Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 7 044 výsledků (0,1106 sekund)

reklama
44 fotek, 31.7.2005, 195 zobrazení
je neděle, 05:45 hodin ráno a my jedeme do Brna...07:25, opět ve vlaku tentokrát směr východ.10:00, Kostelec u Jihlavy, vystupujeme...10:30, Třešt´. Okoukneme hotelový zámeček a neodoláme veřejnému občerstvení..Pak se noříme do lesní zeleně a po chvíli jsme u pramene Moravské Dyje...11:20. Je zde sošná soška i s hrnečkem i stoleček s lavičkami..Z nadm. výšky 653m, pokračujeme dál...přes obce Panenská, Rozsička, Hodice ( 12:30h ) rozcestí Kratizna....13:10 h, hrad Roštejn. 642 m.n.m. Vítá nás skvěle hrající skupina "Jen tak ".Za zvuků folkové hudby si procházíme nádvořím, prohlížíme do skály vsazené budovy i v trávě vysázené dřevěné skulptury ....... také neodoláme nabídce hradní kuchyně a Fabi, zde kupuje dřevěnou píšťalku, kterou nám pak zpřijemnuje další cestu...14:10, opouštíme starověkou památku 14:25, Malý pařezitý rybník - rekreační oblast.15:00, Michlova skála...skalní věže a mrazové sruby s výškou až 13m. Občas zde hnízdí výr lesní.Michova skála je nejlépe zachovalý projev mrazového zvětrávání u nás.Přes zákaz, zde stále pokračuje výcvik amatérských horolezců....Jedeme dál kolem Javořického potoka... 16:00h. vrchol Javořice 837m.n.m.Řítíme se cestou dolů s lehkými kapkami deště v zádech...
Zastavujeme u zajímavě řešeného seníku a míjíme povrchový lom....16:40, hrad Śtarnberk. m.n.m. Vznikl ve 14 století a byl zničen za husitských válek v r .1423. Dnes je to přírodní rezervace. 17.15h. Velký pařezitý rybník 685 m.n.m. Chráněná vodní zásobárna pro okolní rybníky.17:30h. Rekreační kemp Řásná, jdeme se zeptat na přespání...Ač jsme jen tři, dostáváme k dispozici osmimístnou chatu za 144kč na osobu a noc.Chata je útulná se stylovou výzdobou, pro vodu i hygienické potřeby musíme do společných prostor... ty jsou čisté a v ceně pobytu...Večer ještě zajdeme do místní hospůdky na jídlo a k rybníku na západ slunce...Resumé: ujeto 44 km. 03:50h čistých. 12km/h průměr. 47km/h maximálka.
183 fotek, 11.7.2010, 754 zobrazení | auta, sport, události, zábava
Výsledky:
DIVIZE 1+5
1. 101 Svoboda Martin D1 LANDA Daniel CZ Mitsubishi Evo 8 8 06:17,93 20
2. 127 Neuman Miroslav D1 NEUMAN Miroslav CZ Toyota Corola 8 06:21,14 17
3. 137 Burian Vlastimil D5 BURIAN Vlastimil CZ Škoda Fabia 8 06:33,31 15
4. 435 Bittman Jakub D5 BITTMAN Jakub CZ Peugeot 206 8 06:36,12 13
5. 134 Havran Michal D5 HAVRAN Michal CZ VW 8 06:47,88 12
D3A+D8
1. 219 Jánoš Tomáš D3A JÁNOŠ Tomáš CZ VW Buggy 8 05:48,23 20
2. 203 Motorsport Sekanina v AČR D3A SEKANINA Marek CZ Suzuki Tommi 8 05:55,16 17
3. 204 Bous Stanislav D8 BOUS Stanislav CZ Honda CR TTF 8 06:05,54 15
4. 220 Plachý Karel D3A PLACHÝ Martin CZ Kawasaki 1200 8 06:07,81 13
5. 222 Hájek Ondřej D8 HÁJEK Tadeáš CZ Škoda Octavia 8 06:34,46 12
D3+D7
1. 15 Czech National Team D3 KEŘKA Roman CZ Tatra 4000 8 06:13,46 20
2. 2 Smrž Honza D3 SMRŽ Honza CZ FORD Cosworth 8 06:26,32 17
3. 1 Czech National Team D3 BARTOŠ Petr CZ Ford RS Cosworth 2000 8 06:30,89 15
4. 3 Mediasport Team D3 HOŠEK Jaroslav CZ Audi A8 3993 8 06:47,34 13
5. 7 KRTZ Znojmo v AČR D3 VACULÍK Boris CZ Nissan 3500 8 06:47,57 12
D3 JB
1. 308 AMK Zálesí v AČR KUPEC Radomír CZ Yamaha R6 8 06:28,59 20
2. 313 AK Krakonoš D.Branná KUŽELOVÁ Ivana CZ Honda CBR 600 8 06:30,39 17
3. 319 Petr Zeman ZEMAN Petr CZ Sadev Yamaha 8 06:32,95 15
4. 309 Autoklub Laroteam v AČR ROUČKA Adam CZ Suzuki 600 8 06:36,35 13
5. 311 Formánek Petr FORMÁNEK Jiří CZ Yamaha R6 8 06:45,81 12
D6
1. 152 Handík Tomáš HANDÍK Tomáš CZ Škoda Felicia 8 06:13,06 20
2. 157 Martin Kopena KOPENA Martin CZ Škoda Felicia 8 06:20,83 17
3. 155 AB MOTORSPORT HALOUSKA Stanislav CZ Škoda Felicia 8 06:28,77 15
4. 171 Šindelek Martin ŠINDELEK Martin CZ Škoda Felicie 8 06:32,23 13
5. 182 Marhold Tomáš MARHOLD Tomáš CZ Ford Fiesta 1600 8 06:41,46 12
Kartcross
1. 2 Polák Roman POLÁK Roman CZ RSK RR 8 06:08,57 20
2. 8 Havelka Jiří HAVELKA Jiří CZ RSK Hornet 8 06:09,44 17
3. 11 Kalvoda Roman VASZILY Lumír CZ Kart 8 06:19,83 15
4. 4 Mediasport CHOTT Martin CZ RSK 8 06:30,17 13
5. 5 Šlechta Libor ŠLECHTA Ondřej CZ RSK RR 8 06:30,41 12
RB 160
1. 2 Teješ Libor TEJEŠ Libor CZ Havel RSXV 6 06:22,68 20
2. 4 Pytloun Miroslav PYTLOUN Daniel CZ Honda 6 06:44,99 17
3. 3 AMK v AČR Dobřany ŠVORC Josef CZ Honda Havel RC 6 06:45,75 15
4. 9 K)uffel Petr KÜFFEL Petr CZ Havel 6 06:58,55 13
5. 11 AMK Humpolec SVOBODA Petr CZ HONDA 6 07:01,21 12
RB 125
1. 7 EVO CAR Okříšky ŠKOLA Robert CZ MZ 6 05:03,63 20
2. 5 Fučík Miroslav FUČÍK Miroslav CZ Rydos RSXV 03 6 05:18,04 17
3. 11 Megapress s.r.o. Brno PROKOP Dominik CZ YAMAHA 6 05:18,23 15
4. 13 Klub Racing Team VACULÍK Vojtěch CZ Havel RSXV 6 05:29,60 13
5. 6 Abmotorsport klub v AČR HUŠEK Ludvík CZ Honda CBR 6 05:29,67 12
RB 250
1. 1 CARAVAN METROPOL s.r.o. NIKODÉM Petr CZ RMZ 6 04:43,00 20
2. 2 Vaněk Miloslav VANĚK Milan CZ RB250 6 04:44,99 17
3. 13 Tříska Jaroslav TŘÍSKA Václav CZ SUZUKI 6 04:52,43 15
4. 4 Automoto Klub v AČR Hořice NOVÁK Marek CZ TM MX 250 6 04:58,26 13
5. 7 Megapress s.r.o. Brno PROKOP Adam CZ Yamaha 6 04:58,87 12
https://www.youtube.com/watch?v=lbaWg3i-HoYhttps://www.youtube.com/watch?v=c0j5_GsBais
38 fotek, 8.5.2015, 87 zobrazení
Malé městečko Úsov mělo v dřívějších dobách jednu zvláštnost, a tou byla samostatná obec židovská - židovské město, úředně Judenstadt.

V Úsově bydleli židé již před několika staletími. Bylo jim vykázáno návrší na severovýchodní straně města, dosud lidově pojmenované Kýly (Kilch). Úsov býval pro židy, hlavně pro židovské řemeslníky a obchodníky, výhodným místem, protože byl středem jednoho z největších moravských panství s 31 vesnicemi a městy Litovlí a Úsovem. Patřily k němu též významné doly na železnou rudu na blízkých medelských horách. V Úsově samém byl vrchnostenský úřad, panský pivovar se sladovnou a řada dalších menších podniků.
Hřbitov byl založen a vybudován v letech 1643 - 1645 dosti neobvykle hned na kraji židovského ghetta. Roku 1820 byl ještě rozšířen o další, 25 m široký pozemek, kde se začalo pohřbívat od roku 1850. Tato část byla během druhé světové války zcela zdevastována, protože sloužila jako střelnice Hitlerjugend.

Kdy se přistěhovali první židé do Úsova, přesně nevíme. Do poloviny 15. století tu byli usazeni asi jen ojediněle. Pro jejich hromadné usazování v Úsově byl rozhodující rok 1454. V tom roce byli židé obviněni ze spolčování s husity, vyhnáni z královských měst Brna, Znojma, Olomouce a Uničova a někteří se tehdy nastěhovali do sídla úsovského panství. Časem potom se sem přistěhovali i židé z ciziny, zejména z Německa, Polska a Ukrajiny, kde všude byli pronásledováni ještě více než u nás.
Přistěhovalectví do Úsova rychle pokračovalo. K roku 1609 známe už i jméno úsovského rabína, kterým byl tehdy David ben Jakob ze Schaboschina. Židé museli mít tehdy v Úsově významné postavení, protože sám císař Maxmilián II. přeložil r. 1571 týdenní trhy v Úsově ze soboty na středu, protože sobota byla u židů svěcena jako den odpočinku.

Vzrůst židovské obce byl na nějaký čas zastaven třicetiletou válkou. Tato doba bojů, pustošení, požárů a nemocí zanechala v Úsově velké škody. Roku 1643 byly úsovský hrad a část městečka vypáleny Švédy, r. 1648 dobyli Úsov císařští a Švédy vypudili, avšak již následujícího roku byl Úsov Švédy získán zpět a opět vypálen. Jen sedm domů zůstalo neporušeno. O osudech zdejších židů v té době nemáme přesných zpráv, značná část z nich se však zachránila a po skončení války židovskou obec znovu osídlila, jak ukazují záznamy z r. 1659 a lánský rejstřík z r. 1667. Podle sčítání z října 1667 bylo však z 19 židovských domů v Úsově jen 11 obydlených a 8 pustých. Ale v roce 1688 měli židé v Úsově už i svou synagógu.

Úsovští židé nebyli u křesťanských obyvatel města příliš oblíbeni, a proto není divu, že se úsovští měšťané židů nezastali, když 22. září 1721 byla kaplanem Jelínkem v židovském templu vyvolána výtržnost a po rok trvajícím procesu bylo královskou apelační komorou v Praze nařízeno zboření templu a potrestání čtyř židů, obviněných z násilí na kaplanovi. Po potupném stání na pranýři byli tři z nich zmrskáni, bylo jim vypáleno na čelo písmeno R (relegiert - vyloučen) a byli vyhnáni z města, čtvrtý byl odsouzen k dvouleté nucené práci v úsovské cihelně, Rychtář, který provedení exekuce řídil příliš přísně, byl sice císařem Karlem IV. potrestán šestidenním vězením a i magistrát byl pokárán, na rozsudku se však již nic nezměnilo a templ byl skutečně zbořen. Představení židovskě obce se po těchto událostech odvolávali v Olomouci, v Brně i ve Vídni, ale teprve r. 1753 jim povolila Marie Terezie tři modlitebny, templ však ještě ne. Podle židovské pověsti urychlil rozhodnutí o výstavbě modlitebny její syn, potomní císař Josef II, který prý vzal přichystanou listinu z matčiny tašky a hned ji na matčiných zádech také podepsal. První modlitebnu s bytem pro rabína začali úsovští židé stavět r. 1753, r. 1762 postavili druhou, třetí však už nikoliv, protože po vyplenění svých domů a obchodů Prušáky se dostali do takové bídy, že mnozí z nich z hladu a chudoby museli utéci do ciziny, zvláště do Uher.

Dekrety z let 1726 a 1727 bylo v celém Rakousku nařízeno, odloučení židů od křestanského obyvatelstva a ve městech utvoření židovských ulic, opat: ených na obou koncích plotem a brankou. V Úsově byl židům vykázán jen nevelký prostor (2,69 ha), proto domky tu byly stavěny nepravidelně v úzkých uličkách, jimiž ani vůz nemohl projet. Byly však hustě obydleny a spojeny prý i podzemními chodbami. Roku 1756 bylo uloženo očíslování židovských domů (v Úsově bylo 36 čísel, ve skutečnosti však 45 domů). V témže roce bylo židům také nařízeno, aby si zvolili stálá příjmení; mnohdy jim byla přidělena jména prapodivná, často posměšná (Wasserkopf, Wasservogel, Weisskopf apod.).

Do r. 1782 se židovská obec úsovská opět vzmohla tak, že požádala císaře Josefa II. o povolení synagógy. Císař jim vyhověl (synagóga byla postavena na návrší uprostřed židovské obce v letech 1783-1784) a dovolil i zřízení vlastní židovské školy (1784).

Roku 1789 bylo patentem císaře Františka zřízeno 52 židovských obcí a měst. Židovská obec úsovská byla čítána mezi města. V letech 1829-1831 tu žilo 110 židovských rodin s 657 obyvateli, největší počet židů v Úsově byl zaznamenán r. 1834 - 721 obyvatel. Až do r. 1848 byla židovská obec přísně oddělena od křesťanské, zdí, plotem a drátem, taženým od tyče k tyči; vstup byl možný jen třemi branami. V židovské obci panovaly přísné rituální předpisy, v sobotu (den šábesu) byla zakázána všechna práce. Židovská obec úsovská měla vlastního rychtáře, rabína, synagógu, hřbitov, vlastní školu se třemi třídami, z r. 1853 je zápis i o zřízení židovské nemocnice. Z rychtářů byl nejznámější Abraham Leipniker Brode, povoláním obchodník s vlnou, který napsal spisek o pohnutých událostech v Úsově r. 1721. Z rabínů byli nejvýznamnější David Fewel Aschkenasi, později dr. Mardochai Duschek a dr. Bernard Templer - všichni i literárně činni.

Teprve po r. 1848 nastalo postupné uvolňování přísných předpisů, které omezovaly práva a svobody židů u nás. V r. 1850 konečně i samostatná židovská obec úsovská byla sloučena s městem Úsovem. Úsov v té době - po zrušení roboty a vrchnostenských úřadů však už přestal být někdejším významným správním a hospodářským centrem, minula jej i nově postavená železniční dráha, a tak židé se odtud začali houfně stěhovat do jiných, pro jejich podnikání výhodnějších míst, hlavně do Olomouce. V r. 1890 se Úsov stal ještě úředním sídlem navě ustavené náboženské obce s velkým obvodem působnosti - Úsov, Zábřeh, Štíty, Šumperk, Loučná, Staré Město, Uničov, Rýmařov (Mohelnice a Loštice patřily k náboženské obci v Lošticíchj, v Úsově byl i rabín a židé z celého obvodu tu pochovávali své mrtvé. Zakrátko však rabíni, třebaže byli určeni pro úsovský obvod, přesídlili do Šumperka a potom i úsovští židé byli podřízeni židovské obci v Šumperku.

Konečnou krutou záhubu úsovských židů způsobil nacistický režim. Všichni úsovští židé - až na nepatrné výjimky - skončili v pecích koncentráků, hlavně v Osvětimi. Někdejší samostatná obec židovská v Üsově v letech druhé světové války definitivně zmizela. Templ byl zpustošen, brány pobořeny, domy prodány, spojovací chodby zasypány. Ze vší židovské slávy v Úsově zůstal jen památný krásný židovský hřbitov a synagoga.

U vstupu v západní části hřbitovního areálu stojí novorománská obřadní síň s německým a hebrejským nápisem na jejím průčelí.

Nejstarší dochované náhrobky pocházejí ze 17. století, nicméně většina z celkových 862 macev v areálu se datuje až z 18. a 19. století. Velký počet náhrobků má bohatou barokní a klasicistní ornamentální výzdobu. Obřady zde probíhaly až do 30. let 20. století, kdy místní židovská obec prakticky zanikla.
23 fotek, 28.10.2018, 9 zobrazení
28.10.2018#muzeum#znojmo
2 fotky, minulý čtvrtek, 4 zobrazení
Hokejové kartičky OFS ze série 2000/2001. Na fotkách Loga, Inserty, trenéři, asistenti, hráči a gólmani Znojma.#OFS#HockeyCards#HokejoveKarty#Znojmo
10 fotek, jaro 2012, 18 zobrazení
1 fotka, 5.9.2017, 6 zobrazení
42 fotek, září 2011 až září 2012, 4 zobrazení
30 fotek, 15.9.2017, 38 zobrazení
63 fotek, 1.10.2017, 41 zobrazení
200 fotek, 3.7.2017, 47 zobrazení
47 fotek, 18.11.2012, 32 zobrazení
31 fotek, 31.5.2014, 29 zobrazení
97 fotek, květen 2008, 121 zobrazení | cestování
34 fotek, 21.5.2016, 35 zobrazení
32 fotek, leden 2003 až květen 2005, 152 zobrazení
tercie..:D..(Simca)
23 fotek, 12.7.2013, 25 zobrazení | cestování, města
202 fotek, 2.7.2011, 65 zobrazení
22 fotek, leden 2015 až listopad 2016, 16 zobrazení
556 fotek, září 2013, 59 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

znojmo

2 072 zobrazení, 2 alba

gymnazium-znojmo

165 zobrazení, 1 album

gymnasium-znojmo

212 zobrazení, žádné album

p1c-znojmo

435 zobrazení, 2 alba

Simona | simi-znojmo

129 zobrazení, žádné album

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron