Hledání

67 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

kucjir
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 28.5.2019
  • 16 zobrazení
  • 2
dejl
  • 31.7.2014
  • 52 zobrazení
  • 0
kruza1
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 5.7.2011
  • 50 zobrazení
  • 0
ppulecek
více  Zavřít popis alba 
119 komentářů
  • 2.10.2011
  • 198 zobrazení
  • 0
kpc
Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou je barokní národní kulturní památka, společně s chrámem sv. Markéty vytvářející dominantu a symbol města Jaroměřic nad Rokytnou.
Dnešní zámek získal svou podobu až přestavbou, za kterou stál a již platil poslední z Questenberků – Jan Adam. Není zcela jasné, kdo byl tvůrcem prvotního návrhu barokní přestavby zámku a kostela. Mohli to být Johann Lucas Hildebrand i Jakub Prandtauer; jako ten, kdo vedl stavbu, to mohl být i Tomáš Gravani. Z ideální podoby se podařilo realizovat jen část. I tak je ale zámek pro svou rozlehlost i výzdobu (sál předků, salla terrena, lázně, taneční sál…) cennou kulturní památkou.
Kostel svaté Markéty je farní kostel Římskokatolické farnosti Jaroměřice nad Rokytnou v okrese Třebíč. Společně s jaroměřickým zámkem představuje barokní dominantu města, s účinností od 1. ledna 2002 chráněnou jako národní kulturní památka. Farní kostel sv. Markéty nechal postavit hrabě Jan Adam z Questenberku, patron chrámu a držitel jaroměřického panství. Ten svůj majetek získal od svého otce Jana Antonína (1633–1684) a ten zase od svého otce Gerharda z Questenberku, který panství koupil jako pobělohorský konfiskát. Osvícený a zcestovalý Jan Adam z Questenberku nákladně přestavěl původně renesanční zámek a v jeho stylu vystavěl i nový kostel.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2008
  • 472 zobrazení
  • 0
dannaf
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 6.7.2018
  • 74 zobrazení
  • 7
handysto
22 komentářů
  • srpen 2018
  • 36 zobrazení
  • 9
handysto
Zhruba kolem roku 250 000 př. n. l. vznikly první doklady osídlení v oblasti Jaroměřic nad Rokytnou (sekáč valounu z rohovce nalezený na kopci Žabík), ze starší doby kamenné existují doklady o životě lidí dnešního typu na Hradisku na jihozápadě Jaroměřic a z doby mladší doby kamenné (6000 až 4000 př. n. l.) jsou doloženy doklady o kultuře s lineární keramikou, kultuře s vypíchanou keramikou a o kultuře s moravskou malovanou keramikou. Z doby měděné (4000 až 2000 př. n. .l) existují doklady o existenci kultury nálevkovitých pohárů a kultuře zvoncovitých pohárů a z doby bronzové (2000 až 750 př. n. l.) existují doklady o existenci kultury popelnicových polí (doložena pouze okrajově). Ze starší doby železné (doba halštatská, asi 750 př. n. l. až 400 př. n. l.) existují doklady o horákovské kultuře a z mladší doby železné (400 př. n. l. až 0) existují doklady o laténské kultuře Keltů. Ve 2. století jsou na Jaroměřicku doloženi Germáni a ve století 10. Slované ze Znojemska postoupili k Jaroměřicím.
Rok 1131 je uváděn jako tradiční rok založení obce (tzv. heraldická pověst) a Jaroměřice se měly stát zeměpanským statkem. První písemná zmínka o obci je doložena z roku 1325, král Jan Lucemburský daroval patronát jaroměřického farního kostela cisterciáckému klášteru v Sedlci. Světským držitelem Jaroměřic byl Rajmund z Lichtemburka, pán Bítova. V roce 1498 král Vladislav Jagellonský daroval Jaroměřice lénem Václavu z Ludanic. V roce 1522 koupil jaroměřické panství Jan IV. z Pernštejna, v roce 1534 se majitelem stal rod Meziříčských z Lomnice a v roce 1613 bylo panství koupeno Jiřím Rechenberkem ze Želetic. V roce 1620 bylo panství zkonfiskováno pro účast Jiřího Rechenberka ve Stavovském povstání. V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1871 byly Jaroměřice napojeny na železnici a v roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna). V roce 1899 byla postavena nová budova školy.
V roce 1901 začal v Jaroměřicích působit Otokar Březina, ten ve městě i zemřel a to v roce 1929, v roce 1928 město navštívil Tomáš Garrigue Masaryk. Roku 1933 byla postavena nová budova radnice[5] a o tři roky později město navštívil další prezident Edvard Beneš. V roce 1939 proběhly slavnosti dvoustého výročí vysvěcení chrámu kostela sv. Markéty za účasti brněnského biskupa Josefa Kupky. V roce 1943 byl jaroměřický velkostatek koupen říšskými drahami pro tzv. Reichsbahnschule (říšskou drážní školu), po druhé světové válce byl statek zkonfiskován. O rok později na jaroměřické radnici proběhl proces se třemi boňovskými protinacistickými odbojáři, druhá světová válka v Jaroměřicích skončila 8. května 1945, kdy německá armáda opustila města ve 14?15 hodin dorazili na náměstí sovětští vojáci. V roce 1947 město opět navštívil tehdejší prezident Edvard Beneš.
28. února 1948 faktické řízení správy města přebral tzv. akční výbor, během města byl obměněn národní výbor i jeho rada a v září 1950 bylo ustaveno jednotné zemědělské družstvo, to pak byla v roce 1962 sloučeno se státním statkem. V roce 1955 bylo někdejší Masarykovo náměstí přejmenováno na Náměstí Míru. V roce 1968, 26. srpna projely intervenční bulharská vojska městem směrem na Moravské Budějovice a v roce 1980 došlo k otevření hotelu Opera, v osmdesátých letech se Jaroměřice staly střediskovým městem a byly k nim tak připojeny okolní obce. Také byly postupně rozvíjeny různá zařízení ve městě, v roce 1984 byl otevřen obchodní dům Rokytná a v roce 1987 bylo otevřeno velkoryse řešené autobusové nádraží.
V roce 1990 bylo obnoveno obecní zřízení, v roce 1996 získaly Jaroměřice právo užívat znak a prapor, ten jim byl udělen předsedou poslanecké sněmovny. V roce 1999 se ve městě odehrál první ročník Mezinárodních hudebních slavností Petra Dvorského a také by ustaven Mikroregion Rokytná
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • srpen 2018
  • 71 zobrazení
  • 10
huskies
Moravské Versailles
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2018
  • 30 zobrazení
  • 0
handysto
41 komentářů
  • srpen 2018
  • 44 zobrazení
  • 12
senosec
108 komentářů
  • 7.8.2018
  • 74 zobrazení
  • 10
reklama