misa1981
  • včera
  • 1 zobrazení
blanaturistka
Společně s průvodkyní jsme prošli část Jižních zahrad Pražského hradu. Rajská zahrada je totiž v rekonstrukci a my vyšli po Starých zámeckých schodech na Opyš a zahájili procházku v Zahradě Na Valech. Ta je na místě bývalého jižního obranného předpolí Pražského hradu, jak už její název napovídá. Je větší než sousedící Rajská zahrada a v dnešní době, dva raně barokní pískovcové monolity připomínají událost, kdy byli v roce 1618 do této zahrady z oken Starého královského paláce vyhození katoličtí místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu. Po celé procházce, za krásného květnového dne, jsme se kochali úžasnými výhledy na " stověžatou Prahu" a velmi pěkně upravené cesty, trávníky a rozkvetlé pivoňky. Foto. Blanka Šťastná
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • ve čtvrtek
  • 57 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lotusesprit
Přírodní rezervace Vinořský park - Vinořský park na okraji Prahy je přírodní rezervace, tvořená bývalým zámeckým parkem. Na jihozápadě je alejí spojena s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích. Převážně zalesněné území s několika prameny je ohraničené pískovcovými skalami. Barokní zámek ve Vinoři byl postaven a zámecký park založen v první polovině 18. století šlechtickým rodem Černínů. V 19. století byl park i s oborou upraven v přírodně krajinářském stylu. Areálem protéká Vinořský potok a najdete tu i pískovcové skály, stopy valů někdejšího hradiště. Vedle hráze rybníka, v místě zvaném Kamenný stůl, jsou ve skále vytesané výklenky. Prý tu sedávali lovci při honu. „To je jedna z místních záhad,“ říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Říká se, že kolem kamenného stolu se scházelo panstvo při honech. Ve výklencích podle některých teorií seděli lovci, podle jiných pážata, která měla šlechtu obsluhovat, těžko říct. Spousta dohadů, fakta žádná, to je pro Vinořský park typické.“ Rybník vedle Kamenného stolu prý vznikl na počátku 19. století a sloužil šlechtě pro projížďky na loďkách, ovšem na mapách z té doby ho nenajdete. O kus dál, na skalní plošině nad pramenem, bývalo osídlení pravděpodobně už v době železné. „Ale především tu bylo pomezní hradiště v 11. a 12. století, tedy za Přemyslovců,“ doplňuje Jan Moravec. „Zhruba tady končilo jejich panství, dál k východu byl pomezní hvozd, a ještě dál sídlili Slavníkovci. Později na místě hradiště stávala vesnice s tvrzí. Je pravděpodobné, že k prameni, který vyvěrá ze skály pod hradištěm, chodili jeho obyvatelé pro vodu. Na boku skály uvidíte náznak vytesané cesty, po které mohli k prameni sestupovat. Pramen vytéká ze skalní dutiny, což by nás někde v krasové oblasti nepřekvapilo, ale tady se jedná o pískovec.“ O kousek dál objevíte částečně zatopenou štolu. V souvislosti s Vinoří a Vinořským parkem se často mluví o labyrintu podzemních chodeb. „Pověsti hovoří o velkolepých dílech, o chodbách, které vedou až na Jenštejn a do Staré Boleslavi,“ vypráví Jan Moravec. „Zde v parku ale vím jen o dvou podzemních prostorech, které jsou dnes otevřené a lze je vidět. Jednou z nich je právě tato štola, která určitě nevznikla těžbou písku, ale jak a proč vznikla, to se neví. Je krátká, svažuje se směrem dolů a říká se, že to byla takzvaná vodní jeskyně. Že se nacházela na břehu rybníka a vplouvalo do ní panstvo na loďkách. Ale v mapách v tomto místě žádná vodní plocha zaznamenaná není.“ A dnes u štoly vodní plochu taky nenajdete, navíc jsme už mimo území bývalého zámeckého parku. Je to další z mnoha místních tajemství. Park je dnes mimo značené cesty spíše neprostupná divočina s bažinami.

https://region.rozhlas.cz/byvaly-zamecky-park-v-prazske-vinori-je-dnes-pusobivou-divocinou-na-okraji-7678798
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 46 zobrazení
126jura110
V neděli jsme si dali sraz ve Valmezu. Bohužel jsem pro poruchu řazení musel jet potupně žabožroutem. Sjelo se nás tam deset a prošli jsme si Veteránské můzeum a cestou jsme zastavili na Frgály a pivko u Ogara.
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 9 zobrazení
radekgre
Na vrcholu Cvilínského kopce 423 m. n. m. stojí zřícenina hradu Cvilín, nazývaná též Lobenštejn neboli Šelenburk. Jedná se o trosky pravidelně utvořeného hradu, jehož půdorysná dispozice zůstala nenarušena většími přestavbami.
Poprvé je hrad zmíněn pod jménem Lobenštejn v roce 1238. Byl založen Přemyslovci a brzy jej ovládli Benešovicové. K částečné obnově hradu došlo po jeho dobytí Matyášem Korvínem v roce 1474. Král po roce 1493 udělil zdejší panství i s hradem do vlastnictví Janovi ze Šelmberka a Kosti, který okamžitě zahájil opravu a rozsáhlou přestavbu hradu. Také Janovi potomci v přestavbě hradu pokračovali a začali ho nazývat Šelenburk. Za Jana ze Šelmberka na přelomu 15. a 16. století byly postaveny další budovy kolem nádvoří. V roce 1523 ho prodali braniborskému markrabímu Jiřímu Hohenzolernskému z Ansbachu, který v přestavbě hradu pokračoval. Přestavba byla dokončena až téměř po třiceti letech. V 16. století sídlo sloužilo jako lovecký hrádek. Od roku 1622 vlastnili hrad Lichtenštejnové. Po třicetileté válce byl Šelenburk nadobro opuštěn a začal chátrat. Dochované jsou příkopy a valy, zbytky zdí a kleneb paláce a budov, studny a velké válcovité věže. Studna zásobovala hrad vodou. Byla dobře chráněná a nepřipadalo její zneužití nepřítelem při obléhání.
Hrad sloužil především k obraně stezky vedoucí podél řeky Opavy do Krnova a dále do Slezska. Mohutný, ve skále vytesaný příkop utvořil téměř pravidelný obdélník, na kterém byl hrad postaven.
V letech 1817–1825 probíhaly ve zřícenině archeologické práce, při které byla nalezena středověká keramika a zbytky železných předmětů. Další výzkum proběhl v letech 1932–1945. Mimo jiné byla odhalena studna, koule vrhané z hradu a jiné předměty – sekery, zbytky nádob a zdobených kachli nebo mince.
Kolem roku 1900 byl původně holý kopec zalesněn.
Lichtenštejnský majetek získaly po roce 1918 obce, Cvilín a s ním i zřícenina hradu Šelenburk patří dodnes Státním lesům.
V roce 1933 krnovský stavitel Gustav Adolf Horny projevil zájem o zříceninu hradu Cvilín a vlastním nákladem nechal očistit a vyspravit jeho zdi. Při vyklizení sklepů byly objeveny zbytky mincovny. Své nálezy věnoval krnovskému muzeu a menší výstavu uspořádal pod přístřeškem přímo na Cvilíně. Říká se, že pod troskami hradu je ukrytý poklad loupeživého rytíře. Poklad může získat pouze ten, kdo stráví 3 noci na hradě a postaví se příšerám. Pokusil se o to i tkalcovský řemeslník Theodor. Dvě první noci se nic nedělo, ale třetí noc se strhla strašná vichřice, prudký liják, věž hradu byla najednou plná havěti, která začala syčet a pištět, až z toho naskakovala husí kůže. Theodor vzal nohy na ramena a prchal ke Krnovu. Od té doby se už nikdo nepokusil o získání pokladu. Takže z toho vyplývá, že poklad je zde ukrytý dodnes.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 15 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
sdhlhotauopavy
VÝJEZD JEDNOTKY:
POŽÁR, POLNÍ POROST, TRÁVA - hoří tráva na valu u dálnice č. 11 (5x8m)
VYJÍŽDÍ: CAS 20 IVECO
ADRESA: Háj ve Slezsku - Lhota

1.5.2021 - 18:55
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2021
  • 16 zobrazení
lucifousek
více  Zavřít popis alba 
  • 25.4.2021
  • 290 zobrazení
zdenavo
Ve čtvrtek 15.4. 21 jsem navštívila Holý vrch u Hlinné, podívat se, jak se daří koniklecům. Lokalita s konikleci a přilehlé okolí prošlo nedávnou údržbou, byla odstraněna většina náletových dřevin, některé koniklece, zejména velké trsy, byly na ochranu před okusem opatřeny ochranným pletivem. Bylo by tu moc pěkně, jenom počasí nebylo zrovna příjemné. Byly asi 3-4 stupně nad nulou, zatažená obloha, občas se vyskytla i sněhová přeháňka a po celou dobu vál nepřetržitě velmi silný vítr, myslím, že je to bohužel na některých fotografiích znát.
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 16.4.2021
  • 80 zobrazení
jura1972
Na velikonoční neděli se nás pětice vydala na vyjížďku okolo našeho okresu. Nebylo sice nejtepleji a občas se do nás opřel silnější vítr, ale nakonec jsme si den užili skvěle. Z Hodonína jsme nejdříve projeli po lesních cestách Hodonskou doubravou okolo kapličky u Svatého Jana a přes Zbrod do Dubňan, ze kterých jsme vyjeli na Horní huť, přejeli k bývalému lignitovému dolu Josefu a přes úbočí Nákla sjeli na milotické vinné sklepy ŠIdleny a do Miltoci, ze kterých jsme pokračovali polní a lesní cestou severní částí Bzeneckou boru přes Malou stranu do Vracova a dále po cyklostezky vedle hlavní silnice přes Bzenec do Moravského Písku, kde u restaurace Alfa následovala otočka k jihovýchodu s příznivějším větrem do zad, a tak jsme se za chvíli po cyklostezce přes Novou Moravu, Baťův kanál a Moravu dostali do Veselí nad Moravou, kde jsme se, přestože teda nebylo nejtepleji, zastavili u Kauflandu na výbornou točenou zmrzlinu, abychom mohli nabrat sil na výjezd na Radošov (246 m), na jehož vrchu stojí od roku 15-metrová 2014 rozhledna, záměrně postavená ve tvaru poháru vína, ze které můžete spatřit okolní Bílé Karpaty s nejvyšší Velkou Javořinou či Kobylou, Antonínek nad Blatnicí, Komonec a Bábu ve Vizovických vrších, celý hřeben Chřibů, Babí lom nebo Strážovják a Pálavu.
Z Radošova jsme pak chodníčkem sjeli do Tasova, přejeli do sousedního Lipova a polní cestou vystoupali na Hájovou (356 m), ze které se nám naskytly netradiční a krásné pohledy k Velké Javořině, jejíž vrchol byl čerstvě posypán sněhem. Z Hájové jsme následně sjeli k velickému nádraží a od něj pokračovali za dalších krásných pohledů k Velké Javořině po hřebínku přes Léšť (421 m) na Bojiště (439 m), z něhož se nám od větrné elektrárny naskytl krásný výhled na Ostrý vrch (601 m) s další větrnou elektrárnou nad Vrbovcemi. Z Bojiště jsme pak sjeli ke Kuželovskému mlýnu a po krátké zastávce do Kuželova, kde jsme si udělali přestávku vedle penzionu U Mlýna u Kostelanských a ochutnali skvělé kuželovské sýry z jejich farmy, nějaké si pak zakoupili i na cestu domů, byly skutečně výborné. Před odjezdem z Kuželova však Tonda zjistil, že má defekt, který pak opravoval ještě jednou, a tak jsem s Mirkou, která mířila až domů do Břeclavi, vyrazil dopředu. Přejeli jsme přes Hrubou Vrbku do Malé Vrbky a vyšvihli se, a to doslova, na 1,5 kilometrech na vrchol Výzkumu (439 m) s úžasnými večerními výhledy k Velké Javořině, Kobyle, Žalostiné a Travičné. Poté jsme kolem Vojšických luk sjeli do Kněždubského háje a na Lučinu, kde jsme se již nijak nezastavovali a pokračovali přes Strážnici, Sudoměřice, Skalicu a Holíč k lávce přes Moravu za mikulčickými vykopávkami a ještě jsem pak po Anglické aleji doprovodil Mirku do Tvrdonic, kde už to měla přes Kostice do Břeclavi kousek. Já pak po silnici s krásnými večerními scenériemi k Malým a Bílým Karpatům či Pálavě projel přes Týnec do Moravské Nové Vsi, sjel znovu na Anglickou alej a přes slovanské hradiště na Valech přejel do Mikulčic a okolo Lužáku zpátky do Hodonína, kde jsem si na závěr neodpustil tradiční kolečko přes Výhon a přístaviště U Jezu, přičemž jsem se před domem zastavil na 155 kilometrech. Nádherný den to byl, už se těšíme na další výjezd.
Mapa: https://mapy.cz/s/gusozotoku
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2021
  • 162 zobrazení
loboso
Oderské vrchy. Výšinné pravěké hradiště na vrcholovém hřebeni "Obírka" (622 m n. m.), severně od Lipníku n. B. Dvojvrchol hřebene s mezilehlým sedlem, náznak zemního valu z mladší a pozdní doby kamenné, který vymezuje plochu o rozloze 9 ha. Na vyšším západním vrcholu je povalený hraniční kámen z období Mnichovské republiky s vytesaným letopočtem: 1938. Masiv Obírky obtékají 3 potoky (Srnkov, Jezernice, Trnávka) a samotné místo je plánováno jako součást budoucí NPR Obírka-Peklo.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.4.2021
  • 61 zobrazení
jura1972
Tradiční vycházky KČT Hodonín za sněženkami, která byla letos současně pojata jako vycházka našeho odboru v rámci 64. ročník Prvního jarního výšlapu Jihomoravské oblasti KČT, když se zítra již podruhé nemůžeme sejít v Oslavanech na zámku a pivovaru, se zúčastnilo 19 turistů a 3 psi. Z Masarykova náměstí jsme přes Nesyt a Dlouhé louky prošli nejkratší možnou cestou na Staroslovanské hradisko na Valech, kde jsme si udělali kolečko přes Stinnou alej, lávku přes Moravu se svačinkou, přírodní rezervaci Skařiny a IX. kotel, abychom se na začátku lesa za vykopávkami zastavili na místě, kde se hojně vyskytuje sněženka podsněžník. Po pořízení snímků kvetoucích poslů jara jsme pokračovali ke Staré Moravě a Tabačce, před kterou jsme uhli do zahrádkářské kolonie na Štěpnici a kolem železničního a silničního mostu přes Moravu přešli k přístavišti U Jezu, kde někteří využili možnost občerstvení z výdejního okénka srubu a vycházku jsme zde na 19. kilometru oficiálně zakončili. Já pak doprovodil po zabezpečovací hrázi Moravy a přes Perunské Mirka Hasíka do Rohatce, který se tak zastavil na 30 kilometrech, a pokračoval jsem přes Pánov, Černé bláto, Písečné a Lužice domů, kde jsem zapsal 42 kilometrů a hodil tak pomyslně rukavici ostatním kolegům z oblasti, kteří na vycházky vyrazí zítra. Byl to po delší době opět nádherně strávený společný den a už se nemůžeme dočkat alespoň částečného uvolnění současných omezujících opatření pro sportovní a poznávací aktivity v přírodě.
Mapa: https://mapy.cz/s/hovujoseso
více  Zavřít popis alba 
  • 21.3.2021
  • 541 zobrazení
dannaf
Procházka po zámeckých valech
více  Zavřít popis alba 
  • 1.3.2021
  • 25 zobrazení
radimderolezec
Na poslední chvíli vyrážíme na lyže. V sobotu vyrážíme na Kralický Sněžník. Počasí nic moc, přes kopec se valí mrak. Podmínka je nahoře trošku čerstvého, jinak přemrzlá krusta, pod tím mokrý. Sjíždíme žlab od pramene Moravy, řidký les, dole houstne, poslední lavina zde spadla v roce 1999. Vracíme se na vrchol a jedeme do Polska na severovýchodní svah. Svah je pěkný, sklon přes 30° a končí v lese. Odtud se naposledy vracíme nahoru a sjíždíme lesem podél státní hranice. Poté ze Stříbrného dál až dolů do vesnice. Sníh měkně, dole už je to jen kaše. Po 20km jsme u auta.
Chvíli licitujeme, co dál. Startujem a o pár hodin později vaříme večeři na parkovišti na Dolních Mísečkách.
Brzo ráno stoupáme lesem a doufáme v sílu slunce. Mrzne, sníh je led... Dole potkává dva, co sjeli ze shora, povídáme o podmínce... Že zatím led, ale slunce se opírá do sněhu a našich zad. Nahoře je cítit odměk, takže se upravíme a šup dolů. Sníh je super, podmínka klapla. Po chvíli sedíme na cestě, svačíme, diskutujeme s kolemjdoucími. Sbíráme se a po lesní cestě pelášíme dolů. Je půl jedenácté a my na parkovišti sušíme věci. Do hor se valí dav turistů, běžkařů a skialpinistů. Je to pro mnoho lidí poslední slunečný den se sněhem...
více  Zavřít popis alba 
  • 28.2.2021
  • 41 zobrazení
joripce
9 komentářů
  • 18.2.2021
  • 36 zobrazení
radimderolezec
Před víkendovými davy jsme skusili páteční Rokytnici. Brzké vstávání napomohlo, byli jsme třetí auto na parkovišti... Na hřebenu valí vítr a tvoří se mrak, ze kterého padá sníh. Je -15°a my šlapem vzůru. Po poledni dorazily davy a když jsme odpoledne odjížděli, parkán byl zcela plný.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.2.2021
  • 41 zobrazení
Reklama