Hledání

120 800 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zs-petrikov
Zavzpomínejme na bujnou červnovou zeleň a překrásný cyklo výlet...
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2015
  • 77 zobrazení
  • 0
aggieno
Na návštěvě u Kropíků jsme si udělali výlet na Červené blato.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2015
  • 21 zobrazení
  • 1
milisova
  • 11.6.2011
  • 41 zobrazení
  • 0
mk-ck
Výlet na Červené blato 10.4.2018 při pobytu v Nových Hradech.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2018
  • 13 zobrazení
  • 0
mikolaska
Z výletu na Červená blata v Jiříkově udolí, z plánovaného oběda v hospodě nebylo nic, protože v obou hospodách měli svatbu, 15 km od sebe, a všichni se žení...Blata jsme obešli pěšky, David to ušel skoro cele, posledni půl km ho Jirka nesl, a stejne po cely den neusnul, je to nezmar.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2008
  • 254 zobrazení
  • 0
michalovo
výlet za kulturou, ale i do přírody...
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2008
  • 179 zobrazení
  • 0
pipin09
Výlet na Třeboňsko 10.9.2006. Navštívili jsme rašeliniště Červené blato, okolí Opatovického rybníka a výlet zakončili na kapřích hranolkách v třeboňské Šupině. :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 10.9.2006
  • 92 zobrazení
  • 0
tonda1200
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2010
  • 91 zobrazení
  • 0
blankaspi
- v mlze po vydatném dešti malý okruh z Horní Stropnice - Dlouhá Stropnice - Paseky - Hojná Voda - Kraví Hora - Dobrá Voda ( počasí se nakonec umoudřilo, jen z rozhledny na Kraví hoře nebylo vidět vůbec nic - tak příště!)
- Červená Lhota a Borkovická blata
- Terčino údolí a Cuknštejn
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2009
  • 92 zobrazení
  • 0
redhotrock
Od rána toho dne slušně cedilo a na výlet to fakt nevypadalo. Až teprve po obědě jsme si vyšli okouknout les a bláto za humny. Večer cedilo znovu s republikou se táhli zvěsti o povodních.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2013
  • 30 zobrazení
  • 0
sipek31
Lenka a Pavel G.,Jirka G.,Svaťa,Šárka a Vraťa G.,Jana a Jarda Š.,Jana S.,Jirka T.,Kamil
sobota:ubytování,hrad Landštejn-prohlídka
neděle:Blato-Kaproun-Kunžak-Strmilov-Blažejov-Jindřichův Hradec/fontána/-Červená Lhota/prohlídkaČerveného zámku/Deštná--Lodhéřov-J.Hradec/úzkokolejkou Hůrky-Blato.72km´
pondělí:Blato-Landštejn-St.Město p./Lanštejnem-Trojmezí/Čech-Moravy-Rakouska/-Maříž/keramická dílna/-Slavonice/věž,samorosty,voj.opevnění/-Stálkov-po červené St.Město-Klášter I./prohlídka/-Blato.41km
úterý:Blato-Nová Bystřice-hranič.př.Illmanns-Heidenreichstein/Hrad,Naturpark Moor-rašeliniště/-Kautzen-Klein Taxen-Staré Město p.L.-Lanštejn-Blato.72km
Pavel,Jirka,Vraťa autovýlet/večer opékání špekáčků
středa:Blato-Klenová-Rožnov/farma bizonů/-Matějovec-Český Rudolec/Malá Hluboká/-Lidéřovice-Dačice/věž,zámek,kašna,náměstí/25km.Kostelní Vydří/karmeliánský klášter/-Řečice-Velká Lhota-Bradlín-Hor.Němčice-Maršov-Olšany-Jalovčí-Kunžak-Kaproun-Blato.82km
čtvrtek:Jana,Jirka okolo komína ?km.Ostatní výlet auty.Český Krumlov,Lipno-stezka korunami stromů,tobogán,České Budějovice,Hluboká n.Vl./zámek,nožířství u Hermanů/večer posezení u ohně.
pátek:Blato-Nová Bystřice-cyklostezkou podél hranic k nejsevernějšímu bodu Rakouska-Staňkov.Kamil já směr Rakousko-Schlag-Litchau-Haugschlag-Griesbach-Illmans-Hirsensslag-Cz-Artoleč-Nová Bystřice/pivko,zmrzka/kemp Osika-Blato.67km.Svaťka solo ? km.Ostatní Chlum u Třeboně,Třeboň,Schwanzerberská hrobka Domanín-obloukem na Blato.106km?Večer oheň.
sobota:balení,odjezd 9.30h.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2013
  • 213 zobrazení
  • 0
50plus
Přátelé cykloturistiky a přírody!
O státním svátku - a současně „volném úterý“ – dne 17. 11. se několik nás několik skalních cyklistů rozhodlo strávit den na kole v podzimní krajině. A to i přes deštivou předpověď na tento den. Po deváté hodině jsme se sešli v Klánovicích na vlakovém nádraží a o pár minut si „vyzvedli“ další cyklisty v Újezdě nad Lesy na parkovišti před místním Lidlem. Jet se hned nedalo. Přes půl hodiny jsme museli čekat, až z nebe přestane padat studená voda. Pak jsme vyjeli přes Koloděje kolem židovského hřbitova do Uhříněvsi. Po zelené turistické jsme se Pitkovickou strání dostali na červenou turistickou. Na této „barvě“ jsme pak zůstali až do Psár. Nejdřív jsme prodrncali po navlhlých kořenech pěšinkou podél Botiče, až jsme se dostali k Průhonickému parku, kde se chvíli jelo po zpevněném neklouzavém povrchu. Za Horními Jirčany stezka vedla lesním tichem až do Psár, kde jsme se zastavili v hospodě na oběd v podobě moravského vrabce s bramborovým knedlíkem. Otázka na číšníka, čím se moravský vrabec liší od českého, zůstala nezodpovězena. Jídlo však bylo vynikající a čekali jsme na něj nejvýše 10 minut. Mírně zatíženi plnými žaludky jsme se po modré vydali do údolí Záhořanského Potoka. Stezka byla chvílemi rozblácená, své dělaly i vlhké kořeny, které byly asi nejnebezpečnější. Zpestřením byl bazén s chovnými nutriemi, které se ochotně daly krmit a skoro žraly z ruky. Za obcí Záhořany jsme několikrát museli projet brody Záhořanského Potoka křížícího stezku. Průjezdy mělkým potokem se po druhém opakování staly zábavou. Studená listopadová voda v botách ztratila svou „hrůzu“. Pak se stezka změnila v lesní silničku s řídkým blátem, které pokrylo naše kola. V chatové osadě Libřice, na nějakých 200 m n. m., jsme se rozhodli, že do Prahy pojedeme nikoli z Davle vlakem, jak bylo původně dohodnuto, ale po vlastní ose. To znamenalo jet do Vraného nad Vltavou a překonat nejvyšší bod tohoto úseku na 350 metrech. Oněch 150 m výškového rozdílu byl záhul, část stoupání jsme tlačili. Odměnou byl pohled na Vltavu z vyhlídkového bodu a pak dlouhý sjezd do Vraného nad Vltavou. Odtud jsme klidným listopadovým soumrakem po hladké asfaltové příbřežní cyklotrasy s větrem v zádech mydlili do centra Prahy, kam jsme dojeli již za tmy. Výlet „obnášel“ 60 kilometrů, z toho dobrých dvacet terénem. Průjezdy brodů Záhořanského Potoka byly každopádně nejdobrodružnější částí výletu. Věkové složení skupiny zahrnovalo účastníky od 35 do 70 let. Na konci této podzimní terénní cykloakce jsme toho všichni – bez ohledu na věk - měli skutečně dost.

Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2015
  • 94 zobrazení
  • 0
jura1972
Trasa: Hodonín - ZOO - Za Červenými domky - Černé bláto - Desková alej - Pánov - Zavřená alej - Ratíškovice - Vlasta - Náklo (265 m. n. m.) - Přírodní rezervace Horky - Milotice - Malá Strana - Vacenovice - Rúdník - Soboňky - Rohatec-kolonie - Rohatec - Perunské - přístaviště U Jezu - Hodonín; 42 km; celkem 20 účastníků (od Milotic jsem na trase osiřel)
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=174220
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2015
  • 242 zobrazení
  • 1
ayam
Další ročník tábora v Nových hradech se poprvé odehrál bez nehod a úrazů! Pekelná vedra jsme přežili všichni bez úhony - také se podle toho přizpůsobovaly tréninky např. od 7,30 hod (kdo mě zná, chápe, že pro mě to bylo peklíčko) a pak až navečer a na závěr dne od 20 hod nás čekal parkur. S Bailinkou jsme pořádně zahýbaly se slalomem, Branduška většinou odpočívala, ale i ona se párkrát proběhla. I výlety se nakonec nějaké konaly - naučná stezka Červené Blato, koupačka na Cepu, Martinský mlýn a samozřejmě nesmělo chybět Tereziino údolí, a to vždy v milé společnosti spolutáborníků - především Verči s naším Bingáskem. :-D
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2015
  • 102 zobrazení
  • 0
jura1972
Trasa: Hodonín, žel. st. - Hodonín, nám. TGM - Očovské louky - Hodonín, lázně - Hodonín, vodárna - Rohatec - Rohatec, žel. st. - Soboňky - studánka Nedbalka - Rúdník - Vacenovice - Náklo - Přírodní rezervace Horky - Náklo - Ratíškovice, Baťovka - Ratíškovice - Zavřená alej - Pánov - Desková alej - Černé bláto - Za Červenými domky - Hodonín, ZOO - Hodonín, žel. st.; celkem 34 účastníků + 4 individuálně + 2 kolmo; úsek Rohatec, žel. st. - Ratíškovice 18 km, uzavřený okruh z Hodonína do Hodonína 40 km, nastoupáno 240 metrů
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=198683
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 28.3.2016
  • 107 zobrazení
  • 1
lenjessie
Po ôsmich rokoch sme sa s Gorkou opäť vrátili do rozprávky. Do dvoch krásnych dolín, ktoré patria k najkrajším nielen na Liptove, ale podľa mnohých i na celom Slovensku. Do Prosieckej a Kvačianskej doliny.
Náš 6-hodinový fantastický a dobrodružný okruh začíname na konci podhorskej obce Prosiek a už po pár desiatkach metrov prichádzame k ústiu Prosieckej doliny, ktorého vstupnou bránou sú takzvané Vráta - zúžená tiesňava, nad ktorou vyviera na povrch v mohutnom prameni potok Prosiečanka.
Fantastické ticho, ktoré sa nesie dolinou, keď sa potok stratí v ponore, je neskutočné. Prvých (a posledných) dokopy štyroch turistov tejto doliny stretávame až na rázcestí Vidová, kde je odbočka k 15 metrov vysokému vodopádu Červené piesky. Pokračujeme hore dolinou, kde sa dostávame k najužšej časti s vysokými bralami po oboch stranách - k trom skalným stupňom, ktoré prekonávame pomocou rebríkov a reťazí. Z Gorky sa stáva môj dôverujúci kliešť a keď ju prenesiem cez rebríky, je šťastná. :-)
Po východe z tiesňavy na plošinu Svorad sa pred nami postupne rozprestierajú nádherné pasienky a lúky s ihličnanmi - šírošíry priestor s výhľadmi doďaleka a my nevieme, kam skôr pozrieť. Kráčame týmto krajom, rozhliadame sa a ja zhlboka vdychujem úžasný vzduch, v ktorom akoby sa miešali dávne doby, kedy sa tu nachádzalo množstvo senníkov a moje spomienky na toto miesto, v ktorých cítim vôňu rozkvitnutých a trávnatých lúk počas leta. Gorka je vo svojom živle a s hlavou sklonenou k zemi, s nastraženými ušami a s veľkým sústredením sa oddáva svojej obľúbenej činnosti. Myslím, že by jej vôbec nevadilo, keby sme stadiaľto nikdy neodišli. :-D
Blatistý terén na úseku s guľatinou nám dáva zabrať a keď sa prepadnem po členky do koľaje pod ľadom, už ma asi nič neprekvapí. :-D Nakoniec sa zasneženou úzkou asfaltkou dostávame do obce Veľké Borové, za ktorou vstupujeme tiesňavou Borovianka do Kvačianskej doliny.
Na začiatku divokej úžiny Ráztoka si s Gorkou zachádzame k 8-metrovému Ráztockému vodopádu, či tento raz skôr ľadopádu. Je nádherný.
Blízko sútoku potokov Hutianka, Borovianka a Ráztočianka prichádzame k známym vodným mlynom zvaným Oblazy. Tu strávime krásny čas a prudko stúpajúcou lesnou cestičkou pokračujeme po modrej ďalej Kvačianskou dolinou, kde sa napojíme na červenú. Je to cesta vedúca z Hút do Kvačian. Stále veľa fotím. :-)
Relatívne nová vyhliadka Malý Roháč vyniká nádherným, hlbokým a divokrásnym výhľadom. Takých je po ceste viac, avšak nebezpečných a strmých. V skalách na druhej strane doliny na nás tajomne pozerá Jánošíkova hlava, resp. tvár. :-)
Po príchode do Kvačian sa dostávame na rázcestie, kde nám smerovník ukazuje, že do ústia Prosieckej doliny to bude ešte hodinka. Popod horu, zvlnenými lúkami, husto posiatymi bobkami lesnej zveri; dvoma mŕtvymi a zdeformovanými telami laní; jedným na voľno pobehujúcim, uštvaným írskym setrom; miestom s odstaveným prázdnym autom s prívesným vozíkom na psov označeným "Cane Corso", kedy sa len obzeráte a čakáte, odkiaľ psy vybehnú... a nakoniec ešte stretnete oproti vám utekajúceho a mierne vyplašeného pána, ktorý len narýchlo zdvihne ruku na pozdrav a len uteká a uteká... Občas blatíčko blatko, ale neustále nádherné slnečné výhľady na celý hrebeň Nízkych Tatier, na Liptovskú Maru...
Keď sme prišli na koniec dedinky Prosiek, vhupli sme do potoka, aby sme si aspoň sčasti umyli naše krásne blatové topánky a trošíčku sa skultúrnili . :-) Nalodili sme sa a so zastavením na salaši Krajinka, kde sme sa najedli, pelášili sme domov, bo nás čakalo ešte jedno milé stretnutie. :-)
Je krásne, ako vždy práve ten posledný výlet je tým najsilnejším a najkrajším, ale akonáhle príde ďalší, história sa opakuje... :-)
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 67 zobrazení
  • 2
carevnako
(zima 2017)...aneb krásná Líšnička a ten nejpoetičtější kout Brna, kterej jsem měla jen sama pro sebe!

Byla neděle, zataženo, zrána a dopoledne spíše nepříjemné chladno. Po zbrklém nákupu pumpičky, růžových rukaviček (no jo, fakt růžových!), odrazek a zvonku jsem se pustila do pumpování kola. Marně - hodina uběhla a nic. Duše zteřely (jej, jak příhodné!) a já musela své vzrušení vyměnit za další nedočkavost (to nenávidím); zařekla jsem se, že zítra opravím duše, jinak to prostě nejde - když si něco zamanu, musím to mít hned. Prokletí blíženců a šílenců.
Čekala mě pouť přes celé město do ošklivé nové Líšně. Bloudila jsem, chtělo se mi po probdělé noci spát, byla mi zima. Chodila jsem svým typickým svižným krokem, a tak se přirozeně zahřívala. Po vstoupení do špatného autobusu - a navrch zbytečného prodloužení trasy pěšmo k cílovému prodejci - nakonec vše dopadlo zdárně a já získala to, kvůli čemu jsem se trmácela pošmourným Brnem - použitou helmu! Za 60 kč docela výhra, ne?! Radost z toho mám doteď - je to prostě nová hračka, kterou jsem ještě navíc nikdy neměla! A jako bonus mi ladí k červenému drakovi, jak láskyplně nazývám své kolo.
Mno, ale okolní vlivy (rozuměj počasí a nevyspání) mi způsobovaly ohromné dilema - mám tam jít, či ne? Kdy se sem zas dostanu? Třeba se mraky roztrhnou, třeba mě to nadchne. Oukey - jdu tam! Přesně tam, kam jsem vždy zasněně hleděla z autobusu a domnívala se, že je to kdoví jak daleko a ani to nepatří k Brnu. Tam, kde jsem nakonec jednoho krásného - tuším dubnového - dne před rokem stála. Na kopeček "kostelíček" s kapličkou. Na poutní místo - hlavně poetický místo.
Dorazila jsem tam, samozřejmě jsem zapomněla správnou cestu a šla chvíli lesíkem - najednou bylo teplo, zpívali ptáčci, nádhera, šla jsem pořád rovně, až jsem trefila - cesta mě dovedla ke kouzelným sadům. Stačilo pár ťápot v blátě, ledě, břečce i louži a hle, stojím na kopci a vidím mlhu a pod ní Brno. Jsem tam zcela sama, krom zběsilého cvakání jsem zčistajasna (to se píše dohromady? ?:D) pocítila absolutní svobodu. Měla jsem tam svatý klid. Kéž by se mi chtělo říhat. Vykrkala bych tam pyšně celou abecedu. A nikdo by to neslyšel - jen já! A to truchlivé počasí? Náhle je pryč! Vychází slunce a nebe je spíš modrý, než bílý/bledý, chladný větřík se mění na příjemný, osvěžující vánek, mysl i tělo se cítí volně, krásně až vznešeně. A uneseně. Je prostě krásně - a víc vlastně není třeba. V duchu si jen říkám: "Kurva, to je božský, ten život je fakt krásnej a může být ještě krásnější!" Třeba díky těmto maličkostem. Stačí vnímat tak málo a dá to tak moc. Stačí vyjít na kopec, zhluboka vydechnout a vychutnávat si výhled. Nic víc.
Po této nádheře jsem se vypravila ještě na tamější hřbitov - nikdy jsem tam nebyla. Popřála jsem všem odpočívajícím klidný spánek a poprosila o omluvu za menší možnou nepřístojnost - nešlo to vydržet a mé oblíbené slunce, jeho paprsky a půvab okolí mě donutily znovu cvakat. I tam bylo krásně - ticho, klid a cosi příjemně zvláštního viselo ve vzduchu. A taky vonělo... Tímto místem symbolicky skončil i můj výlet.
Od minulého minitripu jsem věděla, že slunce zapadá asi v 17:15. Onehdy mě mírně předstihlo, ovšem dnes ne. V 17 h už jsem totiž čekala na bus na Gajdošce! (A až tam jsem zjistila, proč to těm spojům dnes tak trvá. Dívala jsem se jen na všední dny nebo na soboty. Až při cestě domů jsem zjistila, že není ani všední den, ani sobota, ale už výše psaná neděle!)
Bylo nádherný sedět v buse a pozorovat ty veselé barvy onoho zapadajícího slunce - pomerančová, okrová až "šalotková" (ta rudá cibula) dopadala na zdi domů, paneláků i hřišť - a zároveň být stále omámená a zadumaná, okouzlená... Chjo, to prostě nejde slovy popsat. Celé odpoledne bylo mimořádně povedené.
Také mě po druhé potkalo štěstí nevídané - léta jsem neseděla na ničem, kde bych nedosáhla na zem. A teď stačí 2x zvednout svou línou prdel a 2x si sednu na lavičku dosahující větších výšin, než-li mé holeně.
Ale možná je to nějaký dobrý znamení či co :-P
PS: Stejně to nikdo nebude číst, ale já mám potřebu psát :D Případným čtenářům děkuji za pozornost, haha :D :D.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.2.2018
  • 48 zobrazení
  • 0
dani333
více  Zavřít popis alba 
610 komentářů
  • únor 2018
  • 316 zobrazení
  • 19
pickpics
  • 17.5.2012
  • 73 zobrazení
  • 0
koukalka
  • 15.4.2007
  • 36 zobrazení
  • 0
vittek
  • 25.3.2011
  • 170 zobrazení
  • 0
msvotice
  • 30.5.2016
  • 52 zobrazení
  • 0
reklama