Hledání

25 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

chararanch
Čestný pionýrský, že budu album průběžně doplňovat...
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2007 až říjen 2018
  • 367 zobrazení
mamutik58
  • 5.8.2018
  • 33 zobrazení
mamutik58
  • 6.8.2018
  • 24 zobrazení
mamutik58
  • 7.1.2018
  • 47 zobrazení
mamutik58
Je tu ukázka pár rádoby zvadel k mé šedesátce.Jo a ještě malé upozornění - jedná se o mou soukromou oslavu a tak prosím toto zvadlo neberte jako pozvánku na ní - je to jen na schlédnutí pro vás - dík za pochopení...
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2018
  • 25 zobrazení
strapka
Už několik let mi kamarád Zajac posílá zvadlo na tuto akcičku. Konečně mi to časově vyšla a byla jsem. Super akce.
více  Zavřít popis alba 
  • loni na podzim
  • 292 zobrazení
rumcaja
Dan mě pověřil připravou jeho Apríláku
Takže bylo to tak :Zavolal jsem Marušákovi do Čenkova,aby tam a ve Llhotce zajistil hospody,což jsem pak jen doladil po telefonu. Erneeho jsem pověřil trasou po kempech mimo turistické značení,Liborka jsem zaúkoloval vytisknutím zvadel,kterážto jsem,stejně jako camrátka,vytvořil.Zajištění počasí jsem nechal na těch,co máme nahoře..Jak prosté...Jen ta kolena Danovi jaksi ne a ne zprovoznit :-((
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • duben 2009 až duben 2018
  • 230 zobrazení
muhl
DOSTAL JSEM ZVADLO NA BETTYNU. STRAŠNĚ JSEM SE TĚŠIL. V PÁTEK JSME VYPADLI AUTOBUSEM DO BRTNICE A ODTUD PĚŠOUREM PO STŘÍBRNÉ ŘÍČCE SMĚR DOUBKOV, ROKŠTEJN A PAK PŘÍMĚLKOV. TRASA DLOUHÁ ASI 11 KM ALE PŘEKRÁSNÝM ÚDOLÍM. V PŘÍMĚLKOVĚ NA NÁS ČEKALA ÚTULNÁ HOSPŮDKA. NO ŽÍZEŇ BYLA TAK JSME TO KRAPET ZASEKLI A V NOCI SE VYDLALI NA FLEK. TEN JSME NAŠLI AŽ DRUHÝ DEN RÁNO. ALE SPALI JSME OD NĚJ JEN PÁR METŮ. NO A ZBYTEK JE NA FOTKÁCH.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2018
  • 212 zobrazení
trempoviny
První únorový víkend 2018 uspořádala chodecká sekce T.O.Yankee třídenní pochod severovýchodním Kokořínskem. Sešlo se nás patnáct pochodníků a v pátek večer jsme se ještě potkali s dalšími trampy v Romanově. V romanovské trempovně skvěle hrálo pět hudebníků trampské písně. Přítomným osadníkům Bílých Skal děkuji za zvadlo na jejich záříjový potlach. Počasí bylo jarní s občasnými chumelenicemi, které sněhovým popraškem nechaly plasticky vyniknout mnohým skalním útvarům. Takže, dík za pohodovou akci.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2018
  • 583 zobrazení
jvpprofa
A už po ,,desáté,,.Poprvé jsme vyrazili v roce 2009,šlo nás asi patnáct,asi za tři roky jsem šel sám a pak různě a v druhé půli se návštěvnost ustálila na několik těch stejných a tu a tam se někdo přidal.
Tak jsme se dohodli,že už tento výšlap nebudu jako oficielně pořádat,ale chodit budem dál a bude-li mít někdo zájem,může se přidat.Ale ty oficiality okolo,jako zvadlo atd. už dělat nebudu.
Letos jsem opět nemohl jít,zdraví nedovolilo, tak pár fotek z posezení u nás a další fota od Pavči a Jandule ,samo,že s jejich dovolením.Profa
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2018
  • 93 zobrazení
hejenka
Letos se oslavuje 60 let Flóry. Čekala jsem nádhernou, možná tu nejkrásnější expozici, jaká tu kdy byla. Ovšem, opak byl pravdou. V největším pavilonu "Áčku", kdy jindy bývala nejkrásnější výzdoba, letos to byl pravý opak. Ze stropu visely pugéty květin, zabalené v papírech, které vypadaly jako použitý toaletní papír. Na kytky bylo špatně vidět a již druhý den po otevření byly hodně zvadlé. Nebýt dalších vystavovatelů na galerii pavilonu A a pavilonu E, kde byla epozice s názvem "Dřevo v zahradě", v palmovém skleníku byla výstava Tajemná Indonésie (ta za shlédnutí určitě stála), řekla bych, že byla škoda peněz za vstupné. Počasí vyšlo, bylo teplo, proto asi bylo všude šíleně moc návštěvníků a tím byl problém dostat se blíže k exponátů. (Až na ty "pugétové oběšence", tam bylo místa dost.)
více  Zavřít popis alba 
  • 29.4.2018
  • 21 zobrazení
trempoviny
Na poslední víkend v listopadu 2018 se mně sešlo opět několik zvadel na trampské akce. Nakonec jsem spojil dvě akce, abych se zase potkal s blízkými kamarádkami a kamarády. V pátek jsem dorazil na akci T.O. Pastička, která se koná tradičně v tomto termínu a jako vždy jsem si užil hospodu U Prejzků a soutěže na campu Zlatá Naděje. Pak jsem se přesunul na akci T.O. Modrý Kaňon a T.O. Trappers do prostorné hospody v Bezdědovicích, kde už bylo několik ročníků trampského bálu. Bál obsahoval výborné hraní trampských kapel Watseka a Sousedi, byly dvě soutěže o krásné placky, předvedly se nám mažoretky, probíhalo promítání záznamů z trampských akcí, uskutečnila se bohatá tombola, k tomu dobré občerstvení a skvělá kamarádská atmosféra. Opět od pátku do neděle krásně prožitý víkend.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2018
  • 484 zobrazení
chararanch
Mezi kamarády není žádným tajemstvím, že sepisuji HISTORII ZÁPADOČESKÉHO TRAMPINGU. Ve všech koutech západních Čech mám vždy pár lidiček, kteří jsou schopni (ale hlavně ochotni!) mi sem tam nějaký ten detail nebo i větší celek do mého vyprávění doplnit. Snad jedinou výjimkou bylo do tohoto víkendu právě Stříbro, i když roli místního editora zdatně supluje kladrubský Fugas! Ty ústřední stříbrské osady ale znám, stokrát jsem jejich názvy četl v tisku, kronikách, cancácích nebo na zvadlech a podařilo se mi o nich sepsat i značnou část jejich historie. Nikdy jsem však nebyl na žádné jimi pořádané akci. A tak jsem se to letos snažil napravit. Povedlo se. Mám čerstvý zářez na pažbě, příslíbeno pár nových informací a fotek od dalších účastníků vzpomínkového ohně a konečně jsem získal kontakt přímo na Spojené osady Stříbro.
A hele! Je neděle 10.6.2018, pár minut před půlnocí a mně se podařilo po mnohahodinové práci dát do kupy dvě poměrně zdařilá alba z uplynulého týdne. Jupíííí! Jdu si přiťuknout s králem Gambrinem:-)
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013 až červen 2018
  • 293 zobrazení
jirca6
Zvadlo nás již dlouho lákalo na 9.-11. září 2018 pod Ketkovskou skálu. Zde na břehu řeky Oslavy známá zbýšovská osada na svém campu pořádá 40. výroční potlach. Páteční večer trávím na Habřině jen procházkou a širákem. V sobotu po ránu se přemisťuji na trampskou řeku, po cestě se stavím na Kantýně (jak jsou na tom s polívkou a pivčem - oboje dobrý) a šourem dorážím na camp. Po zamazání kotlíku stavím na odlehlejším místě wigwam a jdu se bavit. Letošní program nebude napěchován soutěžemi, ale hudbou. Brzy po poledni hrají Tuláci, Bounty, Falešná Karta a asi ještě někdo (trochu jsem se zapomněl z kamarády ze Slovače). Ačkoliv je počátek září, je teplo a děti i někteří dospělci se ráchají v řece. Nad večerem courám břehem a roklemi Oslávky a Chvojnice a před soumrakem se ale musím vrátit. Šerif Zuzana volá oheň a vše se schyluje k večeru plném vyprávění, hudby a zábavy. Zbýšovští Roweři slaví 50.let činnosti na hudební scéně a někteří z nich vystoupí před davem s historkami a příběhy. V hudbě se střídá spousta kamarádů a je moc dobře. Osadníci z Falešné karty hrají ještě ve čtyři ráno. To už balancuji pod plachtou na hranici snů a reality. Ráno se tlachá, uklízí, někteří prchají domu, někteří využívají nedělní dopoledne k vandrování. Já k polednímu z třebíčským Prckem mizíme ve stráni pod Senorady. Bylo to parádní, dík zbýšováci !
více  Zavřít popis alba 
  • 20.9.2018
  • 227 zobrazení
filajan
Přestože na první jarní lounskou bylo "příliš krásně ", to znamená neletově, tak přesto se nakonec zdárně odlétala i když se začalo soutěžně létat až v 15.00. Létalo se až do 18.00.Pak začal i ten slabounký větříček ustávat, takže soutěž byla po čtyřech kolech ukončena. Jak ten celý nádherný den na Bečovském kopci probíhal? Nový majitel majitel tohoto svážku zatím vypadá, že je modelářům příznivě nakloněn,provádí tam radikální likvidaci náletových křovin (tedy šípků) a na jeho přání jsme museli nechat auta ještě před příjezdem k okraji přistávací loučky, což ovšem není vůbec na závadu.Ráno tam byla pěkná kosa, i vaťáky se hodily, ale jak prosvitlo sluníčko bylo to rázem na košili, ale což je podstatné, začaly v rychlém sledu chodit příjenmé bubliny, ve kterých létalo vše, od svaháků přes vrtulové stroje a jako hlavní atrakce kromě opékaných klobás a po ránu vychlazeného piva byly první lety dvou Stingrayů, Bačův dmychadlový a Rogův ( s pracovním násvem Elsa) vrtulkový.
Stále to vypadalo, že už začneme, ale počasí až do odpoledne ty stabiní minimální tři metříky nedávalo, tak se muselo vyčkávat. Když to konečně vypuklo, tak to bylo velice zajímavé a soutěž to byla vyloženě bublinová. Kdo do přicházející bubliny nenaložil , udělal chybu, ale kdo naloži, udělal často chybu ještě větší, protože málokterá bublina vydržela na všech 10 průletů. Ještě malá zajímavost, co se mi přihodilo v třetím kole: měl jsem opravu na nefuk, Jirka Bačinský mi bleskově hodil znovu éro a kříčel "dělej, máš to tady" jenže já jsem se kochal nádherným stoupáním v bublině před náletem do báze, ale čas nemilosrdně běžel a v šestém průletu mi to zvadlo a já jsem byl rád,že jsem plazením-plížením průlety dokončil, ale to si vše uvědomíte až po letu.Nejvíce nás překvapila Ivanka, ta po delší přestávce v soutěžení zaexcelovala, skončila druhá a už se jí na soutěžích, jak jsme předpovídali, budeme bát!Jinak něco nafotil Roga, něco já, také Bačinští, nemluvě o Pávkových. takže fotek z tohoto krásného dne by se mělo objevit dost a výsledkovka bude jistě na Bačových stránkách.
Ahoj!
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2018
  • 169 zobrazení
jirca6
Je říjen roku 2018 a dostávám do rukou zvadlo, na jehož titulní stránce je osadní cejch a dobová fotka rozesmátých chlapců a děvčat jihlavské osady Osamělých vlků. Podstatná většina pamětníků již vandruje na druhé straně řeky života, ale šerif Bohuslav Laška, zvaný Patrik má syna Petra Lebedu Lašku. Ten dál nese vlajku osady Osamělých vlků a letošní rok se dožívá požehnaných sedmdesáti let.
A tak se v sobotu 17. listopadu sjíždějí desítky kamarádů do obce Klátovec. Místa na úpatí nejvyšší hory Jihlavských vrchů Javořice, krásné a zachovalé přírody, ráje trempů a místa mnoha trampských campů jihlavských osad. Samotný tento den je pro českou historii i budoucnost významný, letošní rok je milníkem 100 let trampingu v našich zemích
a zároveň i stého výročí naší republiky. Den ve všech směrech slavný a vyjímečný. Víkend pro legendární osadu i našeho dobrého kamaráda významný.
Víkend provází nádherné slunečné, i když už trochu mrazivé počasí. Mnozí využívají odpoledne k vejšlapu po okolí. Já se vyrážím podívat na staré tábořiště, kde jsme strávili dvě táborové sezóny. Pohledy na vše zničené a padlý les jsou tristní.
Zázemím oslav osmdesátin osady a narozenin Lebedy je malý Klátovecký kulturáček. Chvíli před soumrakem se scházíme kolem slavnostního kruhu a kamarádi přinášejí hořící fagule. Zářivé plameny hřejí a přinášejí teplo do prokřehlého večera. Po Vlajce a písni Kamarádovi vzpomínáme na trampíky, kteří odešli na svůj dlouhý poslední vandr. Slovem oheň doprovází
šerif Kondorů Pavlušák. Po několika písničkách se přesouváme do kulturáčku, kde oslavenec Lebeda přebírá spoustu dárků různých velikostí, tvarů i druhů. Hudebníci se střídají, zpívá se i tančí. Lebeda za přispění kamarádů připravil velkolepé občerstvení, kde si přichází na své sladkomilové, salátníci i zatvrzelí masochysti. Přichází i přání ve formě veselé scénky
bývalé ženy s nemanželskou dcerou. Táborák venku stále hoří a tak se k němu vracíme na kus řeči ve vůni spáleného dřeva či cigaretku. Hudba a zábava pokračuje i dlouho po půlnoci a když jdeme spát, potkáváme se s prvními ranními ptáčaty.
Moc jsme toho nenaspali, neděle se nese v duchu tlachání, dojídání nekončících zbytků a plánování dalších akcí. Ačkoliv se nejednalo o klasický potlach, byla akce vynikající, sešlo se osm desítek kamarádů hlavně z jihlavska, Jižních Čech a Prahy.
Lebedovi se akce moc povedla.Vzpomínkou nám bude camrátko i osadní výroční odznak.
Přejeme Ti kluku jeden stříbrovlasej hodně zdraví, pohody a elánu v soukromém i trampském životě! A děkujeme....
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2018
  • 210 zobrazení
chararanch
Dostal jsem zvadlo do DASu na poprázdninové obnovení pondělních zpívaných Bumbejáků. A tak jsem vyrazil. Říkáme „Bumbejáků“, ale v sestavě muzikantů už jsou z legendární T.O. Bum-bej pouze Šlaufek, Majka a před několika lety přijatý Samba (původně T.O. Kamarád), doplněni však o další výborné hudebníky Rudlu, Bicana a Zdendu. Jediný, kdo se z kapely večera nezúčastnil, byl Samba, který v té době zrovna vzpomínal v Krkonoších s Blumou a spol., jak tam před lety provozovali (nebo okupovali?) horskou chatu a hotel na Růžohorkách.
Už je to víc než dva a půl roku, co Bumbejáky opustil jejich kytarový virtuos Dewsbury (čti džusbery), podle jehož hrací techniky se zdokonaloval v šedesátých letech např. i Žalman. Už nikdy nevyslyší mou stálou prosbu „Pepíčku, zahraj Černý závoj“, při němž jsme šli pokaždé do kolen. Ale snad si tam někde v nebeském kempu spokojeně brnká s dalšími osadníky Danem, Breburďákem, Fouskem, Jackou Plackou a Nikitou ty jejich nezapomenutelné songy.
Dost však vzpomínání. I tady zněly večer skvělé hity, na kterých se podílí kapela svými aranžemi, jako „Léto už má celtu sbalenou“, „Poutníče postůj a sedni si sem“, „Já sama doma seděla“, apod. Největší ovace večera ale určitě sklidila písnička „Desperát“. (Teď se budu trochu rouhat, i když jsem si vědom toho, že mě to bude něco stát:-)). I když se Šlaufek v téhle písničce málem překonává, tak u mě na body vítězí Majčin něžně zastřený hlas, který mě, ruku v ruce s božským textem nejen(!!) refrénu, pokaždé trhá na kusy:
„Snad ještě naposledy podíváš se tichou prérií
dolů k ohradám, tam co se pasou stáda,
pak na poslední cestě snad ti vlci zavyjí
ráno v trávě najdou ležet desperáta...“
----------------------------------------------
Pro ty, co si momentálně nemohou vzpomenout, posílám odkaz na písničku Desperát v podání Dua Blanice (najeď si na 6,15 minutu):
https://www.youtube.com/watch?v=Tx54lYV_99Q
--------------------------------------------
PS
Nedalo mi to, a napsal jsem Rosťovi z Dua Blanice, jestli nezná jméno autora té písně, že na internetu je napsáno "autor neznámý" stejně, jako např.u Bílého mustanga (zde jsem již před časem vypátral, že jeho autorem je Petr Mašek - Luk). A Rosťa mi odepsal:
Ahoj, díky za fotky a jestli myslíš autora písně Desperát, je to nedávno zemřelý Emil Novotný z Prahy. Ještě před tím bydlel léta v Petrově na Sázavě. Znali jsme se osobně. Rosťa a Helena
Sláva a díky! Zase jsme o něco chytřejší, NÁDHERNÁ PÍSNIČKA!

PPS
Když už jsem se zmínil o tom pátrání po autorech písní, doplním do třetice obdobnou zavádějící informaci:
Poznámka "autor neznámý" je napsána i u dalšího trampského evergeenu "Bílé džípy (táhnou pouští)". No a vidíte, ani zde to není pravda! Autorem téhle písničky je Plzeňák Láďa Šlechta. Že vám tohle jméno nic neříká? Klidně vám to uvěřím, on byl mezi trampy známý totiž hlavně svojí přezdívkou FOUSÁČ! Ano, jedná se o Láďu Šlechtu - Fousáče (+), bývalého šerifa agilní plzeňské trampské osady DIGIDOU z šedesátých let minulého století:-).
více  Zavřít popis alba 
  • září 2018
  • 332 zobrazení
suof
Už několikrát jsem dostal zvadlo Traperů, ale až nyní jsem vyrazil do východních Čech.
Pátek. Ve 4 odpoledne nasedám do rychlíku do Brna. Zde přestupuji na Č. Třebovou. Náhle se ve vagonu objevuje kamarád Saša. Jede z „hokny“. Jelikož nasedl nedopatřením do spěšňáku, tak jsme si pokecali až do Bílovic. Kolem půl osmé večerní vystupuji v Třebové. A vyrážím za město na flek Traperů. Už se setměním jdu po louce a mezi stromy vidím světýlko a později i hlasy. Su tu, stejně jako, mimo osadníky, někteří další kamarádi. Zalomíme palce a sednu k užitkáči před boudou vybaveném posezením z palet. K roštu mají přisazenou prima vychytávku v podobě originálního trampského samovaru. Pípu s chlazením i tlakoměrem mají už také v provozu. V družném hovoru setrvávám do půlnoci. Jdu spát na lože,které jsem si dříve nachystal mezi stromy.
Sobota. Noc byla příjemná i v letním spacáku. Po snídani vyrážím na výšlap. Podle mapy bych už měl být v údolí Hlubočku. Koryto by spíše zasluhovalo název VÁDÍ Hlubočku. Tak je suché. Jdu po lesní cestě. Modrá značka je zřejmě na protějším svahu údolí. Po všech, na mapě označených pramenech, není nikde ani stopy. Konečně se sbíhá moje cesta s cestou na modré značce. Stoupám stále výše až se ocitám v na louce, kde se údolí rozestupuje. Část posečené louky pokrylo množství květů ocúnů. Neklamná předzvěst končícího léta. Odbočuji do Skuhrova, vesnice pod hřebenem Hřívy. Okolí pokrývají pastviny s výběhy pro koně. Procházím vesnicí a po silnici po necelém kilometru vcházím do lesa na cestu, která by mě měla dovést do údolí Skuhrovského potoka. A také jo. Su na cestě v údolí tak rozdílném od vádí Hlubočku. Korytem protéká nemálo vody. Studánky tečou. Prostě tohle údolí má „šťávu“. Škoda, že jsem prošel jen malou část. Odbočuji totiž do úbočí a stoupám ke Studené Hůře. Hůra je chatovou osadou, níž procházím k silnici,od ní se dostávám po druhé odpolední zpět na flek Traperů. Přicházím právě včas, gulášek je hotov. Je čas na soutěže. První soutěží je pojídání zavěšené půlky rohlíku s kečupem, pro děti s nutelou na čas. Někteří měli „krvavý“ obličej jako po řádné westernové rvačce v saloonu. Dětem se soutěž také velmi líbila a hlavně chutnala. Další soutěží byl trojboj v házení nožů, seker a oštěpů na cíl v podobě zavěšené placky. Někteří borci byli opravdu namakaní zálesáci a zasekli většinu zbraní. Třetí byla párová soutěž, o které toho moc nenapíšu,jelikož jsem se nezúčastnil. Slunce se pomalu sklání za obzor a osadníci na louce chystají hranici na večerní zapálení 13. ohně Traperů. Setmělo se, pomalu se scházíme okolo šerifského kruhu, Koblížek volá oheň, zní Vlajka, hymna trampů. Osada uděluje množství krásných placek úspěšným soutěžícím. Škoda jen, že nebyly předem spolu vystaveny k nahlédnutí i neúspěšným kamarádům. Tradiční vzpomínka na nebohé kamarády a už se rozbíhá nenucená zábava za doprovodu hudebních nástrojů v rukou těch, kteří jimi vládnou. Počasí je příjemné, letní vedra skončila, podzimní plískanice ještě nepřišly. Oheň dohořívá až do rána. Zatímco kamarádi různě unaveni postupně uléhají pod hvězdy nebo textilie svých přístřeší.
Neděle. Noc byla chladnější, musel jsem v během ní natáhnou spoďáry a ponožky. Pak už jsem spal v pohodě. Vstavám okolo půl deváté. Ranní ptáčata už sedí okolo užitkáče, samovar ohřívá vodu. Dělá se kafe, čaj, někomu stačí pivo, možná ještě v některé láhvi zbyla kapka lahodné lihoviny. Po snídani se loučím s kamarády, kteří ještě neodjeli, i s osadníky. A vyrážíme se Staníkem na nádraží, doháníme ještě Seveřana s mladým kamarádem. Po cestě ještě obhlédneme kapli sv. Kateřiny.
Su rád, že jsem pobyl na osadě, i poznal část okolní přírody. Určitě se sem někdy vrátím.
Rychlík do Brna přijíždí a spolu se Staníkem nasedáme. Já v Březové přerušuji jízdu v úmyslu vystoupat k rozhledně Járy Cimrmana. Staník se nepřidává a pokračuje dále. Vyrážím z nádraží a beru to okolo čističky a přes hřiště, předem nastudovanou zkratkou. Za 40 minut procházky vidím na vrcholu kopce část ukryté Cimrmanovy rozhledny, která z jeho iniciativy vznikla, ale až o 100 let později. Stoupám na rozhlednu s obavami, zda neměli zlí jazykové pravdu, že není z rozhledny opravdu nic vidět. Na horní plošině ve výšce 15 metrů se obavy rozplývají. Vrcholy stromů výhled nezakrývají a můžu se kochat rozhledy téměř do všech stran. Sestupuji, je po poledni, nejvyšší čas něco na lavičce ve stínu smrků sníst. Po gáblíku nahazuji opět o něco lehčí „plecniak“ a vracím se zpět. V rohu pole vidím mezi smrky průsek. Mohla by to bát dobrá zkratka. Beru to se svahu, trochu koriguji směr mimo průsek, svah je docela příkrý. Už vidím rozcestí žluté a zelené. Takovou přesnost jsem ani nepředpokládal. Na nádraží přicházím, opět přes hřiště, čtvrt hodiny před odjezdem. Sluníčko nádherně svítí, hospoda u nádraží zavřena, můžu si jen sednou na lavičku, na které se kdoví kdy naposled popíjelo. Rychlík vyšší kvality zastavuje, já nasedám a s přestupem v Brně su za necelé 3 hodiny doma. AHOJ.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • září 2018
  • 210 zobrazení
reklama