. Ale tam už to dobře znám, Rybárna a Modrava na dosah. V táboře rozbaluji bivak a nechávám sušit, jsou tam i známí z předešlého tábora, je pozdní odpoledne, vše je v mžiku suché, mezitím dávám v Pivovaru borůvkové knedlíky a pivo a tankuji vodu. V noci zase sprchne...

(Po, 23.7.) ...ale ráno svítí slunko, nespěchám, koupu se v ledové vodě a čekám, až se vše vysuší. Mezitím zajdu do Modravy na polévku, je to bída, to co má být otevřeno je ještě zavřeno, nikde nic, ale nakonec přecijen, kulajda, i když mohla být i lepší. Vracím se do tábora, balím věci a jedu na Antýgl. Tady to znám z loňska, krásné rovinky, pak to beru přes kopec Hakešickou cestou, Pod Oblík a k Tříjezerní slati, nejkrásnější slatě, jsem zde již potřetí ale pořád je to úchvatné, pak krátkou strmou spojkou frčím k Rybárně, opět trotli s nepřivázanými čokly, už je tu přelidněno. V Modravě něco sním, kupuji náhradní baterie, začíná bouřit, ale jedu podél Modravského potoka k pramenu Vltavy, to již prší a tak se vracím do Modravy. Nakonec, mám kde přespat, ale záhy bouřka končí a praží slunko až je horko, jedu zpátky, zkratkami kolem Ptačí a Černohorské nádrže, zde již zase kape, blíží se bouřka, mám ještě dva kiláky a konečně z kopce již za deště přijíždím k Pramenu Vltavy pod přístřešek. Nastává hodinový slejvák a pak prší skoro celou noc. Je zde ticho, zůstal jsem sám, ale jsem celkem v suchu.

(Út, 24.7.) Ráno tankuji vodu přímo z pramene, jedu přes Bučinu na Knížecí pláně, zde chci dát teplou polévku, ale ještě neotvírají, jedu do Borové Lady, tam nikde nevaří a tak měním plány, jedu do Kvildy, kam jsem měl jet až zítra; tam si dám dobrou porci polévky v pekárně, jedu na Jezerní slať - zde není nic k vidění, vyjíždím Horskou Kvildu a usazuji se v lese, nacházím plno borůvek a také lištičky, na mém již známém místě. To mi už nedá a sbírám je, rozkládám na pařezy a budu je dosušovat po zbytek cesty. Taky nakládám do octa, co si vezu už tři dny z domu. Relaxuji, spřádám další plány a rozhoduji se že zde budu ještě jeden den. K večeru sjíždím do Kvildy, dávám v pivovaru dobrou večeři s řízným pivem a jdu přespat do Bučiny. Tam jsem rychle, však kopce už od Poledníka ustoupily. Zde opravdu bučí krávy, jsou metr od tábora a taky tak smrdí :)) Jsou zde opět nějací známí, je zde vůbec plno, asi deset stanů, dáváme řeč, pak se jdu koupat na hraniční potok. Ještě si zapisuji události. V noci zase prší.

(St,25.7.) Další den ráno už neprší, ale je mokro a zima, už ani nevím kolikátého je, sjíždím opět do Kvildy na teplou polévku, mají velké porce a chutné pečivo. Pak konečně sjíždím i z kopce do Borové Lady, tam jedu okolo Chalupské slati, pramene Volyňky, kde beru čistou vodu, a Nového světa, tam nenacházím to, co jsem hledal, přijíždím zpět do Borové, tam nevím, kde se dá slušně najíst, jedu tedy do Horní Vltavice do kempu. Dnes tedy pořád z kopce nebo po rovině, to se mi líbí. Ale je cítit, že už nejsem tak vysoko, slunce praží a je už velmi horko. V kempu postavím stan, jdu do dědiny, jediný obchod za chvíli zavírá, nemají nic, prodavačka mi prodává své tři rohlíky a v kempu si dám pivo. Jsem unaven, v kempu zůstanu dvě noci a pak se uvidí. Uvažuju, že pak večer sednu na cyklobus do ČB. V noci jako obvykle prší.

(Čt,26.6.) Další den hned jdu rychle do obchodu, kupuji skoro poslední kousky pečiva, ale salámy mají dobré a tak mám jídlo na dva dny, taky pár rajčat, paprik a broskví. Pak jedu pod Boubín a do Lenory, ale je už teplo a jsem rád, že nemusím tahat všechny bágly a jedu si nalehko. K večeru sbírám borůvky do láhve, pak spustí liják, sotva přiběhnu pod střechu očerstvení. Dám si pivečko a počkám, až přestane. Ve stanu je ale sucho, už jsem to vykoumal. V noci zase mírně zkáplo, ale zítra nikam nespěchám, sbalím se až v poledne.

(Pá, 27.7.) Ráno lenoším a v poledne mám sbaleno. Měním plány, jedu do Stožce, tam přespím a hned ráno sednu na vlak do ČB. Jedu tedy již převážně z kopce, Lenora, Soumarský most, České žleby, Stožec... Tam jsem v pět hodin a rozhodnu se jet ještě dál do Nové pece... v Černém kříži chci vyjet na Plešné jezero a tam eventuálně přespat, ale je tam závora a zákaz vjezdu, jedu tedy do té Pece. Je to posledních 15 km po úžasné rovince, bruslařské asfaltce, mezi horama, údolím vedle Vltavy a železnice. Je zde rušno, plno pěších, cyklistů a hezkých bruslařek :)) Dvě dokonce ošetřuji po pádu, že... v Nové Peci, což je začátek Lipna, zakotvím v kempu, koupu se v teplé Vltavě, dávám jídlo a jdu pozorovat zatmění Měsíce. Pěkná podívaná, ale ješte než vyleze ze stínu, blíží se bouřka a spěchám do stanu. Lije jako z konve, prší celou noc...

(So, 28.7.) Poslední den expedice, je sobota, čeká mě již jen cesta domů. Balím mokrý stan, jdu na dobrou polévku, v devět mi jede osobáček, ve 12 jsem v ČB, tam si dám oběd někde v centru - UHO a nějaký blivajs, to mě teda budějčáci zklamali- a ve 14 mi jede vlak Okříšky/ Znojmo, jede to kupodivu načas, večer jsem doma. Dávám vše sušit a prát, je zde teplo jak sviňa, nedá se spát.. zlatá Šumava!

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron