Hledání

22 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vresta
  • 6.9.2012
  • 371 zobrazení
  • 0
fanamana
Dřeva je v lese dost.
více  Zavřít popis alba 
  • 436 zobrazení
  • 0
adud
stahování dřeva koňmi z lesa ....velká mlha....teplota 6.st.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2014
  • 35 zobrazení
  • 0
sunkacek
Malé zastavení u Pašerácké lávky, po které přechazíme Divokou Orlici.
Lávka byla postavena především pro potřeby dřevorubců a formanů, kteří sváželi dřevo z panských lesů. Zejména v nočních hodinách ji však využívali k pašování různého zboží. Odtud tento název.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2019
  • 5 zobrazení
  • 0
mona75
První zmínky o obci se objevují na konci 14. století v souvislosti s blízkým skalním hradem Falkenštejnem. Písemné prameny z 16. a 17. století dokládají, že v blízkosti obce byly pily, v nichž se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Tyto lesy sloužily i jako honitební revír a pro získávání pryskyřice, kolomazi, kalafuny a pryskyřičného oleje ve smolných pecích.
více  Zavřít popis alba 
66 komentářů
  • 1.3.2014
  • 53 zobrazení
  • 0
olmrhonza
Stavba nové stodoly namístě staré dožilé, rekonstrukce historické roubené části.Stavba nových klenutých sklepů,stavba skleníku, venkovní kuchyně, kamenných tarasů, výroba nových oken a dveří, sauny,výroba stolů atd. Využití recyklovaných stavebních materiálů - historické cihly, kameny, část trámů, vrátek na okenici z historické rybniční výpusti, modřínové dřevo z přilehlého lesa použito na krov stodoly a výrobu štípaného šindele.Atd...
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014 až říjen 2017
  • 79 zobrazení
  • 0
makotrk
širé okolí....

hore modrou Solná hora, výhledy do Polska hřebenovkou ž. Nad býv. Ztracenou Vodou výhledy...k j a jv až na Beskydy, kol Kraví hora, dolů Malý a Velký Valštejn, Hynčice noční bus v 23 h

do Holčovice Dolní a hore Horní, rozhledna Na Skalce, Moravský kopec, pastvinami, okrajem lesů hřbetem na Kamenec, svážnicí a dřev. cestou k les. rybníkům a Sokolí Důl tmou, Spálené hospoda harmonika do rána...
cestou vlak tam z Ol. Bruntálskem do Krnova na bus a zpět opačně.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014
  • 63 zobrazení
  • 0
jord
Rozhledna na Marušce
16 m vysoká dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2014 vedle meteostanice Maruška v katastru obce Hošťálková přímo na trase hostýnské magistrály. Dvoupatrová stavba ve valašském stylu podle návrhu architekta Antonína Závady stojí v nadmořské výšce 664 m a je vyrobena ze dřeva z místních lesů pod vedením tesařského mistra Antonína Papšíka. Rozhledna bude sloužit jak turistům, tak i k meteorologickým měřením. Z rozhledny jsou překrásné výhledy do všech světových stran. Vidět můžete na nejvyšší vrchol hostýnských vrchů Kelčský Javorník, Pustevny, Lysou horu a při dobré viditelnosti až Nízké Tatry. Rozhledna je volně přístupná.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 20.3.2015
  • 106 zobrazení
  • 0
iceeh
Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.
Zdroj: http://www.atlasceska.cz/ustecky-kraj/rozhledna-stradonka-u-stradonic/
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2014/2015
  • 203 zobrazení
  • 0
starepole
Bylo nádherné slunečné počasí a s Kačenkou jsme vyrazili na malý výlet.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.
více  Zavřít popis alba 
183 komentářů
  • 1.12.2012
  • 149 zobrazení
  • 0
skoppici
Sbalili jsme si spacáky, naložili Katku, Váňu a Michala a hurá do Českého ráje.
http://www.jinolice.cz/jinolice/index.htm
Kemp se nám líbil a doporučujeme!!! Noční klid až od 12h. !!!
Dobré hospody: Gambáč, Svijany, kofola. Strava klasika jako v každém campu.A moc dobré zmrzliny...
Oheň se dá rozdělávat u každého stanu a dřeva je plný les :)
Koupání ještě ušlo a vstup je pískový.
Kousek od campu je vstup do Prachovských skal a tak jsme se tam šli kouknout přes Rumcajsovu jeskyňku a zříceninu hradu Brada.
Večer Luděk nemohl jít spát střízlivý, neboť mu nešla nafouknout samonafukovací matrace a tak jsme se zdrželi v hospodě / já už v pyžamu :) /, kde hrála skupina z Jablonce.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2009
  • 212 zobrazení
  • 0
trempoviny
Přes obec Řevnice již téměř sto roků putují trampové do svých campů, kde zapalují své obyčejné ohně i ohně slavnostní = výroční a potlachové ohně. Možná, že právě toto ovlivnilo generace místních obyvatelů, aby ukázali, že dokáží také připravit dokonalou hranici pro oheň. A když už hranici, tak proč nezkusit stavět hranice největší. Vhodné místo nad obcí, zvané Selec, a moře dřeva z brdských lesů jsou pro tento počin ideální. Hoří palivové dřevo a možná s ním i mnoho kůrovců. Letos se vyšplhala čtyřhranná hranice do výšky přes 20 metrů a byla zapsána do Knihy rekordů. Stavitelé hranice mají můj největší obdiv k provedenému dílu a zároveň poděkování ze perfektně uspořádaný čarodějnický oheň. Nezapomnělo se ani na správné občerstvení účastníků. Od čarodějnického ohně jsem se přesunul k malému čarodějnickému ohníčku a druhý den prověřil občerstvení v Zadní Třebani. Krásně prožitý střed májového týdne.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2019
  • 607 zobrazení
  • 5
franta123
Představte si tečku uprostřed Atlantiku.
Ti, kteří na ni před téměř půl tisíciletím při své plavbě modrým nekonečnem narazili, našli vlastně jehlu v kupce sena. A štěstí je neopustilo ani po vylodění. Na hornaté zelené elipse o ploše velké jako Velká Praha a vzdálené málem tisíc kilometrů od afrických břehů, nenarazili na žádné domorodce, natož pak na lidojedy s otrávenými šípy. Navíc tam našli vše, co k další plavbě potřebovali – ryby, vodu a dřevo z vavřínových lesů. Zanesli proto ten rajský ostrov do map a zatelefonovali portugalskému králi, aby si zaknihoval další kolonii. A tak Madeira patří dodnes Portugalsku.
Ale o historii ostrova vám nechci povídat, o té se dočtete jinde. Chci vám jen prostřednictvím fotografií ve stručnosti říci, jaké to tam dnes je a doporučit vám, abyste se tam vydali - letadlem je to vlastně jen kousek. Předem však upozorňuji a varuji, že návštěva ostrova bude velkým zážitkem pouze pro pět procent populace naší globalizované civilizace. Proč? Na ostrově nejsou pláže a voda v oceánu je studená! Potřeby pětadevadesáti procent šílenců mezi námi, kteří nevyznávají nic jiného než celodenní pocení se na pláži, se tu tedy nenaplní. Milovníci pláží, jeďte jinam!
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2016
  • 137 zobrazení
  • 1
tomasvphoto
Národní park Sequoia (Sequoia National Park) je národní park v jižní Sierra Nevadě, východně od kalifornského města Visalia ve Spojených státech. Byl založen v roce 1890 jako druhý národní park Spojených států po Yellowstonu. Rozloha parku činí 1 635 km2. Rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným bodem činí téměř 4 000 m; nejvýše položený bod parku, Mount Whitney (4 417 m n. m.), je současně nejvyšším vrcholem souvislé části Spojených států (kromě Aljašky). Sequoia na severu sousedí s národním parkem Kings Canyon, s nímž je spravován společně jako jeden celek Sequoia and Kings Canyon National Parks.
Park nejvíce proslavily lesy sekvojovců obrovských včetně stromu Generál Sherman, jednoho z největších stromů na Zemi. Generál Sherman roste v Obřím lese (Giant Forest), kde najdeme pět z deseti největších stromů na světě, pokud jde o objem dřeva. Obří sekvojové lesy jsou součástí 81920 ha pralesa, zasahujícího do obou národních parků. Parky dosud uchovávají krajinu připomínající jižní Sierra Nevadu z dob před příchodem evropských osadníků.
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Sequoia
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 94 zobrazení
  • 1
miissanek
Boubín (1362 m) (německy Kubany) je jihočeská hora v Boubínské hornatině, pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Nachází se 3,5 km východně od Kubovy Hutě.
Stáří Boubínského pralesa se odhaduje na 12 000 let a v minulosti měl prales i hora mnohá využití. V 19. století se Boubín používal především ke splavování dřeva a vedly tudy pašerácké stezky. V roce 1833 byla pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře vybudována na jižním svahu Boubína (2 km od vrcholu, v nadmořské výšce 925 m) splavovací nádrž na Kaplickém potoce zvaná Boubínské jezírko. Svému účelu sloužilo ještě v roce 1957. Hlavní zásluhu na vyhlášení Boubínského pralesa rezervací v roce 1858 měl schwarzenberský lesmistr Josef John[4], na jehož počest byl na Srním vrchu (1 km západně od vrcholu Boubína, v nadmořské výšce 1296 m) postaven pomník Johnův kámen označující trojmezí tří bývalých polesí – Zátoň, Kubova Huť a Včelná.
Od listopadu 2004 je na vrcholu znovu vybudovaná dřevěná rozhledna, 21 m vysoká, nabízející znamenitý rozhled na celé panorama Šumavy na jedné straně a do nitra Čech na straně druhé. Za dobré viditelnosti lze spatřit Alpy.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 13.9.2014
  • 158 zobrazení
  • 1
kpc
Brdo (586,7 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Chřibů a zároveň celých Středomoravských Karpat. Nachází se 2,5 km jihovýchodně od Roštína, v katastrálním území této obce.
Roku 1887 byly na jihovýchodním svahu Olomouckým muzejním spolkem objeveny zbytky hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné.
Na vrcholu Brda stávala až do 70. let 20. století dřevěná rozhledna. 28. října 2004 zde byla otevřena nejvyšší turistická kamenná rozhledna v Česku (výška 24 m). Jedná se o první kamennou rozhlednu postavenou na území Česka od 30. let 20. století. Je moderně a útulně zařízená. Na rozhledně je možné zakoupit turistickou známku č. 1009 (Brdo - rozhledna Chřiby).
O výstavbu se zasloužilo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby.
Původně zde stála dřevěná rozhledna, která v 70. letech dosloužila
Z rozhledny lze dohlédnout na Malou Fatru, Roháče, Jeseníky, Beskydy a Vsetínské vrchy
Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček. Na stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Náklady na stavbu dosáhly cca 5,5 mil. korun, stavba byla zahájena 28. října 2001 a slavnostně otevřena o tři roky později dne 28. října 2004
Návštěvníky čeká při výstupu celkem 99 schodů.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2011
  • 109 zobrazení
  • 0
rososka
Na konci března měla společnost AVE s.r.o. realizovat svodidla kolem úseku silnice Bzová -Točník nad Pekelským rybníkem na katastru obce Bzová, tedy po hráz rybníka. Se stavbou svodidel nesouhlasil Klub Dětí Země -Krajina a památky Křivoklátska s tím, že bezpečnost silničního provozu lze zabezpečit bez realizace svodidel, a to dopravní značkou omezující rychlost v tomto úseku. Děti Země argumentovaly tím, že v tomto úseku nedošlo nikdy k žádné dopravní nehodě. Zastupitelstvo obce Bzová však tuto připomínku nerespektovalo a výstavbu svodidel odsouhlasilo. Na základě této skutečnosti požádal odbor technický a dopravní Městského úřadu v Hořovicích o uzávěru dotčené komunikace, ke které následně skutečně došlo.
Během této uzávěry přistoupila společnost AVE s.r.o. ke kácení akátů překážejícím výstavbě svodidel. Přitom byly pokáceno i 6 akátů o průměru kmene 53-58 cm na katastru obce Točník, navíc 1 akát byl výrazně poškozen.Je třeba uvést na pravou míru tyto skutečnosti:
1) na Obecním úřadu v Točníku nebyla podána žádost o kácení dřevin rostoucích mimo les,
2) nikdo nejednal s Obecním úřadem v Točníku o realizaci svodidel, ani neproběhlo žádné stavební řízení,
přičemž nebyl respektován územní plán obce Točník a jím stanovený biokoridor Holý vrch-Zámecký kopec,
3) nebyla splněna zákonná povinnost dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Investor nepožádal ChKO Křivoklátsko o závazné stanovisko a rozhodnutí v této věci(území ChKO Křivoklátsko),
4) nebyla splněna zákonná povinnost dle zákona o památkové péči. Investor nepožádal o závazné stanovisko a rozhodnutí odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Hořovicích.
Na základě těchto skutečností podaly Děti Země-Klub Krajina a památky Křivoklátska dne 21.3. 2016 podnět na ChKO Křivoklátsko k zahájení přestupkového řízení v této věci. ChKO Křivoklátsko vůbec neodpovědělo.
Dne 23.3. 2016 proběhlo na základě podnětu Dětí Země místní šetření na místě samém za účasti Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, zástupců Obce Bzové a Obce Točníku, avšak bez pozvání Dětí Země. Při tomto šetření bylo dohodnuto, že Obecní úřad v Točníku vydá dodatečné rozhodnutí o pokácení 6 akátů na katastru obce Točník.Tím byl také vysloven souhlas s umístěním svodidel na katastru obce Točník. Žádné stavební a další povolovací stanovisko či rozhodnutí nebylo poskytnuto(ChKO, památkové pásmo hradů, územní plán).
V současné době jsou již svodidla hotová. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje zdůvodnila svou dodatečnou žádost o kácení dřevin rostoucích mimo les zajištěním bezpečnosti silničního provozu dle platné legislativy. A my jen můžeme dodat, že zároveň bez respektování ostatní legislativy a s porušením zákonných povinností. Platí v této zemi jen zákony, které se hodí a ostatní nikoli?

Petr Zemánek
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2016
  • 81 zobrazení
  • 0
serp
Novým turistickým lákadlem v podobě dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm se může od podzimu 2005 pochlubit obec Vrbice nacházející se 4km od Kostelce nad Orlicí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Vrcholek Kastelu (445 m), na jehož temeni stával kdysi kostel postavený zřejmě ve 13. století, nesl rozhlednu již v minulosti. Kolem roku 1937 zde armáda vystavěla triangulační věž, která byla vysoká 37 metrů. Ačkoliv nebyla oficiálně přístupná, lidé si vždy našli způsob, jak na ni vystoupat. Po válce již armáda o věž neprojevila zájem a ta připadla okresu. Na dřevěné konstrukci se postupně začínal projevovat zub času a v roce 1946 bylo rozhodnuto o jejím stržení. Třetinu dřeva byla rozprodána, zbytek byl rozdělen na otop mezi místní občany.
O výstavbě nové rozhledny rozhodnulo zastupitelstvo obce na podzim roku 2004. Rozhlednu umístěnou poblíž vrcholku Kastel projektoval Antonín Olšina z Vysokého Mýta. Výška stavby je 29 metrů, přičemž vyhlídkové plošiny jsou v 11 a 25,5 metrech. Na stavbu bylo spotřebováno 50 m3 modřínové kulatiny, 45 m3 betonu a 10 tun oceli. Stavební práce zajistila dodavatelská firma Vaspo s.r.o. Vamberk v měsících srpen - říjen 2005. Kolaudace stavby proběhla 22. listopadu 2005. Finančně se na výstavbě podílelo Ministerstvo pro místní rozvoj (800 tis. Kč) v rámci Programu obnovy venkova, Královéhradecký kraj a obec Vrbice. Za rozhlednu obec zaplatila milion tři sta tisíc korun. Její skutečná hodnota je ale mnohem vyšší, neboť zahrnuje cca 50 kubických metrů dřeva z obecních lesů a téměř sedm set hodin práce dobrovolníků z obce. Stavbu si Vrbičtí dali jako dárek za vítězství v krajském kole soutěže o Vesnici roku 2004 a za třetí místo v kole celostátním.
Oficiální zpřístupnění rozhledny proběhlo 15. dubna 2006 za účasti více než 1 tisíce lidí.
více  Zavřít popis alba 
89 komentářů
  • 31.7.2015
  • 104 zobrazení
  • 11
jura1972
Dopolední vycházka do nějkrásnějších míst I. zóny Národního parku Šumava. Za silného deště postup z Modravy proti proudu Roklanského potoka přes Rybárnu na bývalou Javoří pilu, poté krátký výstup na Tříjezerní slať pod vrcholem Oblíku, návrat přes Rybárnu na Modravu, celkem 11 km.
„Bažinaté louky, klečí porostlé slatiny, jimiž protéká několik potoků, naplněných brunátnou vodou, a nekonečný počet menších struh a vodotoků. Údolina je sevřena se všech stran lesem pokrytými vrchy, otvírajícími se pouze k jihovýchodu, kde propuštějí mocný potok, řečený Gross-Müllner, v nějž se všecky tyto vody slily, a jenž teče k Madru, kde, spojiv se s Lusenbachem a jinými lesními potoky, tvoří Vydru, na severu a severozápadu strmí mocný Steining, na západě nyní zčásti holé, tehdá ještě neprostupným houštím pokryté divočiny Fallbaumu, jih uzavírají menší výšiny, vesměs slatinaté, dopouštějící pohled na ohromnou dvojitou báň Roklanu. V zimě jest celý tento kraj jediná sněžná poušť, černými lesy přerušena, toky nikdy nemrznoucích vod odrážejí se co černé stuhy od nekonečné bílé pokrývky. Dnes tudy vede dosti pěkná upravená silnička ze Stubenbachu do Madru, jiná odtud přes Schätzenreit do Rehberku a třetí k weitfällské nádržce, všecky tyto cesty počaly se tehdá stavěti a upravovati, jediná ze Stubenbachu do Madru už existovala, ale v jakém stavu! Hrůza pomyslit! Takové kamení, takové výmoly, že jízda po ní mívala účinek důkladné masáže. Ostatní cesty, vedoucí k tomuto středisku, kde skládalo se z hlubokých hvozdů vyvážené dříví, byly pouze dočasné, ujeté ponejvíce jenom v zimě, kdy mráz klenul mosty přes bahniska, sníh vyplňoval mezery mezi šedými balvany rulovými.“ Toť z díla česko-rakouského spisovatele Karla Klostermanna "V ráji šumavském". Vznik samoty na Javoří Pile je spjat s dřevařskou kolonizací Šumavy na začátku 19. století. Samota se v podstatě členila na tři části – pilu na zpracování dřeva pro resonanční továrnu na Modravě, hájenku s hostincem U Tetřeva a usedlosti, které stály u soutoku Javořího a Tmavého potoka. Je třeba doplnit, že k samotě na Javoří Pile nepatřilo dodnes stojící stavení, které se nachází při cestě z Javoří Pily na Poledník. Toto stavení bylo postaveno začátkem 60. let 20. století coby jeden z objektů pohraniční roty Javoří Pila. Pila na Javořím potoce je spjata s osobou Františka Bienerta, který v roce 1827 na Modravě zřídil továrnu na resonanční dřevo. S nárůstem výroby tohoto specifického dřeva na hudební nástroje se Bienert rozhodl zřídit dvě menší pily – první v roce 1852 v Prášilech a tu druhou v roce 1856 na Javořím potoce u Modravy. Pila se nacházela na levém břehu Javořího potoka a zpracovávala dřevo z okolních lesů. Po skončení provozu továrny na Modravě v roce 1880 ukončila provoz i Javoří Pila. Pila byla zbourána v roce 1892. Na leteckém snímku z roku 1949 ještě stojí zřejmě pomocná stavba (přístřešek) již bývalé pily. Dnes tu po objektu pily zůstaly pozůstatky náhonu, který byl napojen na Javoří potok. Objekt hájenky a hostince U Tetřeva se nacházel naproti pile na zpracování dřeva, přes cestu. Hájenka byla zřízena knížetem Schwarzenbergem pro lesnický personál někdy na začátku 19. století. Hájenka později, zejména v období prvorepublikové turistiky sloužila i jako hostinec U Tetřeva s turistickou noclehárnou. Průvodce z roku 1908 hostinec U Tetřeva popisuje „se dvěma pokoji o 8 lůžkách a studentskou noclehárnou, jednoduchá strava.“ Průvodce z roku 1938: „státní hájenka, jídlo (pstruzi), noclehy, ve 3 místnostech 15 lůžek.“ Objekt hájenky a hostince zanikl po 2. světové válce v souvislosti se zřízením hraničního pásma. Stalo se tak zřejmě v roce 1950. Na leteckém snímku z roku 1949 objekt hájenky a hostince, společně s dalšími domky stojí. Dnes nám ho připomíná rozvalina kamenné podezdívky stavení. U soutoku Javořího a Tmavého potoka se nacházely dvě až tři usedlosti, které vznikly v 19. století v souvislosti se zpracováním dřeva z okolních lesů. I tyto objekty zanikly po 2. světové válce v souvislosti se zřízením hraničního pásma. Na leteckém snímku z roku 1949 domky ještě stojí. V místě soutoku obou potoků dnes lze dohledat základové zdivo. Blízké jezírko nebo chcete-li rybníček měl zřejmě hospodářský význam. Když už jsme u těch jezírek, tak s lokalitou Javoří Pila je spojeno ještě jedno jezírko nebo spíše nádržka - navršenou hráz s betonovým stavidlem najdeme kousek od soutoku Javořího a Roklanského potoka. Nádržka byla vybudována v době, kdy území zabrala Pohraniční stráž a měla hospodářský význam - chovaly se v ní ryby.
Tříjezerní slať je menší horské vrchoviště prameništního typu (5 ha) pod svahem Oblíku (1224 m) v I. zóně Národního parku Šumava, 4 km severozápadně od Modravy. Tříjezerní slať se rozprostírá v chladné a vlhké oblasti se 160 mrazovými dny v roce a s průměrnými ročními srážkami 1 100 mm. Mocnost rašeliny je asi 4,5 m. Svůj název dostala slať podle tří jezírek uprostřed vrchoviště, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. V jejich okolí najdeme typické vrchovištní rostliny jako je kyhanka sivolistá, klikva bahenní, suchopýr pochvatý, vlochyně bahenní, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní nebo ostřice mokřadní. Rašelinná kleč rostoucí i na ostatních šumavských slatích je křížencem borovice kleče a borovice blatky. Naučná stezka s poválkovým chodníkem a informačními tabulemi byla zprovozněna v roce 1979.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2017
  • 116 zobrazení
  • 2
fotolukaso
Obec Fláje, v letech 1956 - 1960 náležející do okresu Litvínov a před tím do okresu Duchcov, ležela v Krušných horách jihovýchodně od Českého Jiřetína. Nejbližší obcí, vzdálenou jen několik kilometrů východním směrem od Flájí byla Nová Ves v dnešním okrese Teplice.
Vesnice byla snad pojmenována podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha), nad jehož horním tokem ležela. Jméno má zřejmé neslovanský původ a vyskytovalo se v minulosti ve tvarech: Flew, fflagie, Fíley, Fleja či Fleyh.

První písemná zmínka o Flájích pochází z roku 1346 a souvisí s existencí kostela a fary, náležející k míšeňské diecézi a vikariátu se sídlem ve Freiberku. Současný stav historického poznání nám neumožňuje nahlédnout, kdo byl zakladatelem obce.

Vzhledem k pozdějším prokázaným vazbám k hradu Osek je možné soudit, že při vzniku obce stáli páni z Rýzmburka, kteří v roce 1398 prodali hrad, město Duchcov a 25 manství míšeňskému markraběti Vilémovi. Tento majetek vlastnili Míšeňští až do roku 1459, kdy připadl zpět České koruně a vystřídal poté několik dalších majitelů, až jej v roce 1523 získal Děpolt z Lobkovic. S největší pravděpodobností se tyto majetkové posuny týkaly i Flájí, neboť v roce 1538 při dělení lobkovického zboží mezi Děpoltovy potomky připadl" zámek Ozsek,... městečko pod Wosekem...ves fflagie (Fláje) s mlýny prkennými..." jako díl Václavovi z Lobkovic.

Ve vlastnictví zmíněného rodu Lobkoviců zůstaly Fláje až do roku 1651, kdy přešly, po smrti Polyxeny Lobkovicové (rozené z Talmberka, po druhé provdané za hraběte Maxmiliána z Valdštejna), do rukou Valdštejnů a staly se posléze součástí jejich panství Duchcov - Horní Litvínov. V jeho rámci setrvaly až do roku 1848.

Ve 2. polovině 16. století se pod saským vlivem hlásilo obyvatelstvo k protestantství a v roce 1653, nedlouho před rekatolizační misi mosteckých kapucínů (1667-1670), si postavilo evangelickou modlitebnu. Za působení kapucinu byla vystavěna nová farní budova, obnovena škola a rozšířen kostel.

V roce 1583 bylo v obci napočteno 9 osedlých osob (mimo rodinných příslušníků). V polovině 18. století zde již byli 34 hospodáři, 2 mlynáři, 2 krejčí, řezník, forman, obecní pastýř a
učitel. Vzhledem k tomu, že půda v horách nebyla úrodná, ale zato se zde nacházelo bohatství lesů, velká část obyvatel se zabývala jistě i těžbou dřeva. Zájem o dřevo z okolních lesů ostatně projevovali saští kurfiřti již v 16. století a pro jeho snadnější dopravu na saskou stranu hranic nechali po dohodě s Lobkovici vybudovat v letech 1624 - 1629 plavební kanál, jehož zbytky lze ještě dnes v terénu vystopovat.
V roce 1833 stálo ve Flájích 88 domů se 491 obyvateli. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Fláje v roce 1850, kdy tady žily 603 osoby.

Ve Flájích stával dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Byla to jednolodní stavba s trojbokým presbytářem a předsíňkou na jižní straně. V jádře se snad jednalo o původní evangelický kostelík s pozdějšími úpravami v letech 1667 - 1670, jak již bylo dříve zmíněno. Z jeho zařízení lze jmenovat mimo jiné gotickou sochu Piety z doby po roce 1450 či pozdně gotickou Kalvárii (okolo roku 1500). Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jako významná památka lidové architektury, byl před likvidací obce přemístěn do Českého Jiřetína a v roce 1995 bylo dokončeno jeho restaurování.

Obec Fláje zanikla v letech 1958 - 1960 v souvislosti s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže.

http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1436671
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2014 až srpen 2015
  • 352 zobrazení
  • 0
reklama