Na vánoční vandr jsme se s kamarády vypravili na Kokořínsko nebo-li Korkas. Počasí připomínalo australské Vánoce, což zase tolik nevadilo, ale nejkratší dny v roce přeci jenom vadí. Nedá se toho moc v přírodě prolézt ani pořádně vyfotit. Prošel jsem si stará známá místa; převisy většinou náhle nevzniknou ani nezaniknou. I když vše zajisté neznám, proto mám slíbeno od jednoho osadníka z T.O. Bílé skály, prohlídku míst, která jsou dobře utajená … Ovšem hospody či hospodští se často mění. Hospodu Obecník ve Mšeně mají asiaté, kteří mají výborné pivo a zajímavá exotická jídla za lidové ceny. V Sedleci opět celoročně funguje stará dobrá trempovna a paní hospodská se těší na trampy a naše hraní. U Grobiána bylo zavřeno, ale ceny tam dosahují astronomických hodnot, takže je to podnik spíše pro bohatší cizince. Útulná je nedaleká hospoda U Báby Šubrové, kam chodí osadníci HARA-KOKO, ale v této hospodě nebylo nic k jídlu a jindy brzo zavírá. Hospoda Pobuda pod hradem Kokořín je v zimě zavřená. Přímo v obci Kokořín dobře fungují hospody i s jídlem. Jestřebickou dřevěnku předělávají Srbové, kteří zde od jara chtějí nabízet jihoslovanská jídla. V Kamenném hostinci v Jestřebicích mají rádi trampy, a když turisté nečekaně vyjedli zásoby, udělali nám topinky s vajíčky. V Ráji už jsou s hospodou dlouhodobě špatné zkušenosti, takže jsme se jí raději vyhnuli. Jinak, před týdnem byla zrekonstruována železniční trať mezi Mělníkem a Mšenem, takže tam zase jezdí vlaky a dokonce rychleji a bez drncání. I když to drncání mělo svou romantiku a třeba už neexistující hospoda na samotě u nádraží Kanina bývávala před desítkami let plná trampů. Avšak, to jsou nostalgické vzpomínky a spíše už kapitola do historie Kokořínska.
