Hledání: Video - naše Tarja

Pro dotaz Video - naše Tarja jsme našli 20 001 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
srdcemprokocky
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2011
  • 133 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
hydrometeor
  • 14.5.2020
  • 18 zobrazení
honza-jpm
  • 12.5.2020
  • 33 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
monikash
Alfons Mucha je opět k vidění v muzeu
V Muzeu regionu Boskovicka byla sice dne 12.3.2020 zahájena výstava ranné tvorby Alfonse Muchy, ale kvůli koronavirové pandemii byla hned následující den uzavřena, neboť byla vyhlášena karanténa. Zahájení výstavy si můžete prohlédnout na videu pořízeném BTV https://www.boskovice.cz/alfons%2Dmucha%2Drana%2Dtvorba/d-38971/p1=30717 . Ode dnešního dne, tj. 12.5.2020 je opět Muzeum otevřeno a připraveno veřejnosti tuto výstavu zpřístupnit. Hlavním hřebem výstavy je divadelní opona z Doubravice, kterou malíř věnoval tamnímu ochotnickému divadelnímu spolku v roce 1881. Z panelů se návštěvníci mohou dozvědět o životě a díle Alfonse Muchy a shlédnout jeho obrazy a kresby. Výstava je k vidění v hlavním sále a arkádii Muzea regionu Boskovicka na ulici Hradní a potrvá do 23.8.2020.
Kategorie: kulturaudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 12.5.2020
  • 79 zobrazení
kafkin
Nekomerční projekt Slánská rota 1469 – 1474 si k 10. výročí svého vzniku splnil sen a po dvou letech prací dokončil projekt rekonstrukce děla z konce 15. století. Díky všem, kdo nám pomohli či poradili a také našim rodinám, které nám tolerovaly mnoho hodin, které jsme strávili v dílně namísto s nimi.
Video o výrobě: https://youtu.be/QjA0a-u-2mQ
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 198 zobrazení
ivooa
Video z 1. ročníku Spanilé jízdy Sokolstva k Památnému dni Sokolstva 8. 10. 2019 aneb pozvánka na 2. ročník

Autor: Sokolská Župa Jana Podlipného (viz. video).
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 24 zobrazení
ts-relax
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 33 zobrazení
mikx
Vyjížďka
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2020
  • 31 zobrazení
jarompav
  • 6.5.2020
  • 18 zobrazení
ornelia
  • 5.5.2020
  • 62 zobrazení
ornelia
  • 5.5.2020
  • 34 zobrazení
ucitelkamarie
  • 4.5.2020
  • 178 zobrazení
jaroslavburda
Za křehkými, nádherně olivově zelenými (ale i žlutými, žlutozelenými a hnědými) olivíny (peridot), jsem se s Petrou, sestřenicí a jejím mužem, kteří nám dělali šoféry, vydal do lomu ve Smrčí. Smíšené lesy kolem lomu skýtají útočiště různým broukům. Jen jsem se podíval pod první kámen, vykouknul na mě nádherně lakově černý střevlíček, jinde se lopotil ve zmoklé půdě chrobák lesní. U potoka nás pozorovaly žáby a vůbec, jsou zde zajímavá zákoutí. Po zjištění, že staré stezky k lomu, které se na satelitních mapách jevily jako schůdné, jsou po dešti nejen neschůdné a zarostlé, ale i poměrně nebezpečné. K lomu jsme se tedy dostali z bezpečné západní strany, kde stačilo pohodlně seběhnout do rozlehlé těžební lokality.

Olivíny se zde nacházejí v obrovském množství v tzv. peckách, přímo v těženém čediči. Nevýhodou je, že tyto drahé kameny jsou na našich nalezištích drobné velikosti a velice křehké a z tvrdého čediče se opravdu špatně vyjímají. Bez geologického kladívka je to prakticky nemožné (proto si o něj napíši ježíškovi k Vánocům :-) ). Drobné kousky olivových drahokamů lze nasbírat v suti a mezi kamením. Občas se podaří najít i nepatrně větší kousky a někdy stojí za to si odnést celý kus tmavého čediče, ze kterého svítí peridotové krystalky. Výpravu za olivíny je nejlépe naplánovat za slunečného počasí, kdy jsou drobné zelené drahokamy velice dobře vidět; nám počasí bohužel nepřálo. I tak to byla ale krásná expedice a do lomu ve Smrčí se určitě ještě podívám.

V lomu se nachází mnoho zajímavých rostlin, v tůňkách žijí žáby a když vykoukne slunce, tak se zde v těchto dnech dá najít i nádherný a velice rychlý brouk svižník zvrhlý (Cicindela hybrida). Tento druh svižníka jsem viděl vůbec poprvé; proháněl se po hrubých čedičových kamenech a bohužel se mi ztratil, než jsem jej stačil "odlovit" a vytáhnout fotoaparát. Zůstal mi aspoň důkaz na telefonu (včetně krátkého videa). V každém případě už nyní vím, že v tomto lomu se tito velice zajímaví svižníci nacházejí.

Smrčí u Semil, čedičový lom
Mapovací čtverec: 5357
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Nikkor 10-20mm (foceno z ruky)

Foto 2020 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.5.2020
  • 81 zobrazení
slavek-m
Budík krátce po půlnoci, naházet připravené věci do auta a několikahodinová cesta tmou přes půl republiky. Proč? Splnit si jeden ze snů – vidět a vyfotit jeden ze symbolů našeho negativního vlivu na české hory - silně ohroženého tetřívka obecného. Na místo na horské louky Krušných hor jsme dorazili za tmy. Bylo potřeba na sebe rychle nabalit teplé oblečení, protože teplota byla několik stupňů pod bodem mrazu. Ale jen lehce. Odtáhnout foťák a maskování na místo, vše připravit a zabalit se do spacáku, ať nezmrzneme. Ještě za tmy se o několik desítek minut později ozývali zvuky prvních tetřívků. Přes síť jsem mžoural do tmy, a nakonec jsem daleko na okraji louky viděl prvního krčit se v jinovatkou pokryté trávě. Postupně jich na tokaniště přicházelo více a více. Tma se pomalu měnila v šero a tetřívci už byli ve fotitelné vzdálenosti. Od zobáků tu a tam odlétl obláček páry. Tetřívci bublali a vydávali další typické zvuky - viz. video na konci alba. S vycházejícím sluncem tok skončil, a tetřívci odletěli pryč. Bez maskování by tento výlet neměl smysl – tetřívek je pták nesmírně citlivý na vyrušení. I při sebemenším náznaku nespokojenosti tetřívci hromadně odlétají z tokaniště a často se tentýž den už nevrací. Proto jakékoli rušení formou šmajdání kolem, motorizovaného provozu apod. je během toku nepatřičné a bezohledné. Často vídávám a slýchávám zvěsti o lidech jdoucích stovky metrů daleko či auto lesů ČR projíždějící poblíž – to vše stačí k tomu, aby to tetřívci pro ten den zabalili. Vzhledem k jejich vzácnosti a ohroženosti je rušení kritické pro snížení pravděpodobnosti páření, a tudíž i potomstva.

A teď něco k tetřívkovi – jak je na fotkách vidět, je to taková pěkná slepice – ostatně slepice mohou dorůstat podobných velikostí, tedy cca 40-60 cm. Samci jsou černí s kovovým leskem, bílím peřím na ocase a červenými pouškami nad očima. Typický je i nápadný lyrovitý ocas. Samice jsou nenápadné – šedohnědé s černými proužky. Potravou tetřívci nepřekvapí – jakožto správný hrabavý pták žere rostlinnou stravu (pupeny, semena všeho možného, vřes a borůvky či brusinky – proto by se také v horských oblastech neměly nadměrně sbírat) a zejména na jaře (a hlavně mláďata) také nepohrdnou hmyzem.

Setkáme se s ním od západní Evropy přes Evropu a Asii až na východ po Ochotské moře (u Kamčatky). Podobně jako tetřev hlušec (ten je na tom ale mnohonásobně hůře) vymizel během 20. století z většiny území v České republice. Dnes jej nalezneme především v Krušných horách, kde by měl mít nejpočetnější populaci dosahující celé poloviny všech jedinců v ČR, dále pak v Jizerských horách, Krkonoších, na Šumavě, v Jizerských horách či v Kralickém Sněžníku. Na přelomu tisíciletí klesla populace v ČR k 1000 jedinců. Dnes jsme již na polovině tohoto stavu... Tetřívek je tedy chráněný jako silně ohrožený druh. Např. KRNAP předpokládá, že mezi lety 2030 a 2040 zmizí z Krkonoš úplně (v současnosti je v Krkonoších cca 70 kohoutků, což je poloviční stav, než jaký byl na začátku tisíciletí). Tetřívek má rád otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, slatinišť, horských luk či vřesovišť spolu s lesy. Zde se s nimi také nejčastěji setkáme na jaře během toku. Podobně jako u tetřeva hlušce i zde je problém především v rušení člověkem a úbytek potřebných biotopů (zarůstání otevřených ploch a odrůstání mladého lesa spojené v minulosti s vysoušením rašelinišť a jiných mokřadů). Zrovna Krkonoše mají na jednu stranu velké množství nelesních a otevřených stanovišť na vrcholcích hor, ale na druhou stranu obrovskou návštěvnost. V současnosti se k tomu více a více přidává turistický tlak, především ten sportovní (lyžovat se někde musí a sjezdovek asi bylo a je málo...). Dalším faktorem negativně ovlivňující stavy tetřívků jsou lišky a divoká prasata – hlavně predací na hnízdech, popř. kuřatech. V neposlední řadě pak tetřívek může doplácet také na to, že v zimě nespí. Pod sněhem má úkryt, kde přežívá zimu. Každé vyrušení (zimní sporty, chození mimo značené cesty apod.) znamená stres, což ve výsledku vede k rychlejšímu spotřebování energetických zásob, a to mnohdy může vést ke smrti tetřívka. A pokud jde o focení – každé vyrušení toku je velkým zásahem do tetřívčího života, takže je ideální v krytu zůstat až do chvíle, kdy tetřívci tokaniště sami opustí. To se stává často po východu slunce. V našem případě tomu bylo velmi krátce po východu. Když jsme si byli jistí, že tetřívci opravdu zmizeli, a nebyli vidět na žádné straně louky, tak jsme teprve vylezli. O pár set metrů dál jsem viděl procházet po cestě člověka – zřejmě na ranní procházce či při venčení psa. Třeba to byl onen impulz, který tok pro tento den ukončil...

A pro všechny zmíněné důvody se v názvu alba uchýlím jen na "Krušné hory" - tam někam na vrcholky hor jsem dojel za úžasným zážitkem... Za jedním z mála posledních symbolů divočiny v České republice.
A ještě jednou děkuji Kovimu, se kterým jsem mohl toto místo poznat a navštívit.

A zde už je slibovaný výběr fotografií – z téměř 1000 fotek se mi podařilo je promazat na cca 400 a z nich je pak tento výběr. Dalo to hodně práce a na další a užší výběr už nemám sílu... :-)
více  Zavřít popis alba 
109 komentářů
  • 3.5.2020
  • 183 zobrazení
michaill
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2020
  • 52 zobrazení
4c-predmosti
Videa s pohybem, cviky, posilováním
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2020
  • 71 zobrazení
1a19
  • 2.5.2020
  • 34 zobrazení
przedswitsvrzensky
18. února až 6. března 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2020
  • 43 zobrazení
alobrd
  • 1.5.2020
  • 526 zobrazení
Reklama