Hledání

f. Jirka s.r.o

Mirek mě pověřil napsat pár postřehů ze sobotní jízdy Středohořím, moc jsem toho ale neviděl, takže ve zkratce. Přijíždím na start po limitu, sleduji soustředěné tváře kolegů, poslouchající prezidentův výklad trati. Je mi jasné, že tady se body rozdávat zadarmo nebudou. Zatímco Jarda M. zadumaně při výkladu bilancuje svoji cyklistickou kariéru, céčkaři zjistili, že je čeká cesta přívozem a jejich nadšení nebere mezí. Svádovští hoši s litoměřickou klikou hned po startu rozpoutali cyklistické peklo, které očividně nesvědčilo ani Ďáblovi. V malých skupinkách se několikrát sjíždíme i trháme. Až na Kápětku: „… celý den jsem jel sám.“  Jako červená nit v lanech anglického válečného námořnictva, se táhla jízdou nepřetržitá šnůra slabých přepršek, ve kterých vykrystalizovalo nakonec několik skupinek. Naše se po velkém zkratkovitém úsilí sjíždí s již trochu vysíleným, ale silným týmem elite "100" kousek před cílem, kterému stačíme jen dík naší předchozí vyčůranosti i v posledním kopci. Kafař si dokonce dovoluje frajeřinku, kdy za zadnici postrkává jednoho velmi nadějného cyklistu. Mirek nám rezervoval celou hospodu v Kocourově, doplatili na to cyklisté z nedaleké Vlastislavi, kteří museli bivakovat venku pod dubnovým nevyzpytatelným nebem. Na zpáteční cestě vyškolili M+I Ďábla v černčickém sedle. Houby bylo Danovi platné, že „ tady  přesně vím, kde a jak šlápnout.“ Dostal výprask na domácí hroudě. Nic si z toho Dane nedělej, dřív jsem taky fotil ksychty Cyklotůráků zepředu, nyní se stále víc specializuji na jejich zadnice, furt dobrý. Ale až budu fotit prázdné silnice bez kamarádů, kteří mi ujeli, bude hůř. Dnešní výlet měl alpské parametry, alespoň pro stovkaře a nás z nouze devadesátkaře. Řečí čísel, na 95km mi připadlo 1800 výškových metrů. Za "90" mp.

Hodiny jsou na věži jednoho kostelíčka. Stále jdoucí.

včetně Silvestra, Ápeček a Sl.vČ.

divadelní soustředění 4.-6.7.2008