Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 6 066 výsledků (0,0601 sekund)

reklama
48 fotek, 12.10.2017, 90 zobrazení | doma
5 fotek, únor 2014, 465 zobrazení | klasická-fotografie, koníčky, lidé, zábava
ALB 471 – Hádanky na konci února
POJĎTE SI CHVÍLI HRÁT
Skončil soubor alb z Tbilisi a než bude tato cesta dále pokračovat, tak pro oživení, zasmání a poučení jsem připravil následující testík

OBR č.1 – Co je to za osobnost ? IMANY
Imany Album Shape of a broken heart
http://www.youtube.com/watch?v=uJl2j_4krdA

OBR č.2 - k čemu sloužil předmět na snímku a jak se jmenoval záznam v patentové knize
OBR č.3 – Jak se jmenoval vynálezce – jeho povolání, zaměření, ostatní vynálezy
Zatleskám znalcům, kteří vše uhádnou, podělím se se všemi po čase se zveřejněním správných odpovědí

POZN.: Já se o něm ještě učil ve škole, tak možná nebudu sám

Jakub Hron Metánovský

Jakub Hron se narodil na sklonku 19. století v malé vesničce na Pelhřimovsku. Byl osmým dítětem v řadě, a aby mohl vystudovat, musela mu obec vystavit List chudoby. Byl to dobrý krok a Jakub Hron se nakonec stal středoškolským profesorem matematiky a fyziky. A nejen to. Byl i vynálezcem a jako věrný vlastenec i slovotvůrcem.

Bezkolejný vozohyb, postrkovadlo, zdržovadlo, kulstínměr nebo vodotryskotoč . To je jen malý výběr ze seznamu vynálezů profesora Jakuba Hrona z Metánova. Vynalézal věci, které měly podle něj lidem usnadňovat život, a dával jim ryze české názvy. Škoda, že drtivá většina jeho vynálezů zůstala jen na papíře. Tedy až na slavný buňát.
Ve stáří se věnoval také studiu medicíny. Nedostatečná z patologie jeho vzdělávání předčasně ukončila, ale aspoň navrhl narkózu hudbou. Jeho vynález čepice pro chirurgy se však skutečně ujal.

Ještě na ukázku Hronovy pády:
• Pád první - zovák nebo též zovec, pád zovitý. Taktéž jmenovák, ježto jím předmět pojmenován a nazýván jest. Zkráceně zvák, zvoch.
• Pád druhý - jenž odpovědí na otázku koho, čeho bývá. Proto čehákem lze jej nazvati, rovněž i plodákem. Koho, čeho plodem jest předmět rozmluvy? Jde o pád plodivý, plodáka, plodu. I plodochem jmín býti může.
• Dajník jest v řadě třetí. Komu, čemu dáno jest? Pád je dajivý, dajec, dajoch, jinak řečený čemák.
• Čtvrtý se hlásí žalák. Koho, čeho si žádáš? Odtud též žadák, žalec, žaloch, pád žalivý.
• Volák, volec, křičák čili pád volavý netřeba zdlouha rozebírat.
• Šestý mísťákem budiž zván. Je to pád místivý, loživý, tedy místoch, lohák, ložec. O jakém místě řeč se vede, o kom, o čem?
• Konečně poslední v řadě stroják stojí, pád strojivý, strojoch, číman. Čím se strojíš, můj studente, chtivý poučení?
267 fotek, prosinec 2017, 1 517 zobrazení | architektura, cestování, dokumenty, ostatní, práce
Základna PVOS na Jistevníku - "Klondajk" - V roce 1981 se v lesích východně od vrchu Jistevník začal ozývat hluk stavební činnosti. Na ploše více než 100 hektarů zde začala vznikat ve své době nejmodernější základna protivzdušné obrany státu (dále PVOS), určená k obraně proti všem druhům letadlových sil uvažovaného protivníka (jehož tehdy představovala Severoatlantická aliance), zejména však proti strategickým bombardérům nesoucím střely s plochou dráhou letu. Coby ceněný strategický prostředek nebyla jen běžnou součástí pohotovostního systému PVOS, čímž se odlišovala od ostatních útvarů 71. protiletadlové raketové brigády někdejší Československé lidové armády, do jejíž sestavy jinak organizačně náležela. Správný název útvaru zněl VÚ 5180 - Protiletadlová raketová skupina VEGA Dobříš, ale mezi vojáky zde sloužícími i širší veřejností se spíše vžil poetický název „Klondajk“, včetně uvedeného fonetického přepisu. Břemeno výstavby leželo na bedrech vojenských stavebních útvarů, které na budování základny pracovaly v počtu převyšujícím 1000 mužů. Přes vysoký počet pracovních sil se výstavba základny, probíhající v letech 1981 – 1985, potýkala neustále se zpožděními. Byla způsobena jak technickými potížemi (dodaná stavební dokumentace se mírně lišila od skutečně dodané technologie, popisovala starší verzi kompletu), tak i nízkou produktivitou práce, ta byla dána drsnými podmínkami, v nichž vojáci budující Klondajk žili. Na výstavbě základny se podíleli také civilní dodavatelé, neboť některé technologicky náročnější práce byly nad síly vojáků pod vedením vojenských stavbyvedoucích. Na staveništi se tak ocitly kromě klasické vojenské techniky i moderní stavební stroje, zčásti zahraniční provenience. Ukázkou práce civilních společností jsou tři obří rampy pro radiolokátory, na nichž je vyšší kvalita zpracování dobře vidět. Na podzim roku 1985 se navzdory všem protivenstvím stavba blížila ke svému konci. Silným podnětem k horečnému třísměnnému finiši stavebních prací byla skutečnost, že na nádraží v Jincích stála celé týdny na vagonech technologie, dopravená sem po železnici z tehdejšího SSSR. Zářijová kolaudace za účasti ministra národní obrany gen. Václavíka byla sice trochu předčasná, protože na ubytovacích částech základny se stále pracovalo, ale na konci září již pracovní čety opravdu vystřídali specialisté a tahače přivážející technické vybavení. Výzbroj základny se během let obměňovala, ovšem tu prvotní a zároveň zdaleka nejúčinnější tvořily tři komplety S-200 VE „Vega-E“. Každý z nich měl k dispozici odpalovací rampy pro šest řízených protiletadlových střel země-vzduch. Na rozdíl od většiny dalších prostředků PVO v Československu byla tato palebná postavení zcela stacionární. S maximálním účinným dostřelem 240 km a výškovým dostupem až 40 km se jednalo o moderní a zničující zbraň, určenou k ničení vzdušných cílů protivníka. Raketa neničila cíl primárně přímým zásahem, ale explozí v jeho blízkosti. Technicky zůstala základna PVOS na Klondajku aktivní až do roku 2001, ale již v předcházejících letech lze nalézt několik zlomových momentů, které vlastně předznamenávaly její konec. Politolog by za konec Klondajku označil nejspíš již listopadové události v roce 1989, protože všichni protivníci připadající reálně v úvahu ztratili ze dne na den status nepřítele „tábora socialismu a míru“ a záhy se stali dokonce spojenci v Severoatlantické alianci. Další provozování základen skupiny VEGA se tak náhle jevilo jako neekonomické a s ohledem na aktuální situaci ne nezbytně nutné. Tuto určitou bezradnost velmi dobře demonstrovala změna ve výzbroji, která přišla na řadu v roce 1994. Komplety dalekého dosahu S-200 byly nahrazeny sice osvědčenými, ale staršími a především méně výkonnými (střední dosah) raketami země-vzduch S-75 Volchov, které měly armády někdejšího východního bloku ve výzbroji již od počátku 60. let minulého století, a pak také o něco modernějšími komplety S-125 Něva, vyrobenými na přelomu 70. a 80. let. S-125 je systémem krátkého dosahu, tedy značně odlišný typ rakety od původní varianty výzbroje. Systémy S-200 a S-125 by se měly v podstatě doplňovat, první z nich je strategickým prostředkem, druhý pak určen pro bodovou obranu konkrétní lokality. Samotný Klondajk byl v době své slávy skutečně hájen okolními základnami S-75 a S-125, náležejícími k obrannému prstenci PVO, obepínajícímu Prahu. V organizační rovině znamenalo přezbrojení úplný zánik původního útvaru VEGA a osídlení areálu na Jistevníku dvěma útvary novými, 1. a 2. PLRS Dobříš, přičemž mírně obměněnou zkratku je třeba číst jako „protiletadlová raketová skupina“. Prvně jmenovaný útvar byl vybaven Volchovy, druhý Něvami. V roce 1997 byl útvar používající již opravdu staré Volchovy přezbrojen rovněž na systém S-125 Něva.Nasazení Něvy vzhledem k jejím citovaným vlastnostem ukazovalo na to, že cílem změny je spíše udržet existenci tohoto typu vojska za podstatně nižších finančních nákladů ve srovnání s původní výzbrojí S-200, byť i za cenu toho, že se útvar stane „jen“ jedním z článků protivzdušné obrany Prahy. Toto přezbrojení by bylo tedy možné označit za konec Klondajku z hlediska strategického. Definitivní tečku za aktivní historií Klondajku znamenal podzim roku 2001, kdy byly zbývající komplety Něva odvezeny k delaborování a armáda opustila základnu nadobro.

Areál byl rozdělen do tří úseků. Úsek „A“ je možné považovat ve stručnosti za kasárna. Obsahoval kromě obytných budov také sklady, kuchyni s jídelnou, štáb, kinosál, kotelnu a psinec. Úsek „B“, nacházející se na jihozápadním okraji areálu, byl především autoparkem logistiky (tedy nikoliv bojových vozidel) a to poměrně rozsáhlým. Nechyběla ani požární stanice. Úsek „C“, obehnaný betonovou zdí. Zahrnoval tři palebná postavení pro 17., 18. a 19. PLRO a celou řadu podpůrných budov a zařízení. Z nich daleko nejnápadnější jsou tři gigantické rampy, připomínající trochu pasoucí se veleještěry, které sloužily jako pevná postavení techniky tří radiolokačních baterií (každá z nich příslušela jednomu palebnému oddílu). Dále se zde logicky nacházel sklad raket, plnící stanice pro kapalné složky raketového paliva, klasická stanice PHM a další autopark, tentokrát určený pro bojovou techniku. V případě Klondajku pak byly do technického oddílu integrovány také servisní pracoviště pro opravu a seřizování raket a chemické laboratoře, tedy objekty, které jsou v případě jiných systémů PVO obecně často zřizovány odděleně, mimo základnu.

http://www.brdskelisty.cz/vojenstvi/zakladna-pvos-na-jistevniku-klondajk.html
14 fotek, 19.8.2013, 35 zobrazení
26 fotek, 5.3.2011, 105 zobrazení
117 fotek, 1.11.2018, 17 zobrazení
50 fotek, 4.10.2016, 71 zobrazení
31 fotek a 11 videí, 15.12.2015, 270 zobrazení
11 videí, 18.6.2015, 151 zobrazení
21 fotek a 2 videa, letos v březnu, 11 zobrazení
108 fotek, 10.11.2018, 49 zobrazení
13 fotek, 23.4.2018, 25 zobrazení
350 fotek, 16.12.2013, 71 zobrazení
18 fotek, 23.1.2008, 54 zobrazení
50 fotek, 4.10.2016, 59 zobrazení
13 fotek, 9.3.2015, 101 zobrazení
17 fotek, 24.6.2012, 148 zobrazení
35 fotek, 22.6.2016, 9 zobrazení
22.6.2016
55 fotek, 14.6.2017, 14 zobrazení
14.6.2017
5 fotek a 1 video, 17.2.2015, 270 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron