Vyhledávání

Hledat v

Alba

reklama
46 fotek, červenec 2014, 50 zobrazení
319 fotek, 19.6.2014, 119 zobrazení | architektura, krajina, města, zábava
Mnichov (německy München, starobyle Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel jde o třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Geografie
Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty jde o město s největší hustotou osídlení.
Nejvyšším místem města je hora Warnberg v městském okrese 19 s 579 m n. m., nejnižším bodem 482 m n. m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.
Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky Museumsinsel s Deutschen Museum a v bezprostřední blízkosti taky Praterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např. Ammersee, Wörthsee nebo Starnbergské jezero. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnbergského jezera, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova – vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají také přes centrum, i když z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavbě metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher See v Anglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.
Historie Mnichova
Maxmilián I.
opevnění Mnichova 1640.
Zárodkem Mnichova je kostel Petersbergl; tady byla již v 8. století pobočka Mnichů z Kláštera Tegernsee. Jelikož Mnichov již v této době existoval, byl datum vzniku města stanovený z posledního historického záznamu.
První zmínka o Mnichovu jako Villa Munichen pochází z roku 1158, poté co bavorský a saský vévoda Jindřich Lev nechal poblíž sídla mnichů u kláštera Tegernsee postavit přes řeku Isar most na místě dnešního Ludwigsbrücke. Nechal ale zničit severnější most biskupa z Freisingu při Oberföhringu, aby vydělal na bohatém obchodu se solí do Augsburku. V letech 1214 – 1217 obdržel Mnichov městská práva.
Roku 1180 byl Jindřich Lev dán císařem do říšské klatby a byl mu zkonfiskován majetek včetně Bavorského vévodství. Poté bylo toto říšské léno včetně Mnichova uděleno Wittelsbachům. V roce 1255 došlo k rozdělení rodu na větev falckou (držela Horní a Dolní Falc, titul falckraběte a kurfiřtský hlas) a bavorskou (Bavorsko bez Horní Falce a vévodský titul). Poté přesídlili bavorští Wittelsbachové do Mnichova, kde žili až do konce první světové války. Město získalo druhé hradby, původní vévodský hrad (dnes Alter Hof), začaly se tu stavět paláce, z nichž některé existují dodnes.
Roku 1314 byl vévoda Ludvík zvolen římským krále (Ludvík IV. Bavor) a roku 1328 korunován na římského císaře. Od této doby jsou mnichovskými barvami: černá a zlatá. Koncem 14. století přiměla častá povstání měšťanů vévody k přesídlení z dosavadního sídla do nové rezidence na kraji města. Kvůli hrozbě husitského vpádu bylo roku 1429 zlepšeno městské opevnění. Roku 1442 byli z města vyhoštěni Židé. V roce 1468 byl položen základní kámen ke stavbě hlavního městského kostela panny Marie (Frauenkirche).
Poté co se Mnichov v pozdější gotice dožil velkého kulturního rozkvětu, se stalo roku 1506 díky sjednocení země Albrechtem IV. hlavním městem celého Bavorska. Poté se hodně snížil vliv měšťanů, budoucnost města určovali Wittelsbachové. Za vlády Viléma IV. a Albrechta V. se Mnichov stal centrem renesance, ale taky protireformace. Roku 1589 založil Vilém V. dodnes fungující dvorský pivovar (Hofbräuhaus).
Marienplatz, Kupferstich von Matthäus Merian, asi r. 1650
Za vlády vévody Maxmiliána I. se Mnichov stal roku 1623 rezidentním městem kurfiřta, musel ale v roku 1632 snášet obsazení švédskými vojsky. Aby se Mnichov vyhnul zničení, musel se z vysvobození draze vyplatit a propustit zajatce. Nedlouho poté propukl mor a zahubil třetinu obyvatelstva. Po svém návratu Maxmilián město nákladně opevnil. Když skončila třicetiletá válka v roce 1648 město se rychle vzpamatovalo a za vlády kurfiřta Ferdinanda Marii se otevřelo italskému baroku.
1704 byl Mnichov díky válkám o dědictví španělské několik let pod mocí Habsburků, protože se kurfiřt Maxmilián II. Emanuel spojil s Francií. Povstání občanů bylo krvavě ukončeno Sendlingerskou vražednou nocí. Po císařské korunovaci Karla Albrechta bylo město roku 1742 opět na dva roky obsazeno Habsburky. Maxmilián III. Josef se nevěnoval tak velké politice jako jeho předchůdci ale zaměřil se spíše na vnitřní reformy. Roku 1759 byla v Mnichově založena Bavorská akademie věd. Roku 1789 založil Karel Theodor Anglickou zahradu, zpočátku jen kolem řeky Isar, později i blíž k centru přes středověké opevnění města.
Koncem 18. století došlo k velkému rozkvětu města, což bylo ještě zintenzívněno, když se roku 1806 stal bavorský vévoda Maxmilián IV. Josef zásluhou napoleonské Francie bavorským králem Maximiliánem I. Roku 1700 měl Mnichov 24 tisíc obyvatel, jejich počet se každých 30 let přibližně zdvojnásobil. Roku 1871 tu žilo již 170 tisíc obyvatel a roku 1933 840 tisíc.
Mapa Mnichova r. 1858
Za vlády krále Ludvíka I. (1825–1848) se Mnichov stal známým evropským centrem umění a věd. Klasicistní architekti Leo von Klenze a Friedrich von Gärtner dali podobu dnešní Ludwigstraße s vítězným obloukem (Siegestor) na jedné, lodžií podle florentského vzoru (Feldherrnhalle) na druhé straně a univerzitním komplexem a kulturnímu centru náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky. Ludvíkům syn Maxmilián II. (1848–1864) podporoval především duchovní vědy, ale taky rád stavěl, především v novém, anglickou gotiku připomínajícím „maximiliánském“ stylu, ve kterém vznikla např. Maximilianstraße, dnes známá jako jedna z nejexkluzivnějších a nejdražších nákupních ulic kontinentu. Za regentské vlády jeho bratra prince Luitpolda (1886–1912) zažil Mnichov obrovský ekonomický a kulturní rozmach. Mimo jiné vznikla např. Prinzregentenstraße a Prinzregententheater. Na přelomu století zažil rozmach Schwabing jako umělecká čtvrť, z této doby je známo spousta důležitých spisovatelů a malířů. Roku 1896 byl založen kulturní časopis Die Jugend (mládež), který dal jméno secesi (Jugendstilu). Roku 1911 bylo založeno umělecké sdružení Modrý jezdec (Der Blaue Reiter). Thomas Mann v jeho vyprávění Gladius Dei pro tuto epochu utvořil okřídlené slovo „Mnichov září“.
Theatinerkirche
Po první světové válce se Mnichov stal po epizodickém pokusu o nastolení sovětského systému (Bavorská republika rad (13. dubna – 1. května 1919) baštou pravice a centrem odporu proti sociálně demokratické vládě Výmarské republiky. Pravicově orientovaná bavorská vláda nebránila růstu extrémních nacionalistických nálad ani šíření antisemitismu. 8.- 9. listopadu 1923 se NSDAP, vedená Adolfem Hitlerem pokusila o tzv. mnichovský pivní puč, jehož cílem bylo získat moc v Bavorsku a následně svrhnout berlínskou vládu. Puč skončil neúspěchem, manifestační pochod pučistů byl zastaven kordonem policistů na náměstí Odeonplatz. O patnáct let později, během Hitlerova projevu na památku puče v Měšťanském pivovaru, se osamělý atentátník Georg Elser pokusil zabít Hitlera bombou.
Mnichov byl hlavním městem nacionálně socialistického hnutí. Bylo zde hlavní Hitlerovo sídlo, tzv. Hnědý dům, ve kterém vůdce bydlel od roku 1930. V jeho blízkosti došlo k úpravě náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky na místo kultovních shromáždění NSDAP. Na okraji náměstí byly postaveny dva čestné temply, které měly připomínat padlé pučisty z roku 1923, a dvě mohutné budovy, tzv. Führerbau (dnes vysoká hudební a divadelní škola), kde došlo v roce 1938 k podpisu mnichovské dohody, a Verwaltungsgebäude, centrála strany (dnes sochařské sbírky). NSDAP skoupila mnoho budov v okolí a umístila sem další stranické orgány. Plánována byla další mohutná výstavba hlavního nádraží, kinopaláce a pivního domu. Dříve než byla výstavba zahájena, vypukla druhá světová válka, během níž došlo ke značnému poškození města.
Radnice v noci
Americké jednotky, které obsadily Mnichov, nechaly po válce strhnout oba temply, z Hnědého domu zůstaly už pouze trosky. Rozhodnutí, co bude se dvěma dalšími budovami, trvalo několik let. V důsledku toho, že v Mnichově nebylo mnoho zachovalých staveb, bylo nakonec rozhodnuto, že nebudou zbourány. Dnes slouží jedna z nich vysoké hudební a divadelní škole, ve druhé byly umístěny umělecké sbírky.
Olympijský park v Mnichově
V roce 1972 se v Mnichově konaly Dvacáté letní olympijské hry. Jsou mimo jiné známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z izraelského družstva, kdy jedenáct Izraelců útok nepřežilo. Olympijský areál situovaný 4 km severně od centra, architektů Freie Otta a Güntera Behnische, je světovým architektonickým unikátem. Střechy ze 7 mm silného plexiskla pokrývají téměř 75 000 m2. Nesou je až 80 m vysoké stožáry a ocelová lana o celkové délce 410 km. Celkový náklad dosáhl téměř 200 milionů marek, tedy třináctinásobek původního předpokladu. Poblíž stojí 291 metrů vysoká olympijská věž s televizní anténou a vyhlídkovým ochozem, která je nejvyšší budovou ve městě. Kvůli hrám byl na severním okraji města vybudován i nový veslařský kanál.
V roce 1992 bylo otevřeno nové letiště Franz Josef Strauß, staré letiště Mnichov-Riem bylo zavřeno a na jeho místě vznikly veletrhy zvané Messestadt Riem. Tyto trhy byly hojně navštěvované v roce 2005, kdy se zde konal spolkový zahradní veletrh (BUGA 2005).
31 fotek, 26.4.2011, 22 zobrazení
27 fotek, 14.2.2012, 20 zobrazení
24 fotek, 16.2.2008, 5 zobrazení
113 fotek, 14.2.2016, 162 zobrazení
26 fotek, duben 2011, 49 zobrazení | krajina, příroda, rodina-přátelé, zvířata
60 fotek, srpen 2008, 151 zobrazení | cestování, krajina, sport
Záběh motoru za odpoledne. 25. - 31.8. 2008
171 fotek, únor 2018, 51 zobrazení | cestování, děti, lidé, rodina-přátelé
aneb všichni si oddychli po našem odjezdu
30 fotek, 30.7.2010, 30 zobrazení
14 fotek, 27.6.2012, 62 zobrazení
69 fotek, 16.10.2010, 134 zobrazení
63 fotek, 1.6.2015, 43 zobrazení
14 fotek, 14.10.2014, 216 zobrazení | zábava, moje fotozprávy
Výstava "Metal Monsters", Galerie Nové Butovice, Praha 5
27 fotek, září 2013, 99 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron