Hledání

15 351 vyhledaných výsledků

DOPRAVA ZDARMA

na všechny fotodárky.

DOPRAVA ZDARMA
zsstod
  • ve čtvrtek
  • 47 zobrazení
zsstod
  • ve čtvrtek
  • 7 zobrazení
zsstod
  • ve čtvrtek
  • 9 zobrazení
zspouchov2019-2020
Počasí nám tentokrát tolik nepřálo, proto jsme tvořili, malovali, četli z knihy, hráli hry a soutěžní kvízy. Připomněli jsme si legendu o Sv. Martinovi. Zašli jsme i do tělocvičny a pokud se umoudřilo počasí, šli jsme ven.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 2 zobrazení
321919
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů. V zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo to jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na českém území. Proběhla 2. prosince 1805 v prostoru jihovýchodně od Brna a západně od Slavkova u Brna. Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem zde drtivě porazila vojsko III. koalice, kterou zastupovali vojáci Ruského impéria v čele s carem Alexandrem I. a generálem M. I. Kutuzovem a oddíly Rakouského císařství pod vrchním velením císaře Františka I. Ztráty byly především na straně spojenců poměrně značné. Přibližně 15 000 mužů bylo zabito či zraněno a dalších zhruba 12 000 bylo zajato. Francouzi ztratili 1389 mrtvých, 7260 raněných a několik set zajatých. Bitva u Slavkova patří mezi mistrovská díla taktiky. Samotné Napoleonovo vítězství nejenže rozbilo svazek III. koalice, ale mělo také vliv na uspořádání státních celků v celé tehdejší střední Evropě, zejména pak v římskoněmecké říši.
Vzpomínkové akce spojené s rekonstrukcí bitvy probíhají od 80. let 20. století vždy o víkendu kalendářně nejblíže 2. prosinci. Velkolepá bitevní ukázka Austerlitz 2019 se odehrála v sobotu 30. 11. 2019 odpoledne pod kopcem Santon u obce Tvarožná. Ukázky se zúčastnilo přibližně 1 100 vojáků v dobových uniformách z patnácti zemí Evropy i Severní Ameriky. Nejpočetnější francouzskou armádu představovalo přibližně 600 účinkujících. Více než 100 bylo ruských a ke 400 rakouských vojáků. Mimo to se představilo kolem šedesáti koní a 15 děl. Císaře Napoleona I. představoval pan Mark Schneider z Williamsburgu ve Virginii (USA).
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • minulou sobotu
  • 91 zobrazení
tomherout
  • minulou středu
  • 17 zobrazení
kalimbo
Prodám hry
Brány Skeldalu 1
Commandos 1 : Behind enemy mines
State of War
Agent Hlína
Tomb Raider III
The Devil Inside
Křížáci
Ceny dohodou – nabídněte
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 6 zobrazení
kalimbo
Prodám hry
Brány Skeldalu 1
Commandos 1 : Behind enemy mines
State of War
Agent Hlína
Tomb Raider III
The Devil Inside
Křížáci
Ceny dohodou – nabídněte
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 1 zobrazení
slavek111
  • minulé úterý
  • 6 zobrazení
onlineprint
  • minulé pondělí
  • 36 zobrazení
vanza
Winter Trans Brdy 2019 - závod horských kol - 3. část fotek
více  Zavřít popis alba 
  • 23.11.2019
  • 123 zobrazení
pakli
Ve znaku města je stříbrný dvouocasý (český) lev se zlatou korunou v červeném poli. Tradice přisuzuje udělení znaku českému králi Přemyslu Otakarovi II. v polovině 13. století.
Prvotní raně středověká osada v místě dnešního města vznikla na jedné z větví Jantarové stezky. Do konce 10. století oblast i hrad údajně ležely v autonomním slavníkovském knížectví.

V 11. století bylo Kladsko předmětem sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, kteří jej dokonce roku 1003 nakrátko opanovali. Kladským mírem, který byl uzavřen mezi českým knížetem Soběslavem I. a polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým roku 1137 se Kladsko stalo natrvalo součástí Čech. Od konce 12. století začala v podhradí vznikat trhová ves obývaná Čechy, severně od dnešního náměstí vznikalo německé osídlení. Dalším impulsem ke kolonizaci byl příchod řádu Johanitů do Kladska roku 1169.

Kdy se z trhové vsi v podhradí stalo město nevíme přesně, neboť lokační listina se nám nezachovala. Někteří historici soudí, že se tak mohlo stát už roku 1223. První zmínka o kladském rychtáři pochází z 29. března 1275. Jedná se tedy o vládu Přemysla Otakara II. Na kladském hradě řídili správu kraje královští purkrabí. Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes.

V roce 1310 založili Johanité ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.[17] Jeho přičiněním přišli roku 1350 z Roudnice nad Labem do Kladska Augustiniáni-kanovníci, kteří zde založili klášter Panny Marie.
Rozmach Kladska byl zastaven během husitských válek, kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. Jiří. K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za Půty staršího z Častolovic, jemuž kladský kraj připsal císař Zikmund roku 1431. Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až panování krále Jiřího z Poděbrad, který roku 1458 učinil hlavním městem Kladského hrabství. Období prosperity města ukončila až třicetiletá válka.

Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem Habsburků a protestantským Českým královstvím. Roku 1562 byla většina obyvatel luterány a převzali také farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikantských řeholí františkánů a bernardinů (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly špitály a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí[. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále Fridricha Falckého. Až v roce 1622, bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad i s budovami kláštera augustiniánů-kanovníků byly při dobývání pobořeny, a proto byly nahrazeny stavbou moderní pevnosti s nárožními bastiony a věncem kasemat.

Po prohrané První slezské válce bylo roku 1742 Vratislavským mírem Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno jako země s zvláštním postavením k Prusku. Pruský král Fridrich II. Veliký oceňoval strategickou polohu města, proto přistoupil k celkové modernizaci a přestavbě pevnosti. Ačkoliv během sedmileté války byla roku 1760 pevnost a s ní i město dobyty zpět habsburskými vojsky, muselo být Prusům vráceno roku 1763 na základě Hubertusburského míru. Naposled byla pevnost obléhána Napoleonovými vojsky roku 1807.
Během druhé světové války byl v pevnosti zajatecký tábor a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Na samém konci války bylo město opět prohlášeno pevností, která se měla bránit do poslední chvíle. Nakonec se tak nestalo a sovětská vojska obsadila město 9. května 1945 bez boje. Území bývalého Kladska spolu s městem připadlo rozhodnutím Spojenců Polsku, ačkoliv si oblast z historických i národnostních důvodů nárokovalo Československo. Vznikl tak Československo-polský spor o Kladsko, který vysídlením Němců a Čechů a přílivem Poláků z východu skončil ve prospěch Poláků podepsáním mezistátní smlouvy v roce 1958.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.11.2019
  • 9 zobrazení
reklama