Hledání: Vyplouváme

Pro dotaz Vyplouváme jsme našli 89 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Využijte slevu
na fotoknihy

Akce platí do 28. 9.
Kód: KnihaLeto20
Sleva 35 % na knihy
jagr1
07.-16.září 2017 Řecko - Vyplouváme z Alimosu směr Kyklady, Sounion - Andros - Tynos - Rineia - Mikonos - Syros - Kythnos - Athéns.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2017
  • 3 073 zobrazení
dobesovi
Podzimní výjezd k jezeru Wörthersee :) Kempujeme na břehu jezera u městečka Klagenfurt. Tyrkysově-zelený třpytící se břeh jezera s krásnou promenádou kolem vody. Do města se dá vypravit po vodním kanálu Lendkanal lodí a nebo po cyklostezce, my volíme koloběžky :) Lodí vyplouváme na druhou stranu jezera. Na břehu jezera je několik koupališť s teplými prameny, v létě voda dosahuje k 28 stupňům. My jsme neodolali a koupali se 1. října - teplota vody cca 22 stupňů. Opravdu kouzelná příroda!!
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2016
  • 2 336 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jachtingmaggam
Super plavba s partou fantastických chlapíků z Bratislavy a okolí a jednou prima slečnou :)
Vyplouváme v sobotu 26. června ze Sukošanu. Loď jsme dostali až pozdě odpoledne, takže se nikam daleko nedostaneme. Noc trávíme v zátoce u městečka Kukljica na ostrově Ugljan.
Posádka: Igor Gavaľa, Robo Vrtiel, Mišo Mojto, Matúš Eperjesi, Peter Svrček, Miro Mach,Vlado Bartko, Gábina Fialová a kapitán - Radek Fiala
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2010
  • 793 zobrazení
marzit
Dva týdny na Jadranu, letos vyplouváme z Pirovacu
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2019
  • 683 zobrazení
marzit
Úžasná, dobrodružná, adrenalinová plavba Karibikem.
Vyplouváme z přístavu La Marin na jihu Martiniku a západním pobřežím směřujeme na ostrov Dominika. Poznáváme nádherná a exotická místa na ostrovech, na Dominice se vydáváme po prohlídce městečka Roseau deštným pralesem k vodopádu Middleham Falls, v Portsmouth na místní pramici s průvodcem plujeme po řece Indian River do vnitrozemí. Na Martiniku se vydáváme na celodenní trek z St. Pierre na sopku Montagne Pelée zhruba 1300m.n.m. Další a další zážitky daleko předčili naše očekávání.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • zima 2016/2017
  • 458 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
rumcaja
Jelikož pestré,řvavé davy již z Veliké řeky odpluly,nadešel náš čas !! K nám do Chvalšin mělo přijet původně pět kamarádů,což se scvrklo na dva,tj.Pucika a Kozla.Houby zle..V pátek jsou v ČK Svatováclavské slavnosti,čehož využíváme a konzumujeme na Náměstí svornosti W.Daňka s Dvořáčkem..Po příjezdu do Chvalšin jsou kapří hody se sklenkou a hajany..
O sobotním ránu nás vítá Vyšák.Pár vodáků tady přece jenom je..,je dobrý počasí a prodlouženej víkend..Jsou to ale jiní lidé,než ti v létě..
První noc táboříme na černým kempu nad Brannou..Nádhera,probíhá i koupel..a rybačka..ohýnek..
Ráno však můj háček-Baby,má teplotu.Skočil na ňu vir.Do ČK k Majzlíkům doplouvá s námi a odtud ji odváží Simona se Sajmonem domů do peřin..Dál jedu solo.Tomuto ale,a to nesmím vynechat,předcházelo na Větřnínské šlajsně cvaknutí Kozla s Pucikem...Uplavanou vínovici jsme s Baby zachránili.
Z Krumlova od Majzlíků vyplouváme pozdě a pod Rozsypem,při najetí na šutr je Pucik zase ve vodě.Kozel to ustál..Po repasování Pucika je tma,ale já jezdím vodu v noci rád.Ve Zl. Koruně dáváme kolem 21 h.občerstvení a pokračujem noční řekou pod Třísov na Náhodu,kde jsme před půlnocí.Po chvíli hoří ohýnek,Pucik rozvěšuje prádlo a je nám fajn..I tuto noc,či její zbytek, jsem pod širákem..
I neděle se daří ! Ráno jsem si div nevypíchl oko o větev,pak mě kousl do ruky pes nějakýho exota a naštěstí nakonec,mě štípla vosa..To byly jen takový drobnosti a kolem poledne jsme v Boršově.Nádhernej víkend,až na tu Baby,ale ta důchodkyně se z toho za chvilku vylíže...
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2015
  • 345 zobrazení
panak-berounka
Po 10 letech opět vyplouváme z kempu Mamerki. Tentokkrát celá prcgumová flotila - Berounka a Admirál Grog, na první společnou plavbu.
více  Zavřít popis alba 
  • 337 zobrazení
seriftofp
Berounka 25 let od prvního voroplavení , vyplouváme 20 plavčíků - První den Týřovice - kemp u Dolanského mostu , Druhý den - vyplouváme Dolanský most - Nadryby - Planá , Třetí den Planá - Kaceřov - Čívice - Libštejn - Liblín , Čtvrtý den Liblín kobylka - Krašov - kemp u Bobíka , Pátý den u Bobíka - Třímany - Zvíkovec , Šestý den Zvíkovec - Skryje - Týřovice . 52km na vodě
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 319 zobrazení
jachtingmaggam
Večírek na molu v Šibeniku zdaleka nedosahoval kvalit večírků, které teprve měly následovat... Kombinace doznívající únavy z patnáctihodinového prodírání se ucpanými chorvatskými dálnicemi, s pořádnou porcí prvního sluníčka, udělala své. Večerní lidské hemžení v ulicích Šibeniku po ránu vystřílaly jen houfy toulavých koček a tak pomalu vyplouváme po řece Krka k věhlasným vodopádům. V městečku Skradin měníme naši plachetnici za motorový člun národního parku a snažíme se nenápadně splynout s davy obdivovatelů přirody pečlivě natřených opalovacími krémy, s dekami a ručníky ve značkových baťůžcích. Vidět úžasné dílo přírody znamená stoupnout si u zábradlí pořádně na špičky nebo se ostrými lokty prodat do první řady a doufat, že tam bude co dýchat... Ti statečnější z nás ještě vydrží chvíli pozorovat jednoho ze správců parku, jak s profesionalitou amerického kovboje na gumovém člunu trpělivě zahání neposedné čvachtající se turisty do bójkami vyznačené ohrádky... Tak u tohohle být opravdu nemusíme - rychle pryč! Večerní procházka po Skradinu korunovaná nalezením hospůdky s talířem vytoužených grundlí pro hladové námořníky, nám naštěstí dala zapomenout na to, jak vypadá "turistický průmysl" v té nejdrsnější formě. A biolog Roman na kopci pod pevností mohl v klidu pátrat po těch "svých" kytičkách a bylinkách...
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2012
  • 313 zobrazení
blankahra
Tentokrát je tu moooc foteček ... tak některé můžete přeskočit a nebo to proletět v rychlosti !
Nalodíme se a vyplouváme na cca 20min. plavbu. Fouká velmi silný vítr. Z dálky se zdá ostrov malinký, ale to jsme ho viděli z té krátké strany (vpravo). Nejprve to kluci hrnou nahoru a tak šplháme vejš a vejš. Začínají se otevírat krásné výhledy. Průchod do horní pevnosti. Tam jsme se rozdělili a průběžně se potkáváme. Pomalu zjišťuji, jak je pevnost rozsáhlá, ale procházím ji po horní hraně celou. Stromy dokládají stálost a sílu větrů. Poslední výspu horní partie s nádhernými výhledy si vychutnávám jako jediná. Na opačné straně nad přístavištěm pak potkávám kluky, jak po svačince scházejí dolů. Honem obejdu horní baštu a volím zkratku po skalách, abych je dohonila. Začínáme spodní kolečko - okolo moře a hradeb. Nebýt těch kytek, tak je to dost pochmurné místo. Ke konci už i nohy trošku bolí. Loď se pro nás dokonce vrátila, abychom nemuseli čekat až do 18 - zrušili totiž postupné další odjezdy. Tož ahoj, pochmurná Spinalogo!
Jedna zastávka - klášter Sv.Jiřího Selinarského přímo u silnice. Konečně jsme potkali i ty ovečky.
A večer pohoda.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2005 až květen 2019
  • 288 zobrazení
blanka13
Na Šoltě jsme neplánovaně zakotvili v přístavu Rogač a do Maslenice jsme jeli na kole. V horkém odpoledni jsme projeli celý ostrov až do městečka Stomorska, kde jsme nocovali. Ujeli jsme 30 km. A brzy ráno vyplouváme do přístavu Krilo Jesenice, kde se vylodíme a čeká nás ještě celý den do odjezdu autobusu, který jsme strávili také na kolech...
více  Zavřít popis alba 
  • 3.6.2016
  • 303 zobrazení
krolina
Dlouho jsme rozmýšleli, který z pacifických ostrovů bude ten nejlepší pro únik ze zimních měsíců NZ, k pořádnému exotickému odpočinku, jenž nás nezklame ani po stránce cestovatelské, nových zážitků a objevování. Po přečtení několika diskuzí, blogů a na doporučení přátel, padl prst na ostrov Samoa. Ničeho nelitujeme, je to opravdu malý ráj na zemi :-)

Cesta na Samou z Auckland trvá přibližně 4 hodiny, ale i ty v moderním letadle utečou jako voda.

S prvním krokem na zdejší půdu vás okamžitě přivítá horký mořský vánek, malé roztomilé letiště, vyhrávající kapela o čtyřech členech. V okamžiku každého pohltí pohodová atmosféra.

Po opuštění letištní haly se po vás vrhne řada taxikářů a nabízí odvoz do hlavního města Apia. My se ale nenecháváme zmást a vyrážíme na hlavní silnici, kde nám místní oznámí, že možná nějaký autobus ještě pojede. Nevidíme zastávku ani jizdní řád a tak doufáme, že to bude brzy.

Naše touhy byly vyslyšeny, máváme o sto šest a barevný polodřevěný autobus bez okýnek přibržďuje u krajnice. Rychlostí 10km/hod se "řítíme" jednou vesnicí za druhou, nabíráme přiskakující cestující (nejspíš zde platí pravidlo: "Nezastavujem, máme zpoždění"). Z obchodů vyzvedáváme všechny možné potraviny, od kokosů po brambory, takže začíná být dost těsno :-) Asi po dvou hodinách cesty jsme konečně v cíli a jelikož od zítra nás bude vozit auto, děkujeme za zážitek z této jízdy veřejnou dopravou :-)

My se rozhodneme vydat z autobusové nádraží na hotel pěšky, podle navigace se to nezdá zas tak daleko. Jelikož je sobota, město je klidné, obchody zavřené.

Brzy začíná pršet. Je to však jen teplý tropický deštík, který alespoň schladí naše sluncem rozpálená těla. Čím víc se blížíme cíli, zjišťujeme, že realita je poněkud odlišná. Naše ubytování se rozkládá sice poblíž města, ale vysoko v stráních kopce. I přesto si taxíka nevoláme a s hladovými břichy a baťohy sápem krpál. Konečně v cíli skládáme tašky na podlahu moc pěkného apartmánu. Přichází paní domácí s výrazem v tváři "Dneska jsem už nikoho nečekala" :-) Naštěstí je zde pro nás volný pokoj i se snídaní. Internet nefunguje, a tak začínáme chápat, že naši rezervaci z bookingu nejspíš nikdo neviděl ani z dáli. Ptáme se tedy jeden druhého, jestli vůbec ví co to booking.com znamená. My jsme ovšem hladoví jak psi, proto další otázky zůstavají stranou a my vyrážíme zpátky do města na jistotu do MCdonald´s. (Bože, odpusť mi ten hřích :-D )

Druhý den ráno nás čeká opravdu luxusní snídaně složená z kokosů, papáji, banánů, palačinek, vajíček atd. My se brzy loučíme a vyrážíme do autopůjčovny. Po prvním nezdaru, kdy přicházíme s pomocí navigace do opuštěného zkrachovalého areálu, já věším hlavu vedrem, ale Jirka se nevzdává a jde hledat tu správnou půjčovnu. Nic není tak horké jak vypadá a my konečně vcházíme do dveří plně klimatizované kanceláře půjčovny. Zanedlouho odjíždíme v super krásné toyotě RAW4.

Naše první zastávka je v centru města Apia, kde je naprosto mrtvo (všichni jsou tradičně v kostele), s cílem najít wifinu a informovat rodinu, že jsem v této divočině živa a zdráva :-D Nakonec se nám podaří najít signál na jediném metru čtverečním, a tak rychle ťukáme naše vzkazy.

Byli jsme upozorněni, že trajekty na druhý ostrov Savai´i v neděli jezdí velmi sporadicky, a tak vyrážíme do přístavu zkusit štěstí. Negramotný pán za okýnkem v přístavní budově asi po hodině pochopí naše úmysly a tiskne na třikrát palubní vstupenky. Zaměstnanci ověšené náhrdelníky ze sladkostí (oslavují pro velký svátek tzv. "Father´s day"), nás navigují do podpalubí. Jsme děti štěstěny a do hodiny vyplouváme i s naším autem na ostrov Savai´i - jeden ze dvou ostrovů státu Samoa. Cesta je větrná, a tak poprvé od příletu oblékám dlouhý rukáv.

Konečně nohama na zemi a my vyrážíme hledat benzínovou stanici. S překvapením se tato pumpa nachází nedaleko trajektu. Následujeme tedy ostatní samoánská auta a zajíždíme dovnitř. Benzína se zdá býti opuštěna a zavřená. My to ovšem nevzdáváme. Když čekají místní, tak někdo přeci musí přijít. Po čtvrt hodině setrvávání se neváhám informovat pána v sousedním autě, který s úsměvem oznamuje, že by někdo přijít brzy měl :-) Fronta aut se značně stupńuje, nekteří řidiči troufale stojí již na silnici v provozu. Za půl hodiny spatříme rozespalého samoánského mladíka, jak si pomalu vykračuje z domu otevřít benzínu. Nás snad šálí zrak, když u dveří zjišťuje, že má síce klíče od benzíny, nikoli od čerpadel, a tak se proces opakuje. Nám nezbývá nic jiného, než se tomu taky smát a konečně s plnou nádrží odjíždíme hledat Fale - naše přenocování.

V podvečer zaplouváme do prvních Fale po cestě. Ačkoliv je zde dnes velký Father´s day, majitel námi vytržený od rodinné oslavy, přijíždí s úsměvěm ukuchtit večeři a nabízí velkou dvoupokojovou fale v ceně obyčejné. My jsme šťastní za střechu nad hlavou a plná břicha.

Usínám za zvuku šplouchání vln přímo u hlavy, a to mě ukolíbá k spánku.

Ráno je krásně a já konečně skáču do slané vody. Klidné pobřeží je lemovano korály, a proto neváhám nasadit šnorchl. Svět pod hladinou oceánu je vyložená pastva pro oči a mě z tohoto blahobytu vytrhává až oznámení času snídaně.

Opět s chutí hltám nejlepší banán mého života, ozobávám kokos, kochám se výhledem na oceán a pomalu ale jistě se vrhám na první dobrodružný den včele novým zážitkům už tak nezapomenutelné Samoy.

Doufám, že jsem nikoho přiliš nenudila, dalšími dny vás budou provázet pořízené fotografie :-)

S pozdravem,

Karolina
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 281 zobrazení
kettiri
zůstaly tam i nějaký rozmazaný, bylo mi líto je mazat..
více  Zavřít popis alba 
  • 24.10.2012
  • 251 zobrazení
panak-ml
Vyplouváme z Elby směrem na Sicílii se zastávkou na malém ostrůvku Giannutri
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • leden 2014
  • 242 zobrazení
biblos
Opouštíme Miami a nabíráme kurs směr Bahamské ostrovy.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 10.11.2017
  • 240 zobrazení
netopyrek
Ráno nás budí a jedeme do núbijské vesnice. Bylo by fajn, kdyby tu nebyli vlezlí žebráci, jako všude. Děti Hance propisky a balónky málem vzaly násilím, nebylo to zrovna příjemné. Jsou hrozně drzí. -Po bohatém obědě vyplouváme do Kóm Ombo. "Dvojitý chrám" z doby Ptolemaiovců byl zasvěcen Sobekovi a Horovi. -Mohamed nám vysvětluje nilometr, podle kterého kdysi platili daně. Bylo-li dost vody = hodně úrody = vysoké daně a naopak. A pokud byly záplavy = malé daně, protože úrodu vzala voda... Poté plujeme do Edfu...
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 20.4.2010
  • 245 zobrazení
white-sally
Ráno po snídani vyrážíme do přístavu na loď, která nás doveze do Neptunovi jeskyně. Po cestě se zastavujeme v Mercato, ale jen tak na čučku, nic nekupujeme. Nalodíme se a za chvilu už vyplouváme směr Capo Caccia. Občas to s námi hezky zahoupá, loď obepluje mys a pak se s njámi vrací do přístaviště. Trošku problém přistát, pak i vystupovat, ale to je zřejmé z videa, ne z fotek. Po prohlídce kouzelné jeskyně nás loď odveze zpátky do přístavu, kde se vrátíme do Ramo Rosso. Poobědváme, nakopneme Vašíka a první velká jízda začíná. Ve Fertilii se zastavíme na Ponto Romano, mostě, který končí uprostřed vody, pak se podíváme na první Nuraghe di Palmavera a pokračujeme na mys. Dostaneme se jenom na parkoviště nad jeskyní, kde si sejdeme 60 schodů dolů a pak to samé nahoru. 560 + 560 nás opravdu nelákalo. Okolo parkoviště a dál do cípu už je to military zóna. Tak se pokocháme výhledama a bereme to zpátky na koupačku. První Porto Conte, pak Spiaggia Le Bombarde a nakonec zakotvíme ve Fertilii v Clubu Cohiba na vcelku dobré večeři. Po večeři se ještě trošku po Fertilii projdeme a pak už jen pali na ubytko.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.6.2017
  • 239 zobrazení
jatana
  • 5.9.2015
  • 208 zobrazení
pastickar
Léto je v plném proudu a tropické teploty lákají vyrazit na vodu. Nedalo moc práce vymyslet kam, jelikož kolem Ohře to moc prošmajdaný nemáme a příroda je v Podkrušnohoří nádherná.
Po nekonečných osmi hodinách ve vlaku jsme konečně v podvečer 27. června vystoupili v Kynšperku nad Ohří. Ten večer se toho už moc vymyslet nedalo, neb ve vlaku nešlo dělat nic jiného, než špuntovat plechovku za plechovkou. Za vděk jsme dali vodáckému tábořišti na místním hřišti, kde jsme ještě do nočních hodin kecali u kiosku.
Ráno bylo potřeba nechat vyspat nejmladšího člena výpravy (mě), jelikož na vše je potřeba jít s námořnickou rozvahou. Bedy s Bobešem zatím doběhli do konzumu pro snídani a nějakej ten lahváč. Kolem 10. dopolední konečně vyplouváme. Bobeš, jakožto nejzkušenější vodák, nám hned ze začátku zopakoval základní vodácká pravidla – nevynechat jediný kiosek, seznámit se s řekou (udělali jsme se s Bedym hned po nalodění) a neříkat veslu pádlo (nebo obráceně, to už nevím…). Cesta utíkala krásně, po třetím převrhnutí Bedy zjistil, že si zapomněl utáhnout sud, takže má vše promočený, ale o tom to je. Večer jsme strávili v tábořišti Dronte, na kraji Sokolova.
V sobotu to pralo už od páté ranní, naštěstí jsme šli včera večer celkem brzy spát, páč zavřeli kiosek. Na dnešní plavbu jsme se těšili asi nejvíce, budeme plout kolem hradu Loket a jen těžko budete hledat hezčí panorámata. Škoda jen, že z vody nejde fotit, páč máme vše v sudech. Nicméně by byl hřích tady nezastavit a nejít na pivo ke Švejkoj do hospody. Luxusně napojeni jsme pokračovali v plavbě podél Svatošských skal až do kempu Liapor na kraji Karlových varů. Večeře na grilu, nachlazená plešková Plzínka, sprcha a karban. V noci mě střídavě budilo chrápání dvou medvědů, a když jsem konečně zabral, tak nad Varama spustil půlnoční ohňostroj u příležitosti MFF. Ležíce v trávě mi to nepřišlo jako senzace, ale jako vyhozený prachy. Nicméně se musím vžít do rolí chudáků umělců, kteří tou dobou chlastali zadara v pětihvězdičkových hotelech, a sponzorující Zbrojovka jim zřejmě zaplatila málo šampusu, to bych hned ráno taky napsal petici…
Nás ovšem hned po ránu čekala dlouhá plavba přes celé Vary, která ovšem byla odměněna nezapomenutelným zastavením v kempu Hubertus. Na první pohled totálně sociální tábořiště, ovšem hned na ten druhý pohled zjistíte, že personál, který tu tvrdě maká již od velikonoc, je prostě naprosto v pohodě a jídlo, které nám připravili v boudě z prken, předčilo většinu jídel v podnicích, které si říkají restaurace. Následoval sjezd divoké peřeje, ovšem nás, starý vodáky, už nic nerozhodí. V kempu Na Špici v Radošově definitivně končí naše plavba.
Po krásném probuzení na kraji řeky odevzdáváme kajaky (nebo čluny), no prostě ty naše lodě a dál už jdeme hezky pešky, nic se totiž nemá přehánět. Úmorná vedra ovšem pokračují a červená turistická značka se tady krapet vzdaluje od řeky, což mělo za následek nedostatek hospod a podobných zařízení. Časem zmizely i místní konzumy a v zájmu záchrany života nám nezbylo, než popojet vláčkem ze Stráže nad Ohří (kde si nekoupíte ani dešťovou vodu) do Perštejna. Zdejší kemp na hřišti byl ovšem zavřený a místní pivovarská restaurace nás vykopla ještě za světla. U řeky byl naštěstí ještě malý kempík, ale když nám paní v kiosku znalecky řekla, že Plzeň nepovažuje za pivo, tak jsem se prostě sebral a odešel do nejbližší krčmy, kde sice Plzeň nestála za velkou pochvalu, ale měli otevřeno až do noci, k dispozici krásnej volnej pokoj se sprchou, a já si mohl ošetřit všechny rány, dlouhým putováním způsobené. Bedy neodolal a dorazil za mnou. Jen hrdinný Bobeš zůstal věrný vodáckému životu a přespal u řeky, což ho psychicky krapet poznamenalo :-).
Po ránu jsme se opět všichni sešli a pokračovali dál, přes úžasný hrad Šumburk až do lázeňského městečka Klášterec. Výborná zahradní restaurace, prohlídka zámeckého parku, relax v aquaparku… Odpočinek byl už potřeba. Bobeš večer zjistil, že ho to pěšky nebaví, přesedl na ponorku a odjel domů. To se někdy stane i mezi drsnými chlapáky. My už toho s Bedimírem měli taky celkem dost, týden v kuse na slunci zanechá následky i na velbloudoj. Poslední noc jsme strávili v autokempu U Jezu, kde jsme jim vyplenili lednici od všech Kingswoodů a podobných srágor, ale večer to docela přišlo k chuti.
Po snídani nás čekal výstup na hrad Egerberg a pak už jen cesta do Kadaně. Obídek, prohlídka středověkého náměstí, naplnění batohu Plzní, kteroužto tedy odborná veřejnost nepovažuje za pivo, a pak už dlouhá cesta vlakem až domů.
Bylo to krásné a doufám, že na podzimní expedici už opět pojedeme v plném počtu :-).
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2019
  • 220 zobrazení
kwoman
vyplouváme ............
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2008
  • 196 zobrazení
aventura
Poslední den našeho putování věnujeme Švýcarsku, přesněji ostrovu Brissago na jezeře Maggiore . Trajektem vyplouváme z města Locarno a během 40 minut jsme na místě . Na tomto ostrově se nachází jedna z nejkrásnějších švýcarských zahrad , kde bez ohledu na zeměpisnou šířku rostou vzácné stromy a květiny . A počasí ? Tak to nám opět nepřálo :-(
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • 8.5.2012
  • 192 zobrazení
jdlavicka
Vyplouváme na Kozčínský rybník u Nepomuka, jeden z největších rybníků v kraji...
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 30.6.2012
  • 210 zobrazení
Reklama