Hledání: honitba - voda

Pro dotaz honitba - voda jsme našli 231 výsledků.
AKCE -25 % s kódem
25% sleva na fotodárky
Oslavte Den žen originálním dárkem
Kód: MDZ-2021
MDZ-2021
kulik
  • 13.4.2008
  • 111 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
manonlescaut
1. ročník memoriálu Jitky Hromadové probíhal v honitbách MS Háj - Jilešovice - zahájení , MS Hrabině - Smolkov - les, MS Bohuslavice - voda
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2009
  • 679 zobrazení
omschomutov
Ve dnech 10.-12. května se v areálu Vysočany a honitbách Nezabylice, Údlice a Malá Voda konala nominační soutěž Memoriálu Richarda Knolla. Vybojovat si postup do dvacítky nejlepších si přijelo 36 psů a jejich vůdců.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2019
  • 883 zobrazení
pepazbuku
Přesto, že jsme malé MS s malou plochou vody, podařilo se několika členům odstřelit 30 ks kachen které spestří na naší myslivecké zábavě tombolu. Na závěr jsem rpřidal několik fotek z naší honitby.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2009
  • 147 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
mspodripankrabcice
Protože v honitbách se stále snižují stavy zvěře, rozhodli jsme se něco proto udělat. Ujal se toho náš člen Miroslav Medáček, který začal rozmnožovat divoké králíky, než je na začátku května vypustil, udělal pro ně uměle vybudované nory, krmelec, který stále doplňuje a zdroj pitné vody.
Nyní čeká, až odrostou další mláďata, které poté také vypustí.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.5.2014
  • 230 zobrazení
pepazbuku
Dne 17. 11. 2012 se v honitbě ,, BOR " Ludvikovice u Děčína konala naháňka na zvěř černou a lišku. Střelce a honce přivítal předseda MS Martin Nevole a naháňku řídil myslivecký hospodář Jiří Trachta. Na naháňce bylo odstřeleno pět divočáku a protože účastníci naháňky prokázali v tomto nebývale těžkém terénu vysokou disciplynu zejména při střelbě, je jim třeba poděkovat. Já osobně jsem zazmamenal, že jsem v této honitbě už po několikátě a ty rokle, komíny, sešupy k vodě jsou čím dál strměší a vyšší či delší. Každý jednotlivec si musí přiznat, že při nedodržování střídmé životosprávy to příští rok pozná na svém tělě, dechu a při pohledu na ty stráně porostlé bukovým lesem už mi dochází, jak se časy rychle mění. Po provedeném výřadu jsme se sešli v restauraci v obci Kámen, kde je vzorná obsluha a ještě lepší kuchyně. Zkrátka, zážitek opravu skvělý a za to je třeba všem upřímně poděkovat s přáním myslivosti lesu a lovu zdar.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2012
  • 148 zobrazení
trma
Lovecký zámeček se nachází poblíž soutoku Třítrubeckého (dříve Černého) a Padrťského potoka ve vojenském prostoru Brdy. Byl vybudován na konci osmdesátých let 19. století majitelem této části Brd, knížetem Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem, majitelem panství Dobříš a Zbiroh. Měl sloužit pro honitbu v brdských lesích. Jméno Tři Trubky připomíná tradici slavných šlechtických honů.
K jižní centrální stavbě se zděným přízemím a roubeným patrem zakončené strmou sedlovou střechou je připojeno pomocí roubeného loubí několik hospodářských budov, vytvářející tak víceméně uzavřený dvůr. Stavbu navrhl Vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícího romantismu.
Za první světové války k zámečku přibyla malá vodní elektrárna využívající vodu obou potoků.
více  Zavřít popis alba 
99 komentářů
  • 20.7.2014
  • 403 zobrazení
handysto
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňuje pouze jedna z bran.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ (Svět myslivosti č. 09/07)
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • červen 2018
  • 130 zobrazení
otrad
Myslivecké společnosti Mladovožicka uspořádali nádhernou šestou Svatohubertskou mši svatou v kostele sv. Martina v Mladé Vožici. Mši svatou celebroval P. Jaroslav Karas. Děkujeme za krásný duchovní zážitek.

Zdeněk Otradovec,

Sv. Hubert - patron myslivců

Sv. Hubert bývá vzýván jako patron myslivců, lukostřelců, střelců, lesních dělníků, řezníků, kožešníků, lovců kožešin, soustružníků, optiků, slévačů, výrobců matematických přístrojů, matematiků, výrobců rolniček i loveckých psů.
Jeho památku slaví římskokatolická církev 3. listopadu. Rovněž bývá vzýván proti psímu kousnutí, vzteklině, hadímu uštknutí a strachu před vodou. Bývá zobrazován jako biskup nebo jako lovec, vždy s jelenem, který má kříž mezi parohy.

Sv. Hubert se narodil kolem r. 655 na území dnešní Francie. Pocházel ze šlechtického rodu a liboval si ve veselých společnostech, hodokvasech, vojenských i jiných hrách.
Při narození svého prvního dítěte ovdověl a zlomen touto bolestí hledal zapomnění v lovu. Jednoho dne spatřil při honitbě jelena se zářícím křížem mezi parohy a uslyšel hlas, varující ho, že je na cestě vedoucí do pekla. Zjevení na něj mocně zapůsobilo a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu a stát se knězem.

Zemřel 30. května 727 v Tervurenu nedaleko Bruselu.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2016
  • 167 zobrazení
straansky
VODNÍ HRAD V BUDYNI

Na místě hradu stál již ve 13. stol. opevněný dvůr či tvrz. Objekt byl chráněn vodním příkopem a bažinami u břehu řeky Ohře. Roku 1336 jej získal od Jana Lucemburského Zbyněk z Valdeka a Hazmburka. Ve v 2. polovině 15. století zde Jan Zajíc zbudoval pozdně gotický hrad, obehnaný hradbami a vodním příkopem. Budova byla později poškozena výbuchem prachovny ve věži. Za Jana Zbyňka, ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Sám Jan Zbyněk byl prezidentem nad apelačním soudem a vlastníkem významné knihovny snad srovnatelné s knihovnou Lobkoviců. Jan Zbyněk se stavbou však natolik zadlužil, že musel Budyni prodat. Roku 1614 ji koupil jeho největší věřitel Adam ze Šternberka. Za třicetileté a sedmileté války zámek zchátral a sloužil už jen jako sídlo hejtmana a úředníků. Roku 1823 bylo zbořeno jižní a východní křídlo spolu s velkou věží. Zkáza zámku pokračovala, jen v letech 1902 až 1911 bylo přistoupeno k menším opravám, zastřešení a malým přístavbám.

Posledním šlechtickým majitelem hradu byla rodina Herbersteinů. Ti nechali provést v letech 1900 - 1913 celkovou rekonstrukci hradu. Ve 20. letech 20. stol. bylo v prostorách hradu založeno Jandovo muzeum, základ sbírek tvořily trofeje z poznávacích cest bývalých majitelů hradu, dary mnoha cestovatelů a soukromých sběratelů z okolí města (sešlo se na 4 tisíce zajímavých exponátů).
Roku 1946 byl hrad zestátněn. Současné podoby nabyl při rekonstrukci prováděné od roku 1975; rekonstrukce okolních hradeb byla zahájena v 90. l. 20. století. (muzeum bylo na dobu rekonstrukce přestěhováno do depozitu). Po r. 1989 rodina Herbersteinů uplatnila restituční nárok, od roku 1994 je hrad ve vlastnictví města.
Po znovuotevření Jandova muzea r. 1997 byla expozice rozšířena mj. o ukázku alchymistické dílny a laboratoře v prostorách, kde se alchymistické pokusy v 16. stol. prováděly. Prohlídka muzea je zároveň prohlídkovou trasou hradními interiéry.

SOUTOK LABE S VLTAVOU

Soutok Labe s Vltavou je turisticky velmi atraktivní místo. Nejdelší česká řeka Vltava se pod mělnickým zámkem vlévá jako levostranný přítok do Labe. Avšak podle pravidel nepsaných i psaných by tomu mělo být naopak, tzn. Labe by se mělo vlévat do Vltavy. Vltava je zde totiž se 430,2 km výrazně delší, na vodu při průměrném průtoku 149,9 m3 za vteřinu vydatnější a její povodí zabírající přes polovinu Čech rozlehlejší. Důvodem této "záměny" je skutečnost, že povodí Labe obývali již ve starověku Keltové a považovali řeku za hlavní tok. Labe od pramene měří jen 235 km. Vltava pramení ve výšce 1172 m nad Kvildou na Šumavě. Zprvu teče pod jménem Černý potok a potom jako Teplá Vltava. Splynutím s Vltavou Studenou vzniká Vltava. Labe pramení v Krkonoších na Labské louka, v nadmořské výšce 1384 m, a název si nese od soutoku Labského potoka a Bílého Labe. K Severnímu moři u Cuxhavenu měří Labe od pramene 1171 km. Význačný je soutok také jako výchozí bod pro měření délky obou řek. Lodníci mluví o místě jako o nulovém bodu pro kilometráž.
Soutok Labe s Vltavou tvoří díky své poloze bohaté přírodní naleziště. Lokalita je součástí chráněného území Úpor. Nachází se zde poslední bohaté naleziště sněženky podsněžníku ve středních Čechách a rozsáhlý komplex vrbotopolových a dubotopolových lužních lesů s mohutnými exempláři topolu černého, dubu letního a jilmu vazu. V oblasti je řada mrtvých ramen a tůní. Lesnické cesty vedou přes brody, celé území je podmáčené, bahnité a špatně průchodné. Návštěvu lze doporučit jen skutečným zájemcům, nejlépe brzy na jaře, avšak pozor na myslivce, kteří nelibě nesou vyrušování zvěře. Mohli byste se dostat do rozporu s řádem místní lobkovické honitby.
Klín soutoku patří na Mělníku mezi nejprodávanější pohlednice. Nejkrásnější pohled na soutok se nabízí z některých vyhlídek, např. z Vrázovy vyhlídky, a restaurací na mělnickém návrší. Soutok je někdy zaměňován s místem, kde se do Labe vlévá umělý vltavský kanál. Samotný soutok je o kousek výše proti proudu Labe.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • květen 2013
  • 432 zobrazení
oms-pv
  • 15.9.2020
  • 28 zobrazení
oms-pv
  • 3.9.2020
  • 14 zobrazení
oms-pv
  • 31.8.2020
  • 32 zobrazení
oms-pv
  • 4.8.2020
  • 28 zobrazení
oms-pv
  • 27.4.2020
  • 31 zobrazení
pskampanus
Dopolední honitba zvěře a odpolední cesta čarovným lesem a večerní hodoncení
více  Zavřít popis alba 
  • 31.7.2020
  • 170 zobrazení
oms-pv
  • 21.2.2020
  • 23 zobrazení
keleri
Chata - honitba myslivci ,Beskydy -Rožnov pod Radhoštěm
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2020
  • 354 zobrazení
galcbr
Zkoušky retrieverů v příměstské honitbě u Tábora
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2020
  • 148 zobrazení
handysto
Židlochovické bažantnice
V současné době lesní závod Židlochovice spravuje na svém území 9 bažantnic o celkové výměře honební plochy 8 514 ha. Až na jednu výjimku (bažantnice Kurdějov) se jedná o bažantnice rovinatého charakteru, které leží v aluviálních nivách podél řek Svratky a Jihlavy. Vlastní bažantnice jsou tvořeny především porosty tvrdého luhu (dub, jasan, jilm, ořešák) a měkkého luhu (topol, lípa, vrba). Tyto porosty tvoří vlastní jádro všech bažantnic. Jehličnany, jako smrk a borovice, zde nachází své místo hlavně v uměle vytvořených vlastních čelech jednotlivých naháněk Pro současnou podobu našich bažantnic jsou typické výrazné porostní úpravy, především v tzv. hlavách naháněk. Jedná se o části bažantnic, kde předpokládáme největší koncentraci bažantů na dané ploše a jsou to rovněž místa, kde probíhá jejich vlastní lov. Vhodnou dřevinnou skladbou a rozčleněním jednotlivých porostů následně docilujeme nejvhodnějších podmínek k vlastnímu nahánění a lovu bažantů v poměrně vysokých počtech, které byly v minulosti a jsou i nadále pro naše bažantnice specifické.
Velmi výraznou roli v dlouhodobém provozování našeho bažantnictví má především kvalita odchovaných bažantů. Většinu bažantů si odchováváme v našich chovných zařízeních sami a hlavní důraz klademe na zdravotní stav, celkovou vyspělost a především schopnost adaptace dospívajících bažantích kuřat vypuštěných ve stáří 10 týdnů na poměrně tvrdé podmínky života ve volné přírodě. Jde především o to, že tato kuřata si poměrně brzy musí přivyknout na život v honitbě (predátoři, nemoci, nástrahy počasí) a ztráty v podobě úhynů mladých bažantů jsou potom značné (přes 50%). Celková roční slovitelnost odpovídá včasnému vypuštění do honitby a je kolem 40 až 45%. Odměnou za tyto značné ztráty jsou bažanti vyspělí, velice dobře opeření s poměrně dlouhým klínem i na začátku doby lovu, a v neposlední řadě velmi dobře létající. Nejlepší reklamou a odměnou za dobře odvedenou práci jsou každoročně se vracející spokojení lovečtí hosté z celého světa.
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • letos v lednu
  • 74 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2019
  • 66 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2019
  • 77 zobrazení
21voderacek
  • 31.12.2018
  • 25 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2019
  • 54 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2019
  • 53 zobrazení
saracen
  • říjen 2011 až září 2013
  • 70 zobrazení
johnyc77
  • srpen 2009 až leden 2010
  • 313 zobrazení
ferrywolfis
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2011 až říjen 2013
  • 66 zobrazení
vlkovka
  • 96 zobrazení
kocourvbotach
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2007
  • 502 zobrazení
kulik
  • 29.3.2008
  • 121 zobrazení
Reklama