Hledání

11 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

bidab
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2018
  • 34 zobrazení
  • 0
mimina1
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který byl zapsán do seznamu UNESCO.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až říjen 2011
  • 40 zobrazení
  • 0
ikub
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.4.2014
  • 355 zobrazení
  • 1
zverinec
První kolování ve Štířím Dole, den čtvrtý, Ranská jezírka, Hamry nad Sázavou se zastávkou u plastiky Hamřáka, Žďár nad Sázavou, přesněji poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2008
  • 33 zobrazení
  • 0
lamat62
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
259 komentářů
  • 21.8.2015
  • 197 zobrazení
  • 15
bimbimbam
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO.
(z wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2012
  • 28 zobrazení
  • 0
hrabosek
Zájezd z vítkovické konstrukce na Českomoravskou vysočinu ve dnech 26.-28.9.1997. Viděno: Humpolec, údolí Želivky s vodní nádrží Trnávka, Červená Řečice, Počátky, vrchol Javořice, Michova skála, Telč - zámek a město, Žďár nad Sázavou - město, zámek a hřbitov od Santiniho, kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, vodní nádrž Pilská a rybník Strž.
více  Zavřít popis alba 
  • 227 zobrazení
  • 0
silvestra
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Kostel stojí na Moravě na Zelené hoře v katastrálním území Zámek Žďár nedaleko historické zemské hranice Čech.
více  Zavřít popis alba 
67 komentářů
  • 27.9.2017
  • 71 zobrazení
  • 21
jozin57
V sobotu 29.listopadu jsme vyrazili na vysočinu za Růžičkou, trošku jsme vysočinu podcenili, opravdu tam je zima, jak se traduje, dokonce se nám ani nepodařilo rozdělat oheň, ale nic to nezměnilo nad naším zapálením z turistiky a hlavně z perfektně naplánované seznamovací túry od Růžičky, všimněte si, že už píši túra bez kroužku. Dokonce jsme i prošli krátkým úsekem zrušené železnice, aniž bychom si toho všimli. Bylo by zajímavé někdy projít i tu zbývající část-měli by tam být ještě nějaké zbytky starých viaduktů a další zajímavosti. Navštívili jsme v terénu celkem tři sochy od Michala Olšiaka, který jako místní rodák v okolí Žďáru umístil několik svých děl. Další inspirace na další výšlapy po okolí. Dále jsme si zvenčí prohlédli i zdejší zámek a poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Nakonec jsme naše putování zakončili ve vinárně U Kocoura skleničkou vína a vydali se ještě kolem Charliho Chaplina na nádraží a domů. Celkem jsme ušli 12,5km s vynikajícími zážitky.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.11.2014
  • 58 zobrazení
  • 0
jackal001
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u města Žďár nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Kostel stojí na Moravě na Zelené hoře v katastrálním území Zámek Žďár nedaleko historické zemské hranice Čech a Moravy.
Historie
Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky. Záměr na stavbu poutního kostela pojal žďárský opat Václav Vejmluva v roce 1719 po otevření hrobu sv. Jana Nepomuckého. Stavba probíhala v letech 1720–1722 na jeho náklad. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého, jako mocného patrona a světce. Základní kámen stavby byl položen 16. května 1720, chrám byl vysvěcen dne 27. září 1722.
V době vzniku stál na travnatém vršku, který Václav Vejmluva pojmenoval Zelená hora (dříve se nazýval Černý les nebo Strmá hora) podle vrchu u Nepomuku, ze kterého pocházel Jan Nepomucký i první žďárští mniši. Do nedávné doby byla stavba obklopena vysokým borovým lesem, který však byl odstraněn, aby bylo na kostel tak jako původně vidět i z velké dálky.
Dne 27. srpna 2014 podepsali zástupci Národního památkového ústavu, Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou II a Biskupství brněnského dohodu o vydání majetku dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Od 28. srpna tak je areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve správě církve.

zdroj:wikipedie
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2015
  • 27 zobrazení
  • 1
jackal001
Karlova Koruna je zámek patřící k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku. Stojí na návrší Chlumec (257 m n. m.) v západní části města Chlumec nad Cidlinou. Na jeho místě stála kdysi tvrz.
V prostorách zámku je interiérová expozice seznamující s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských–chlumeckých plaváků.
Historie
Prvním šlechtickým sídlem byla v Chlumci nad Cidlinou tvrz. Zmínky o ní se nachází v souvislosti s rokem 1424, kdy se jí zmocnil husitský válečník Boček z Poděbrad. Počátkem 16. století dostala stavba v souladu s renesančními trendy nové opevnění. Na počátku 17. století se společně s celým panstvím dostala do majetku rodu Kinských a to za podporu, kterou poskytl Václav Vchynský z Vchynic císaři Matyášovi v boji s Rudolfem I. Díky obratné politice si udržel panství i v období třicetileté války. Rod Kinských držel majetek až do roku 1948. Proslul přitom věrnou službou dynastii i zemským patriotismem. Po třicetileté válce se Kinští snažili o obnovu zničeného města i zámku, iniciovali opravy a udělovali městu privilegia a výsady.
Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, začal uvažovat o stavbě nového objektu, který by vyjádřil postavení jeho rodu. Sídlo mělo sloužit k reprezentaci. Při realizaci se sešli nejvýznamnější umělci architekt Jan Blažej Santini-Aichel a stavitel František Maxmilian Kaňka. Stavba se uskutečnila v letech 1721 – 1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. dostal nový zámek jméno Karlova Koruna.
V roce 1943 došlo k velkému požáru, při kterém byl zámek velmi poškozen. Veškerý mobiliář který se podařilo zachránit, byl rozvezen na zámecké objekty po celé republice, např. Zákupy, Opočno, Ratibořice, Kozel a jiné.
Roku 1968 v zámecké budově zřízena Národní galerie.
Po dlouholeté rekonstrukci byl zámek zpřístupněn pro veřejnost až v roce 1969 a Národní galerie zde otevírá svou expozici pod názvem "Barok v Čechách".
V roce 1992 byl majetek navrácen rodině Kinských a Národní galerie zrušila svou expozici. Kinští dohledávají po celé republice svůj majetek a vytvářejí expozici, která se zabývá životem rodiny Kinských a chovem koní na Chlumecku.
Popis
Budova zámku
Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru na koso přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Skladba hmot centrálně koncipované budovy tak nabízí ze tří směrů vždy shodný obrazec průčelí s převýšeným středem a nižšími bočními křídly. Na severní, nástupní straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena konstrukce příčné vstupní haly a vnějšího hlavního schodiště, vedoucího přímo do hlavního sálu v prvním patře. Všechny části byly původně kryty břidlicovou mansardovou střechou s drobnými vikýři.
Mansarda středního válcového jádra stavby je komponována na principu průniku kužele nad kružnicí a osmistěnného jehlanu. Typicky pro Santiniho jsou střechy velmi důležitou součástí celkového obrazce vnějšku stavby. Objemové skladbě tak odpovídá i bohaté obrysové pročlenění, díky němuž zámek působí jako významná krajinná dominanta od značné dálky. Průčelí jsou v duchu santiniovského chladného geometrismu členěna graficky pojatými rustikovými lizénami a podobně utvářenými dvouosými rizality ve středech jednotlivých fasád i jednoduše formovanými horizontálami římsami. Tříosé úseky průčelí středního jádra stavby jsou členěny rustikovanými pilíři, které nad střední osou v úrovni prvého patra vynášejí segmentový fronton. Nad korunní římsou je nasazen bohatý tříboký štít. Okna středního jádra stavby mají půloválné záklenky s klenáky, pravoúhlá okna bočních křídel jsou osazena plošnými suprafenestrami s přímými, segmentovými nebo zalomenými římsami. Na fasádách zcela chybí štukový dekor běžného baroknímu typu.
Interiér zámku je v obou podlažích rozvržen do deseti prostorů, které doplňují malé provozní místnosti na styku středního jádra a bočních křídel. Vchod z hlavního schodiště ústí v podlouhlý vestibul. Přízemní prostor, tzv. Sloupový sál, je členěn šesti pilíři na vlastní sál a kruhový ochoz, odkud vedou vchody do místností a kruhové schodiště vedoucí do Mramorového sálu ve 2. patře. Iónské sloupy a pilastry vynášejí kladí, nad kterým na plynulé křivce, tvořící půdorysný trojlist, probíhá visutý ochoz s kuželkovým parapetem. V bočních křídlech jsou pak trojice salonů, kde stropy místností mají štukovou výzdobu. Užití jónského řádu v členění stěn hlavního sálu akcentuje „venkovský“ charakter stavby jako typické barokní šlechtické vily, situované v komponované přírodě a v blízkosti lesů.
Architektura zámku v Chlumci nad Cidlinou je ve své neobvyklosti příkladem aplikace kompozičního schématu „paprsčité centrály“, propracovaného Santinim dříve u sakrálních staveb a zde aplikované na profánní architekturu. Východiskem řešení je kružnicová osnova, určující všechny rozhodující poměry a body půdorysu. Konstrukce je shodného typu jako u kaple v Panenských Břežanech, kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, ale také kostela ve Křtinách. Pro utváření vnější stavby je příznačné téma zaklínění bočních objemů do středního jádra stavby. Toto téma prochází celou Santiniho tvorbou a je pro něj příznačné. Spojení silné centrality založení, související i s nápadnou vertikalitou prostoru a reliéfního bohatství členění obvodové stěny, dává tomuto prostoru určující rys sebepřesahující otevřenosti obvyklé jen u sakrálních interiérů. Co do ústřední kompoziční ideje je tento interiér jedním z nejpozoruhodnějších výkonů profánní architektury evropského vrcholného baroka.

zdroj:wikipedie
více  Zavřít popis alba 
  • 10.8.2015
  • 55 zobrazení
  • 0
reklama