georgedrazil
Cestou na valnou hromadu Spolku přátel hradu Lukova jsem se stavil zkontrolovat chalupu. Cesta ze spolkové oslavy druhý den již vypadala jinak...
Více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 5 zobrazení
fotkymachova
Včeličky si mohly tento týden vyzkoušet přebírání a vytahování sněhových vloček. Děti si vypracovaly těsto na perníčky, které si druhý den upekly a vykrajovátky přinesenými z domova vykrajovaly vánoční tvary. Navštívil nás Mikuláš se svými pomocníky na školní zahradě, děti mu zarecitovaly básničku a zazpívaly písničku. Za odměnu dostaly adventní kalendář. Poté šly ozdobit vánoční stromeček, který byl pro nás připraven na Masarykově náměstí.
Více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 28 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
dig
Druhý den ráno po sněhové plískanici se ukázalo, že přes noc napadl sníh. Tu a tam se ukázalo zubaté sluníčko, ale jinak bylo stále zataženo, ale bylo o dost víc světla než předchozí den.
Více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 27.11.2021
  • 120 zobrazení
jahodas
Srnky u nás za humny . "Jednorožec" a jeho dosti velké stádečko asi 10 ti .První foto skoro za tmy a další druhý den v lepším světle
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 17 zobrazení
toh
Listopadový státní svátek jsme prožili na ranči ve čtyřech s psím trampem Kouďákem. Večer jsme likvidovali vodkní zásoby s džusanem kusanem a kecali jsme a plánovali osadní akce dlouho do noci. Jediný Kouďák pil vodu a večer skoro prospal. Druhý den byla Maruška Aničkou zaučena v odnosu tříděného odpadu a my s Kardem vyrazili na malý čundr po zaniklé vlečce z letiště na Mimoň. Vlečka tu byla vybudována v 50. letech minulého století pro potřebu rostoucího tehdy polního letiště. Po zaniklé trati jsme se dostali k velikému železnému mostu přes Krokodýlí řeku, který tu byl postaven v 70. letech, aby po něm mohli Rusáci převážet tajně tanky. Most je dlouhej 95 metrů a ještě v roce 2006 se po nem dalo chodit. Ahoj Cipajs.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 51 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jahodas
Druhý den dole mlha a tak za slunkem nahodu. Tentokrát na Velký Javorník 918 m
Více  Zavřít popis alba 
  • 15.11.2021
  • 44 zobrazení
sdhspytihnev
28/2021 - 10.listopadu v 22:23 hod - Požár, nízké budovy. Babice, hoří fasáda domu. Výjezd jednotky v 22:27 hod s technikou CAS 32/9000 S3R Tatra 815 v počtu 1+2 a s technikou CAS 27/1800 M1Z Dennis Rapier v počtu 1+3. Po příjezdu na místo prováděli hasiči hašení požáru pomocí vysokotlakého proudu uvnitř domu a rozebírání a dohašování konstrukcí. Hasební práce prováděli v dýchací technice a za použití termokamery. Na místě dále byly jednotka z HZS Zlínského kraje stanice Uherské Hradiště s CAS i automobilovým žebříkem. Dále jednotky SDH Babice, jednotka SDH Traplice a jednotka SDH Napajedla. Po likvidaci požáru se naše jednotka vrací již druhý den a to v 01:08 hod zpět na základnu.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 33 zobrazení
makovka2
Příprava a průběh dne
Druhý den po stezce
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 35 zobrazení
alekan
  • 25.10.2021
  • 19 zobrazení
jabed
První den Hořovice- Rožmitál p.Tř., Druhý den Rožm.- Třemšín- Nepomuk město- Rožm.
Třetí den Rožm. - Praha
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 50 zobrazení
jednicky
Světlušky z družin Krťat, Veverek a Borůvek se vypravily na dvoudenní výpravu. Samy si uvařily večeři a druhý den se vydaly do ZOO na Hluboké nad Vltavou a poté si ještě vyřezaly dýně jako ozdobu k blížícím se dušičkám. :)
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 81 zobrazení
palko1963
Už podruhé jsem přijal pozvání na každoroční výpravu do Jeseníků. A tak jak loni jsme okusili první sníh. Naše putování začíná v Jeseníku s prvním cílem na Rejvízu. Druhý den pokračujeme Pásmem Orlíka na Praděd. Jelikož je chata na Šeráku zavřená, třetí den se vydáme na Vysokou holi, k Františkově Myslivně a Divokým dolem na chatu Švýcárna. Poslední, čtvrtý den míříme do Červenohorského sedla a přes Keprník na Ramzovou. A pak vlakem domů.....
Více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • letos v říjnu
  • 182 zobrazení
krupamir
Za deště asi po 25 km jízdy z Mostaru navštěvujeme poutní místo Medjugorje.Je jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v katolickém světě.Na území farnosti se údajně v červnu 1981 zjevila 6 mladým lidem Panna Marie,matka Ježišova.Mladí tu uviděli mladou ženu s dítětem v náručí jež jim ukazovala,aby šli blíž,což ze strachu neučinili.Ovšem druhý den se někteří z nich vrátili a dle jejich tvrzení se s Pannou Marií modlili a povídali si.Denně tu přicházejí tisíce věřících z celého světa a poutní místo navštívilo přes 25 milionů poutníků.
Ještě za silnějšího deště jsme se přesunuli k mohutným vodopádům Kravica,které jsou 120 m široké a 27 m vysoké a které se nachází na území opčiny Ljubuški nedaleko hranic s Chorvatskem a asi jen 5 km od Medjugorje.
Více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 10.10.2021
  • 57 zobrazení
ntafra
16 KM pěší výšlap ( druhý den semináře KČT , odbor Zlín). Soláň - Tanečnice - Hažovické díly - Valaššká Bystřice
Více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2021
  • 8 zobrazení
joona
Druhý den jsme navštívili Jestřebí ( Habstein )- Zřícenina hradu na dominantním pískovcovém skalním útvaru. Prvá zmínka o hradu se vyskytuje v predikátu Ronovce Hynka z Jestřebí v roce 1296,poté na dlouhou dobu hrad z písemných pramenů mizí v roce 1403 v predikátu Jindřicha Berky z Dubé,,Farní kostel sv. Ondřeje( 1780–1781 ),,Socha sv. Antonína Paduánského,, zvonice na hřbitově,, křížová cesta na hřbitově.V České Lípě jsme ještě stihli židovský hřbitov ( 1575 ),,Wedrichova hrobka ( podnikal v barvení látek a modrotisku, založili továrnu na potiskování látek ),,Poklopový most přes řeku Ploučnici ( 1913 )..Oba dny byli za poznáním krásných míst a odjeli spokojeni ,,
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 15 zobrazení
kabuf
„Pověst vypráví o služebné žijící na Novém hradě, která se díky své kráse stala trnem v oku hradní paní. Ta ji jednoho dne obvinila z krádeže prstenu. Proto rozkázala, aby byla na místě zvaném Kolohnát vpletena do kola. Avšak jeden večer se u hradní paní v komnatě zjevila zavražděná mladá služebná. Krutá žena toto setkání nepřežila. Od těch dob se v noci z Kolohnátu ozývalo bolestné naříkání. Hradní pán, na radu kaplana, zde nechal zbudovat železný kříž. Od těch dob se již nářek neozýval.“
Název Kolohnát je zachován dodnes, ale jelikož Nový hrad nikdy neměl uděleno hrdelní právo, je zřejmé, že název pochází ze zkomoleniny slova kolonáda, která nad adamovským zámkem stávala. Pověst je pověstí, ale faktem je, že v těchto místech stávala kolonáda, která byla součástí Vranovsko – Křtinského areálu vytvořeného Lichtenštejny. Sloužila jako vyhlídka do údolí a skládala se z šestnácti dórských sloupů. Projektoval ji Josef Hardtmuth a vznikla roku 1807. Do současnosti se dochovaly pouze základní zemní úpravy. A nedaleko od stavby byl vztyčen kříž. Léta, po které stál v hustém lese, se na něm podepsala a tak musel projít v průběhu roku 2013 rekonstrukcí, které se ujal tradiční účastník našeho KOBu Jirka Hromek. Nyní je kříž zbaven rzi a natřen černou barvou.
Trasa je dlouhá 12.5 km, ale kvůli terénu se z ní stává náročný celodenní výlet. Já šel skoro devět hodin. A to jsem kvůli bolesti chodidla pravé nohy musel z Kolohnátu sestoupit ke Svitavě o něco dříve. Přiznám se, že v některých místech kvůli příkrému svahu i po čtyřech. Ověřil jsem si zatímní možnost průchodu či průjezdu evropsky známé Jantarové cyklostezky. Příští rok po ní budou jezdit náklaďáky při rekonstrukci přilehlé trati. Už dnes na ní chybí jedna kolej. Absolvováním této etapy jsem došel do cíle celého letošního KOBu. Zdraví BUF
První říjnovou sobotu jsem absolvoval mou poslední etapu letošního KOBu. TentoX pěšky. To jsem si dal ???!!! V první půlce trasy romantická oboupobřežní procházka v blízkosti řeky Svitavy s mnohametrovým až čtyřbodovým pohybem výskokem nad blanenské tunely. Úžasný pohled na trať. V druhé části zahájené výstupem po červené značce od Kateřinského mostu se prochází opravdovou "vietnamskou buší" po suťoviscích a nutném přelézání stovek padlých stromů. Tak strašný terén nevydržela má pravá pata. Každý druhý bolestivý krok mne donutil z Kolohnátu nad Adamovem někdy i po čtyřech sestoupit do údolí Svitavy. Alespoň jsem mohl referovat organizátorům o průchodnosti trasy tradičního přeběhu z nejnižšího do nejvyššího místa okresu Blansko, jehož termín byl hned druhý den tohoto výletu. Celkem i s cestami na nádraží v BnS a zpět jsem ušel více jak 27 000 kroků. Věřte, že druhý den jen jeden. Mobil s krokoappkou totiž ležel celý den vedle skučícího majitele. Dodnes nosím podpatěnky a bolest se mírně snižuje. Asi při mé váze a vyzrálému více jak šedesátiletému stáří je pohyb po deseti kilometrech již za hranou??? Zdraví BUF

ČASEM DODÁM TEXTY K FOTKÁM.
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v říjnu
  • 68 zobrazení
toulkyjendy
Druhý den zájezdu míříme znovu do bývalého vojenského prostoru. Hlavním bodem dnešního programu jsou Padrťské rybníky, konkrétně Hořejší a Dolejší Padrťský rybník, které jsou největší. Během cesty se ještě stavíme na Jahodové hoře, bohužel jahody nebyly ani pořádný výhled nebyl, ale i tak na ní bylo hezky. Při návratu na ubytování ještě navštívíme Budhistickou stúpu nad Těnovicemi.
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 1.10.2021
  • 44 zobrazení
makylenka
Legoland - ubytování v Heidenheimu a druhý den procházka k Hohlenstein
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 47 zobrazení
janablah
druhý den
Kategorie: krajinapříroda
Více  Zavřít popis alba 
302 komentářů
  • 27.9.2021
  • 425 zobrazení
hurrikan39
Jsou to malepotvory a jejich tam milliony,kdyz vas kousne naskoci vam druhy den podebrany vred, zanechava jizvu. Muzete ho mackat v prstech anic se mu nestane jenom vas kouse, je tvrdy jak diamant, jedine mezi nechtty jako blechu ho zabyjete, strikam je s redenym Melatonin.
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.9.2021
  • 29 zobrazení
bikerbob
Po nalákání jedním kamarádem a nakonec odřeknutí druhým jsem byl přesto všechno tak natěšený, že jsem do Rumunska vyrazil nakonec i jen sám.
V sobotu jsem vyjel brzy ráno a šlo mně jen o co nejrychlejší přesun za rumunské hranice. Takže přes Slovensko hlavně dálnice, přes Trebišov, kousek přes Maďarsko a pak už Rumunsko. Kdyby se dařilo, chtěl jsem přespat až poblíž Baia Mare, které je kousek od hor. Dvouhodinové čekání na maďarsko-rumunské hranici ale vzalo plánem za své a přes booking jsem si našel penzion v příhraničním Satu Mare.
Kvůli pozdnímu příjezdu do penzionu jsem neměl ani jednu Lea, tak jsem se v neděli ráno pokoušel najít bankomat. Google nebyl vůbec aktuální a využil jsem tak směnárnu. Bohužel kurz horší než později zjištěný kurz při platbě kartou. Příště raději objedu všechny nabízené bankomaty, snad bude některý funkční.Po zhruba hodině cesty se konečně dostávám do hor s minimálním po sezónním provozem a užívám si krásných výhledů na hory, údolí, vesničky a kláštery z asfaltových i nezpevněných cest. Některé z cest se nakonec ukázaly jako neprůjezdné ale díky krásné přírodě to člověku vůbec nevadí. Když jede člověk sám, tak zastavuje, fotí, stravuje se a jede jen kam sám chce. Při celodenní jízdě mně společnost nechybí, jen večer není taková zábava. Kolem šesté večer, při stmívání, objevím v jedné vesniče šipku na privát, který se mně po chvíli podaří najít. Staří majitelé spí v dřevěném domečku a ze zdeněho mají vytvořen malý penzion. Stařík zatopí pod kotlem a do deseti minut mám teplou sprchu, kde ani černá voda z unikajících sazí nevadí. Hlavně že hřeje.
V pondělí ráno se ochladilo na nějakých šest stupňů. Podle předpovědi ale bude přes den zase polojasno a v nižších polohách i kolem dvacítky. Opět se motám po včera večer vytýčené trase, občas udělám neplánovanou odbočku na cestu, která vede zajímavým směrem k nějakým pěkným kopečkům. Hned druhá dopolední odbočka se mně trochu nevyplatila. Nezpevněná cesta se ukázala po pár kilometrech jako neprůjezdná a náhradní trasa mě zase neplánovaně vyhodila ze sedla. Pomalá rychlost ale pár kamenů velikosti pěsti dokáže se žebry udělat své. Po demontáži kufrů a brašny jsem ale i poškubanými žebry s vypětím všech sil motocykl zvedl. Ještě, že to nebyla klíční kost :-D Do nejbližší vesnice to bylo tak 3-5 kiláků. Náhradní rodeo odbočka se však ukázala jako slepá a tak nezbylo, než se stejnou trasou vrátit zpět na asfalt. Žebra byly cítit při nasedání a vysedání, při prudké manipulaci s řidítky a při velkých hrbolech. Jet se ale celkem dalo, tak jsem pokračoval dál. Cesta mně po pár kilometrech opět zavedla na šotolinu ale s pevným podkladem, tak jsem to neootčil a zkusil projet. Pár kiláků v pohodě ale ve vesnici mně navedla navigace do kopce opět s velkými převalujícími se šutry. Nakonec jsem to neustál a s oslabenou rukou kvůli bolesti v žebrech jsem to na místě neudržel. Opět nezbylo než sundat všechny kufry, prázdné moto zvednou ... a po šedesáti metrech vyjet za zatáčkou na sfalt. Kurňa, taky jsem to mohl ustát :-D Žebra se ale začaly ozývat čím dál víc a vynášení kufrů a vaku do prudkého kopce mně taky zrovna nepřidalo. Po nabalení motocyklu raději v navigaci zakazuji nezpevněné cesty a pokračuji dál po trase. Druhý den ráno se uvidí, jestli to zvládnu dál nebo se budu muset vrátit. Což se mně moc nechce, protože počasí je luxusní a příroda rumunských hor překrásná. Na nocleh narážím opět po šesté večer v příjemném motorkářském kempu s penzionem a starostlivým německým majitelem.
V úterý ráno se zdají být žebra lepší. Sice je pořád problém vstát z postele ale nemusí jít vše rychle, hlavně, že to jde aspoň pomalu :-) Rozhodnu se tedy pokračovat dál ale už jen po asfaltu. Do poledne dám i s návštěvou moto muzea nějakých dvěstě kilometrů a žebra se zase začínají hodně ozývat. To už cítím, že bude hůř. Mířím tedy po původní trase směrem k západu a opět se rozhodnu co mně asi žebra dovolí. Před sedmou večer při slézání z motocyklu u motelu ale cítím, že budu mít další den asi poslední šanci zvládnout cestu domů. A při hekání a postupném odnášení vaku a aspoň zadního kufru do pokoje ve druhém patře vím, že i ta šance bude s odřenýma ušima :-)
Ve středu brzy ráno sotva vylezu z postele a už se mně ani do sprchy nechce. S námahou se sbalím a kolem čtvrt na sedm (v Rumunsku je oficálně čtvrt na osm) vyrážím k domovu. Dám na navigaci a jedu delší trasou přes Miskolc, kde by ale díky dálnici měla být cesta o půl hodiny kratší. Najdu si i celkem rozumnou pozici, kdy nejsou tolik cítit jak žebra, tak svalové křeče, které chytám pod levou lopatkou. Díky bohu za tempomat. Před rumunským Baia Mare je několik kilometrů dlouhá kolona. V protisměru je neustále provoz, že se nedá ani moc předjíždět. V blízké vesnici pak najdu na navigaci pár objízdných cest po okolních uluičkách, parkrát to šoupnu přes pruh pro cyklisty a než se z kolony vymaním, ukazuje mi navigace hodinové zpoždění. Ještě, že se mně podaří na rumunsko maďarské hranici přijet k závoře se dvěma auty, kdy za mnou nějaký velitel okamžitě umístí z okraje do jejího prostředku značku zákazu vjezdu. Ve druhé koloně totiž čeká tak dvacítka aut. Bohužel dálnice z Miskolce do Košic je uzavřená a tak kromě 80 kilometrů navíc je ještě i cesta o skoro hodinu delší :-D A pak kousek před maďarskými hranicemi, pár minut po předjetí třech kamionů, na dvou hlubokých asfaltových propadlinách vyskakuje můj levý kufr z držáku a jiskří dobrých 15 metrů po asfaltu. Takže kromě prohlubní je už i dobře odřený :-))) Abych zabránil kolizi kufru s kamiony, ne-li něčemu horšímu, spěchám a při sesedání už bolavé tělo neudrží motocykl a ten si v klidu lehá do trávy vedle silnice. Taky mám chuť se natáhnout :-D Nakonec projede v rychlých intervalech asi patnáctka kamionů, než se objeví aspoň dodávka, kterou se mně podaří zastavi a dva manželé mně pomohou motocykl postavit. To už s mými žebry vážně sám absolutně nezvládám ;-) Ono už při každém nasednutí nebo sesednutí musím chvilku spočnout, než se můžu zase hýbat. Už mě ale čeká jen jedno sesedání na slovenském dalničním odpočívadle, abych se za soumraku více oblékl a jedno sesedání na slovenské benzince před hranicemi na tankování. Pak už jen z Bytči do Rožnova déšť a z Bumbálky mlha. Poslední sesedání je v děvět večer doma ve firmě ... a tak není divu, že po druhém středečním jídle ulehám na gauč zase bez sprchy. Však ve čtvrtek je taky den :-D
Přes všechny štrapáce to stálo opravdu za to a ničeho nelituji. Příští rok snad dostane Broňas svou Pan Americu ještě před létem a vyrazíme znovu ;-) Ještě je co v rumunských horách objevovat a klidně i znovu navštívit ;-)
Kategorie: cestování
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • letos v září
  • 108 zobrazení
strediskoleknin
Výprava na Čabarku 25.-26. září
Hříbata a Lvíčata po krátkém úvodu na městských slavnostech vykročily z města a cesta je vedla přes schůdné i neschůdné cesty, přes oběd který jsme si uvařili na tábořišti do krásného sadu na Čabarku u Kostelce.
Tam přišli po svých i Veverky, se svými vedoucími jež do té doby pomáhali s aktivitami na slavnostech. Ani mladší se nenechali zahambit a dorazili v dobré náladě, přičmž si cestu zpestřili řadou her. Obě skupinky v místě strávili hezký podvečer a užily si například bitvu se senem a oheň.
Pro menší děti si pak přijeli rodiče a než jsme odtroubili večerku stihly ty starší ještě pár písniček u ohně, malou výpravičku odvážných tmou a pozorování ohňostroje nad Heřmanovým Městcem. Pak nás ten den čekala noc ve stanech které si děti odpoledne postavily a o půlnoci dokonce prý někdo zahlédl i bílou paní...
Druhý den jsme se rozhýbali rozcvičkou a po vydatné snídani, úklidu a seznámení s Lucinkou a kouzelnou Lucernou jsme společně vyšlápli směrem dolů do Heřmaňáku, kde jsme v poledne celou akci zakončili 🙂.
Celý víkend přinesl mnoho fajn zážitků, upevnili se vazby v šestkách a děti se dozvěděli i ledacos nového. V neposlední řadě si vyzkoušeli poprvé výpravu "po vlastních".
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 49 zobrazení
Reklama