Hledání

4 495 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
billek
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 14 zobrazení
  • 0
vmotlicek
  • minulé pondělí
  • 5 zobrazení
  • 0
bobeksim
  • minulé pondělí
  • 105 zobrazení
  • 0
jenny64
  • minulé pondělí
  • 2 zobrazení
  • 0
jenny64
  • minulé pondělí
  • 1 zobrazení
  • 0
dawes-sound
8. Podzimní sraz Czechoslovak Virago Team a CRV v Hluku.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2019
  • 112 zobrazení
  • 1
menhirudla-menhiry
Megalitické hroby kultury nálevkových pohárů jsou specifikum v oblasti zhruba mezi Holandskem, severním Německem, Dánskem a taktéž severním Polskem. Časově se velmi orientačně jedná o dobu vzniku nějak mezi koncem doby kamenné a začátkem doby bronzové v letech 4200-2800 př. n.l. Lidé této předvěké kultury "milovali" manipulaci s velkými kameny. Část mrtvých pohřbívali do tzv. skříňkových hrobů obklopených řadami mnohatunových - oficielně neopracovaných bludných - kamenů "stažených" na místo lidskou silou. Tato "nálevková" kultura okrajem svého jižního rozšíření zasahovala i k nám. Proč to uvádím. Ty severoevropské skříňkové hroby jsou předimenzovaně velké, a díky kamenným řadám překrytým navíc tunami zeminy platí za megalitické. Jsou to vskutku "megahroby". Ty jižní jsou holt "naše malé české" kamenné skříňky. Našly se u Velkých Žernosek, Kostelce. L. a např. na Prostějovsku ve Slatinkách. Při návštěvě (těch velkých) kamenných sestav člověku přijde na mysl několik otázek. Tu první, "proč to to proboha dělali?", nechávám stranou. Hádají se o ní nejen zapálení laikové, ale i racionálně uvažující certifikovaní vědci. Další vtíravá otázka zní "kdo to dělal?" Last but not least je tu dále i podvědomá otázka, kde na to stavitelé brali energii, potažmo jak se v době kamenné mohli v nutném měřítku zorganisovat a kde přišli na "logistiku" věci. Po návštěvě desáté kamenné sestavy si člověk všimne, jak jsou si kamenné lokality podobné. Skoro jako přes kopírák. Toho si všimli i němečtí geoarcheologové a někteří z nich přišli s theorií organisace stavitelů ve skupinách. Ty označili slovem "bautrupps", což v dánštině(!) znamená "stavební posádky". To mi přijde ze strany jinak velmi suše uvažujících vědců jako docela nápadité a v jádru snad i možné. Současně to však v překladu do srozumitelné lidštiny znamená, že vědci přece jen úplně nevědí, jak stavby v detailu vznikly. Kultura nálevkových pohárů jich za svou existenci měla postavit nějakých 10 000, na území severního Německy jich z původních 5 000 zbylo 900. Krajina jimi musela být v jistých oblastech doslova posetá. Ohledně takového (téměř průmyslového) stavění kvanta megalitických hrobů přišel jeden vědec s propočtem, že 100 lidí by za 100 dní při desetihodinové pracovní době postavilo dva metry vysokou a 50 metrů dlouhou mohylu navršenou nad mnohatunovými z pole staženými a vztyčenými balvany. Podle této theorie by to muselo zvládnout třeba 100 studentů geologie o prázdninách mezi koncem a začátkem vysokoškolského školního roku. Nevím. Při střízlivě kalkulované spotřebě min. 4 litrů tekutin a cca. 7 000 kcal/nejméně 1,5 kg stravy na den by oněch 100 stavebních svalovců muselo mít denní přísun na váhu celkově minimálně 550 kg pevného a tekutého materiálu. O lanech, dřevěných válcích či nástrojích na kopání jam apod. nemluvě, to teď ponechávám stranou. Na každého megalitického pracanta pravěké mobilní stavební posádky by museli "v týlu" pracovat nejméně tři další lidé, aby byla zajištěna jeho celodenní biologická síla a provozuschopnost. Předvěkých sídlišť několikasethlavých komunit v okolí megalitických stavech je ovšem poněkud pomálu a 60% z nich se mělo živit lovem a sběrem. Nicméně tuto otázku nemám úplně "prostudovánu" a komentář k ní dodám později. Osobně mi vrtá hlavou ještě jeden bod. A tím jsou nízké hlinité či kamenohlinité valy či "zemní vlnky", jimiž je většina megalitických sestav zeširoka obehnána. Místní znalec terénních poměrů mi k tomu řekl, že se jedná o hranice soukromých lesních ploch vzniklých někdy koncem středověku a v dnešní době. Nějak se mi tomu nechce věřit. Valy jsem prošel, některé z nich tvoří uzavřené čtverce nebo obdélníky o hranách něco přes sto metrů. Nevím, kdo by v takových "plivátkách" obdělával pole, neřku-li pěstoval les. Domnívám se, že se jedná o hranice spirituálního prostoru přilehlého k megalitům. Rituální asi metr vysoká zídka, o níž se sice ví ale nemluví, se pak "v pravěku" měla táhnout kolem dnes zastavěného a tudíž už neviditelného skalního ostrohu, na němž se nyní tyčí komplex Hradčan. (Před nimi se tam měl "tyčit" mj. i kamenný knížecí stolec.) Podobné zídky jsem pak našel a fotil i centru megalitiky, v bretaňském Carnacu. Vědci jim nevěnují nijakou pozornost, zmínku o nich jsem nikde nenašel. Pro vědu je to bohužel asi bezvýznamný detail, zrovna jako neuvěřitelná podobnost kaménků a kamenů z různobarevných hornin tvořících kamenná lůžka vztyčených kamenných bloků, ať již v Pobaltí nebo v Pošumaví. Nicméně věda by se měla věnovat i vedlejším maličkostem na motto úsloví, že čert sedí v detailu, německy "der Teufel sitzt im Detail". Tolik k mému stručnému osobnímu náhledu na shora popsanou a níže vyobrazenou megalitickou problematiku. Viz fotky. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2019
  • 7 zobrazení
  • 0
takatiky
  • 1.10.2019
  • 32 zobrazení
  • 0
takatiky
  • 1.10.2019
  • 30 zobrazení
  • 0
frantin9
Poslední - 8. závod 15. sezóny Czech RC Rally Championship 2019.
Čistá u Mladé Boleslavě
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2019
  • 26 zobrazení
  • 0
adz-cr
Dne 28. 9. 2019 Akademie dobrovolných záchranářů ČR, z. s. zajišťovala zdravotnický dozor pro akci VII. Festival dřeva. Akce se obešla bez zranění.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2019
  • 3 zobrazení
  • 0
rc-zavody
  • 29.9.2019
  • 10 zobrazení
  • 0
filatelista001
  • 28.9.2019
  • 6 zobrazení
  • 0
reklama