Hledání

4 689 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vnajp
  • září až listopad 2018
  • 106 zobrazení
  • 0
cg
Patnáct svíček na dortech symbolizovalo patnáct let existence Církevního gymnázia. Noví primáni otiskli svůj palec do školní kroniky a jako vzpomínku na první školní den na Církevním gymnáziu si odnesli pamětní list s datem 3.9. 2007.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2007
  • 901 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Krátká filmová ukázka programu je zde: http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Husi_slavnosti_v_Boskovicich._Vystoupeni_detske_rockove_kapely_Kastanci_z_Horni_Lhoty_23._zari_2012/
Rok se rokem sešel a bylo to tu znovu. Prostory ulice Hradní, park u Zámeckého skleníku a letos poprvé i velký amfiteátr letního kina, to jsou všechna místa, kde se konal devátý ročník Husích slavností v Boskovicích.
Vše začalo v sobotu 22. září už v devět hodin na Masarykově náměstí, kde před radnicí vyhrávala Boskověnka. Snad i proto, aby se v pošmourném počasí všem lépe šlapalo. Ještě ráno pršelo, později se počasí alespoň trochu slitovalo, jako by vědělo, že se bude něco slavného dít.
Muzikanti se poté přemístili do amfiteátru, aby před slavnostním zahájením několika desítkám zmrzlých diváků zahráli směs populárních lidovek. Návštěvníci se přece jen počali více trousit, někteří se zastavovali u mnoha stánků lidových řemesel, ale jak slyšeli muziku, přicházeli do hlediště kina. Vybrat jako hlavní scénu areál letního kina bylo moudré rozhodnutí pořádajících Kulturních zařízení města. Vzpomínám na loňský rok, kdy scéna stála v proluce a bylo tam opravdu málo místa. Lidé se mačkali, což nyní nebylo.
Poslední skladba Boskověnky Instantkoncert v rázných rytmech již předznamenala příští dění. Na jevišti se objevil známý moderátor z pořadů minulých Petr Janoušek: „Krásné dopoledne, vítám Vás na devátém ročníku Husích slavností v Boskovicích. Právě jsme se rozloučili s Boskověnkou, je to dechová kapela pod vedením Aloise Koláře a Mirka Šustra. Nyní se připravuje národopisný soubor Velen. Vloni oslavil šedesát let, působí doma i v zahraničí. Někteří členové zde pracují již přes dvacet let. Vedoucími jsou Antonín Pitner, Ilja Melkus, choreografka Jiřina Horáková. Představí se vystoupením Husičky.
A přišlo slavnostní zahájení. Opět Petr Janoušek: „Akce se koná za účasti Kulturních zařízení města, Základní organizace Českého svazu chovatelů a města Boskovice. Vítám mezi námi starostu Boskovic Ing. Jaroslava Dohnálka, zástupce Polska, Belgie, Bosny Hercegoviny a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Ivo Poláka.“ Nejprve promluvil Ing. Jaroslav Dohnálek: „Scházíme se na devátém ročníku tradičních Husích slavností. V tuto chvíli Vás vítám ve slunném dopoledni, což bych před hodinou říct nemohl. Snad počasí vydrží. Vítám též zástupce partnerských měst z Polska a Belgie, též přátele z Bosny. Zde o spolupráci jednáme. Velmi vítám Mgr. Ivo Poláka, protože Jihomoravský kraj se finančně velmi podílí na Husích slavnostech a tentokrát na tom má zásluhu především on sám. Vítejte všichni v Boskovicích.“ Poté přednesli zdravice i vzácní hosté ze zahraničí. Zástupce hejtmana Mgr. Ivo Polák dodal: „Jsem rád mezi Vámi na Husích slavnostech. Zdravím v zastoupení Kraje. Jihomoravský kraj vždy podporoval rozvíjení tradic. Letošní devátý ročník Husích slavností takovou tradicí jsou. Přeji hezký kulturní i chuťový zážitek.“
Petr Janoušek pak upřesnil další dění: „Bude pokračovat Velen, po něm Šáša Viktor pro děti, Vlčnovjanka, Pavel Bobek a MalinaBand – na to se jistě mnozí těší, pak Milan Schelinger a dnešní program za večerního šera uzavře estrádní orchestr Papaya Band Rawa Mazowiecka. Nyní tedy znovu Velen.“
Pak Na jeviště vtrnul jako drak Šáša Viktor a hned ho bylo všude plno. Od začátku zapojil děti do hry: „Někde se schovává moje pomocnice, tak na ni zavolejte.“ Hledištěm amfiteátru se ozvalo z mnoha dětských hrdel Šááášóóó. A paní Šášová vběhla na scénu. Děti se učily ptačí tanec, skákaly přes švihadla, učily se tanec Špagety – makarony, roztáčely barevné obruče, zpívaly. Vtipné vystoupení plné legračních soutěží, kdy se amfiteátrem ozýval veselý smích, bylo ukončené ptačím tancem všech malých i velkých v obecenstvu. „Loučí se s vámi paní Šášová z dolního Šaškova a Šáša z Horního a veškeré obecenstvo. Mějte se fajn a zase někdy s šaškováním nashledanou.“
Přestávky mezi programy, kdy se jeviště připravovalo na koncert Vlčnovjanka mnozí využili k prohlídce parku před Zámeckým skleníkem a protože se blížil čas oběda, zaplnil se i velký sál Skleníku, který se proměnil v restauraci s husími specialitami.
Vystoupení Vlčnovjanka jsem se nezúčastnil, vrátil jsem se až ke konci programu Pavla Bobka. Ještě před tím jsem s obavami sledoval meteorologický radar, k Boskovicím se blížil pás intenzivního deště od severozápadu. Srážky jsem odhadoval tak na půl hodiny a jak se později ukázalo, vyšlo to zcela přesně. Ze schodiště hlediště jsem pořídil několik snímků kapely, právě když se z pódia nesl hit Můj rodný dům s textem Michala Žantovského převzatý od amerického zpěváka Bruce Springsteena (1984). Pavel Bobek ji zpíval vsedě, nohy mu již v pokročilém věku (75) příliš neslouží. Poslední hit Veď mě dál, cesto má už sledovalo zcela zaplněné hlediště pod deštníky. Publikum doprovodilo účinkující ze scény bouřlivým potleskem, křikem a pískotem. Vřelé ovace si Pavel Bobek právem zasloužil. Jak řekla jedna z návštěvnic: „V tomto věku jeho výkon obdivuji, je pořád skvělý.“
A teď se zcela naplnily moje obavy. Spustil se silný přívalový liják, který v mžiku hlediště úplně vyprázdnil. „Ještě že tohle nepřišlo v průběhu koncertu Pavla Bobka, to by zřejmě mnozí utekli,“ pomyslel jsem si schovaný pod stromem u boční zvukové kabiny kina.
Naštěstí déšť brzy ustal a na jevišti se pomalu připravovala kapela se zpěvákem a výtvarníkem Milanem Schelingerem. Ti hrají písně jeho tragicky zesnulého bratra (1981). Milan vydal v roce 1994 knihu jako vzpomínku na bratra Jiřího. Znovu vyšla roku 2003. V roce 1996 vydává Milan své první autorské album PF 2000.
Déšť ustal a do hlediště amfiteátru letního kina se pomalu začali vracet návštěvníci. Tentokrát především generace, jež na dobu druhé poloviny sedmdesátých let živě vzpomíná. A Milan Schelinger nezklamal. „Zahrajeme pár písniček, které tady zůstaly po mém bráchovi Jirkovi. Snad se Vám budou líbit i v našem podání. Hezký den, kdo má deštník, je na tom dobře,“ zašpásoval ještě Milan a z jeviště zaburácel nefalšovaný český bigbít. Skladba Karla Svobody Hudba radost dává, Jsem prý blázen jen, Jahody mražený, Ptají se lidé, Sim Sala Bim, dostaly diváky do varu. Jakmile zazněly první tóny slavné Šípkové Růženky (Soldier Of Fortune – Deep Purple 1974), lidé vstávali, tleskali a pískali. Za tuhle legendární baladu byli Milanovi a muzikantům opravdu vděčni. A následovala hned další pecka Holubí dům. Při těchto melodiích se mnohým v očích zaleskly slzy. Jak ten čas letí… Koncert měl úspěch, muzikanti museli přidat rychlou Hrabě Drákula. Vystoupení Milana Schelinger a jeho kapely bylo opravdu skvělé, mnohé z nás přeneslo do školních let. Ve výběru měla Kulturní zařízení Boskovic opravdu šťastnou ruku.
Pomalu se stmívalo z lesů se plížil chlad. Několik desítek vytrvalců, kteří zde zůstali podupávali, aby se zahřáli. Čekalo je poslední číslo programu velký estrádní orchestr Papaya Band z polské Rawy Mazowiecke. Přišly se podívat též oficiální delegace v čele se starostou Boskovic Jaroslavem Dohnálkem. Kdo vytrval, nelitoval.
„Dnes naposledy z tohoto místa Váz zdravím a současně se loučím. Program ukončíme kapelou Papaya band. Zvu vás na zítřek, jenž slibuje i lepší počasí a další hvězdné účinkující. Za Kulturní zařízení Boskovice, Český svaz chovatelů Základní organizaci Boskovice a Město Boskovice se s Vámi pro dnešek rozloučí Papaya Band,“ zněla poslední slova, jako vždy skvěle připraveného průvodce pořadem, Petra Janouška.
Muzikantů bylo plné jeviště, na zvuku a výkonu se to projevilo. Zahráli opravdu perfektně. Skladby pochodové, z muzikálů, filmů, operet, ozvala i latinskoamerická samba. Zněl jeden populární šlágr za druhým. Za tónů krásné hudby jsme si ani nestačili všimnout, že celý areál se ponořil již do úplné tmy podzimního večera. Do toho hudebníci spustili směs od švédské čtveřice ABBA. Diskotékovou směs vystřídala samba. Pak si interpreti troufli na Glena Millera (1904 -1944) a zahráli jeho směs V náladě. Vše okořenili diskotékovým rytmem skladbou YMCA z roku 1978, kdy se představil sólový zpěvák. Pak to byla ještě polská píseň Do nebe do pekla. Zde odložila nástroj jedna z muzikantek a s chutí si též zazívala sólo. Závěrečnou svižnou orchestrálkou se milí hosté z Polska rozloučili.
Několik desítek spokojených diváků se pak večerní tmou kolem již ztichlých stánků v zámeckém parku počalo pomalu rozcházet ke svým domovům. Ani se moc nechtělo, v uších všech ještě zněly skladby skvělé muziky Papaya Band.
Tak takový byl první den Husích slavností v Boskovicích. Druhý díl se připravuje.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 1 102 zobrazení
  • 0
vutvbrne-festival
Místo: SŠ FD Roosevelta pro tělesně postižené

6. ročník ojedinělého nejen sportovního setkání ve Stiga hokeji pořádala SŠ FD Roosevelta pro tělesně postižené společně s VUT v Brně a dalšími. Vítámváscup tak dospěl do finále jako turnaj a vzpomínka na našeho postiženého kamaráda, který předčasně odešel.
A tak, jak jsme šli celý rok, kdy jsme tento turnaj hráli na 6 školách a spojili jsme tato setkání také se sportovními kluby města Brna, jehož reprezentanti se aktivně všech těchto setkání účastnili i jako hráči Stigy hokeje, tak jstejně proběhl i 1. den finále tohoto setkání.
Při slavnostním zahájení v aule SŠ FD Roosevelta, kde se mluvené slovo prolínalo s perfektně připravenými videoklipy, jsme fandili nejen tanečníkům na vozících ze skupiny FREE, ale konečně jsem se domluvil (Michael Svoboda) s bubeníky s Kociánky a dali jsme rockové vystoupení s elektrickou kytarou, jako poděkování všem za celoroční práci.
Potom již následovalo představení hráčů turnaje a osobností sportovních klubů města Brna, tak jak společně zažili v průběhu celého školního roku společná setkání v rámci tohoto turnaje: ZŠ Košinova Brno- BK Darci Brno - Arnošt Nesňal přivedl například Martina Schneidera , ZŠ Slovanské náměstí Brno - Rugby club Dragon Brno, ZŠ Horácké náměstí Brno- Basketbal Brno, ZŠ Antonínská Brno - FC Zbrojovka Brno, ZŠ Gajdošova Brno - BK Frisco Sika Brno - byla dnes s námi legenda československého basketbalu Vlastimil Havlík, ZŠ Novolíšenská Brno - Bulldogs Brno.
Program začal exibičními zápasy sportovních osobností a pak již samotný turnaj započal svůj první den zápasy v základních kolech.
Večer jsme se sešli u táboráku a zítra celé setkání vyvrcholí semifinálovými a finálovými zápasy a přijdou za námi další osobnosti sportu města Brna, jako například Vladimír Nadrchal - hokejová legenda a další. Další foto přidáme 28.6.2011. Tak díky vám všem. Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2011
  • 243 zobrazení
  • 1
mysticsmile
Pondělí první září. Den jako každý jiný. Ovšem pro nastávající prvňáky je v mnohém vyjímečný. Jdou poprvé do školy a to je pro ně jistě velkým zážitkem. Každé dítě to prožívá jinak. Některé se těší, jiné zase s pláčem nechce opustit bezpečnou náruč maminky. Nakonec však všechny děti po osmé hodině usedly do lavic, rodiče stáli vzadu ve třídě a mnozí tyto vzácné okamžiky svých ratolestí natáčeli nebo fotografovali. Tento obraz byl zřejmě podobný ve všech koutech naší vlasti, o čemž jsem se přesvědčil při sledování záznamu Zpráv z regionů na ČT24.
Já jsem si též zavzpomínal na školní léta a navštívil jedno z pracovišť základní školy v Boskovicích lidově zvaná „Zelená“ na náměstí 9. května. Vše je zde podobné jako v sedmdesátých letech. To jsme se zde učili, když do budovy dívčí školy zvané „Růžová“ se již pro její havarijní stav vstoupit nesmělo. Mám ještě v živé paměti masnu pana vedoucího Krále naproti, odkud na nás zle zíraly dvě obrovské strakaté dogy. Dnes již po této starobylé škole ani masně není ani památky, nyní je zde rozlehlé parkoviště a bytovky. Ale v něčem jsou vnitřní prostory „Zelené“ školy opravdu jiné. Zmizely rudé nástěnky, budovatelská hesla, ze kterých jsme tenkrát rozum neměli, šedivé malby na chodbách a učebnách vystřídaly pestrobarevné plochy. Vše je nyní světlejší a veselejší. Zejména v prvních třídách. Stěny pokryté zábavnými obrázky, vkusnými závěsy, nástěnkami se zajímavým obsahem, všude nová okna, takže ani venkovní hluk sem příliš nedoléhá jako tenkrát. Snad jen jedno zůstalo, zelený nádech vnější fasády budovy, jejíž původ sahá někdy do roku 1937. Dost však již nostalgického vzpomínání.
V 1.A třídě bylo opravdu plno. Děti i rodiče čekali na oficiální zahájení jejich v historii první vyučovací hodiny. Žádný strach v očích nejmenších jsem nezaznamenal. Spíše se učebnou rozléhalo veselé štěbetání, zatímco rodičové stáli většinou mlčky vzadu. Řečnění utišil hlas statutární zástupkyně školy Mgr. Dagmar Oujezské: „Dobrý den, milé děti, já Vás zde moc vítám. Těšily jste se?“ Z lavic zaznělo sborové jóóóóó! „Asi nejvíce se na vás všechny těšila Vaše třídní paní učitelka Mgr. Magda Báčová. Bude Vás provázet po celý školní rok. Když se něco nebude dařit, moc a moc Vám ve všem pomůže.“ Poté Mgr. Dagmar Oujezská zašpásovala: „Když se dívám na rodiče, měla bych už jít do důchodu, protože mnohé z těchto školních lavic znám.“ Učebnou zazněl veselý smích, nálada se uvolnila. Slova se ujala místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Připadla mi milá povinnost slavnostně zahájit tento vyjímečný den, kdy jste poprvé přišli sem do základní školy. Město je zřizovatelem a stará se, aby veškeré technické zázemí škol bylo v pořádku. Jistě to znamená velkou změnu v životě. Pro děti, rodiče i v mnohých případech prarodiče. Já bych vám přála, abyste si pamatovali nejen tento první den, ale celou první třídu. Paní učitelka bude jistě velmi trpělivá a má připravenou spoustu zajímavých věcí třeba učebnic a pomůcek. Získáte mnoho znalostí a dovedností. Za zřizovatele přeji vše nejlepší. Z tohoto místa chci pochválit všechny pracovníky školy za vzornou obětavou práci. Naše škola totiž patří v hodnoceni Krajského úřadu i Školní inspekce mezi nejlepší. Přeji všem, abyste vykročili šťastně do nového života. Příští rok se jistě uvidíme a to už budete ostřílení druháci.“ A kdo zde umí počítat do deseti?“ Zeptala se opět Mgr. Dagmar Oujezská. Z lavic se ozvalo sborové jáááááá. „A kdo víc?“ jáááááá? „Ptám se, my zde otvíráme po dlouhé přestávce na druhém stupni opět matematické třídy, budeme se na Vás těšit. A protože máte dnes ten slavný den, požádejte rodiče, aby s Vámi zašli do cukrárny. Zasloužíte si dnes sladkou odměnu za statečnost.“ Mgr. Dagmar Oujezská ještě dodala, že v Boskovicích je jedna z největších základních škol v republice se šesti prvními třídami, na každém odloučeném pracovišti jsou dvě. „Přeji Vám krásný den, rodičům pevné nervy.“ Několik slov pronesl ještě zástupce ředitele Mgr. Martin Staněk: „Přeji Vám krásný nejen dnešek, ale i celý školní rok. Hodně štěstí, trpělivosti, ať sem na Zelenou chodíte rádi a abychom se stále na sebe jen usmívali.“
Do vedlejší 1.B třídy už nebylo snadné se mezi rodiči protlačit. Takový byl zájem o první den jejich ratolestí. A opět to stejné, kamery tiše předly, cvakaly fotoaparáty. Mnozí rodičové chtěli zachytit vzácné okamžiky. Zaznamenaný materiál bude mít hodnotu teprve až po mnoha letech, když děti dorostou a budou snímky ukazovat třeba zase svým potomkům. Slavnostní ceremoniál zahájení byl v podstatě úplně stejný i projevy představitelů byly obdobné. Všechny přivítala třídní učitelka Jarmila Buchtová. „Kdo se těšil,“ spustila úvodem Mgr. Dagmar Oujezská. Jáááááááá! Ozvalo se zase sborově. „A kdo se netěšil?“ Nastalo na okamžik hrobové ticho. „Tak to má být,“ pochválila děti a celý obřad zahájení se opakoval téměř stejně jako v 1.A. Při dotazu, kam se chodí po prvním školním dni, děti sborově odpovídaly, že do cukrárny. Jeden z rodičů nahlas zašpásoval: „Do hospody.“ Z lavic i řad dospělých se ozval veselý smích, kterému se neubránili ani představitelé u tabule. Nálada se opět uvolnila a zbytek slavnostního uvítání se nesl již ve velmi neformálním duchu.
Pak jsme se rychle širokým schodištěm a školními chodbami, které byly za nás ponuré a nevlídné, dnes světlé a zářivé, přesunuli do velké jídelny, kterou si osobně téměř nepamatuji. Na obědy jsem nechodil. Zde to hučelo jako v úle. Není divu, zde se shromáždily již větší děti z druhého stupně zdejší školy a hlasitě se překřikovaly, chtíc sdělit svému okolí čerstvé dojmy z prázdnin.
„Dobrý den, vítám všechny ve škole,“ utišila všechny sympatická tmavovlasá žákyně z osmé B třídy Iva Šamšulová. „Přišla mezi nás místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, statutární zástupkyně školy Mgr. Dagmar Oujezská, a zástupce ředitele pro tuto budovu Mgr. Martin Staněk. Sálem zazněl pro všechny bouřlivý potlesk. Mgr. Dagmar Oujezská začala na úvod hned s humorem: „Co bychom si počali, kdybychom k Vám nemohli promluvit. Vítám pedagogické pracovníky. Přeji pevné nervy, hodně zdraví. Ať máme z Vás radost a baví nás s vámi pracovat. Věřte, že chceme. Ale prosíme, pomozte nám v tom. Ať tu strávíme společně krásných a příjemných deset měsíců školy. Vítám žáky tříd z rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů. Tato tradice zde byla velká, ale po sloučení škol a vytvoření nového vzdělávacího programu byly jiné priority. Teprve nyní se k tomu zase vracíme. Přeji všem i těm, co nejsou z naší školy, aby se Vám zde moc a moc líbilo. Není jednoduché změnit školu a kamarády. Ale s naší pomocí vše jistě zvládnete snadno. Deváťákum přeji, aby se dostali na své vysněné střední školy a učební obory. Není to lehké. Nevěřte, že se učit nemusíte. Jen ti nejlepší dosáhnou vytouženého cíle. Těšili jste se na školu?“ „Nééééé“ zahučelo z řad žáků. Mgr. Dagmar Oujezská se ovšem nenechala vyvést z míry: „Tohle jsem čekala. Přicházíme od prvňáčků a ti se těšili.“ Do rozjařené atmosféry promluvila místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Pěkné dopoledne všem členům pedagogického sboru a hlavně Vám, žákům. Před dvěma měsíci jsme se zde loučili a jako by to bylo včera, jsme zde zase. Člověku se někdy nechce učit, však to nějak dopadne. Ale co pustíte na základní škole, již těžko se k tomu budete vracet. Všichni ve škole to s vámi myslí dobře a radí vám ze svých zkušeností. Ať ten čistý papír celého školního roku zůstane úhledný bez kaněk a špatných známek. Celému pedagogickému sboru přeji hodně trpělivosti a radost z úspěchů žáků. Naše základní škola patří mezi největší v republice, Kraj i Školská inspekce nás řadí na přední místo. Město jako zřizovatel se snaží poskytnout to nejlepší. Ať na konci roku odcházející děti jdou dál, kam si přáli a ostatní mějte pěkné vysvědčení.“ Zástupce ředitele Mgr. Martin Staněk pak popřál úspěch ve společné práci, šťastné úsměvy a aby školní rok prošel v klidu. „Všichni se zase těšíme na prázdniny, dodal na závěr.“
Žáci z osmých tříd nastudovali poslední týden o prázdninách loutkové divadlo. Ale nebylo takové to běžné starodávné s dřevěnými marionetami, ale v životní velikosti, kdy děti hrály vodiče i loutky. Wiliam Shakespeare by se divil, jak žáci dokázali jeho světově proslulou milostnou tragedii Romeo a Julie ztvárnit. O humorné situace nebyla nouze, všichni se náramně bavili. To bylo něco pro pubertální děti. Po skončení originálního představeni jsem litoval, že nemám alespoň část zachycenou na filmu. Jistě by to byl zážitek i pro čtenáře.
Blížil se konec naší návštěvy v „Zelené“ škole. Já jsem ještě přijal pozvání Mgr. Dagmar Oujezské ke krátkému rozhovoru v její útulné kanceláři: „Jak jsem již říkala, otvíráme od šestého ročníku matematické třídy. Někteří žáci po „pětce“ odcházejí na osmileté gymnázium zde v Boskovicích, jiní zase po absolvování matematických testů přešli do naší matematické třídy, kde máme nyní 24 žáků. Jsou zde děti z Cetkovic, Jabloňan, Skalice nad Svitavou i pracoviště Sušilova.“
Návštěva v příjemné základní škole „Zelená“ byla u konce, Mgr. Dagmar Oujezská musela za svými povinnostmi. Na chodbě jsem si všimnul nástěnky s fotografiemi odešlých deváťáků. Prý je to tady takový zvyk. Musím dodat, že je to opravdu hezký nápad a vzpomínka na ty, kteří právě v tento den usedli do lavic v úplně jiné škole a třeba i v cizím městě. Ať se jim též daří. A najednou jsem si uvědomil, jak ten čas letí. Vždyť je tomu nějakých 43 let, co jsme my jako páťáci těmito chodbami denně proudili a sbírali vědomosti od bývalých skvělých učitelů ve zdejších třídách.
Ještě doplním, že do základních škol v Jihomoravském kraji letos nastoupilo téměř 86 tisíc žáků, což je o 627 dětí víc než vloni. Z toho bylo 11200 prvňáčků.
Více: http://zs.boskovice.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • září 2012
  • 817 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Sobota 31. května 2014 se stala pro obec Mladkov významným dnem a určitě se zapíše do paměti všem, kteří byli přítomni oslavám 100. výročí jednotřídní Obecné školy. Tento den byl současně dnem setkání bývalých žáků a učitelů této školy po mnoha letech.
Slavnost zahájil na návsi u kapličky úvodním slovem předseda občanského sdružení Mlátek Ing. Ondřej Válka. Přivítal všechny přítomné a hosty, zejména zástupce města Boskovic starostu pana Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku paní Ing. Jaromíru Vítkovou, místostarostu pana Dominika Božka, faráře Římskokatolické farnosti v Kunštátě P. Petra Košuliče, pana Huga Mensdorffa Pouilly a řadu dalších hostů.
Poté farář P. Petr Košulič sloužil mši svatou se svěcením kaple a vzpomněl, že 31. květen je dnem církevního svátku Navštívení Panny Marie. Slouženou mši svatou doprovázel sboreček Jakubáček z Boskovic pod vedením učitelky paní Martiny Oujeské.
U této příležitosti byla též slavnostně odhalena pamětní deska se vzpomínkou na vysazení Lípy tisíciletí. Odhalení pamětní desky doprovodil chrámový Svatojánský smíšený pěvecký sbor ze Svitávky, vedený paní Leontýnou Koryčánkovou, svou písní s názvem „Chvála lípám“, která byla složena speciálně k této příležitosti.
Všichni přítomní se pak odebrali za doprovodu kunštátské dechové hudby a pod taktovkou kapelníka pana Mgr. Pavla Göpferta k bývalé Obecní škole. Někteří vážení hosté jeli v kočáře taženém koňským spřežením. Početný průvod prošel vesnicí ke školní budově, kde proběhl pietní akt s položením věnce k památníku občanům Mladkova padlým v první světové válce. Zazněla píseň „Moravo, Moravo“ a česká státní hymna. Slovo k přítomným pronesl starosta města Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek.
Bývalí žáci Obecné školy se už nemohli dočkat a s nadšením se hrnuli do školní budovy, ve které strávili svá mladá školní léta. Když se ocitli v prostoru bývalé třídy, hned začali mezi sebou živě diskutovat a vzpomínat na zážitky se svými učiteli a spolužáky. Někteří svou vzpomínku sdělili ostatním prostřednictvím mikrofonu.
Ke 100. výročí školy byla vydána publikace, kterou si „žáci“ odnesli spolu s pamětní medailí jako vzpomínku na tento den plný zážitků. Někteří využili možnosti zápisu do Pamětní knihy.
Ve třídě a na chodbách školy byla instalována výstavka z historie nejen školy, ale i celého dění v obci. Největší zájem byl o panel se skupinovými fotografiemi jednotlivých školních ročníků a fotografiemi učitelů, kteří na škole působili. Obdiv vzbudily i renovované původní vstupní dveře do školní budovy, instalované jako jeden z exponátů.
V prostorách školní zahrady bylo pro všechny připraveno občerstvení. K dobré náladě přispěla i kunštátská dechová kapela, která hrála až do pozdních večerních hodin k poslechu i tanci.
Součástí oslav bylo i vystoupení dětí z mateřských škol Lidická a Bílkova Boskovice.
Celé toto odpoledne se neslo ve velmi slavnostním duchu za účasti odhadem 400 návštěvníků, kteří odcházeli se spokojeným úsměvem na tváři.

Organizátoři děkují sponzorům:

Centrum čtyřkolek a zahradní techniky, Mladkov
Deas,s.r.o. Boskovice
Arboretum Šmelcovna Boskovice
Artron, s.r.o. Boskovice
Stavivan,s.r.o. - stavebniny Boskovice
MAT – EL, s.r.o. Letovice
Rustika Věra Kaderková, s.r.o. Jevíčko
Zahradnictví – Ing.Roman Koupý
Moraviaflor Synková Helena Olešnice
KZMB
Pivovar Černá Hora s.r.o.
MAS Boskovicko plus
Dopes Pekárny Benešov
Řeznictví František Šutera Olešnice
Řeznictví Jiří Paděra Boskovice
Ovoce Zelenina Dokoupilová Miroslava Boskovice
Pekárna Jarmila Matějů Svitávka

Výstavu exponátů podpořili:

Muzeum Boskovice
Občanské sdružení Šípek Chrudichromy
ZŠ Skalice nad Sv.
občané Mladkova i okolních obcí

Zvláštní poděkování patří Městu Boskovice za významnou podporu a finanční příspěvek. Dále Městské policii Boskovice, jež se postarala o bezpečnost provozu a uzavření hlavní komunikace v obci po dobu Pietního aktu před školou.

Organizátoři oslav děkují i všem dalším, kteří jakkoliv přispěli v přípravách i samotném průběhu celé akce.

Členové přípravného výboru oslav
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2014
  • 462 zobrazení
  • 1
pogy
  • 30.9.2010
  • 144 zobrazení
  • 0
bruise8
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • červenec 2011
  • 160 zobrazení
  • 0
jitullerats
Moje první potkanka. Byla zlatá...
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2005 až březen 2009
  • 96 zobrazení
  • 0
konik10
7. září 2013...
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2013
  • 703 zobrazení
  • 0
makatasu
První víkend po návratu ze španělska...
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2008
  • 104 zobrazení
  • 0
rimi11
1 komentář
  • 18.7.2014
  • 407 zobrazení
  • 1
kickinkar
Šímův první rok měsíc po měsíci....
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • leden až listopad 2008
  • 70 zobrazení
  • 0
litzuska
  • 8.2.2009
  • 96 zobrazení
  • 0
corrado
Amálka byla ve vlastnictví našeho souseda na chatě. Mohli jí být asi 4 roky, když si jí pořídil. Kobylka to byla hodná, ale po čase začala kousat, a byla docela vztelá. Byla první kůň, co mě kousnul - to už je dlouho. A pak jednou, v létě 09, uhynula.
Fotky jsou z roku 2007, proto omluvte kvalitu. Toto je taková menší vzpomínka na ní..
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 115 zobrazení
  • 0
jamilao
Praha nás na začátku října 2016 nepřivítala moc přívětivě. Déšť, vítr, zima nás provázely po celý den.
Kategorie: kulturaměsta
více  Zavřít popis alba 
32 komentářů
  • 6.10.2016
  • 28 zobrazení
  • 6
zszirovnice
Již v červnu se naši budoucí prvňáci seznamovali s kamarády z druhého stupně s počítačovou učebnou.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.6.2015
  • 76 zobrazení
  • 0
inkasis
20.5. 2016 v 19h se v Brně Ve Vaňkovce 1, v kavárně Cafe Práh - malý sál USKUTEČNILO vzpomínkové čtení na Karla Klepla - anquetila. Karel nás opustil dne 23.1. 2016 ve věku 68 let.
Karel si měl užívat života. Miloval toulání po lesích a stráních, především okolí Brna, odkud také pocházel a uměl si tak vychutnat každý možný den společně s foťákem zavěšeným na krku. Nejen že rád fotil, ale byl neskutečně spjat s přírodou, pozoroval její nevšední krásu a přitom dokázal zachytit všechny svoje postřehy i dojmy a vepsat je do svých příběhů a fotografií. Jeho vášní byly především vážky a motýly, které se nacházely v okolí Mokřad nad Žabětínským rybníkem, nebo u Růženina lomu. Na jaře, či na podzim nikdy neopomněl ani na koniklec, či ocún podzimní.
Rád četl i psal příběhy ze života. Mohli jste se s ním setkat na různých literárních portálech, jako je třeba epika. cz, SASPI.cz pod přezdívkou anquetil.
V roce 2009 mu Jindřichohradecké nakladatelství Epika vydalo knihu Internetová děvk@.
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • duben 2012 až květen 2016
  • 166 zobrazení
  • 4
rozulka
7letá klisna A1/1 x QH Victoria Power,která zkončila na jatkách
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 5.2.2012
  • 308 zobrazení
  • 0
petruno
Poslední květnovou sobotu vyrážím nakouknout na výstavu historických hraček z let 1850 - 1960, narážím ale na zavřené dveře, polední přestávka. Cestou do Oustí jsem potkal na křižovatce u Rietru kolonu motorek a tříkolek, mám štěstí mají stejnou cestu, přijíždějí taky k Hernychovce. Někdo na mě mává, v přilbě ho nepoznávám. Zvuk osmiválce a žlutá trojkolka, to se nedá splést, banda kterou jsem potkal vloni na dovolené na Slovensku v kempu a termálech Diakovce. Hodíme slovo a zjišťuji že Club Pan-European má spanilou jízdu naším okresem. Pokecáme a kluci jedou dál, pěkně to vyšlo, dveře výstavy se akorát otevírají. Prolezu celou Hernychovku od sklepa až na půdu a zavzpomínám, některé hračky z dětství poznávám. Prohlédnu foto starého Oustí a snažím se určit místopis, celkem se mi to daří, bodejť né, vždyť jsem rodilej Oušťák. V pokladně je paní která sem taky chodila do školy ale o pár let později, příjemný pokec. Výstava je pěkná a stojí za zhlédnutí.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 31.5.2014
  • 514 zobrazení
  • 1
romeksikin
Vzpomínkové foto ze Dnů NATO z 15.9.2017 na pilota Eurofighter Typhoon F-2000A, MM7278 / RS-23, kpt. Gabriele Orlandi, 36let, který tragicky zahynul u pobřeží Itálie, na letecké přehlídce v Terracině dne 24.9.2017, jižně od Říma.

R. I. P.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2017
  • 166 zobrazení
  • 1
fotoskola
Školní rok 2007/2008
Tradiční akce - Pohádkový les - deváťáků pro 1. a 2. třídu a děti mateřské školy.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2008 až leden 2009
  • 328 zobrazení
  • 0
kittinka
Tohle byl můj první Lipicánek Frenky (21.5.1997 - 2.4.2008). Miloval balonky všeho druhu a kuřecí polívku, granulkama opovrhoval a při dodání psí konzervy do misky se dokonce urazil...
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2004 až prosinec 2007
  • 70 zobrazení
  • 0
reklama