kulik
  • 15.4.2008
  • 111 zobrazení
omschomutov
Ve dnech 10.-12. května se v areálu Vysočany a honitbách Nezabylice, Údlice a Malá Voda konala nominační soutěž Memoriálu Richarda Knolla. Vybojovat si postup do dvacítky nejlepších si přijelo 36 psů a jejich vůdců.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2019
  • 902 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
handysto
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňuje pouze jedna z bran.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ (Svět myslivosti č. 09/07)
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 15.6.2018
  • 133 zobrazení
otrad
Myslivecké společnosti Mladovožicka uspořádali nádhernou šestou Svatohubertskou mši svatou v kostele sv. Martina v Mladé Vožici. Mši svatou celebroval P. Jaroslav Karas. Děkujeme za krásný duchovní zážitek.

Zdeněk Otradovec,

Sv. Hubert - patron myslivců

Sv. Hubert bývá vzýván jako patron myslivců, lukostřelců, střelců, lesních dělníků, řezníků, kožešníků, lovců kožešin, soustružníků, optiků, slévačů, výrobců matematických přístrojů, matematiků, výrobců rolniček i loveckých psů.
Jeho památku slaví římskokatolická církev 3. listopadu. Rovněž bývá vzýván proti psímu kousnutí, vzteklině, hadímu uštknutí a strachu před vodou. Bývá zobrazován jako biskup nebo jako lovec, vždy s jelenem, který má kříž mezi parohy.

Sv. Hubert se narodil kolem r. 655 na území dnešní Francie. Pocházel ze šlechtického rodu a liboval si ve veselých společnostech, hodokvasech, vojenských i jiných hrách.
Při narození svého prvního dítěte ovdověl a zlomen touto bolestí hledal zapomnění v lovu. Jednoho dne spatřil při honitbě jelena se zářícím křížem mezi parohy a uslyšel hlas, varující ho, že je na cestě vedoucí do pekla. Zjevení na něj mocně zapůsobilo a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu a stát se knězem.

Zemřel 30. května 727 v Tervurenu nedaleko Bruselu.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2016
  • 172 zobrazení
trma
Lovecký zámeček se nachází poblíž soutoku Třítrubeckého (dříve Černého) a Padrťského potoka ve vojenském prostoru Brdy. Byl vybudován na konci osmdesátých let 19. století majitelem této části Brd, knížetem Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem, majitelem panství Dobříš a Zbiroh. Měl sloužit pro honitbu v brdských lesích. Jméno Tři Trubky připomíná tradici slavných šlechtických honů.
K jižní centrální stavbě se zděným přízemím a roubeným patrem zakončené strmou sedlovou střechou je připojeno pomocí roubeného loubí několik hospodářských budov, vytvářející tak víceméně uzavřený dvůr. Stavbu navrhl Vídeňský architekt italského původu Camillo Sita v duchu doznívajícího romantismu.
Za první světové války k zámečku přibyla malá vodní elektrárna využívající vodu obou potoků.
více  Zavřít popis alba 
99 komentářů
  • 21.7.2014
  • 404 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
mspodripankrabcice
Protože v honitbách se stále snižují stavy zvěře, rozhodli jsme se něco proto udělat. Ujal se toho náš člen Miroslav Medáček, který začal rozmnožovat divoké králíky, než je na začátku května vypustil, udělal pro ně uměle vybudované nory, krmelec, který stále doplňuje a zdroj pitné vody.
Nyní čeká, až odrostou další mláďata, které poté také vypustí.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.5.2014
  • 234 zobrazení
straansky
VODNÍ HRAD V BUDYNI

Na místě hradu stál již ve 13. stol. opevněný dvůr či tvrz. Objekt byl chráněn vodním příkopem a bažinami u břehu řeky Ohře. Roku 1336 jej získal od Jana Lucemburského Zbyněk z Valdeka a Hazmburka. Ve v 2. polovině 15. století zde Jan Zajíc zbudoval pozdně gotický hrad, obehnaný hradbami a vodním příkopem. Budova byla později poškozena výbuchem prachovny ve věži. Za Jana Zbyňka, ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Sám Jan Zbyněk byl prezidentem nad apelačním soudem a vlastníkem významné knihovny snad srovnatelné s knihovnou Lobkoviců. Jan Zbyněk se stavbou však natolik zadlužil, že musel Budyni prodat. Roku 1614 ji koupil jeho největší věřitel Adam ze Šternberka. Za třicetileté a sedmileté války zámek zchátral a sloužil už jen jako sídlo hejtmana a úředníků. Roku 1823 bylo zbořeno jižní a východní křídlo spolu s velkou věží. Zkáza zámku pokračovala, jen v letech 1902 až 1911 bylo přistoupeno k menším opravám, zastřešení a malým přístavbám.

Posledním šlechtickým majitelem hradu byla rodina Herbersteinů. Ti nechali provést v letech 1900 - 1913 celkovou rekonstrukci hradu. Ve 20. letech 20. stol. bylo v prostorách hradu založeno Jandovo muzeum, základ sbírek tvořily trofeje z poznávacích cest bývalých majitelů hradu, dary mnoha cestovatelů a soukromých sběratelů z okolí města (sešlo se na 4 tisíce zajímavých exponátů).
Roku 1946 byl hrad zestátněn. Současné podoby nabyl při rekonstrukci prováděné od roku 1975; rekonstrukce okolních hradeb byla zahájena v 90. l. 20. století. (muzeum bylo na dobu rekonstrukce přestěhováno do depozitu). Po r. 1989 rodina Herbersteinů uplatnila restituční nárok, od roku 1994 je hrad ve vlastnictví města.
Po znovuotevření Jandova muzea r. 1997 byla expozice rozšířena mj. o ukázku alchymistické dílny a laboratoře v prostorách, kde se alchymistické pokusy v 16. stol. prováděly. Prohlídka muzea je zároveň prohlídkovou trasou hradními interiéry.

SOUTOK LABE S VLTAVOU

Soutok Labe s Vltavou je turisticky velmi atraktivní místo. Nejdelší česká řeka Vltava se pod mělnickým zámkem vlévá jako levostranný přítok do Labe. Avšak podle pravidel nepsaných i psaných by tomu mělo být naopak, tzn. Labe by se mělo vlévat do Vltavy. Vltava je zde totiž se 430,2 km výrazně delší, na vodu při průměrném průtoku 149,9 m3 za vteřinu vydatnější a její povodí zabírající přes polovinu Čech rozlehlejší. Důvodem této "záměny" je skutečnost, že povodí Labe obývali již ve starověku Keltové a považovali řeku za hlavní tok. Labe od pramene měří jen 235 km. Vltava pramení ve výšce 1172 m nad Kvildou na Šumavě. Zprvu teče pod jménem Černý potok a potom jako Teplá Vltava. Splynutím s Vltavou Studenou vzniká Vltava. Labe pramení v Krkonoších na Labské louka, v nadmořské výšce 1384 m, a název si nese od soutoku Labského potoka a Bílého Labe. K Severnímu moři u Cuxhavenu měří Labe od pramene 1171 km. Význačný je soutok také jako výchozí bod pro měření délky obou řek. Lodníci mluví o místě jako o nulovém bodu pro kilometráž.
Soutok Labe s Vltavou tvoří díky své poloze bohaté přírodní naleziště. Lokalita je součástí chráněného území Úpor. Nachází se zde poslední bohaté naleziště sněženky podsněžníku ve středních Čechách a rozsáhlý komplex vrbotopolových a dubotopolových lužních lesů s mohutnými exempláři topolu černého, dubu letního a jilmu vazu. V oblasti je řada mrtvých ramen a tůní. Lesnické cesty vedou přes brody, celé území je podmáčené, bahnité a špatně průchodné. Návštěvu lze doporučit jen skutečným zájemcům, nejlépe brzy na jaře, avšak pozor na myslivce, kteří nelibě nesou vyrušování zvěře. Mohli byste se dostat do rozporu s řádem místní lobkovické honitby.
Klín soutoku patří na Mělníku mezi nejprodávanější pohlednice. Nejkrásnější pohled na soutok se nabízí z některých vyhlídek, např. z Vrázovy vyhlídky, a restaurací na mělnickém návrší. Soutok je někdy zaměňován s místem, kde se do Labe vlévá umělý vltavský kanál. Samotný soutok je o kousek výše proti proudu Labe.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 31.5.2013
  • 435 zobrazení
pepazbuku
Dne 17. 11. 2012 se v honitbě ,, BOR " Ludvikovice u Děčína konala naháňka na zvěř černou a lišku. Střelce a honce přivítal předseda MS Martin Nevole a naháňku řídil myslivecký hospodář Jiří Trachta. Na naháňce bylo odstřeleno pět divočáku a protože účastníci naháňky prokázali v tomto nebývale těžkém terénu vysokou disciplynu zejména při střelbě, je jim třeba poděkovat. Já osobně jsem zazmamenal, že jsem v této honitbě už po několikátě a ty rokle, komíny, sešupy k vodě jsou čím dál strměší a vyšší či delší. Každý jednotlivec si musí přiznat, že při nedodržování střídmé životosprávy to příští rok pozná na svém tělě, dechu a při pohledu na ty stráně porostlé bukovým lesem už mi dochází, jak se časy rychle mění. Po provedeném výřadu jsme se sešli v restauraci v obci Kámen, kde je vzorná obsluha a ještě lepší kuchyně. Zkrátka, zážitek opravu skvělý a za to je třeba všem upřímně poděkovat s přáním myslivosti lesu a lovu zdar.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.11.2012
  • 149 zobrazení
pepazbuku
Přesto, že jsme malé MS s malou plochou vody, podařilo se několika členům odstřelit 30 ks kachen které spestří na naší myslivecké zábavě tombolu. Na závěr jsem rpřidal několik fotek z naší honitby.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2009
  • 147 zobrazení
manonlescaut
1. ročník memoriálu Jitky Hromadové probíhal v honitbách MS Háj - Jilešovice - zahájení , MS Hrabině - Smolkov - les, MS Bohuslavice - voda
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2009
  • 679 zobrazení
ms-hubert-mala-hrastice
27.9.2019 jsme v naší honitbě přivítali hosty ze semináře Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřeném na ochranu drobné zvěře, který se konal den předtím v Plzni. 25.9.2019 nás navštívili hosté z téhož semináře konaného o den dříve (24.10.2019) v Příbrami. Navštívili nás za účelem prohlídky naší honitby, jako demonstrační honitbu, ve které se aktivně snažíme zlepšovat životní prostředí pro zvěř.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 28.3.2021
  • 19 zobrazení
ms-hubert-mala-hrastice
Dlouhodobě se zapojujeme do vypouštění zvlášť chráněné koroptve polní.
Vypouštění 200ks zvláště ohrozěných koroptví polních do honitby
více  Zavřít popis alba 
  • 26.3.2021
  • 15 zobrazení
handysto
Židlochovické bažantnice
V současné době lesní závod Židlochovice spravuje na svém území 9 bažantnic o celkové výměře honební plochy 8 514 ha. Až na jednu výjimku (bažantnice Kurdějov) se jedná o bažantnice rovinatého charakteru, které leží v aluviálních nivách podél řek Svratky a Jihlavy. Vlastní bažantnice jsou tvořeny především porosty tvrdého luhu (dub, jasan, jilm, ořešák) a měkkého luhu (topol, lípa, vrba). Tyto porosty tvoří vlastní jádro všech bažantnic. Jehličnany, jako smrk a borovice, zde nachází své místo hlavně v uměle vytvořených vlastních čelech jednotlivých naháněk Pro současnou podobu našich bažantnic jsou typické výrazné porostní úpravy, především v tzv. hlavách naháněk. Jedná se o části bažantnic, kde předpokládáme největší koncentraci bažantů na dané ploše a jsou to rovněž místa, kde probíhá jejich vlastní lov. Vhodnou dřevinnou skladbou a rozčleněním jednotlivých porostů následně docilujeme nejvhodnějších podmínek k vlastnímu nahánění a lovu bažantů v poměrně vysokých počtech, které byly v minulosti a jsou i nadále pro naše bažantnice specifické.
Velmi výraznou roli v dlouhodobém provozování našeho bažantnictví má především kvalita odchovaných bažantů. Většinu bažantů si odchováváme v našich chovných zařízeních sami a hlavní důraz klademe na zdravotní stav, celkovou vyspělost a především schopnost adaptace dospívajících bažantích kuřat vypuštěných ve stáří 10 týdnů na poměrně tvrdé podmínky života ve volné přírodě. Jde především o to, že tato kuřata si poměrně brzy musí přivyknout na život v honitbě (predátoři, nemoci, nástrahy počasí) a ztráty v podobě úhynů mladých bažantů jsou potom značné (přes 50%). Celková roční slovitelnost odpovídá včasnému vypuštění do honitby a je kolem 40 až 45%. Odměnou za tyto značné ztráty jsou bažanti vyspělí, velice dobře opeření s poměrně dlouhým klínem i na začátku doby lovu, a v neposlední řadě velmi dobře létající. Nejlepší reklamou a odměnou za dobře odvedenou práci jsou každoročně se vracející spokojení lovečtí hosté z celého světa.
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • 23.1.2021
  • 76 zobrazení
liborius5
lesní a barvářské zkoušky psů malých plemen v honitbě Dešenice 18. - 19. září 2004
#myslivci
Kategorie: koníčkylidé
více  Zavřít popis alba 
  • 12.1.2021
  • 22 zobrazení
oms-pv
  • 20.9.2020
  • 29 zobrazení
oms-pv
  • 20.9.2020
  • 14 zobrazení
oms-pv
  • 20.9.2020
  • 37 zobrazení
verastrnadkova
Obec Ladná leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Administrativně náleží do okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Vznikla 1. července 2006 osamostatněním se od Břeclavi, k níž náležela od 1. srpna 1976. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.

Historie
První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf, je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976[4] do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.

Doprava
Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. Třídy :
• III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
• III/00222 do obce

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
• Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
• Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. Století
• Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. Století

Osobnosti
• Ondřej Michlovský (1868–1936), obecní starosta, zemský poslanec za agrární stranu

Společenský život
Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.

KAPLIČKA SVATÉHO VENDELÍNA
Pozdně barokní kaplička pochází z 2. poloviny 18. století. Byla postavena jako poděkování za konec dobytčího moru.
GPS : 48.8049433N, 16.8749536E

KOSTEL SVATÉHO MICHAELA
Kostel představuje ojedinělé a nezaměnitelné dílo charakteristické pro dobu panování Jana II. z Lichtenštejna. V r. 1910 měla vypršet její nájemní doba a místní občané se shodli, že obecní honitbu pronajmou na dalších dvanáct let opět Janu II., knížeti z Lichtenštejna. Současně chtěli knížete požádat, aby v obci vystavěl na vlastní náklady větší kapli, neboť dosavadní již nestačila. Jednání byla úspěšná a kníže přislíbil vystavět na obecním pozemku kostel i s vnitřním vybavením. 24. září 1911 byl položen základní kámen. Posvětil jej podivínský farář František Špička a správce lanštorfské školy Josef Dostál sepsal pamětní list o celém postupu jednání mezi obecním zastupitelstvem a knížecí správou. Tento list byl společně s tehdejšími mincemi uložen do základního kamene. Kostel byl vysvěcen 13. října 1912.
GPS : 48.8055094N, 16.8731586E

KŘÍŽ
Kříž pochází z roku 1874. Nechala ho postavit Marianna, vdova po Jakubu Luckým.
GPS : 48.8054922N, 16.8722822E

KAPLE SVATÉHO MICHALA
Klasicistní kaple byla postavená roku 1849 jako poděkování za zrušení roboty, které proběhlo v předchozím roce.
GPS : 48.8043683N, 16.8691964E

RYBNÍK ONTARIO
GPS : 48.7937556N, 16.8689558E

RYBNÍK JAZÉRKO
GPS : 48.8015719N, 16.8748783E
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2020
  • 16 zobrazení
oms-pv
  • 9.8.2020
  • 28 zobrazení
pskampanus
Dopolední honitba zvěře a odpolední cesta čarovným lesem a večerní hodoncení
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2020
  • 199 zobrazení
keleri
Chata - honitba myslivci ,Beskydy -Rožnov pod Radhoštěm
více  Zavřít popis alba 
  • 27.7.2020
  • 417 zobrazení
galcbr
Zkoušky retrieverů v příměstské honitbě u Tábora
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2020
  • 153 zobrazení
oms-pv
  • 20.6.2020
  • 40 zobrazení
oms-pv
  • 20.6.2020
  • 23 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání městem a jeho okolím, nad řekou Radbůzou na severním okraji Chodska. Město vzniklo na výhodné poloze na obchodní cestě z Řezna přes Plzeň do Prahy na brodu přes řeku Radbůzu. Původně zde stála osada Týn pravděpodobně snad již s malým hrádkem, kterou předal v r. 973 kníže Boleslav II. do majetku pražských biskupů. Kupecká osada v prostoru Velkého Předměstí s kostelem P. Marie, později sv. Apolináře je písemně doložena v r. 1184. Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí je jedna z nejstarších staveb ve městě. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Hrad na výhodnější poloze na druhém břehu Radbůzy založil po r. 1260 biskup Jan III. z Dražic. Hradní kaple patří spolu s kaplemi na Zvíkově a na Bezdězu mezi naše nejvzácnější raně gotické sakrální památky. U jeho východního opevnění založil v letech 1286–1296 biskup Tobiáš z Bechyně „na zeleném drnu“ město Horšovský Týn. Biskup Arnošt z Pardubic vymohl od Karla IV. povýšení Horšovského Týna na město a právo město ohradit. Kamenné hradby pak v letech 1422 a 1431 ubránily město před obléháním husity. V roce 1547, za vlády Lobkowitzů, postihl město velký požár, který poničil velkou část města i hradu. Jeho následkem bylo přikročeno k rozsáhlé přestavbě města v renesančním slohu a hrad přestavět na reprezentační zámek v moderním renesančním slohu. Dnešní přírodně krajinářská podoba parku o rozloze 40 ha pochází z roku 1905. Renesanční zahrada ale byla u zámku založena již v roce 1550. Kromě dvou rybníků zde naleznete také vyhlídkový gloriet, lidově zvaný Hladomorna, loretánskou kapli, letohrádek Vdovský dům a Míčovnu z konce 16. století. Loretánská kaple byla postavena baronem Kryštofem mladším Popelem z Lobkovic roku 1584 jako upomínku na svoji cestu do italské Lorety a umístil stavbu poblíž svého renesančního zámku. Válcová vyhlídková věž stojí na základech bývalé gotické hlásky. Posledními stavebními úpravami prošla na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo třetí patro uzpůsobeno jako vyhlídka. Na přelomu 16. a 17. století patřilo týnské panství mezi 10 nejbohatších v českých zemích. Vzhledem k tomu, že se Lobkowitzové přidali na stranu českých stavů, byl jim majetek včetně týnského panství zabaven. V roce 1623 získal panství císařský diplomat, štýrský hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu a jeho potomci zde sídlili až do r. 1945. Po třicetileté válce posilovala ve městě německá menšina. Baroko ve městě se projevilo přestavbou kostela a měšťanských domů. Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny. Radnice na náměstí Republiky byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964–1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled. Barokní úpravy zámku v 18. stol. byly pouze drobného rázu a soustředily se hlavně na interiéry zámku. V letech 1881-96 byl zámek pokryt novými sgrafity. Před zámkem je dvoupodlažní čtyřboká klasicistní zvonice postavená v roce 1852 na místě původní kaple. Zvon z roku 1614 nechal vyrobit Vilém z Lobkovic. Kapucínský klášter s kostelem svatého Víta, Václava a Vojtěcha byl vystavěn v barokním stylu v l. 1650-54 P. Vítem ze Štrasburku. V průběhu 18. a 19. století proběhla částěčná přestavba areálu. Po zániku kláštera v roce 1950, se z něj stal sklad potravin. Dnes je ve správě města. Po zrušení nevolnictví a reformě veřejné správy se Horšovský Týn stal v roce 1849 okresním městem. Jediným zásahem do historického jádra města v 19. stol. bylo zboření bran a části opevnění. Začátkem 20. století se ve městě začal rozvíjet drobný průmysl. Tomu napomohla i výstavba železniční tratě Staňkov–Poběžovice v roce 1900. Dominantou krajiny při hlavní silnici na Domažlice je poutní pozdně gotický kostel sv. Anny na Vršíčku s unikátním klenebním obrazcem v presbytáři, založený bratry Jiřím a Volfem z Ronšperka a vysvěcený v roce 1516. Po polovině 18. století byl barokně přestavěný. Trauttmansdorffové nechali v podzemí kostela v polovině 19. století (1835–1842) zbudovat empírovou rodinnou hrobku. Tehdy také za kostelem vznikla empírová pohřební kaple Jana Norberta Trautmannsdorfa s trojúhelným štítem. Ke kostelu vede křížová cesta zakončená kaplí Božího hrobu z roku 1696, kterou zdobí erby Trauttmansdorffů a Liechtensteinů. Jihovýchodně od města je Šibeniční vrch, na kterém byla postavena na místě bývalé poutní kaple Panny Marie Lurdské v r. 2010 pětipodlažní rozhledna. Dřevěná hranolová věž dosahuje výšky 21,5 metrů. V různých částech města a připojených obcí je řada hodnotných barokních soch a jiných památek. V Pivovarské ulici je pravoslavná kaple sv. Mikuláše, kaple je také na Malém Předměstí, na Plzeňském Předměstí je kaple Panny Marie a nedaleko motokrosový areál, v Nové Vsi kaple sv. Václava, v Horním Metelsku kaple sv. Martina, v Dolním Valdorfu kaple Svaté Rodiny, v Borovici kaple Narození Panny Marie, ve Větrově kaple Nejsvětější Trojice a sv. Michaela Archanděla, v Horšově původně románský kostel pražských biskupů, přestavěný v gotice a baroku, s bohatou výzdobou, který byl součástí tvrze na cestě z Prahy do Řezna, gotická boží muka ze 16. stol. a smírčí kříž. Horšovská obora založená na konci 16. stol. se rozkládá na ploše asi 400 hektarů. Dnes již obora neslouží jako honitba, ale je součástí areálu školního statku a byla vyhlášena kulturní památkou. U obory je malý barokní lovecký zámeček Annaburg, šestiboký altán se čtyřhranou věžičkou a mansardovou střechou. Interiér tvoří jedna centrální místnost. Zámek byl postaven někdy po r. 1744 tehdejšími majiteli panství - Trautmannsdorfové. V letovisku, místní části Podhájí je rekreační středisko s přirodním koupalištěm. Část dětství zde prožil zakladatel slavistiky Josef Dobrovský (1753-62). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.6.2020
  • 48 zobrazení
hunter09
V sobotu jsme se účastnili na naháňce na divočáky v honitbě MS Jedlová. Sešlo se nás asi 50 střelců , deset honců a a stejný počet našich čtyřnohých pomocníků. Ozdobou akce byla účast tří dam. Dobře organizované leče přinesly na výřad dva lončáky a dvě selata. Celý den se vydařil, počasí k nám bylo milostivé a v lečích bylo vidět mnoho zvěře. Po naháňce byl v prostorách hotelu Slovan na Jedlové uspořádal společný oběd a k večeru začala oslava narozenin ing. Václava Jelínka. který je velmi oblíbený a má mnoho dobrých přátel a kamarádů. Personál hotelu připravil opravdu chutné a bohaté občerstvení ze zvěřiny a všichni jsme si pochutnali, nechyběly ani cukrovinky a chuťovky.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.1.2020
  • 85 zobrazení
pepazbuku
Štěpánský hon vedl myslivecký hospodář pan Tomáš Palička Nájemce honitby byl pro nemoc omluven. Přesto že počasí nám nepřálo, odstřelilo se 17 ks bažantů a jedno sele prasete nivokého. Na závěr lze konstatovat, že účast byla dostatečná, střelci, honci a vůdci loveckých psů odvedli dobrý výkon a chovali se ukázněně. Lze si jenom přát vše nej do příštího roku, hlavně stále dobré zdraví a osobní pohodu při pochůzkách či šoulačkách honitbou abychom se opět za rok zase sešli. S pozdravem Myslivosti lesu a lovu zdar.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.12.2019
  • 117 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání letoviskem se státním hradem a jeho okolím v CHKO Křivoklátsko. Hrad vznikl na počátku 12. stol. jako přemyslovský hrad, kde králové často přebývali, zejména na honitbu v rozsáhlých lesích. Nejvíce zde přebývali Přemysl Otakar I., Václav I. Přemysl Otakar II., který dal hradu dnešní podobu. Hrad sloužil také jako vězení, ve kterém byl otcem vězněn mladý Karel IV. Za husitských válek zde byly uschovány zemské desky a královská koruna. Později sloužil jako vězení českým batřím. Za Rudolfa II. zde byl vězněn i anglický alchymista Edvard Kelley. Po Bílé Hoře se stal státním vězením. Znova jako panské sídlo dal hrad přebudovat kníže Eggon z Fürstenberka. Okolí Křivoklátu i údolí Berounky nabízí krásnou přírodu s mnoha památkami, se kterými nás seznámí pohlednice z období, několika desítek let.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.12.2019
  • 40 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2019
  • 68 zobrazení
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2019
  • 77 zobrazení
Reklama