Hledání

91 995 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
50 komentářů
  • 18.8.2017
  • 72 zobrazení
  • 12
suru
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 17.1.2010
  • 60 zobrazení
  • 0
helereha
14 komentářů
  • 1.1.2011
  • 74 zobrazení
  • 0
mircan
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2016
  • 89 zobrazení
  • 0
turistikavylety
Od jezera Laka jsme pokračovali šumavskou přírodou pod vrchem Polom přes Debrník do Železné Rudy. Větší část cesty vedla po asfaltových cestách...na Šumavě hrozný nešvar...nožičky bolely docela slušně. Ale ve zdraví, jen dost unaveni jsme dorazili do Železné Rudy, kde nás promočil pěkný liják. Utekli jsme před ním do restaurace Slavie...oproti hotelu Grádl jsme se zde cítili jak v grandhotelu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.7.2011
  • 62 zobrazení
  • 0
mirsa
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2007
  • 70 zobrazení
  • 0
zdenafotirada
Procházka po Šumavě
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2018
  • 28 zobrazení
  • 1
marcopolo11
Náš původní záměr byl vyjet lanovkou na Grosser Arber (Velký Javor), ale díky příšernému počasí jsme to vzdali...došlo tedy jen na procházku bavorským a českým pohraničím, kterou jsme absolvovali v neustále sílícím mrholení :-(
O Železné Rudě se více dozvíte na tomto odkazu :
http://www.sumavanet.cz/zeleznaruda/fr.asp?tab=snet&id=2532&burl=
více  Zavřít popis alba 
476 komentářů
  • 6.1.2013
  • 381 zobrazení
  • 0
marstar
  • 18.9.2018
  • 43 zobrazení
  • 3
kubajzsik
zářiový cyklovýlet ze Železné Rudy přes Čertovo jezero, Špiák, Černé jezero, Můstek, Suché Studánky, Čachrov, Běšiny a Týnec do Klatov...
více  Zavřít popis alba 
  • 11.9.2015
  • 41 zobrazení
  • 0
doggtor
  • červen 2011 až leden 2015
  • 35 zobrazení
  • 0
jungito
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2015
  • 194 zobrazení
  • 1
marcopolo11
počasí nám nabídlo téměř vše, co umělo...od zatažené oblohy přes hustou chumelenici až po modrou oblohu s trochou slunečních paprsků (déšť a vichřici si naštěstí odbylo den před naším příjezdem)
více  Zavřít popis alba 
738 komentářů
  • 11.1.2015
  • 819 zobrazení
  • 44
marcopolo11
více  Zavřít popis alba 
345 komentářů
  • 14.7.2013
  • 209 zobrazení
  • 0
seta00121
Túra zimní krajinou na samém západě naší republiky v jedné z nejatraktivnější části Šumavy... Po nočním vytrvalém sněžení se celá krajina oděla do bílého hávu a takovéto zimě by se dalo říci pravá Ladovská...
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2008 až listopad 2017
  • 33 zobrazení
  • 0
meyhams
Šumava 2011
(14.5.-21.5.)

Den první - 14.5. Horní Planá
Ve 12:55 jíž sedíme ve vlaku a netrpělivě čekáme zda náš vlak, v kterém sedíme, opravdu míří směr České Budějovice nebo Děčín. Naštěstí jedeme správně.
Do Budějovic jsme dorazily dřív než jsme čekali (ve stavu spánku) a před námi byla 2 hodinová vyhlídková jízda až do Horní Plané.
Kemp jsme našli snadno. Postavily si stan blízko vody a šli na pivečko. Mia si našla opět kamaráda, který jí konečně unavil. Je nádherné počasí, prostředí kolem Lipna je velice pěkné avšak máme obavy z počasí, které nás zastihne večer. Blíží se bouřka.
Uléháme po deváté hodině s přáním, ať se vzbudíme do suchého slunného dne.

Den druhý – 15.5. Horní Planá – nocoviště Pod Plešným jezerem
Je 6 hodin ráno a akční Olda zavelí vstávat. Venku prší od půlnoci a déšť neustává. Stan noc přečkal pouze s malými problémy (stan je z Tesca za 990,-).
V 7:30 se plavíme přes Lipno přívozem, který stojí 20 Kč za dvě osoby. Poté jsme se vydali po zelené kolem Lhotského Vrchu na Huťský Dvůr. Dále podél Schwanzerberského Kanálu a Medvědího Potoka až na Tokaniště 1040 m.n.m. Dále po červené na vrchol Smrčina 1338 m.n.m. a na Hraničník 1283 m.n.m. a ostře dolů na Studničkou 1160 m.n.m. až na Hraniční přechod. Poté dolů po modré k sezónnímu kiosku (který je samozřejmě zavřený) a dále po zelené na nouzové nocoviště, které je u rozcestníku Jezerní stezka, kam dorazíme zhruba ve 14:30. Vše rychle sušíme a vydatně večeříme kuře na paprice od Maggi (vaří se 5 minut a zasytí dva lidi).

Nouzové nocoviště Pod Plešným jezerem
Vybavení: 2 x toi toi, 2 x krytý stůl, 2 x venkovní stůl s lavičkami. Místo zhruba pro 10 malých stanů. Terén se skládá z jehličí a pilin. Je sice fajn, že nezadržuje vodu, ale špatně se vpichují kolíky.
Krajina kolem nocoviště je pokácený les.

Nachozeno: 20,3 km, převýšení 478 m.n.m., průměrná rychlost 2,9 km, celkový čas výletu 7h a počasí ranní déšť, který kolem desáté hodiny ustává avšak sluníčko nevychází, teplota kolem 8 stupňů (Olda slyší hromy, ale jsou to letadla ?

Den třetí – 16.5. Nocoviště Pod Plešným jezerem – nocoviště U Strážného
V 5 hodin ráno zvoní budík a my již probuzení od psa vstáváme do chladného dne. O to větší je naše překvapení když vylezeme ze stanu a před námi vychází sluníčko na čistě modrou oblohu. Když se podíváme směrem k nížinám vidíme, že tam je oblačno a zataženo zatím co nad Plechým se rozevírá čistě modrá obloha. Snídáme horkou kávu se sušenkami, balíme a po půl sedmé vyrážíme k Plešnému jezeru cca 2,5 km. Hned od začátku jdeme do kopce…
Po kratším stoupání přicházíme k Plešnému jezeru a zde zjišťujeme, že cesta na Plechý je na vlastní nebezpečí. Není turisticky značená zato cestu provází Datel, který informuje o pralese, kterým jdeme nahoru směr Plechý, kdo v něm žije a kdo mu škodí. Cesta je co do výhledů moc pěkná, ale náročnost značná. Stoupání je po kamenech lesem, později mezi mrtvými stromy, které se vyskytují po celé Šumavě díky kůrovci. Docházíme k Stifflerovu pomníku s krásným výhledem na Lipno a Plešné jezero. Po jednom kilometru rovinky docházíme na vrchol Plechý. Výhled není dobrý, protože Rakousko je zahaleno pod přikrývkou mraků. Po nepříliš dobře značené cestě mírně klesáme a nečekaně hned potom stoupáme k Trojmezí, kde se schází hranice tří států (Rakousko, Německo a Čechy). Dál pokračujeme přes Třístolečník, kde potkáváme naše první 3 turisty (jsou to Němci, kteří nás tak dokonale zmatou až začneme klesat po špatné cestě). Po záchraně GPS navigací, se vracíme a klesáme po červené dolů až k Rosenauerově nádržce, kde doplňujeme zásoby vody. Cestou se kazí počasí a mírně mokneme. Před Novým Údolím pršet přestává a my jemně znechuceni tímto místem pokračujeme po červené. Cestou nás už přepadne velký hlad a proto vybalíme karimatku a uprostřed cesty obědváme na karimatce (vyruší nás samozřejmě auto lesní stráže ). Po jídle pokračujeme po červené loukami a pastvinami přičemž nám na cestu svítí sluníčko až docházíme na rozcestí Mlaka, kde se napojujeme na asfaltovou cestu po které docházíme až k mezistátní silnici u hraničního přechodu Strážný, kterou podcházíme podchodem.
Potkáváme jednu zmatenou a jednoho opilého německého turistu a naše snaha poradit jim jak se dostat na autobus je zbytečná a proto pokračujeme dále na nouzové nocoviště Strážný. Docházíme na něj kolem 17:30 po lesní cestě. Stavíme stan, večeříme a usínáme posilněni čajíkem s rumem.

Nouzové nocoviště Strážný
Vybavení: 2 x toi toi, 1 x nekrytý stůl s lavičkami
Místo zhruba pro 8 stanů. Kolem nocoviště je les a výhled na kopce. Terén se skládá z hlíny pod kterou je vrstva štěrku. Kolíky nejdou vůbec zapíchnout. Navíc při bezvětří je silně slyšet hluk ze silnice a jako poslední mínus je třeba uvést, že půl kilometru od nocoviště je benzinová pumpa.

Nachozeno: 30,2 km, převýšení 809 m.n.m., průměrná rychlost 2,8 km, celkový čas 10:40 a počasí bylo slunečné s jednou přeháňkou s kroupy a postupně přibývali na modrém nebi mráčky

Den čtvrtý – 17.5. Nocoviště U Strážného - Modrava
Automaticky se již oba budíme v 5 hodin ráno. Sbalíme stan, rychle slupneme musli tyčinku a v 6:15 vyrážíme směr Bučina. Svaly již o sobě dávají vědět a proto zmírňujeme tempo na 4 km/h ?. Cesta vede místy lesem a místy loukami. Nebe je od rána zatažené. Cesta vede přes Točnou a Žďárek, kde jemně stoupá cesta. Stejným terénem postupujeme až na Knížecí Pláně odkud mezi pastvinami plnými pasoucích se krav stoupáme až na rozcestí Bučina. Vzpomínáme na loňské nocování a pokrčujeme vzhůru až do sedla pod vrcholem Stráž. Dále pokračujeme k rozcestí Pod černou horou kde bohužel zjišťujeme, že Černá hora je zavřená z důvodu kácení stromů. S mírně zhoršenou náladou usedáme na odpočinek u Pramene Vltavy. Zde si vaříme oběd a doplňujeme vodu. Volíme novou trasu, která se prodlužuje o sedm kilometrů přes Kvildu. Po modré a bohužel po asfaltové cestě jdeme podle
Teplé Vltavy až do Kvildy, kde navštěvujeme jediné potraviny a nakupujeme jen to nejdůležitější: chleba, piškoty pro pejska a rum. V infocentru kupujeme pohled a poté stoupáme po žluté až na Březovou horu, kde poprvé potkáváme sluníčko a přes Filipovu Huť, s bolestmi nohou dorážíme na vytouženou Modravu do hostince Zlatá Stezka (nedávat si už nikdy hermelín s brusinkami), který si pamatujeme z loňska. Po 3 pivech se setkáváme s přáteli Luďkem a Líbou. Kolem šesté večer vyrážíme směr nouzové nocoviště. V této době již na nás opět svítí sluníčko a my stavíme stan a večeříme. Poté si koupeme
nohy v Roklanském potoku, hrajeme karty a pijeme rum při západu slunce. Jaká romantika ?

Nouzové nocoviště Modrava
Vybavení: 2 x toi toi , 1 x nekrytý stůl s lavičkami.
Místo u Roklanského potoka je velmi pěkné, ale pro stavění stanu je nevhodné díky nerovnostem terénu. Pohodlně si dovedu představit max.3 stany, nepohodlně 8. Kolíky na rozdíl od předchozích nocovišť jdou dobře zapíchnout.
Cedule upozorňující na nouzové nocoviště je včas a viditelně umístěna na rozcestníku bohužel však nocoviště tak jasně vidět není. Je vzdáleno od toi toi přibližně 100 metrů za stromy.

Nachozeno: 34,1 km, převýšení 565 m.n.m., průměrná rychlost 3,3 km, celkový čas 10:15
Od rána zamračené nebe, sluníčko vychází kolem druhé hodiny a svítí tak do tří a znovu se objeví až kolem šesté hodiny.

Den pátý 18.5. Modrava – Vojetice (Petrovice)
Vstáváme jako obvykle v 5 hodin ráno. Poměrně bolaví vylézáme ze stanu a jako překvapení je pro nás modrá obloha, ale bohužel i zima od Roklanského potoka. V 6:30 vyrážíme podél Roklanského potoka po červené, na rozdíl od loňského roku jdeme po této trase sami. Na rozcestníku Javoří pila se napojujeme na modrou a stoupáme pod vrchol Oblíku. Po hřebeni dále mírně klesáme a odpočíváme na slunném plácku, kde zjišťujeme, že sluníčko již má sílu. Dále klesáme stále po asfaltové cestě na Novou Studnici, Velký bor až k řece Křemelné. Přecházíme most a s vyděšením koukáme na kopec před námi, Křemelná nad stejnojmennou řekou, což je zároveň dopadová plocha střel z bývalé střelnice a proto se nemůžeme hnout z cesty ani na metr kvůli nevybuchlým střelám.
Po silnici pokračujeme až k rozcestí u Malého Babylonu. Odtud po modré kolem vrcholu Jakubice a Hamižná. Po cestě lesem docházíme do Hartmanic, kde dokupujeme vodu a přes město míříme směr Petrovice. Asfaltová cesta končí u rozcestí Krušec a začíná polní cesta, kde dáváme přestávku po které zjišťujeme, že jsme již velice vyčerpaní. Na konci pole si nejsme jisti jak dál. Žlutá vede přes soukromý pozemek, který je uzavřen závorami. Jsme moc unavení na vymýšlení jiné trasy a proto zvedáme závory a jdeme dále po žluté (kolem vyházeného hnoje). Za vesnicí, ale žlutou ztrácíme díky nepřesnému značení. Jdeme proto směr Petrovice neznačenou lesní cestou. Na žlutou opět narážíme před obcí Jiřičná. Za vesnicí stoupáme na Hrnčíř a dále po žluté polem až k rozcestí, kde se vydáváme na vlastní pěst jinou lesní cestou, která nás dovádí až do vysněných Vojetic ke Štěpánovi.

Kemp U Štěpána
Kemp na první pohled překvapí hlavně dámy. Vidíme umyvadla, kadibudky, ale nevidíme žádné sprchy. Naštěstí při ukázce kempu od servírky jsme informováni, že sprchy jsou schované vzadu za domem na dvoře. Jsou nově zrekonstruované.
Místo na kempování je rovná travnatá plocha pro cca 40 stanů a je zde ještě jedna plocha také pro cca 20 stanů. Kolíky jsou zapíchnout velmi dobře. Jsou zde 3 stoly s lavičkami.
Okolí kempu je krásné. Nad námi se pasou kravičky s telátky a za nimi je les. Kemp je obehnán křovím.

Restaurace U Štěpána
Hned při příchodu nás zarmoutí zpráva, že zrovna v této době nemají pivo Svijany a tak si dáváme na zahájení chuti Plzeň. Postavíme stan, vykoupeme se a jdeme přibližně 20 m, do restaurace. Sedíme na nově postavené prosklené terase. Postupně přichází 10 hokejistů z Plzně a dalších 10 hostů. Bohužel zjišťujeme, že pozměnili menu a již tam není steak ze svíčkové na který se celý rok Veronika těšila a tak si vybírá Rumpsteak na slanině, cibuli a faz
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2011
  • 769 zobrazení
  • 1
reklama